Text 27

Sloka 27

Devanagari

Dévanágarí

उत्क्षिप्तवाल: खचर: कठोर:
सटा विधुन्वन् खररोमशत्वक् ।
खुराहताभ्र: सितदंष्ट्र ईक्षा-
ज्योतिर्बभासे भगवान्महीध्र: ॥ २७ ॥

Text

Verš

utkṣipta-vālaḥ kha-caraḥ kaṭhoraḥ
saṭā vidhunvan khara-romaśa-tvak
khurāhatābhraḥ sita-daṁṣṭra īkṣā-
jyotir babhāse bhagavān mahīdhraḥ

Synonyms

Synonyma

utkṣipta-vālaḥ — slashing with the tail; kha-caraḥ — in the sky; kaṭhoraḥ — very hard; saṭāḥ — hairs on the shoulder; vidhunvan — quivering; khara — sharp; romaśa-tvak — skin full of hairs; khura-āhata — struck by the hooves; abhraḥ — the clouds; sita-daṁṣṭraḥ — white tusks; īkṣā — glance; jyotiḥ — luminous; babhāse — began to emit an effulgence; bhagavān — the Personality of Godhead; mahī-dhraḥ — the supporter of the world.

utkṣipta-vālaḥ — šlehal ocasem; kha-caraḥ — na nebi; kaṭhoraḥ — velice tvrdé; saṭāḥ — chlupy na zádech; vidhunvan — třesoucí se; khara — ostré; romaśa-tvak — kůže plná chlupů; khura-āhata — pod údery kopyt; abhraḥ — mraky; sita-daṁṣṭraḥ — bílé kly; īkṣā — pohled; jyotiḥ — svítící; babhāse — začal vydávat záři; bhagavān — Osobnost Božství; mahī-dhraḥ — ten, který vyzdvihl Zemi.

Translation

Překlad

Before entering the water to rescue the earth, Lord Boar flew in the sky, slashing His tail, His hard hairs quivering. His very glance was luminous, and He scattered the clouds in the sky with His hooves and His glittering white tusks.

Dříve než se Pán Kanec potopil, aby vylovil Zemi, prolétl se po nebi, šlehal ocasem a Jeho tvrdé štětiny se chvěly. Samotný Jeho pohled svítil a Svými kopyty a třpytícími se bílými kly rozehnal všechny mraky.

Purport

Význam

When the Lord is offered prayers by His devotees, His transcendental activities are described. Here are some of the transcendental features of Lord Boar. As the residents of the upper three planetary systems offered their prayers to the Lord, it is understood that His body expanded throughout the sky, beginning from the topmost planet, Brahmaloka, or Satyaloka. It is stated in the Brahma-saṁhitā that His eyes are the sun and the moon; therefore His very glance over the sky was as illuminating as the sun or the moon. The Lord is described herein as mahīdhraḥ, which means either a “big mountain” or the “sustainer of the earth.” In other words, the Lord’s body was as big and hard as the Himālayan Mountains; otherwise how was it possible that He kept the entire earth on the support of His white tusks? The poet Jayadeva, a great devotee of the Lord, has sung of the incident in his prayers for the incarnations:

Když se oddaní modlí k Pánu, popisují Jeho transcendentální činnosti. Zde jsou některé transcendentální rysy Pána Kance. Když obyvatelé vyšších planetárních systémů přednášeli Pánu své modlitby, Jeho tělo se rozšířilo po celém nebi počínaje nejvyšší planetou Brahmalokou neboli Satyalokou. V Brahma-saṁhitě je řečeno, že Jeho oči jsou slunce a měsíc, a samotný Jeho pohled na nebe proto vydával stejné světlo jako slunce nebo měsíc. Pán je zde označen slovem mahīdhrah, které znamená buď “velká hora”, nebo “ten, který držel Zemi”. Jinými slovy, Pánovo tělo bylo velké a tvrdé jako Himaláje — jak by jinak mohl nést celou Zemi na Svých bílých klech? Básník Jayadeva, velký oddaný Pána, zpívá o této události ve svých modlitbách k deseti inkarnacím:

vasati daśana-śikhare dharaṇī tava lagnā
śaśini kalaṅka-kaleva nimagnā
keśava dhṛta-śūkara-rūpa jaya jagadīśa hare

“All glories to Lord Keśava [Kṛṣṇa], who appeared as the boar. The earth was held between His tusks, which appeared like the scars on the moon.”

“Sláva Pánu Keśavovi (Kṛṣṇovi), který se zjevil jako kanec. Držel Zemi mezi Svými kly, které vypadaly jako skvrny na Měsíci.”