Skip to main content

Text 9

Sloka 9

Devanagari

Dévanágarí

द्वादशार्धपलोन्मानं चतुर्भिश्चतुरङ्गुलै: ।
स्वर्णमाषै: कृतच्छिद्रं यावत्प्रस्थजलप्लुतम् ॥ ९ ॥

Text

Verš

dvādaśārdha-palonmānaṁ
caturbhiś catur-aṅgulaiḥ
svarṇa-māṣaiḥ kṛta-cchidraṁ
yāvat prastha-jala-plutam
dvādaśārdha-palonmānaṁ
caturbhiś catur-aṅgulaiḥ
svarṇa-māṣaiḥ kṛta-cchidraṁ
yāvat prastha-jala-plutam

Synonyms

Synonyma

dvādaśa-ardha — six; pala — of the scale of weight; unmānam — measuring pot; caturbhiḥ — by weight of four; catuḥ-aṅgulaiḥ — four fingers by measure; svarṇa — of gold; māṣaiḥ — of the weight; kṛta-chidram — making a hole; yāvat — as long as; prastha — measuring one prastha; jala-plutam — filled by water.

dvādaśa-ardha — šest; pala — jednotek váhy; unmānam — měrná nádoba; caturbhiḥ — váhy čtyř; catuḥ-aṅgulaiḥ — měřící čtyři prsty; svarṇa — ze zlata; māṣaiḥ — hmotnosti; kṛta-chidram — vytvářející otvor; yāvat — dlouhý; prastha — měřící jednu prasthu; jala-plutam — naplněná vodou.

Translation

Překlad

The measuring pot for one nāḍikā, or daṇḍa, can be prepared with a six-pala-weight [fourteen ounce] pot of copper, in which a hole is bored with a gold probe weighing four māṣa and measuring four fingers long. When the pot is placed on water, the time before the water overflows in the pot is called one daṇḍa.

Zařízení pro měření délky jedné nāḍiky neboli daṇḍy lze připravit z měděné nádoby vážící šest pala (0,434 kg), do které je vyvrtán otvor se zlatou sondou vážící čtyři māṣi a dlouhou čtyři prsty. Když se tato nádoba položí na vodu, čas, který uplyne před tím, než ji voda pohltí, se rovná jedné daṇḍě.

Purport

Význam

It is advised herein that the bore in the copper measuring pot must be made with a probe weighing not more than four māṣa and measuring not longer than four fingers. This regulates the diameter of the hole. The pot is submerged in water, and the overflooding time is called a daṇḍa. This is another way of measuring the duration of a daṇḍa, just as time is measured by sand in a glass. It appears that in the days of Vedic civilization there was no dearth of knowledge in physics, chemistry or higher mathematics. Measurements were calculated in different ways, as simply as could be done.

Zde je řečeno, že otvor do měděné měřící nádoby musí být proražen sondou vážící ne více než čtyři māṣi a ne delší než čtyři prsty. To určí průměr otvoru. Nádoba je ponořena do vody a čas, po jehož uplynutí bude pohlcena, se nazývá daṇḍa. To je jiný způsob, jak měřit délku daṇḍy, stejně jako je možné měřit čas pískem v přesýpacích hodinách. V dobách védské civilizace zjevně nebyla nouze o poznání v oblasti fyziky, chemie nebo vyšší matematiky. Měřilo se různými způsoby, které však byly co nejjednodušší.