Skip to main content

Text 11

Sloka 11

Devanagari

Dévanágarí

ये ब्राह्मणान्मयि धिया क्षिपतोऽर्चयन्त-
स्तुष्यद्‍धृद: स्मितसुधोक्षितपद्मवक्त्रा: ।
वाण्यानुरागकलयात्मजवद् गृणन्त:
सम्बोधयन्त्यहमिवाहमुपाहृतस्तै: ॥ ११ ॥

Text

Verš

ye brāhmaṇān mayi dhiyā kṣipato ’rcayantas
tuṣyad-dhṛdaḥ smita-sudhokṣita-padma-vaktrāḥ
vāṇyānurāga-kalayātmajavad gṛṇantaḥ
sambodhayanty aham ivāham upāhṛtas taiḥ
ye brāhmaṇān mayi dhiyā kṣipato ’rcayantas
tuṣyad-dhṛdaḥ smita-sudhokṣita-padma-vaktrāḥ
vāṇyānurāga-kalayātmajavad gṛṇantaḥ
sambodhayanty aham ivāham upāhṛtas taiḥ

Synonyms

Synonyma

ye — which persons; brāhmaṇān — the brāhmaṇas; mayi — in Me; dhiyā — with intelligence; kṣipataḥ — uttering harsh words; arcayantaḥ — respecting; tuṣyat — gladdened; hṛdaḥ — hearts; smita — smiling; sudhā — nectar; ukṣita — wet; padma — lotuslike; vaktrāḥ — faces; vāṇyā — with words; anurāga-kalayā — loving; ātmaja-vat — like a son; gṛṇantaḥ — praising; sambodhayanti — pacify; aham — I; iva — as; aham — I; upāhṛtaḥ — being controlled; taiḥ — by them.

ye — ti, kdo; brāhmaṇān — brāhmaṇy; mayi — ve Mně; dhiyā — s inteligencí; kṣipataḥ — pronášející ostrá slova; arcayantaḥ — uctívají; tuṣyat — potěšená; hṛdaḥ — srdce; smita — s úsměvem; sudhā — nektar; ukṣita — vlhké; padma — lotosové; vaktrāḥ — tváře; vāṇyā — se slovy; anurāga-kalayā — láskyplnými; ātmaja-vat — jako syn; gṛṇantaḥ — velebí; sambodhayanti — uklidňují; aham — Já; iva — jako; aham — Já; upāhṛtaḥ — jsem ovládán; taiḥ — jimi.

Translation

Překlad

On the other hand, they captivate My heart who are gladdened in heart and who, their lotus faces enlightened by nectarean smiles, respect the brāhmaṇas, even though the brāhmaṇas utter harsh words. They look upon the brāhmaṇas as My own Self and pacify them by praising them in loving words, even as a son would appease an angry father or as I am pacifying you.

Na druhou stranu se zmocňují Mého srdce ti, kteří jsou v srdci potěšeni a se zářícími nektarovými úsměvy na lotosových tvářích uctívají brāhmaṇy, dokonce i když brāhmaṇové pronášejí ostrá slova. Pohlížejí na brāhmaṇy jako na Mě Samotného a uklidňují je láskyplnými slovy chvály, jako když syn chlácholí rozhněvaného otce nebo když Já uklidňuji vás.

Purport

Význam

It has been observed in many instances in the Vedic scriptures that when the brāhmaṇas or Vaiṣṇavas curse someone in an angry mood, the person who is cursed does not take it upon himself to treat the brāhmaṇas or Vaiṣṇavas in the same way. There are many examples of this. For instance, the sons of Kuvera, when cursed by the great sage Nārada, did not seek revenge in the same harsh way, but submitted. Here also, when Jaya and Vijaya were cursed by the four Kumāras, they did not become harsh towards them; rather, they submitted. That should be the way of treating brāhmaṇas and Vaiṣṇavas. One may sometimes be faced with a grievous situation created by a brāhmaṇa, but instead of meeting him with a similar mood, one should try to pacify him with a smiling face and mild treatment. Brāhmaṇas and Vaiṣṇavas should be accepted as earthly representatives of Nārāyaṇa. Nowadays some foolish persons have manufactured the term daridra-nārāyaṇa, indicating that the poor man should be accepted as the representative of Nārāyaṇa. But in Vedic literature we do not find that poor men should be treated as representatives of Nārāyaṇa. Of course, “those who are unprotected” are mentioned here, but the definition of this phrase is clear from the śāstras. The poor man should not be unprotected, but the brāhmaṇa should especially be treated as the representative of Nārāyaṇa and should be worshiped like Him. It is specifically said that to pacify the brāhmaṇas, one’s face should be lotuslike. A lotuslike face is exhibited when one is adorned with love and affection. In this respect, the example of the father’s being angry at the son and the son’s trying to pacify the father with smiling and sweet words is very appropriate.

Můžeme vidět na mnoha příkladech ve védské literatuře, že když brāhmaṇové nebo vaiṣṇavové někoho rozhněvaně prokleli, prokletá osoba to nebrala jako výzvu, aby jim oplácela podobným chováním. Existuje mnoho takových případů. Například když velký mudrc Nārada proklel syny Kuvery, nechtěli se hrubě mstít, ale pokorně se podřídili trestu. Podobně když byli Jaya a Vijaya prokleti od čtyř Kumārů, nezačali se k nim chovat hrubě, ale naopak jejich prokletí přijali. To je správné chování vůči brāhmaṇům a vaiṣṇavům. Člověk se někdy může dostat kvůli brāhmaṇovi do neradostné situace, ale místo aby se mu snažil oplácet něčím podobným, měl by se ho snažit uklidnit s úsměvem na tváři a vlídným jednáním. Brāhmaṇy a vaiṣṇavy je třeba pokládat za pozemské zástupce Nārāyaṇa. Nějací hlupáci si v dnešní době vymysleli pojem daridra-nārāyaṇa, kterým chtějí naznačit, že chudý člověk má být pokládán za zástupce Nārāyaṇa. Ve védské literatuře se ale s pokynem, abychom se k chudým lidem chovali jako k zástupcům Nārāyaṇa, nesetkáme. Samozřejmě, mluví se zde o “bezbranných”, ale v śāstrách je dána jasná definice tohoto pojmu. Chudý člověk nemá zůstávat bez ochrany, ale zvláště brāhmaṇové mají být přijímáni jako zástupci Nārāyaṇa a uctíváni jako On. Doslova je řečeno, že aby člověk uklidnil brāhmaṇy, má mít tvář jako lotosový květ. Lidská tvář se podobá lotosu, když ji zdobí láska. Příklad syna, který se snaží uklidnit svého rozhněvaného otce úsměvem a sladkými slovy, je v tomto směru velice výstižný.