Text 9
Sloka 9
Devanagari
Dévanágarí
निष्प्लुष्टपौरुषभगं निरये पतन्तम् ।
त्रात्वार्थितो जगति पुत्रपदं च लेभे
दुग्धा वसूनि वसुधा सकलानि येन ॥ ९ ॥
Text
Verš
niṣpluṣṭa-pauruṣa-bhagaṁ niraye patantam
trātvārthito jagati putra-padaṁ ca lebhe
dugdhā vasūni vasudhā sakalāni yena
niṣpluṣṭa-pauruṣa-bhagaṁ niraye patantam
trātvārthito jagati putra-padaṁ ca lebhe
dugdhā vasūni vasudhā sakalāni yena
Synonyms
Synonyma
yat — when; venam — unto King Vena; utpatha-gatam — going astray from the righteous path; dvija — of the brāhmaṇas; vākya — words of cursing; vajra — thunderbolt; niṣpluṣṭa — being burnt by; pauruṣa — great deeds; bhagam — opulence; niraye — into hell; patantam — going down; trātvā — by delivering; arthitaḥ — so being prayed for; jagati — on the world; putra-padam — the position of the son; ca — as well as; lebhe — achieved; dugdhā — exploited; vasūni — produce; vasudhā — the earth; sakalāni — all kinds of; yena — by whom.
yat — když; venam — na krále Venu; utpatha-gatam — který se odchýlil od cesty spravedlivých; dvija — brāhmaṇů; vākya — slova kletby; vajra — blesk; niṣpluṣṭa — spálen s; pauruṣa — velké činy; bhagam — bohatství; niraye — do pekla; patantam — padající; trātvā — osvobozením; arthitaḥ — vymodlené; jagati — na světě; putra-padam — postavení syna; ca — a také; lebhe — získal; dugdhā — zužitkoval; vasūni — vydat; vasudhā — Země; sakalāni — všechny druhy; yena — jímž.
Translation
Překlad
Mahārāja Vena went astray from the path of righteousness, and the brāhmaṇas chastised him by the thunderbolt curse. By this King Vena was burnt with his good deeds and opulence and was en route to hell. The Lord, by His causeless mercy, descended as his son, by the name of Pṛthu, delivered the condemned King Vena from hell, and exploited the earth by drawing all kinds of crops as produce.
Mahārāja Vena sešel z cesty spravedlivosti a brāhmaṇové ho potrestali kletbou mocnou jako blesk. Tak byl král Vena spálen i se svými dobrými činy a bohatstvím a ubíral se do pekla. Pán ze Své bezpříčinné milosti sestoupil jako jeho syn jménem Pṛthu, osvobodil odsouzeného krále Venu z pekla a vytěžil ze Země úrodu všeho druhu.
Purport
Význam
According to the system of varṇāśrama-dharma, the pious and learned brāhmaṇas were the natural guardians of society. The brāhmaṇas, by their learned labor of love, would instruct the administrator-kings how to rule the country in complete righteousness, and thus the process would go on as a perfect welfare state. The kings or the kṣatriya administrators would always consult the council of learned brāhmaṇas. They were never autocratic monarchs. The scriptures like Manu-saṁhitā and other authorized books of the great sages were guiding principles for ruling the subjects, and there was no need for less intelligent persons to manufacture a code of law in the name of democracy. The less intelligent mass of people have very little knowledge of their own welfare, as a child has very little knowledge of its future well-being. The experienced father guides the innocent child towards the path of progress, and the childlike mass of people need similar guidance. The standard welfare codes are already there in the Manu-saṁhitā and other Vedic literatures. The learned brāhmaṇas would advise the king in terms of those standard books of knowledge and with reference to the particular situation of time and place. Such brāhmaṇas were not paid servants of the king, and therefore they had the strength to dictate to the king on the principles of scriptures. This system continued even up to the time of Mahārāja Candragupta, and the brāhmaṇa Cāṇakya was his unpaid prime minister.
Podle varṇāśramského systému byli zbožní a učení brāhmaṇové přirozenými strážci společnosti. Jejich nezištnou prací bylo, že radili králům, jak mají vládnou zemi spravedlivě a dobře, aby všude panoval dokonalý blahobyt. Králové neboli kṣatriyští vládci se vždy radili se sněmem učených brāhmaṇů. Nebyli to autokratičtí monarchové. Písma jako je Manu-saṁhitā a další autorizované knihy velkých mudrců poskytovala směrnice, jak vládnout podřízeným, a nebylo vůbec zapotřebí, aby ve jménu demokracie méně inteligentní lidé vytvářeli nějaké nové zákoníky. Obyčejní lidé nemají dostatek inteligence a poznání, aby věděli, co je pro ně dobré, stejně jako dítě má velice malé poznání ohledně toho, co je prospěšné pro jeho budoucnost. Zkušený otec vede své nevinné dítě takovým způsobem, aby dělalo stále větší pokroky a dětinská masa lidí potřebuje podobné vedení. Standardní zákony sloužící všeobecnému blahobytu již existují v Manu-saṁhitě a jiných védských spisech a učení brāhmaṇové mohli králi radit v souladu s těmito standardními knihami poznání a s ohledem na daný čas, místo a situaci. Brāhmaṇové nebyli placenými služebníky krále, a proto měli sílu diktovat králi, jak má jednat na základě písem. Tento systém přetrvával i za dob Mahārāje Candragupty, jehož neplaceným ministerským předsedou byl brāhmaṇa Cāṇakya.
Mahārāja Vena did not adhere to this principle of ruling, and he disobeyed the learned brāhmaṇas. The broad-minded brāhmaṇas were not self-interested, but looked to the interest of complete welfare for all the subjects. They wanted to chastise King Vena for his misconduct and so prayed to the Almighty Lord as well as cursed the king.
Mahārāja Vena nectil tuto vladařskou zásadu a neposlouchal učené brāhmaṇy. Velkomyslní brāhmaṇové neměli sobecké zájmy, ale dbali na celkové blaho všech podřízených. Chtěli krále Venu potrestat za jeho nesprávné chování, a proto se modlili k Všemocnému Pánovi, přičemž zároveň krále prokleli.
Long life, obedience, good reputation, righteousness, prospects of being promoted to higher planets, and blessings of great personalities are all vanquished simply by disobedience to a great soul. One should strictly try to follow in the footsteps of great souls. Mahārāja Vena became a king, undoubtedly due to his past deeds of righteousness, but because he willfully neglected the great souls, he was punished by the loss of all the above-mentioned acquisitions. In the Vāmana Purāṇa the history of Mahārāja Vena and his degradation are fully described. When Mahārāja Pṛthu heard about the hellish condition of his father, Vena, who was suffering from leprosy in the family of a mleccha, he at once brought the former king to Kurukṣetra for his purification and relieved him of all sufferings.
Dlouhý život, loajalita podřízených, dobrá pověst, spravedlivost, vyhlídky na povýšení na vyšší planety a požehnání velkých osobností — to vše je zničeno, jestliže člověk neuposlechne velkou duši. Měli bychom se přísně snažit kráčet ve stopách velkých osobností. Mahārāja Vena se stal králem, což bylo nepochybně výsledkem jeho minulých ctnostných činů, ale jelikož svéhlavě přehlížel velké duše, byl potrestán tím, že ztratil všechny výše uvedené výsady. Historie Mahārāje Veny a jeho degradace je plně popsána ve Vāmana Purāṇě. Když Mahārāja Pṛthu slyšel o pekelných životních podmínkách svého otce Veny, který trpěl malomocenstvím v rodině mlecchy, ihned přivedl bývalého krále na Kurukṣetru, aby ho očistil, a zbavil ho tak všeho utrpení.
Mahārāja Pṛthu, the incarnation of God, descended by the prayer of the brāhmaṇas to rectify the disorders on earth. He produced all kinds of crops. But, at the same time, he performed the duty of a son who delivers his father from hellish conditions. The word putra means one who delivers from hell, called put. That is a worthy son.
Mahārāja Pṛthu, inkarnace Boha, sestoupil po modlitbách brāhmaṇů, aby napravil nepořádek na Zemi. Vyprodukoval úrodu různého druhu. Zároveň však splnil povinnost syna, který vysvobozuje otce z pekelných podmínek. Slovo putra označuje toho, kdo vysvobozuje z pekla, zvaného put. To je řádný syn.