Text 26

Sloka 26

Devanagari

Dévanágarí

हृदि कामो भ्रुव: क्रोधो लोभश्चाधरदच्छदात् ।
आस्याद्वाक्सिन्धवो मेढ्रान्निऋर्ति: पायोरघाश्रय: ॥ २६ ॥

Text

Verš

hṛdi kāmo bhruvaḥ krodho
lobhaś cādhara-dacchadāt
āsyād vāk sindhavo meḍhrān
nirṛtiḥ pāyor aghāśrayaḥ

Synonyms

Synonyma

hṛdi — from the heart; kāmaḥ — lust; bhruvaḥ — from the eyebrows; krodhaḥ — anger; lobhaḥ — greed; ca — also; adhara-dacchadāt — from between the lips; āsyāt — from the mouth; vāk — speaking; sindhavaḥ — the seas; meḍhrāt — from the penis; nirṛtiḥ — low activities; pāyoḥ — from the anus; agha-āśrayaḥ — reservoir of all vices.

hṛdi — ze srdce; kāmaḥ — chtíč; bhruvaḥ — z obočí; krodhaḥ — hněv; lobhaḥ — chamtivost; ca — také; adhara-dacchadāt — ze rtů; āsyāt — z úst; vāk — mluva; sindhavaḥ — moře; meḍhrāt — z penisu; nirṛtiḥ — nízké činnosti; pāyoḥ — z řiti; agha-āśrayaḥ — zdroj všech neřestí.

Translation

Překlad

Lust and desire became manifested from the heart of Brahmā, anger from between his eyebrows, greed from between his lips, the power of speaking from his mouth, the ocean from his penis, and low and abominable activities from his anus, the source of all sins.

Chtíč a touha se projevily z Brahmova srdce, hněv z prostoru mezi jeho obočím, chamtivost z jeho rtů, schopnost hovořit z jeho úst, oceán z jeho penisu a nízké a odporné činnosti z jeho řiti, zdroje všech hříchů.

Purport

Význam

A conditioned soul is under the influence of mental speculation. However great one may be in the estimation of mundane education and learning, he cannot be free from the influence of psychic activities. Therefore it is very difficult to give up lust and the desires for low activities until one is in the line of devotional service to the Lord. When one is frustrated in lust and low desires, anger is generated from the mind and expressed from between the eyebrows. Ordinary men are therefore advised to concentrate the mind by focusing on the place between the eyebrows, whereas the devotees of the Lord are already practiced to place the Supreme Personality of Godhead on the seat of their minds. The theory of becoming desireless is untenable because the mind cannot be made desireless. When it is recommended that one be desireless, it is understood that one should not desire things which are destructive to spiritual values. A devotee of the Lord always has the Lord in his mind, and thus he does not need to be desireless because all his desires are in relationship with the service of the Lord. The power of speaking is called Sarasvatī, or the goddess of learning, and the birthplace of the goddess of learning is the mouth of Brahmā. Even if a man is endowed with the favor of the goddess of learning, it is quite possible for his heart to be full of lust and material desire and his eyebrows to display symptoms of anger. One may be very learned in the mundane estimation, but that does not mean that he is free from all low activities of lust and anger. Good qualifications can be expected only from a pure devotee, who is always engaged in the thought of the Lord, or in samādhi, with faith.

Podmíněná duše je pod vlivem mentální spekulace. Nikdo nemůže být osvobozen od vlivu psychických činností bez ohledu na to, jak vysokého světského vzdělání dosáhl. Je proto velice obtížné vzdát se chtíče a touhy po nízkých činnostech, dokud se člověk nezapojí do oddané služby Pánu. Ze zklamání, které je důsledkem chtíče a nízkých tužeb, se v mysli rodí hněv a vychází na povrch mezi obočím. Obyčejným lidem se proto doporučuje soustředit mysl mezi obočí, zatímco oddaní Pána se naučili do své mysli usazovat Nejvyšší Osobnost Božství. Teorie, že je možné zbavit se tužeb, je neudržitelná, protože mysl se bez tužeb neobejde. Když je doporučováno nemít touhy, znamená to, že nemáme toužit po věcech, které škodí duchovním hodnotám. Oddaný Pána má vždy ve své mysli Pána, a proto nemusí být bez tužeb, neboť všechny jeho touhy se pojí se službou Pánu. Schopnost hovořit se nazývá Sarasvatī neboli bohyně učenosti a místem jejího zrodu jsou Brahmova ústa. I když je člověk obdařen přízní bohyně učenosti, je velice pravděpodobné, že jeho srdce je plné chtíče a hmotných tužeb a že se z jeho obočí projeví příznaky hněvu. Člověk může být ze světského hlediska velice vzdělaný, ale to neznamená, že se zbavil všech nízkých činností, které pocházejí z chtíče a hněvu. Skutečně dobré vlastnosti může mít jedině čistý oddaný, který je vždy s vírou pohroužený v myšlenkách na Pána neboli v samādhi.