Text 27
Sloka 27
Devanagari
Dévanágarí
स उपामन्त्रितो राज्ञा कथायामिति सत्पते: ।
ब्रह्मरातो भृशं प्रीतो विष्णुरातेन संसदि ॥ २७ ॥
Text
Verš
sa upāmantrito rājñā
kathāyām iti sat-pateḥ
brahmarāto bhṛśaṁ prīto
viṣṇurātena saṁsadi
sa upāmantrito rājñā
kathāyām iti sat-pateḥ
brahmarāto bhṛśaṁ prīto
viṣṇurātena saṁsadi
Synonyms
Synonyma
sūtaḥ uvāca — Śrīla Sūta Gosvāmī said; saḥ — he (Śukadeva Gosvāmī); upāmantritaḥ — thus being inquired; rājñā — by the King; kathāyām — in the topics; iti — thus; sat-pateḥ — of the highest truth; brahma-rātaḥ — Śukadeva Gosvāmī; bhṛśam — very much; prītaḥ — pleased; viṣṇu-rātena — by Mahārāja Parīkṣit; saṁsadi — in the meeting.
sūtaḥ uvāca — Śrīla Sūta Gosvāmī řekl; saḥ — on (Śukadeva Gosvāmī); upāmantritaḥ — takto otázán; rājñā — králem; kathāyām — na téma; iti — takto; sat-pateḥ — nejvyšší pravdy; brahma-rātaḥ — Śukadeva Gosvāmī; bhṛśam — velice; prītaḥ — potěšen; viṣṇu-rātena — Mahārājem Parīkṣitem; saṁsadi — na setkání.
Translation
Překlad
Sūta Gosvāmī said: Thus Śukadeva Gosvāmī, being invited by Mahārāja Parīkṣit to speak on topics of the Lord Śrī Kṛṣṇa with the devotees, was very much pleased.
Sūta Gosvāmī řekl: Śukadeva Gosvāmīho velice potěšilo, když ho Mahārāja Parīkṣit vyzval, aby promluvil k oddaným o věcech spojených s Pánem Śrī Kṛṣṇou.
Purport
Význam
Śrīmad-Bhāgavatam can be legitimately discussed only among the devotees of the Lord. As the Bhagavad-gītā was authoritatively discussed between Lord Kṛṣṇa and Arjuna (the Lord and the devotee respectively), similarly Śrīmad-Bhāgavatam, which is the postgraduate study of the Bhagavad-gītā, can also be discussed between the scholars and devotees like Śukadeva Gosvāmī and Mahārāja Parīkṣit. Otherwise the real taste of the nectar cannot be relished. Śukadeva Gosvāmī was pleased with Mahārāja Parīkṣit because he was not at all tired of hearing the topics of the Lord and was more and more anxious to hear them on and on with interest. Foolish interpreters unnecessarily tackle the Bhagavad-gītā and Śrīmad-Bhāgavatam when they have no access to the subject matter. There is no use in nondevotees’ meddling with the two topmost Vedic literatures, and therefore Śaṅkarācārya did not touch Śrīmad-Bhāgavatam for commentation. In his commentation on the Bhagavad-gītā, Śrīpāda Śaṅkarācārya accepted Lord Kṛṣṇa as the Supreme Personality of Godhead, but later on he commented from the impersonalist’s view. But, being conscious of his position, he did not comment on the Śrīmad-Bhāgavatam.
Pouze oddaní mají právo diskutovat o Śrīmad-Bhāgavatamu. Stejně jako mohli autoritativně diskutovat o Bhagavad-gītě Pán Kṛṣṇa a Arjuna (Pán a Jeho oddaný), tak o Śrīmad-Bhāgavatamu, který je postgraduálním studiem Bhagavad-gīty, mohou diskutovat pouze učenci a oddaní jako Śukadeva Gosvāmī a Mahārāja Parīkṣit. Jinak není možné tento nektar skutečně vychutnat. Śukadeva Gosvāmī byl spokojen s Mahārājem Parīkṣitem, který nebyl ani v nejmenším unaven z naslouchání o Pánovi a se stále rostoucím zájmem si přál naslouchat dál a dál. Pošetilí lidé se snaží vysvětlovat Bhagavad-gītu a Śrīmad-Bhāgavatam, přestože se tyto knihy vymykají jejich chápání. Když se neoddaní zbytečně pokoušejí interpretovat dvě vrcholná díla védské literatury, nepřináší to naprosto žádný užitek, a Śaṅkarācārya se proto svými komentáři Śrīmad-Bhāgavatamu ani nedotkl. V komentáři k Bhagavad-gītě přijal Śrīpāda Śaṅkarācārya Pána Kṛṣṇu za Nejvyšší Osobnost Božství, ale dále pokračoval v komentářích z neosobního hlediska. Jelikož si však byl vědom svého postavení, vyhnul se komentování Śrīmad-Bhāgavatamu.
Śrīla Śukadeva Gosvāmī was protected by Lord Kṛṣṇa (vide Brahma-vaivarta Purāṇa), and therefore he is known as Brahmarāta, and Śrīmān Parīkṣit Mahārāja was protected by Viṣṇu, and thus he is known as Viṣṇurāta. As devotees of the Lord, they are always protected by the Lord. It is clear also in this connection that a Viṣṇurāta should hear Śrīmad-Bhāgavatam from Brahmarāta and no one else because others misrepresent the transcendental knowledge and thus spoil one’s valuable time.
Śrīlu Śukadeva Gosvāmīho chránil Pán Kṛṣṇa (viz Brahma-vaivarta Purāṇa), a proto byl pojmenován Brahmarāta a Śrīmāna Parīkṣita Mahārāje chránil Viṣṇu, pročež je známý jako Viṣṇurāta. Oba jsou Pánovi čistí oddaní a proto je Pán za všech okolností ochraňuje. V této souvislosti je také zřejmé, že Viṣṇurāta má naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu od Brahmarāty a od nikoho jiného, jelikož všichni ostatní nepředkládají transcendentální poznání správně a naslouchat jim je pouhou ztrátou drahocenného času.