Skip to main content

Text 16

Sloka 16

Devanagari

Dévanágarí

तेनेत्थमाहत: क्षत्तर्भगवानादिसूकर: ।
नाकम्पत मनाक् क्‍वापि स्रजा हत इव द्विप: ॥ १६ ॥

Text

Verš

tenettham āhataḥ kṣattar
bhagavān ādi-sūkaraḥ
nākampata manāk kvāpi
srajā hata iva dvipaḥ
tenettham āhataḥ kṣattar
bhagavān ādi-sūkaraḥ
nākampata manāk kvāpi
srajā hata iva dvipaḥ

Synonyms

Synonyma

tena — by Hiraṇyākṣa; ittham — thus; āhataḥ — struck; kṣattaḥ — O Vidura; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; ādi-sūkaraḥ — the first boar; na akampata — did not feel quaking; manāk — even slightly; kva api — anywhere; srajā — by a garland of flowers; hataḥ — struck; iva — as; dvipaḥ — an elephant.

tena — Hiraṇyākṣou; ittham — takto; āhataḥ — udeřen; kṣattaḥ — ó Viduro; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; ādi-sūkaraḥ — první kanec; na akampata — necítil chvění; manāk — ani v nejmenším; kva api — kdekoliv; srajā — květinovou girlandou; hataḥ — udeřený; iva — jako; dvipaḥ — slon.

Translation

Překlad

Hit in this manner by the demon, O Vidura, the Lord, who had appeared as the first boar, did not feel the least quaking in any part of His body, any more than an elephant would when struck with a wreath of flowers.

Pán, který se zjevil v podobě prvního kance, necítil po tomto démonově úderu ani sebemenší zachvění v kterékoliv části Svého těla, ó Viduro, stejně jako by ho necítil slon udeřený květinovou girlandou.

Purport

Význam

As previously explained, the demon was originally a servitor of the Lord in Vaikuṇṭha, but somehow or other he fell as a demon. His fight with the Supreme Lord was meant for his liberation. The Lord enjoyed the striking on His transcendental body, just like a fully grown-up father fighting with his child. Sometimes a father takes pleasure in having a mock fight with his small child, and similarly the Lord felt Hiraṇyākṣa’s striking on His body to be like flowers offered for worship. In other words, the Lord desired to fight in order to enjoy His transcendental bliss; therefore He enjoyed the attack.

Jak bylo popsáno dříve, démon byl původně Pánovým služebníkem na Vaikuṇṭě, ale určitým způsobem poklesl a stal se démonem. Jeho boj s Nejvyšším Pánem měl vést k jeho osvobození. Pán vychutnával údery do Svého transcendentálního těla, jako když dospělý otec bojuje se svým dítětem. Otec se někdy baví tím, že naoko bojuje se svým malým synem, a stejně tak Pán cítil Hiraṇyākṣovy údery do Svého těla jako květiny nabízené při uctívání. Pán si přál bojovat, aby vychutnával Svoji transcendentální blaženost, a proto ho démonův útok potěšil.