Text 10
Sloka 10
Devanagari
Dévanágarí
शाब्दे ब्रह्मणि निष्णात: परस्मिंश्च भवान्खलु ॥ १० ॥
Text
Verš
bravītu bhagavān yathā
śābde brahmaṇi niṣṇātaḥ
parasmiṁś ca bhavān khalu
bravītu bhagavān yathā
śābde brahmaṇi niṣṇātaḥ
parasmiṁś ca bhavān khalu
Synonyms
Synonyma
vicikitsitam — doubtful inquiry; etat — this; me — of me; bravītu — just clear up; bhagavān — powerful like the Lord; yathā — as much as; śābde — sound transcendental; brahmaṇi — Vedic literature; niṣṇātaḥ — fully realized; parasmin — in transcendence; ca — also; bhavān — your good self; khalu — as a matter of fact.
Translation
Překlad
Kindly clear up all these doubtful inquiries, because you are not only vastly learned in the Vedic literatures and self-realized in transcendence, but are also a great devotee of the Lord and are therefore as good as the Personality of Godhead.
Prosím tě, abys vyjasnil všechny moje pochyby, protože jsi nejen dokonale znalý védské literatury a seberealizovaný v transcendenci, ale jsi také velký oddaný Pána a jsi proto stejně dobrý jako Osobnost Božství.
Purport
Význam
In the Brahma-saṁhitā it is said that the Supreme Absolute Truth, Govinda, the Personality of Godhead, although one without a second, is infallibly expanded by innumerable forms nondifferent from one another, and although He is the original person, He is still ever young with permanent youthful energy. He is very difficult to know simply by learning the transcendental science of the Vedas, but He is very easily realized by His pure devotees.
V Brahma-saṁhitě je řečeno, že Nejvyšší Absolutní Pravda, Govinda, Osobnost Božství, se expanduje do bezpočtu navzájem se nelišících svrchovaných podob, i když je jeden jediný, a třebaže je prvotní Osobou, je stále věčně mladý a plný nevyhasínající energie mládí. Je velice obtížné Ho poznat pouhým studiem transcendentální vědy Ved, ale Jeho čistí oddaní Ho realizují velice snadno.
The expansions of different forms of the Lord, as from Kṛṣṇa to Baladeva to Saṅkarṣaṇa, from Saṅkarṣaṇa to Vāsudeva, from Vāsudeva to Aniruddha, from Aniruddha to Pradyumna, and then again to the second Saṅkarṣaṇa, and from Him to the Nārāyaṇa puruṣāvatāras and innumerable other forms, which are compared to the constant flowing of the uncountable waves of a river, are all one and the same. They are like lamps of equal power which kindle from one lamp to another. That is the transcendental potency of the Lord. The Vedas say that He is so complete that even though the whole complete identity emanates from Him, He still remains the same complete whole (pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate). As such, there is no validity in a material conception of the Lord produced by the mental speculator. Thus He remains always a mystery for the mundane scholar, even if he is vastly learned in the Vedic literatures (vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau). Therefore, the Lord is beyond the limit of conception for mundane learned scholars, philosophers or scientists. He is easily understandable for the pure devotee because the Lord declares in the Bhagavad-gītā (18.54) that after surpassing the stage of knowledge, when one is able to be engaged in the devotional service of the Lord, then only can one know the true nature of the Lord. One cannot have any clear conception of the Lord or His holy name, form, attributes, pastimes, etc., unless one is engaged in His transcendental loving service. The statement of the Bhagavad-gītā that one must first of all surrender unto the Lord, being freed from all other engagements, means that one must become a pure, unconditional devotee of the Lord. Only then can one know Him by the strength of devotional service.
Expanze různých podob Pána — z Kṛṣṇy na Baladeva a Saṅkarṣaṇa, ze Saṅkarṣaṇa na Vāsudeva, z Vāsudeva na Aniruddhu, z Aniruddhy na Pradyumnu a pak znovu na druhého Saṅkarṣaṇa a z Něho na puruṣāvatāry Nārāyaṇa a na bezpočet jiných podob, které se přirovnávají k neustálému toku vln na řece — jsou všechny navzájem totožné. Jsou jako lampy stejné intenzity, které jsou zapalovány jedna od druhé. Taková je transcendentální síla Pána. Vedy říkají, že Pán je tak úplný, že i když z Něho emanují celé úplné jednotky, On pořád zůstává stejným úplným celkem (pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate). Hmotné pojetí Pána, které je výtvorem mentálních spekulantů, proto nemá žádný význam. Pro světské učence Pán zůstává tajemstvím, třebaže důkladně prostudovali védskou literaturu (vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau). Pán se zcela vymyká představám materialistických učenců, filozofů a vědců. Jeho čistí oddaní Ho však mohou snadno pochopit a Sám v Bhagavad-gītě (18.54) prohlašuje, že Jeho skutečnou povahu může znát jedině ten, kdo překonal stádium poznání a dokázal se zaměstnat v oddané službě Pánu. Nikdo nemůže mít jasné pojetí Pána nebo Jeho svatého jména, podoby, vlastností, zábav atd., dokud není zaměstnán v transcendentální láskyplné službě Jemu. Pokyn Bhagavad-gīty, že ze všeho nejdříve se musíme odevzdat Pánovi a zanechat ostatních činností znamená, že se musíme stát čistými a nepodmíněnými oddanými Pána. Jedině pak Ho můžeme poznat silou své oddané služby.
Mahārāja Parīkṣit admitted in the previous verse that the Lord is inconceivable even for the greatest learned scholars. Why then should he again request Śukadeva Gosvāmī to clarify his insufficient knowledge about the Lord? The reason is clear. Not only was Śukadeva Gosvāmī vastly learned in the Vedic literatures, but he was also a great self-realized soul and a powerful devotee of the Lord. A powerful devotee of the Lord is, by the grace of the Lord, more than the Lord Himself. The Personality of Godhead Śrī Rāmacandra attempted to bridge the Indian Ocean to reach the island of Laṅkā, but Śrī Hanumānjī, the unalloyed devotee of the Personality of Godhead, could cross the ocean simply by jumping over it. The Lord is so merciful upon His pure devotee that He presents His beloved devotee as more powerful than Himself. The Lord expressed Himself to be unable to save Durvāsā Muni, although the Muni was so powerful that he could reach the Lord directly under material conditions. But Durvāsā Muni was saved by Mahārāja Ambarīṣa, a devotee of the Lord. Therefore, not only is a devotee of the Lord more powerful than the Lord, but also worship of the devotee is considered more effective than direct worship of the Lord (mad-bhakta-pūjābhyadhikā).
Mahārāja Parīkṣit uznal v dřívějším verši, že Pána nedovedou pochopit ani velcí vzdělaní učenci. Proč tedy znovu žádá Śukadeva Gosvāmīho, aby poznání o Pánovi vysvětloval dále? Důvod je zřejmý. Śukadeva Gosvāmī byl nejen nesmírně vzdělaný ve védské literatuře, ale byl také velkou seberealizovanou duší a mocným oddaným Pána. Milostí Pána se Jeho oddaný stává mocnější než On Samotný. Osobnost Božství Śrī Rāmacandra se pokoušel postavit most přes Indický oceán, aby se dostal na ostrov Laṅku, ale Śrī Hanumānjī, čistý oddaný Osobnosti Božství, snadno překonal celý oceán jedním velkým skokem. Nejvyšší Pán je ke Svému čistému oddanému tak milostivý, že se někdy zdá, že Jeho milovaný oddaný je mocnější než On Samotný. Pán o Sobě prohlásil, že není schopen zachránit Durvāsu Muniho, přestože Muni byl tak mocný, že dokázal přijít k Pánovi, i když byl ještě hmotně podmíněn. Durvāsu Muniho však zachránil Mahārāja Ambarīṣa, Pánův oddaný. A jelikož oddaný Pána je mocnější než Pán, uctívání oddaného je účinnější než přímé uctívání Pána (mad-bhakta-pūjābhyadhikā).
The conclusion is, therefore, that a serious devotee must first approach a spiritual master who not only is well versed in the Vedic literatures but is also a great devotee with factual realization of the Lord and His different energies. Without the help of such a devotee spiritual master, one cannot make progress in the transcendental science of the Lord. And a bona fide spiritual master like Śukadeva Gosvāmī does not speak about the Lord only in the matter of His internal potencies, but also explains how He associates with His external potencies.
Závěr je tedy takový, že upřímný oddaný musí nejprve vyhledat duchovního mistra, který nejen dokonale zná védskou literaturu, ale je také velkým oddaným se skutečnou realizací Pána a Jeho různých energií. Bez pomoci takového duchovního mistra není možné dělat žádné pokroky v poznávání transcendentální vědy o Pánovi. A pravý duchovní mistr jako je Śukadeva Gosvāmī nehovoří o Pánovi pouze ve vztahu k Jeho vnitřním silám, ale také vysvětluje, jak Pán zachází se Svými vnějšími silami.
The Lord’s pastimes in the internal potency are displayed in His activities in Vṛndāvana, but the workings of His external potency are directed in His features of Kāraṇārṇavaśāyī Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu and Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Śrīla Viśvanātha Cakravartī offers his good counsel to the interested Vaiṣṇavas when he says that they should not be interested in hearing only about the Lord’s activities (like rāsa-līlā), but must be keenly interested in His pastimes in His features of the puruṣāvatāras in connection with sṛṣṭi-tattva, creational functions, following the examples of Mahārāja Parīkṣit, the ideal disciple, and Śukadeva Gosvāmī, the ideal spiritual master.
Činnosti vnitřní energie Pána se projevují v Jeho zábavách ve Vṛndāvanu, ale působení Jeho vnější energie je řízeno Jeho podobami Kāraṇārṇavaśāyī Viṣṇua, Garbhodakaśāyī Viṣṇua a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Śrīla Viśvanātha Cakravartī dává všem vaiṣṇavům dobrou radu, aby se po vzoru ideálního žáka Mahārāje Parīkṣita a ideálního duchovního mistra Śukadeva Gosvāmīho nezajímali pouze o Pánovy zábavy jako je rāsa-līlā, ale také o činnosti Jeho puruṣāvatārů ve spojení se sṛṣṭi-tattvou, s Jejich úlohami ve stvoření.