Skip to main content

Text 4

Sloka 4

Devanagari

Dévanágarí

सनकं च सनन्दं च सनातनमथात्मभू: ।
सनत्कुमारं च मुनीन्निष्क्रियानूर्ध्वरेतस: ॥ ४ ॥

Text

Verš

sanakaṁ ca sanandaṁ ca
sanātanam athātmabhūḥ
sanat-kumāraṁ ca munīn
niṣkriyān ūrdhva-retasaḥ
sanakaṁ ca sanandaṁ ca
sanātanam athātmabhūḥ
sanat-kumāraṁ ca munīn
niṣkriyān ūrdhva-retasaḥ

Synonyms

Synonyma

sanakam — Sanaka; ca — also; sanandam — Sananda; ca — and; sanātanam — Sanātana; atha — thereafter; ātma-bhūḥ — Brahmā, who is self-born; sanat-kumāram — Sanat-kumāra; ca — also; munīn — the great sages; niṣkriyān — free from all fruitive action; ūrdhva-retasaḥ — those whose semen flows upwards.

sanakam — Sanaka; ca — také; sanandam — Sananda; ca — a; sanātanam — Sanātana; atha — potom; ātma-bhūḥ — Brahmā, který je samozrozený; sanat-kumāram — Sanat-kumāra; ca — také; munīn — velcí mudrci; niṣkriyān — vyhýbající se všem plodonosným činům; ūrdhva-retasaḥ — ti, jejichž semeno stoupá vzhůru.

Translation

Překlad

In the beginning, Brahmā created four great sages named Sanaka, Sananda, Sanātana and Sanat-kumāra. All of them were unwilling to adopt materialistic activities because they were highly elevated due to their semen’s flowing upwards.

Na počátku Brahmā stvořil čtyři velké mudrce, kteří se jmenují Sanaka, Sananda, Sanātana a Sanat-kumāra. Všichni čtyři odmítali materialistické činnosti, jelikož byli vysoce pokročilí díky tomu, že jejich semeno stoupalo vzhůru.

Purport

Význam

Although Brahmā created the principles of nescience as a matter of necessity for those living entities who were destined to ignorance by the will of the Lord, he was not satisfied in performing such a thankless task. He therefore created four principles of knowledge: sāṅkhya, or empirical philosophy for the analytical study of material conditions; yoga, or mysticism for liberation of the pure soul from material bondage; vairāgya, the acceptance of complete detachment from material enjoyment in life to elevate oneself to the highest spiritual understanding; and tapas, or the various kinds of voluntary austerities performed for spiritual perfection. Brahmā created the four great sages Sanaka, Sananda, Sanātana and Sanat to entrust them with these four principles of spiritual advancement, and they inaugurated their own spiritual party, or sampradāya, known as the Kumāra sampradāya, or later on as the Nimbārka sampradāya, for the advancement of bhakti. All of these great sages became great devotees, for without devotional service to the Personality of Godhead one cannot achieve success in any activity of spiritual value.

I když Brahmā z nutnosti stvořil nevědomost pro ty živé bytosti, jimž bylo vůlí Pána dáno v ní žít, nebyl při plnění tohoto nevděčného úkolu spokojen. Stvořil proto čtyři principy poznání: sāṅkhyu neboli empirickou filozofii pro analytické studium hmotných podmínek, yogu neboli mystický postup pro osvobození čisté duše z hmotného otroctví, vairāgyu, úplné odpoutání se od hmotného požitku v životě za účelem dosažení nejvyššího duchovního pochopení, a tapas neboli různé druhy dobrovolného odříkání vykonávaného pro duchovní dokonalost. Brahmā stvořil čtyři velké mudrce — Sanaku, Sanandu, Sanātanu a Sanata, aby jim svěřil tyto čtyři principy duchovního pokroku. Oni pak založili svoji vlastní duchovní stranu neboli sampradāyu, známou jako Kumāra-sampradāya a později jako Nimbārka-sampradāya, která podporuje rozvoj bhakti. Ze všech těchto velkých mudrců se stali velcí oddaní, neboť bez oddané služby Osobnosti Božství nemůže být nikdo úspěšný v žádné činnosti, která má nějakou duchovní hodnotu.