Text 19

Sloka 19

Devanagari

Dévanágarí

इत्थं मुनिस्तूपरमेद् व्यवस्थितो
विज्ञानद‍ृग्वीर्यसुरन्धिताशय: ।
स्वपार्ष्णिनापीड्य गुदं ततोऽनिलं
स्थानेषु षट्‍सून्नमयेज्जितक्लम: ॥ १९ ॥

Text

Verš

itthaṁ munis tūparamed vyavasthito
vijñāna-dṛg-vīrya-surandhitāśayaḥ
sva-pārṣṇināpīḍya gudaṁ tato ’nilaṁ
sthāneṣu ṣaṭsūnnamayej jita-klamaḥ

Synonyms

Synonyma

ittham — thus, by Brahman realization; muniḥ — the philosopher; tu — but; uparamet — should retire; vyavasthitaḥ — well situated; vijñāna-dṛk — by scientific knowledge; vīrya — strength; su-randhita — well regulated; āśayaḥ — aim of life; sva-pārṣṇinā — with the heel of one’s foot; āpīḍya — by blocking; gudam — the air hole; tataḥ — thereafter; anilam — life air; sthāneṣu — in the places; ṣaṭsu — six primary; unnamayet — must be lifted; jita-klamaḥ — by extinguishing material desires.

ittham — takto, realizováním Brahmanu; muniḥ — filozof; tu — avšak; uparamet — má zanechat; vyavasthitaḥ — dobře umístěný; vijñāna-dṛk — vědeckým poznáním; vīrya — síla; su-randhita — správně usměrněný; āśayaḥ — cíl života; sva-pārṣṇinā — patou svojí nohy; āpīḍya — ucpáním; gudam — vzduchový otvor; tataḥ — pak; anilam — životní vzduch; sthāneṣu — na místech; ṣaṭsu — šesti předních; unnamayet — musí se povznést; jita-klamaḥ — odstraněním hmotných tužeb.

Translation

Překlad

By the strength of scientific knowledge, one should be well situated in absolute realization and thus be able to extinguish all material desires. One should then give up the material body by blocking the air hole [through which stool is evacuated] with the heel of one’s foot and by lifting the life air from one place to another in the six primary places.

Silou vědeckého poznání musí oddaný dosáhnout dobrého postavení v absolutní realizaci a tak být schopný odstranit všechny hmotné tužby. Pak se musí vzdát hmotného těla tím způsobem, že patou svojí nohy ucpe vzduchový otvor (kterým vychází stolice) a životní vzduch bude pozvedat postupně do šesti hlavních center.

Purport

Význam

There are many durātmās who claim to have realized themselves as Brahman and yet are unable to conquer material desires. In the Bhagavad-gītā (18.54) it is clearly explained that an absolutely self-realized soul becomes completely aloof from all material desires. Material desires are based on the false ego of the living being and are exhibited by his childish and useless activities to conquer the laws of material nature and by his desire to lord it over the resources of the five elements. With such a mentality, one is led to believe in the strength of material science, with its discovery of atomic energy and space travel by mechanical vehicles, and by such tiny advancements in material science the false egoist tries to challenge even the strength of the Supreme Lord, who can finish all man’s tiny endeavors in less than a second. The well-situated self, or Brahman-realized soul, perfectly understands that the Supreme Brahman, or the Personality of Godhead, is the all-powerful Vāsudeva and that he (the self-realized living being) is a part and parcel of the supreme whole. As such, his constitutional position is to cooperate with Him in all respects in the transcendental relation of the served and the servitor. Such a self-realized soul ceases to exhibit his useless activities of attempting to lord it over material nature. Being scientifically well informed, he fully engages himself in faithful devotion to the Lord.

Mnoho durātmů prohlašuje, že realizovali svoji totožnost s Brahmanem, a přitom nejsou schopni překonat svoje hmotné touhy. Bhagavad-gītā jasně vysvětluje (18.54), že absolutně seberealizovaná duše je k hmotným touhám zcela netečná. Hmotné touhy vznikají z falešného ega živé bytosti a projevují se tak, že se živá bytost dětinsky a zbytečně pokouší přemoci zákony hmotné přírody a touží panovat hmotným zdrojům pěti prvků. Takové smýšlení vede k víře v sílu materialistické vědy s jejím objevem atomové energie a cestováním prostorem za pomoci mechanických dopravních prostředků, a s těmito nicotnými výkony materialistické vědy chce falešný egoista vyzývat i sílu Nejvyššího Pána, který může skoncovat se všemi jeho ubohými pokusy během okamžiku. Duše, která je v dobrém postavení neboli která realizovala Brahman, dokonale chápe, že Nejvyšší Brahman, Osobnost Božství, je všemocný Vāsudeva a že ona (seberealizovaná živá bytost) je nedílnou částí svrchovaného celku. Jejím přirozeným postavením je tedy spolupracovat s Ním za všech okolností v transcendentálním vztahu služebníka a Pána. Seberealizovaná duše pak přestává se všemi svými zbytečnými činnostmi, kterými se pokoušela panovat hmotné přírodě. S důkladným vědeckým poznáním se plně zaměstnává věrnou oddanou službou Pánu.

The expert yogī who has thoroughly practiced the control of the life air by the prescribed method of the yoga system is advised to quit the body as follows. He should plug up the evacuating hole with the heel of the foot and then progressively move the life air on and on to six places: the navel, abdomen, heart, chest, palate, eyebrows and cerebral pit. Controlling the life air by the prescribed yogic process is mechanical, and the practice is more or less a physical endeavor for spiritual perfection. In olden days such practice was very common for the transcendentalist, for the mode of life and character in those days were favorable. But in modern days, when the influence of Kali Age is so disturbing, practically everyone is untrained in this art of bodily exercise. Concentration of the mind is more easily attained in these days by the chanting of the holy name of the Lord. The results are more effective than those derived from the inner exercise of the life air.

Vyspělému yogīnovi, který se podle předepsané jógové metody zevrubně naučil ovládat životní vzduch, se doporučuje opustit tělo následujícím způsobem. Má patou ucpat svůj vyprazdňovací otvor, a pak postupně přemísťovat životní vzduch do šesti míst, jimiž je pupek, břicho, srdce, hruď, patro, obočí a vrchol hlavy. Ovládání životního vzduchu pomocí jógové metody je mechanická záležitost a jedná se o víceméně fyzickou snahu o dosažení duchovní dokonalosti. V dávných dobách tuto metodu transcendentalisté používali velice běžně, jelikož životní styl a charakter lidí byl velice příznivý. Ale v moderní době, kdy vliv věku Kali vytváří tolik konfliktů a rozruchů, není prakticky nikdo připraven důkladně zvládnout striktní tělesná cvičení. V dnešní době je možné soustředit mysl snadněji zpíváním svatého jména Pána a výsledky jsou ještě lepší, nežli u vnitřních cviků ovládajících životní vzduch.