Text 46

Sloka 46

Devanagari

Dévanágarí

कुमारा ऊचु:
योऽन्तर्हितो हृदि गतोऽपि दुरात्मनां त्वं
सोऽद्यैव नो नयनमूलमनन्त राद्ध: ।
यर्ह्येव कर्णविवरेण गुहां गतो न:
पित्रानुवर्णितरहा भवदुद्भवेन ॥ ४६ ॥

Text

Verš

kumārā ūcuḥ
yo ’ntarhito hṛdi gato ’pi durātmanāṁ tvaṁ
so ’dyaiva no nayana-mūlam ananta rāddhaḥ
yarhy eva karṇa-vivareṇa guhāṁ gato naḥ
pitrānuvarṇita-rahā bhavad-udbhavena

Synonyms

Synonyma

kumārāḥ ūcuḥ — the Kumāras said; yaḥ — He who; antarhitaḥ — not manifested; hṛdi — in the heart; gataḥ — is seated; api — even though; durātmanām — to the rascals; tvam — You; saḥ — He; adya — today; eva — certainly; naḥ — of us; nayana-mūlam — face to face; ananta — O unlimited one; rāddhaḥ — attained; yarhi — when; eva — certainly; karṇa-vivareṇa — through the ears; guhām — intelligence; gataḥ — have attained; naḥ — our; pitrā — by our father; anuvarṇita — described; rahāḥ — mysteries; bhavat-udbhavena — by Your appearance.

kumārāḥ ūcuḥ — Kumārové řekli; yaḥ — ten, kdo; antarhitaḥ — neprojevený; hṛdi — v srdci; gataḥ — sídlí; api — i když; durātmanām — darebákům; tvam — Ty; saḥ — On; adya — dnes; eva — jistě; naḥ — nás; nayana-mūlam — tváří v tvář; ananta — ó neomezený; rāddhaḥ — dosáhli; yarhi — kdy; eva — jistě; karṇa-vivareṇa — ušima; guhām — inteligence; gataḥ — dosáhli; naḥ — náš; pitrā — naším otcem; anuvarṇita — popsaná; rahāḥ — tajemství; bhavat-udbhavena — Tvým zjevením.

Translation

Překlad

The Kumāras said: Our dear Lord, You are not manifested to rascals, even though You are seated within the heart of everyone. But as far as we are concerned, we see You face to face, although You are unlimited. The statements we have heard about You from our father, Brahmā, through the ears have now been actually realized by Your kind appearance.

Kumārové řekli: Náš milý Pane, neprojevuješ se darebákům, přestože sídlíš v srdci každého. My Tě však vidíme tváří v tvář, i když jsi neomezený. To, co jsme o Tobě slyšeli od našeho otce Brahmy, se pro nás nyní Tvým laskavým zjevením stalo skutečností.

Purport

Význam

The so-called yogīs who concentrate their mind or meditate upon the impersonal or void are described here. This verse of Śrīmad-Bhāgavatam describes persons who are expected to be very expert yogīs engaged in meditation but who do not find the Supreme Personality of Godhead seated within the heart. These persons are described here as durātmā, which means a person who has a very crooked heart, or a less intelligent person, just opposite to a mahātmā, which means one who has a broad heart. Those so-called yogīs who, although engaged in meditation, are not broad-hearted cannot find the four-handed Nārāyaṇa form, even though He is seated within their heart. Although the first realization of the Supreme Absolute Truth is impersonal Brahman, one should not remain satisfied with experiencing the impersonal effulgence of the Supreme Lord. In the Īśopaniṣad also, the devotee prays that the glaring effulgence of Brahman may be removed from his eyes so that he can see the real, personal feature of the Lord and thus satisfy himself fully. Similarly, although the Lord is not visible in the beginning because of His glaring bodily effulgence, if a devotee sincerely wants to see Him, the Lord is revealed to him. It is said in Bhagavad-gītā that the Lord cannot be seen by our imperfect eyes, He cannot be heard by our imperfect ears, and He cannot be experienced by our imperfect senses, but that if one engages in devotional service with faith and devotion, then God reveals Himself.

Zde se mluví o takzvaných yogīnech, kteří meditují o neosobnu nebo o prázdnu. Tento verš Śrīmad-Bhāgavatamu se týká lidí, kteří jsou uznávaní jako zkušení yogīni věnující se meditaci, ale kteří nenalezli Nejvyšší Osobnost Božství sídlící v srdci. Tito lidé jsou zde označeni slovem durātmā, což znamená člověk, který má nečestné srdce nebo méně inteligentní člověk. Je pravým opakem mahātmy neboli toho, kdo je velice velkomyslný. Takzvaní yogīni, kteří sice meditují, ale nejsou velkomyslní, nemohou nalézt čtyřrukou podobu Nārāyaṇa, přestože sídlí v jejich srdci. I když je první realizací Nejvyšší Absolutní Pravdy neosobní Brahman, člověk by se neměl spokojit s poznáním neosobní záře Nejvyššího Pána. Také v Īśopaniṣadě se oddaný modlí, aby Pán odstranil z jeho očí oslnivou záři Brahmanu a umožnil mu vidět skutečnou, osobní podobu Pána, a dosáhnout tak plné spokojenosti. Ačkoliv tedy Pána zpočátku není možné vidět kvůli Jeho oslnivé tělesné záři, pokud si Jej oddaný upřímně přeje spatřit, Pán se mu odhalí. V Bhagavad-gītě je řečeno, že Pána nemůžeme vidět svýma nedokonalýma očima, slyšet svýma nedokonalýma ušima a vnímat svými nedokonalými smysly, ale zapojíme-li se s vírou a oddaností do oddané služby, Bůh se nám Sám zjeví.

Here the four sages Sanat-kumāra, Sanātana, Sanandana and Sanaka are described as actually sincere devotees. Although they had heard from their father, Brahmā, about the personal feature of the Lord, only the impersonal feature, Brahman, was revealed to them. But because they were sincerely searching for the Lord, they finally saw His personal feature directly, which corresponded with the description given by their father. They thus became fully satisfied. Here they express their gratitude because although they were foolish impersonalists in the beginning, by the grace of the Lord they could now have the good fortune to see His personal feature. Another significant aspect of this verse is that the sages describe their experience of hearing from their father, Brahmā, who was born of the Lord directly. In other words, the disciplic succession from the Lord to Brahmā and from Brahmā to Nārada and from Nārada to Vyāsa, and so on, is accepted here. Because the Kumāras were sons of Brahmā, they had the opportunity to learn Vedic knowledge from the disciplic succession of Brahmā, and therefore, in spite of their impersonalist beginnings, they became, in the end, direct seers of the personal feature of the Lord.

Čtyři mudrci, Sanat-kumāra, Sanātana, Sanandana a Sanaka, jsou zde popsáni jako skutečně upřímní oddaní. Od svého otce Brahmy slyšeli o osobní podobě Pána, ale byl jim odhalen pouze Jeho neosobní rys, Brahman. Jelikož však upřímně hledali Pána, nakonec přímo viděli Jeho osobní podobu, shodnou s popisem jejich otce. Dosáhli tak plného uspokojení. Vyjadřují zde svoji vděčnost, protože i když byli zpočátku hloupí impersonalisté, Pánovou milostí nyní měli to štěstí, že mohli vidět Jeho osobní podobu. Dále je na tomto verši významné, že mudrci se zmiňují o tom, jak slyšeli o Pánu od svého otce Brahmy, který se narodil přímo z Pána. Jinými slovy, je zde uznána důležitost učednické posloupnosti od Pána k Brahmovi, od Brahmy k Nāradovi, od Nārady k Vyāsovi atd. Jelikož Kumārové byli synové Brahmy, mohli se naučit védskému poznání v učednické posloupnosti od Brahmy, a když překonali své impersonalistické začátky, nakonec přímo spatřili osobní podobu Pána.