Text 33

Sloka 33

Devanagari

Dévanágarí

एवंविधैरहोरात्रै: कालगत्योपलक्षितै: ।
अपक्षितमिवास्यापि परमायुर्वय: शतम् ॥ ३३ ॥

Text

Verš

evaṁ-vidhair aho-rātraiḥ
kāla-gatyopalakṣitaiḥ
apakṣitam ivāsyāpi
paramāyur vayaḥ-śatam

Synonyms

Synonyma

evam — thus; vidhaiḥ — by the process of; ahaḥ — days; rātraiḥ — by nights; kāla-gatyā — advancement of time; upalakṣitaiḥ — by such symptoms; apakṣitam — declined; iva — just like; asya — his; api — although; parama-āyuḥ — duration of life; vayaḥ — years; śatam — one hundred.

evam — takto; vidhaiḥ — procesem; ahaḥ — dny; rātraiḥ — nocemi; kāla-gatyā — pokrok času; upalakṣitaiḥ — těmito příznaky; apakṣitam — zkrácený; iva — jako; asya — jeho; api — i když; parama-āyuḥ — délka života; vayaḥ — roky; śatam — sto.

Translation

Překlad

Thus the process of the exhaustion of the duration of life exists for every one of the living beings, including Lord Brahmā. One’s life endures for only one hundred years, in terms of the times in the different planets.

Délka života se krátí každé živé bytosti, včetně Pána Brahmy. Každý žije pouze sto let příslušného času na různých planetách.

Purport

Význam

Every living being lives for one hundred years in terms of the times in different planets for different entities. These one hundred years of life are not equal in every case. The longest duration of one hundred years belongs to Brahmā, but although the life of Brahmā is very long, it expires in the course of time. Brahmā is also afraid of his death, and thus he performs devotional service to the Lord, just to release himself from the clutches of illusory energy. Animals, of course, have no sense of responsibility, but even humans, who have developed a sense of responsibility, while away their valuable time without engaging in devotional service to the Lord; they live merrily, unafraid of impending death. This is the madness of human society. The madman has no responsibility in life. Similarly, a human being who does not develop a sense of responsibility before he dies is no better than the madman who tries to enjoy material life very happily without concern for the future. It is necessary that every human being be responsible in preparing himself for the next life, even if he has a duration of life like that of Brahmā, the greatest of all living creatures within the universe.

Každá živá bytost žije sto let příslušného času na různých planetách. Těchto sto let života není vždy stejných. Nejdéle trvá sto let Brahmy, ale i když je Brahmův život velice dlouhý, i on časem vyprší. Brahmā se také bojí smrti, a proto oddaně slouží Pánu, aby se osvobodil ze zajetí iluzorní energie. Zvířata samozřejmě necítí žádnou zodpovědnost, ale i lidé, kteří již vyvinuli pocit zodpovědnosti, marní svůj drahocenný čas a žijí vesele beze strachu z blížící se smrti, aniž by se věnovali oddané službě Pánu. To je šílenství lidské společnosti. Blázen žije nezodpovědným životem. Stejně tak člověk, jenž před svojí smrtí nevyvine dostatečnou zodpovědnost, není o nic lepší než blázen, který si chce šťastně užívat hmotného života a nestará se o budoucnost. Každý člověk se musí zodpovědně připravovat na příští život, i kdyby žil dlouho jako Brahmā, nejvyšší ze všech živých tvorů ve vesmíru.