Text 12

Sloka 12

Devanagari

Dévanágarí

मत्स्यो युगान्तसमये मनुनोपलब्ध:
क्षोणीमयो निखिलजीवनिकायकेत: ।
विस्रंसितानुरुभये सलिले मुखान्मे
आदाय तत्र विजहार ह वेदमार्गान् ॥ १२ ॥

Text

Verš

matsyo yugānta-samaye manunopalabdhaḥ
kṣoṇīmayo nikhila-jīva-nikāya-ketaḥ
visraṁsitān uru-bhaye salile mukhān me
ādāya tatra vijahāra ha veda-mārgān

Synonyms

Synonyma

matsyaḥ — incarnation of the fish; yuga-anta — at the end of the millennium; samaye — at the time of; manunā — the would-be Vaivasvata Manu; upalabdhaḥ — seen; kṣoṇīmayaḥ — up to the earthly planets; nikhila — all; jīva — living entities; nikāya-ketaḥ — shelter for; visraṁsitān — emanating from; uru — great; bhaye — out of fear; salile — in the water; mukhāt — from the mouth; me — mine; ādāya — having taken to; tatra — there; vijahāra — enjoyed; ha — certainly; veda-mārgān — all the Vedas.

matsyaḥ — inkarnace ryby; yuga-anta — na konci věku; samaye — v té době; manunā — budoucí Vaivasvata Manu; upalabdhaḥ — viděl; kṣoṇīmayaḥ — až po pozemské planety; nikhila — všechny; jīva — živé bytosti; nikāya-ketaḥ — útočiště pro; visraṁsitān — vycházející z; uru — velký; bhaye — ze strachu; salile — ve vodě; mukhāt — z úst; me — mých; ādāya — když přijal; tatra — tam; vijahāra — užíval si; ha — jistě; veda-mārgān — všechny Vedy.

Translation

Překlad

At the end of the millennium, the would-be Vaivasvata Manu, of the name Satyavrata, would see that the Lord in the fish incarnation is the shelter of all kinds of living entities, up to those in the earthly planets. Because of my fear of the vast water at the end of the millennium, the Vedas come out of my [Brahmā’s] mouth, and the Lord enjoys those vast waters and protects the Vedas.

Na konci věku měl budoucí Vaivasvata Manu jménem Satyavrata vidět, že Pán se v inkarnaci ryby stal útočištěm pro všechny druhy živých bytostí až po obyvatele pozemských planet. Kvůli mému strachu z rozlehlých vod na konci věku vycházejí Vedy z mých (Brahmových) úst a Pán, který se těší v těchto rozlehlých vodách, je ochraňuje.

Purport

Význam

During one day of Brahmā there are fourteen Manus, and at the end of each Manu there is devastation up to the earthly planets, and the vast water is fearful even to Brahmā. So in the beginning of the would-be Vaivasvata Manu, such devastation would be seen by him. There would be many other incidents also, such as the killing of the famous Śaṅkhāsura. This foretelling is by the past experience of Brahmājī, who knew that in that fearful devastating scene the Vedas would come out of his mouth but the Lord in His fish incarnation not only would save all living entities, namely the demigods, animals, men and great sages, but would also save the Vedas.

Během jednoho dne Brahmy se vystřídá čtrnáct Manuů a na konci vlády každého Manua dochází ke zničení až po úroveň Země a nedozírné vody nahánějí strach dokonce i Brahmovi. Budoucí Vaivasvata Manu tedy měl být na počátku svého působení svědkem tohoto zničení. Mělo dojít i k mnoha dalším událostem, jako je zabití slavného Śaṅkhāsury. Tato předpověď je ve shodě s dřívější zkušeností Brahmājīho, který věděl, že při hrůzostrašném zničení vyjdou Vedy z jeho úst, ale že Pán ve Své rybí inkarnaci zachrání nejen všechny živé bytosti — polobohy, zvířata, lidi a velké mudrce — ale i Vedy.