Skip to main content

Text 32

Sloka 32

Devanagari

Dévanágarí

अथोपस्पृश्य सलिलं प्राणानायम्य वाग्यत: ।
ध्यायञ्जजाप विरजं ब्रह्म ज्योति: सनातनम् ॥ ३२ ॥

Text

Verš

athopaspṛśya salilaṁ
prāṇān āyamya vāg-yataḥ
dhyāyañ jajāpa virajaṁ
brahma jyotiḥ sanātanam
athopaspṛśya salilaṁ
prāṇān āyamya vāg-yataḥ
dhyāyañ jajāpa virajaṁ
brahma jyotiḥ sanātanam

Synonyms

Synonyma

atha — thereafter; upaspṛśya — touching or taking bath in water; salilam — water; prāṇān āyamya — practicing trance; vāk-yataḥ — controlling speech; dhyāyan — meditating; jajāpa — chanted within the mouth; virajam — pure; brahma — Gāyatrī hymns; jyotiḥ — effulgence; sanātanam — eternal.

atha — potom; upaspṛśya — dotknout se nebo vykoupat se ve vodě; salilam — voda; prāṇān āyamya — pohroužit se do tranzu; vāk-yataḥ — ovládat řeč; dhyāyan — meditovat; jajāpa — polohlasně pronášel; virajam — čisté; brahma — verše Gāyatrī; jyotiḥ — záře; sanātanam — věčná.

Translation

Překlad

Thereafter the brāhmaṇa took his bath in the water and controlled his speech by practicing trance, meditating on the eternal effulgence and chanting the holy Gāyatrī hymns within his mouth.

Poté se brāhmaṇa vykoupal ve vodě a ovládl svou řeč tím, že se pohroužil do tranzu, ve kterém meditoval o věčné záři a polohlasně pronášel posvátné verše Gāyatrī.

Purport

Význam

As one has to take bath after using the toilet, so one has to wash himself with water after sexual intercourse, especially when at a forbidden time. Kaśyapa Muni meditated on the impersonal brahmajyoti by chanting the Gāyatrī mantra within his mouth. When a Vedic mantra is chanted within the mouth so that only the chanter can hear, the chanting is called japa. But when such mantras are chanted loudly, it is called kīrtana. The Vedic hymn Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare can be chanted both softly to oneself or loudly; therefore it is called the mahā-mantra, or the great hymn.

Stejně jako se člověk musí vykoupat, když byl na toaletě, musí se také umýt vodou po pohlavním styku, zvláště pokud ho měl v zakázanou dobu. Kaśyapa Muni meditoval o neosobní brahmajyoti tak, že polohlasně pronášel Gāyatrī mantru. Když člověk pronáší nějakou védskou mantru pouze potichu, aby ji slyšel jen on sám, nazývá se to japa. Pokud se však tyto mantry zpívají nahlas, nazývá se to kīrtana. Védskou mantru Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare může člověk odříkávat sám pro sebe i zpívat nahlas, a proto se nazývá mahā-mantra neboli velká mantra.

Kaśyapa Muni appears to be an impersonalist. Comparing his character with that of Ṭhākura Haridāsa as referred to above, it is clear that the personalist is stronger in sense control than the impersonalist. This is explained in Bhagavad-gītā as paraṁ dṛṣṭvā nivartate; i.e., one ceases to accept lower-grade things when one is situated in a superior condition. One is supposed to be purified after taking bath and chanting Gāyatrī, but the mahā-mantra is so powerful that one can chant loudly or softly, in any condition, and he is protected from all the evils of material existence.

Kaśyapa Muni byl zjevně impersonalista. Ze srovnání s charakterem Ṭhākura Haridāse, o kterém jsme mluvili výše, je jasné, že personalista dokáže lépe ovládat smysly než impersonalista. To je vysvětleno v Bhagavad-gītě slovy paraṁ dṛṣṭvā nivartate: člověk se naučí odmítat nižší věci, jakmile se dostane na vyšší úroveň. Je možné se očistit koupelí a pronášením Gāyatrī mantry, ale mahā-mantra je tak mocná, že ji člověk může zpívat nahlas nebo odříkávat potichu za jakýchkoliv okolností a bude ochráněn před všemi útrapami hmotné existence.