Skip to main content

Text 39

Sloka 39

Devanagari

Dévanágarí

स एष आद्य: पुरुष: कल्पे कल्पे सृजत्यज: ।
आत्मात्मन्यात्मनात्मानं स संयच्छति पाति च ॥ ३९ ॥

Text

Verš

sa eṣa ādyaḥ puruṣaḥ
kalpe kalpe sṛjaty ajaḥ
ātmātmany ātmanātmānaṁ
sa saṁyacchati pāti ca
sa eṣa ādyaḥ puruṣaḥ
kalpe kalpe sṛjaty ajaḥ
ātmātmany ātmanātmānaṁ
sa saṁyacchati pāti ca

Synonyms

Synonyma

saḥ — He; eṣaḥ — the very; ādyaḥ — the original Personality of Godhead; puruṣaḥ — the Mahā-Viṣṇu incarnation, a plenary portion of Govinda, Lord Kṛṣṇa; kalpe kalpe — in each and every millennium; sṛjati — creates; ajaḥ — the unborn; ātmā — self; ātmani — upon the self; ātmanā — by His own self; ātmānam — own self; saḥ — He; saṁyacchati — absorbs; pāti — maintains; ca — also.

saḥ — On; eṣaḥ — přímo; ādyaḥ — původní Osobnost Božství; puruṣaḥ — inkarnace Mahā-Viṣṇu, úplná část Govindy, Pána Kṛṣṇy; kalpe kalpe — v každém věku; sṛjati — tvoří; ajaḥ — nezrozený; ātmā — Sám; ātmani — v Sobě; ātmanā — Sebou; ātmānam — Sebe; saḥ — On; saṁyacchati — vtahuje; pāti — udržuje; ca — také.

Translation

Překlad

That supreme original Personality of Godhead, Lord Śrī Kṛṣṇa, expanding His plenary portion as Mahā-Viṣṇu, the first incarnation, creates this manifested cosmos, but He is unborn. The creation, however, takes place in Him, and the material substance and manifestations are all Himself. He maintains them for some time and absorbs them into Himself again.

Pán Śrī Kṛṣṇa, nejvyšší původní Osobnost Božství, expanduje Svoji úplnou část jako Mahā-Viṣṇua, první inkarnaci, a tak tvoří tento projevený vesmír, ale Sám je nezrozený. Stvoření ovšem nastává v Něm a všechny hmotné látky a projevy jsou Jím Samotným. Po nějaký čas je udržuje, a pak je opět stahuje do Sebe.

Purport

Význam

The creation is nondifferent from the Lord, and still He is not in the creation. This is explained in the Bhagavad-gītā (9.4) as follows:

Stvoření se neliší od Pána, ale On přesto není ve stvoření. To je vysvětleno v Bhagavad-gītě (9.4) následovně:

mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ

The impersonal conception of the Absolute Truth is also a form of the Lord called avyakta-mūrti. Mūrti means “form,” but because His impersonal feature is inexplicable to our limited senses, He is the avyakta-mūrti form, and in that inexplicable form of the Lord the whole creation is resting; or, in other words, the whole creation is the Lord Himself, and the creation is also nondifferent from Him, but simultaneously He, as the original Personality of Godhead Śrī Kṛṣṇa, is aloof from the created manifestation. The impersonalist gives stress to the impersonal form or feature of the Lord and does not believe in the original personality of the Lord, but the Vaiṣṇavas accept the original form of the Lord, of whom the impersonal form is merely one of the features. The impersonal and personal conceptions of the Lord are existing simultaneously, and this fact is clearly described both in the Bhagavad-gītā and in the Śrīmad-Bhāgavatam, and also in other Vedic scriptures. Inconceivable to human intelligence, the idea must simply be accepted on the authority of the scriptures, and it can only be practically realized by the progress of devotional service unto the Lord, and never by mental speculation or inductive logic. The impersonalists depend more or less on inductive logic, and therefore they always remain in darkness about the original Personality of Godhead Śrī Kṛṣṇa. Their conception of Kṛṣṇa is not clear, although everything is clearly mentioned in all the Vedic scriptures. A poor fund of knowledge cannot comprehend the existence of an original personal form of the Lord when He is expanded in everything. This imperfectness is due, more or less, to the material conception that a substance distributed widely in parts can no longer exist in the original form.

Neosobní pojetí Absolutní Pravdy je také podobou Pána, zvanou avyakta-mūrti. Mūrti znamená “podoba”, ale jelikož Jeho neosobní rys je pro naše omezené smysly nevysvětlitelný, je to podoba avyakta-mūrti. V této nevysvětlitelné podobě Pána spočívá celé stvoření; celé stvoření je tedy Pán Samotný a neliší se od Něho, ale On zároveň zůstává jako původní Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa nad všemi stvořenými projevy. Impersonalisté zdůrazňují neosobní podobu nebo rys Pána a nevěří v Jeho původní osobnost, ale vaiṣṇavové přijímají původní podobu Pána, přičemž neosobní podoba je pouze jedním z Jeho rysů. Neosobní a osobní pojetí Pána existují zároveň a Bhagavad-gītā i Śrīmad-Bhāgavatam, jakož i další védská písma, to jasně uvádějí. Jelikož je tato myšlenka pro lidskou inteligenci nepředstavitelná, je nutné ji jednoduše přijmout na základě autority písem a prakticky ji můžeme realizovat jedině rozvojem oddané služby Pánu; nikoliv mentální spekulací nebo induktivní logikou. Impersonalisté závisejí více či méně na induktivní logice, a proto zůstávají vždy v nevědomosti ohledně původní Osobnosti Božství Śrī Kṛṣṇy. Jejich pojetí Kṛṣṇy je nejasné, přestože je vše jasně popsáno ve všech védských písmech. Nedostatečné poznání jim neumožňuje pochopit existenci původní osobní podoby Pána, když je zároveň expandovaný ve všem. Tato jejich nedokonalost se v podstatě zakládá na hmotném chápání, že látka, která je rozdělena do mnoha částí, již nemůže existovat ve své původní podobě.

The original Personality of Godhead (ādyaḥ), Govinda, expands Himself as the Mahā-Viṣṇu incarnation and rests in the Causal Ocean, which He Himself creates. The Brahma-saṁhitā (5.47) confirms this as follows:

Původní Osobnost Božství (ādyaḥ), Govinda, se expanduje jako inkarnace Mahā-Viṣṇua a odpočívá v Oceánu příčin, který Sám vytváří. Brahma-saṁhitā (5.47) to potvrzuje následovně:

yaḥ kāraṇārṇava-jale bhajati sma yoga-
nidrām ananta-jagad-aṇḍa-saroma-kūpaḥ
ādhāra-śaktim avalambya parāṁ sva-mūrtiṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
yaḥ kāraṇārṇava-jale bhajati sma yoga-
nidrām ananta-jagad-aṇḍa-saroma-kūpaḥ
ādhāra-śaktim avalambya parāṁ sva-mūrtiṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Lord Brahmājī says in his Brahma-saṁhitā, “I worship the primeval Lord Govinda, who lies down in the Causal Ocean in His plenary portion as Mahā-Viṣṇu, with all the universes generating from the pores of hair on His transcendental body, and who accepts the mystic slumber of eternity.”

Brahmājī ve své Brahma-saṁhitě říká: “Uctívám původního Pána Govindu, který leží v Oceánu příčin ve Své úplné části jako Mahā-Viṣṇu a oddává se věčnému mystickému spánku, zatímco z pórů Jeho transcendentálního těla vycházejí nesčetné vesmíry.”

So this Mahā-Viṣṇu is the first incarnation in the creation, and from Him all the universes are generated and all material manifestations are produced, one after another. The Causal Ocean is created by the Lord as the mahat-tattva, as a cloud in the spiritual sky, and is only a part of His different manifestations. The spiritual sky is an expansion of His personal rays, and He is the mahat-tattva cloud also. He lies down and generates the universes by His breathing, and again, by entering into each universe as Garbhodakaśāyī Viṣṇu, He creates Brahmā, Śiva and many other demigods for maintenance of the universe and again absorbs the whole thing into His person as confirmed in the Bhagavad-gītā (9.7):

Tento Mahā-Viṣṇu je tedy první inkarnací ve stvoření a z Něho vycházejí všechny vesmíry a také všechny hmotné projevy. Oceán příčin vytváří Pán jako mahat-tattvu, jako mrak v duchovním nebi, a je to jen část Jeho různých projevů. Duchovní nebe je expanzí Jeho osobních paprsků a On je i mrakem v podobě mahat-tattvy. Leží v Oceánu příčin a Svým dýcháním vytváří vesmíry, a pak do každého z nich vstupuje jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu a tvoří Brahmu, Śivu a mnoho dalších polobohů pro udržování vesmíru, a pak vše opět stáhne do Sebe, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (9.7):

sarva-bhūtāni kaunteya
prakṛtiṁ yānti māmikām
kalpa-kṣaye punas tāni
kalpādau visṛjāmy aham
sarva-bhūtāni kaunteya
prakṛtiṁ yānti māmikām
kalpa-kṣaye punas tāni
kalpādau visṛjāmy aham

“O son of Kuntī, when the kalpa, or the duration of the life of Brahmā, is ended, then all the created manifestations enter into My prakṛti, or energy, and again, when I desire, the same creation takes place by My personal energy.”

“Ó synu Kuntī, když skončí kalpa neboli jeden život Brahmy, všechny stvořené projevy vstupují do Mé prakṛti, do Mé energie, a když si to znovu přeji, stejné stvoření vzniká působením Mojí osobní energie.”

The conclusion is that these are all but displays of the Lord’s inconceivable personal energies, of which no one can have any full information. This point we have already discussed.

Závěr je takový, že toto všechno jsou pouze projevy Pánových nepochopitelných osobních energií, o kterých nikdo nemůže mít úplné informace. To však již bylo vysvětleno.