Text 38

Sloka 38

Devanagari

Dévanágarí

कालोऽयं द्विपरार्धाख्यो निमेष उपचर्यते ।
अव्याकृतस्यानन्तस्य ह्यनादेर्जगदात्मन: ॥ ३८ ॥

Text

Verš

kālo ’yaṁ dvi-parārdhākhyo
nimeṣa upacaryate
avyākṛtasyānantasya
hy anāder jagad-ātmanaḥ

Synonyms

Synonyma

kālaḥ — eternal time; ayam — this (as measured by Brahmā’s duration of life); dvi-parārdha-ākhyaḥ — measured by the two halves of Brahmā’s life; nimeṣaḥ — less than a second; upacaryate — is so measured; avyākṛtasya — of one who is unchanged; anantasya — of the unlimited; hi — certainly; anādeḥ — of the beginningless; jagat-ātmanaḥ — of the soul of the universe.

kālaḥ — věčný čas; ayam — toto (určené délkou Brahmova života); dvi-parārdha-ākhyaḥ — délka dvou polovin Brahmova života; nimeṣaḥ — méně než jedna sekunda; upacaryate — je takto měřeno; avyākṛtasya — neměnného; anantasya — neomezeného; hi — jistě; anādeḥ — nemajícího počátek; jagat-ātmanaḥ — duše vesmíru.

Translation

Překlad

The duration of the two parts of Brahmā’s life, as above mentioned, is calculated to be equal to one nimeṣa [less than a second] for the Supreme Personality of Godhead, who is unchanging and unlimited and is the cause of all causes of the universe.

Je vypočítáno, že délka dvou výše zmíněných polovin Brahmova života se rovná jedné nimeṣe (méně než sekundě) Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána, který je neměnný a neomezený a je příčinou všech příčin celého vesmíru.

Purport

Význam

The great sage Maitreya has given a considerable description of the time of different dimensions, beginning from the atom up to the duration of the life of Brahmā. Now he attempts to give some idea of the time of the unlimited Personality of Godhead. He just gives a hint of His unlimited time by the standard of the life of Brahmā. The entire duration of the life of Brahmā is calculated to be less than a second of the Lord’s time, and it is explained in the Brahma-saṁhitā (5.48) as follows:

Velký mudrc Maitreya rozsáhle popsal různé rozměry času, od atomu až po délku života Brahmy. Nyní se snaží přiblížit představu času neomezené Osobnosti Božství. Neomezený čas Pána pouze naznačuje měřítkem života Brahmy. Délku celého Brahmova života lze přepočítat na méně než jednu sekundu Pánova času, což je potvrzeno v Brahma-saṁhitě (5.48) následovně:

yasyaika-niśvasita-kālam athāvalambya
jīvanti loma-vilajā jagad-aṇḍa-nāthāḥ
viṣṇur mahān sa iha yasya kalā-viśeṣo
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“I worship Govinda, the Supreme Personality of Godhead, the cause of all causes, whose plenary portion is Mahā-Viṣṇu. All the heads of the innumerable universes [the Brahmās] live only by taking shelter of the time occupied by one of His breaths.” The impersonalists do not believe in the form of the Lord, and thus they would hardly believe in the Lord’s sleeping. Their idea is obtained by a poor fund of knowledge; they calculate everything in terms of man’s capacity. They think that the existence of the Supreme is just the opposite of active human existence: because the human being has senses, the Supreme must be without sense perception; because the human being has a form, the Supreme must be formless; and because the human being sleeps, the Supreme must not sleep. Śrīmad-Bhāgavatam, however, does not agree with such impersonalists. It is clearly stated herein that the Supreme Lord rests in yoga-nidrā, as previously discussed. And because He sleeps, naturally He must breathe, and the Brahma-saṁhitā confirms that within His breathing period innumerable Brahmās take birth and die.

“Uctívám Govindu, Nejvyšší Osobnost Božství a příčinu všech příčin, Jehož úplnou částí je Mahā-Viṣṇu. Všichni vládci nespočetně mnoha vesmírů (Brahmové) žijí pouze po dobu jednoho Jeho výdechu.” Impersonalisté nevěří, že Pán má nějakou podobu, a proto těžko uvěří, že Pán také spí. Ke svým představám docházejí na základě nedostatečného poznání, neboť vše hodnotí podle schopností člověka. Myslí si, že existence Nejvyššího je pravým opakem činné lidské existence: jelikož člověk má smysly, Nejvyšší musí být zbaven smyslového vnímání; jelikož člověk má podobu, Nejvyšší musí být beztvarý, a jelikož člověk spí, Nejvyšší nesmí spát. Śrīmad-Bhāgavatam ovšem s těmito impersonalisty nesouhlasí. Zde je jasně řečeno, že Nejvyšší Pán se oddává spánku yoga-nidrā, o kterém jsme hovořili dříve. A jelikož spí, musí přirozeně také dýchat a Brahma-saṁhitā potvrzuje, že s Jeho výdechy a nádechy se rodí a umírá nespočetně mnoho Brahmů.

There is complete agreement between Śrīmad-Bhāgavatam and the Brahma-saṁhitā. Eternal time is never lost along with the life of Brahmā. It continues, but it has no ability to control the Supreme Personality of Godhead because the Lord is the controller of time. In the spiritual world there is undoubtedly time, but it has no control over activities. Time is unlimited, and the spiritual world is also unlimited, since everything there exists on the absolute plane.

Śrīmad-Bhāgavatam a Brahma-saṁhitā jsou v naprosté shodě. Věčný čas nekončí se životem Brahmy. Běží dál, ale nemůže ovládat Nejvyšší Osobnost Božství, protože Pán je jeho vládcem. V duchovním světě čas nepochybně existuje, ale neovlivňuje žádné činnosti. Čas je neomezený, stejně jako je neomezený duchovní svět, neboť vše je tam na absolutní úrovni.