Text 39

Sloka 39

Devanagari

Dévanágarí

सर्गे तपोऽहमृषयो नव ये प्रजेशा:
स्थानेऽथ धर्ममखमन्वमरावनीशा: ।
अन्ते त्वधर्महरमन्युवशासुराद्या
मायाविभूतय इमा: पुरुशक्तिभाज: ॥ ३९ ॥

Text

Verš

sarge tapo ’ham ṛṣayo nava ye prajeśāḥ
sthāne ’tha dharma-makha-manv-amarāvanīśāḥ
ante tv adharma-hara-manyu-vaśāsurādyā
māyā-vibhūtaya imāḥ puru-śakti-bhājaḥ

Synonyms

Synonyma

sarge — in the beginning of the creation; tapaḥ — penance; aham — myself; ṛṣayaḥ — sages; nava — nine; ye prajeśāḥ — those who would generate; sthāne — in the middle while maintaining the creation; atha — certainly; dharma — religion; makha — Lord Viṣṇu; manu — the father of mankind; amara — the demigods deputed to control the affairs of maintenance; avanīśāḥ — and the kings of different planets; ante — at the end; tu — but; adharma — irreligion; hara — Lord Śiva; manyu-vaśa — subjected to anger; asura-ādyāḥ — atheists, the enemies of the devotees; māyā — energy; vibhūtayaḥ — powerful representatives; imāḥ — all of them; puru-śakti-bhājaḥ — of the supreme powerful Lord.

sarge — na počátku stvoření; tapaḥ — pokání; aham — já; ṛṣayaḥ — mudrci; nava — devět; ye prajeśāḥ — ti, kteří plodí; sthāne — uprostřed, při udržování stvoření; atha — jistě; dharma — náboženství; makha — Pán Viṣṇu; manu — otec lidstva; amara — polobozi pověření vládou v rámci udržování; avanīśāḥ — a králové různých planet; ante — na konci; tu — však; adharma — bezbožnost; hara — Pán Śiva; manyu-vaśa — podléhající hněvu; asura-ādyāḥ — ateisté, nepřátelé oddaných; māyā — energie; vibhūtayaḥ — mocní představitelé; imāḥ — ti všichni; puru-śakti-bhājaḥ — svrchovaně mocného Pána.

Translation

Překlad

At the beginning of creation there are penance, myself [Brahmā] and the Prajāpatis, the great sages who generate; then, during the maintenance of the creation, there are Lord Viṣṇu, the demigods with controlling powers, and the kings of different planets. But at the end there is irreligion, and then Lord Śiva and the atheists full of anger, etc. All of them are different representative manifestations of the energy of the supreme power, the Lord.

Na počátku stvoření je pokání, já (Brahmā) a Prajāpatiové, velcí mudrci, kteří vytvářejí potomstvo; poté během udržování stvoření je tu Pán Viṣṇu, polobozi s vládnoucí mocí a králové různých planet. Na konci je však bezbožnost, pak Pán Śiva a ateisté plní hněvu atd. Ti všichni jsou různými zástupnými projevy energie svrchované moci, Pána.

Purport

Význam

The material world is created by the energy of the Lord, which is manifested in the beginning of the creation by the penance of Brahmājī, the first living being in the creation, and then there are the nine Prajāpatis, known as great sages. In the stage when the creation is maintained, there are devotional service to Lord Viṣṇu, or factual religion, the different demigods, and the kings of different planets who maintain the world. At last, when the creation is preparing to wind up, there is first the principle of irreligion, then Lord Śiva along with the atheists, full of anger. But all of them are but different manifestations of the Supreme Lord. Therefore Brahmā, Viṣṇu and Mahādeva (Śiva) are different incarnations of the different modes of material nature. Viṣṇu is the Lord of the mode of goodness, Brahmā is the lord of the mode of passion, and Śiva is the lord of the mode of ignorance. Ultimately, the material creation is but a temporary manifestation meant to give the chance of liberation to the conditioned souls, who are entrapped in the material world, and one who develops the mode of goodness under the protection of Lord Viṣṇu has the greatest chance of being liberated by following the Vaiṣṇava principles and thus being promoted to the kingdom of God, no more to return to this miserable material world.

Hmotný svět je stvořen energií Pána, která se projevuje na počátku stvoření pokáním Brahmājīho, první živé bytosti ve stvoření, a pak přijde devět Prajāpatiů, známých jako velcí mudrci. Ve stádiu, kdy je stvoření udržováno, existuje oddaná služba Pánu Viṣṇuovi neboli skutečné náboženství, různí polobozi a králové různých planet, kteří udržují svět. A nakonec, když se stvoření blíží ke svému zániku, začne převládat bezbožnost, a potom přichází Pán Śiva a ateisté, plní hněvu. Všichni jsou však pouze různými projevy Nejvyššího Pána. Proto Brahmā, Viṣṇu a Mahādeva (Śiva) jsou různými inkarnacemi různých kvalit hmotné přírody. Viṣṇu je Pánem kvality dobra. Brahmā je pánem kvality vášně a Śiva je pánem kvality nevědomosti. Hmotné stvoření je tedy pouze dočasným projevem, který má dát možnost osvobození podmíněným duším, uvězněným v hmotném světě. Ten, kdo pod ochranou Pána Viṣṇua vyvíjí kvalitu dobra, má tu největší příležitost osvobodit se dodržováním vaiṣṇavských zásad a dospět do Božího království, a už nikdy se nevrátit do tohoto strastiplného hmotného světa.