Skip to main content

Text 9

Sloka 9

Devanagari

Dévanágarí

तस्मै स्वलोकं भगवान् सभाजित:
सन्दर्शयामास परं न यत्परम् ।
व्यपेतसंक्लेशविमोहसाध्वसं
स्वद‍ृष्टवद्भिर्पुरुषैरभिष्टुतम् ॥ ९ ॥

Text

Verš

tasmai sva-lokaṁ bhagavān sabhājitaḥ
sandarśayām āsa paraṁ na yat-param
vyapeta-saṅkleśa-vimoha-sādhvasaṁ
sva-dṛṣṭavadbhir puruṣair abhiṣṭutam
tasmai sva-lokaṁ bhagavān sabhājitaḥ
sandarśayām āsa paraṁ na yat-param
vyapeta-saṅkleśa-vimoha-sādhvasaṁ
sva-dṛṣṭavadbhir puruṣair abhiṣṭutam

Synonyms

Synonyma

tasmai — unto him; sva-lokam — His own planet or abode; bhagavān — the Personality of Godhead; sabhājitaḥ — being pleased by the penance of Brahmā; sandarśayām āsa — manifested; param — the supreme; na — not; yat — of which; param — further supreme; vyapeta — completely given up; saṅkleśa — five kinds of material afflictions; vimoha — without illusion; sādhvasam — fear of material existence; sva-dṛṣṭa-vadbhiḥ — by those who have perfectly realized the self; puruṣaiḥ — by persons; abhiṣṭutam — worshiped by.

tasmai — jemu; sva-lokam — Svoji vlastní planetu; bhagavān — Osobnost Božství; sabhājitaḥ — potěšen Brahmovým pokáním; sandarśayām āsa — projevil; param — ještě vyšší; na — ne; yat — čehož; param — další nejvyšší; vyapeta — zcela opuštěné; saṅkleśa — pět druhů hmotného utrpení; vimoha — bez iluze; sādhvasam — strach z hmotné existence; sva-dṛṣṭa-vadbhiḥ — těmi, kteří dokonale realizovali vlastní já; puruṣaiḥ — osobami; abhiṣṭutam — uctívané.

Translation

Překlad

The Personality of Godhead, being thus very much satisfied with the penance of Lord Brahmā, was pleased to manifest His personal abode, Vaikuṇṭha, the supreme planet above all others. This transcendental abode of the Lord is adored by all self-realized persons freed from all kinds of miseries and fear of illusory existence.

Nejvyšší Pán byl s Brahmovým pokáním velice spokojen a s potěšením mu ukázal Své osobní sídlo — Vaikuṇṭhu, nejvyšší ze všech planet. Toto transcendentální sídlo Pána uctívají všechny seberealizované osoby, které jsou oproštěny od všeho utrpení a strachu z iluzorní existence.

Purport

Význam

The troubles of penance accepted by Lord Brahmā were certainly in the line of devotional service (bhakti). Otherwise there was no chance that Vaikuṇṭha or svalokam, the Lord’s personal abodes, would become visible to Brahmājī. The personal abodes of the Lord, known as Vaikuṇṭhas, are neither mythical nor material, as conceived by the impersonalists. But realization of the transcendental abodes of the Lord is possible only through devotional service, and thus the devotees enter into such abodes. There is undoubtedly trouble in executing penance. But the trouble accepted in executing bhakti-yoga is transcendental happiness from the very beginning, whereas the trouble of penance in other processes of self-realization (jñāna-yoga, dhyāna-yoga, etc.), without any Vaikuṇṭha realization, ends in trouble only and nothing more. There is no profit in beating husks without grains. Similarly, there is no profit in executing troublesome penances other than bhakti-yoga for self-realization.

Obtíže, kterým se Brahmā podrobil při vykonávání pokání, byly jistě v souladu s oddanou službou (bhakti). Jinak by nebylo možné, aby Brahmājī spatřil Vaikuṇṭhu neboli svalokam, osobní sídlo Pána. Vaikuṇṭhské planety, na kterých sídlí Nejvyšší Pán, nejsou oproti představám impersonalistů žádné mýty ani hmotná iluze. Realizace transcendentálního sídla Pána je však možná jedině prostřednictvím oddané služby, a proto se na tyto planety mohou dostat pouze oddaní. Vykonávat pokání s sebou nepochybně přináší mnoho obtíží. Jestliže však člověk obětuje své pohodlí a vystaví se mnohým obtížím při vykonávání bhakti-yogy, stanou se již od samotného počátku zdrojem jeho transcendentálního štěstí, zatímco obtíže spojené s pokáním v jiných metodách seberealizace (jñāna-yoga, dhyāna-yoga atd.), které nevedou k realizaci Vaikuṇṭhy, zůstávají pouze utrpením a ničím jiným. Mlácení prázdného obilí nepřináší žádný užitek a podobně neplyne žádný užitek z jiných strastiplných pokání než je bhakti-yoga, která je výlučně zaměřená na seberealizaci.

Executing bhakti-yoga is exactly like sitting on the lotus sprouted out of the abdomen of the transcendental Personality of Godhead, for Lord Brahmā was seated there. Brahmājī was able to please the Lord, and the Lord was also pleased to show Brahmājī His personal abode. Śrīla Jīva Gosvāmī, in the comments of his Krama-sandarbha annotation of Śrīmad-Bhāgavatam, cites quotations from the Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad, Vedic evidence. It is said that Yājñavalkya described the transcendental abode of the Lord to Gārgī, and that the abode of the Lord is situated above the highest planet of the universe, namely Brahmaloka. This abode of the Lord, although described in revealed scriptures like the Bhagavad-gītā and the Śrīmad-Bhāgavatam, remains only a myth for the less intelligent class of men with a poor fund of knowledge. Herein the word sva-dṛṣṭavadbhiḥ is very significant. One who has actually realized his self realizes the transcendental form of one’s self. Impersonal realization of self and the Supreme is not complete, because it is just an opposite conception of material personalities. The Personality of Godhead and the personalities of devotees of the Lord are all transcendental; they do not have material bodies. The material body is overcast with five kinds of miserable conditions, namely ignorance, material conception, attachment, hatred and absorption. As long as one is overwhelmed by these five kinds of material miseries, there is no question of entering into the Vaikuṇṭhalokas. The impersonal conception of one’s self is just the negation of material personality and is far from the positive existence of personal form. The personal forms of the transcendental abode will be explained in the following verses. Brahmājī also described the highest planet of the Vaikuṇṭhaloka as Goloka Vṛndāvana, where the Lord resides as a cowherd boy keeping transcendental surabhi cows and surrounded by hundreds and thousands of goddesses of fortune.

Když Brahmā seděl na lotosovém květu vyrůstajícím z břicha transcendentální Osobnosti Božství, prováděl skutečnou bhakti-yogu. Brahmājī dokázal potěšit Pána a Pán mu také s potěšením ukázal Své vlastní sídlo. Śrīla Jīva Gosvāmī ve svých poznámkách ke Śrīmad-Bhāgavatamu zvaných Krama-sandarbha cituje védský odkaz z Garga Upaniṣady. Je tam řečeno, že Yājñavalkya popisoval transcendentální sídlo Pána Gārgīmu a že toto sídlo Pána se nachází nad nejvyšší planetou ve vesmíru, nad Brahmalokou. Pro méně inteligentní třídu lidí s nedostatečným poznáním zůstává toto sídlo Pána pouhým mýtem, přestože je jeho existence jasně popsaná ve zjevených písmech jako je Bhagavad-gītā a Śrīmad-Bhāgavatam. V tomto verši je velice důležité slovo sva-dṛṣṭavadbhiḥ. Ten, kdo skutečně realizoval své vlastní já, realizuje svou skutečnou transcendentální podobu. Neosobní realizace vlastního já a Nejvyššího není úplná, protože je pouhou negací hmotného pojetí osobnosti. Nejvyšší Pán i Jeho oddaní jsou transcendentální osobnosti a nemají hmotná těla. S hmotným tělem se pojí pět zdrojů utrpení: nevědomost, hmotné pojetí, připoutanost, nenávist a sklon k hmotnému požitku. Dokud je člověk pod vlivem těchto pěti zdrojů hmotného utrpení, nemůže v žádném případě vstoupit na Vaikuṇṭhaloky. Neosobní pojetí vlastního já je pouhou negací hmotné osobnosti a je velice vzdálené od pozitivního pojetí osobní podoby. Charakteristiky osobností transcendentálního světa budou popsány v následujících verších. Brahmājī rovněž popsal nejvyšší vaikuṇṭhskou planetu jako Goloku Vṛndāvanu, kde se Pán těší Svým zábavám, při kterých pase transcendentální krávy surabhi a je obklopen stovkami a tisíci bohyní štěstí.

cintāmaṇi-prakara-sadmasu kalpavṛkṣa-
lakṣāvṛteṣu surabhīr abhipālayantam
lakṣmī-sahasra-śata-sambhrama-sevyamānaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
cintāmaṇi-prakara-sadmasu kalpavṛkṣa-
lakṣāvṛteṣu surabhīr abhipālayantam
lakṣmī-sahasra-śata-sambhrama-sevyamānaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

(Brahma-saṁhitā 5.29)

(Brahma-saṁhitā 5.29)

The statement of the Bhagavad-gītā, yad gatvā na nivartante tad dhāma paramaṁ mama, is also confirmed herewith. Param means transcendental Brahman. Therefore, the abode of the Lord is also Brahman, nondifferent from the Supreme Personality of Godhead. The Lord is known as Vaikuṇṭha, and His abode is also known as Vaikuṇṭha. Such Vaikuṇṭha realization and worship can be made possible by transcendental form and sense.

V tomto verši je rovněž potvrzen výrok z Bhagavad-gīty: yad gatvā na nivartante tad dhāma paramaṁ mama. Param znamená “transcendentální Brahman”. Sídlo Pána je tedy také Brahman a neliší se od Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán je známý jako Vaikuṇṭha a Jeho sídlo je také známé jako Vaikuṇṭha. Takto realizovat a uctívat Vaikuṇṭhu může ten, kdo má transcendentální tělo s transcendentálními smysly.