Text 15

Sloka 15

Devanagari

Dévanágarí

स्थिरं सुखं चासनमास्थितो यति-
र्यदा जिहासुरिममङ्ग लोकम् ।
काले च देशे च मनो न सज्जयेत्
प्राणान् नियच्छेन्मनसा जितासु: ॥ १५ ॥

Text

Verš

sthiraṁ sukhaṁ cāsanam āsthito yatir
yadā jihāsur imam aṅga lokam
kāle ca deśe ca mano na sajjayet
prāṇān niyacchen manasā jitāsuḥ

Synonyms

Synonyma

sthiram — without being disturbed; sukham — comfortable; ca — also; āsanam — sitting accommodation; āsthitaḥ — being situated; yatiḥ — the sage; yadā — whenever; jihāsuḥ — desires to give up; imam — this; aṅga — O King; lokam — this body; kāle — in time; ca — and; deśe — in a proper place; ca — also; manaḥ — the mind; na — not; sajjayet — may not be perplexed; prāṇān — the senses; niyacchet — must control; manasā — by the mind; jita-asuḥ — conquering the life air.

sthiram — bez rozptylování; sukham — pohodlně; ca — také; āsanam — místo uzpůsobené k sezení; āsthitaḥ — umístěný; yatiḥ — mudrc; yadā — kdykoliv; jihāsuḥ — přeje si opustit; imam — toto; aṅga — ó králi; lokam — toto; kāle — v čase; ca — a; deśe — na vhodném místě; ca — také; manaḥ — mysl; na — ne; sajjayet — nemá být na rozpacích; prāṇān — smysly; niyacchet — musí ovládat; manasā — myslí; jita-asuḥ — ovládající životní vzduch.

Translation

Překlad

O King, whenever the yogī desires to leave this planet of human beings, he should not be perplexed about the proper time or place, but should comfortably sit without being disturbed and, regulating the life air, should control the senses by the mind.

Ó králi, kdykoliv si yogī přeje opustit tuto planetu lidských bytostí, nemá mít rozpaky ohledně vhodného času a místa, ale má pohodlně a bez rozptýlení sedět, usměrňovat životní vzduch a myslí ovládat své smysly.

Purport

Význam

In the Bhagavad-gītā (8.14) it is clearly stated that a person who is totally engaged in the transcendental loving service of the Lord, and who constantly remembers Him at every step, easily obtains the mercy of the Lord by entering into His personal contact. Such devotees do not need to seek an opportune moment to leave the present body. But those who are mixed devotees, alloyed with fruitive action or empirical philosophical speculation, require an opportune moment for quitting this body. For them the opportune moments are stated in the Bhagavad-gītā (8.23-26). But these opportune moments are not as important as one’s being a successful yogī who is able to quit his body as he likes. Such a yogī must be competent to control his senses by the mind. The mind is easily conquered simply by engaging it at the lotus feet of the Lord. Gradually, by such service, all the senses become automatically engaged in the service of the Lord. That is the way of merging into the Supreme Absolute.

V Bhagavad-gītě (8.14) se jasně říká, že osoba zcela zaměstnaná transcendentální láskyplnou službou Pánu, která neustále vzpomíná na Pána na každém svém kroku, snadno získá Jeho milost a přijde s Ním do osobního styku. Tito oddaní nemusí pro opuštění svého těla čekat na žádný příznivý okamžik. Pokud se však oddaní nezbavili příměsí plodonosných činů či empirických filozofických spekulací, pak tito tzv. smíšení oddaní musí pro opuštění těla vyčkávat na příznivý okamžik. Ve kterém okamžiku je vhodné opustit tělo uvádí Bhagavad-gītā (8.23-26). Tyto příznivé okamžiky však nejsou tak důležité. Důležitější je stát se úspěšným yogīnem, který umí opustit své tělo podle vlastního přání. Takový yogī musí umět myslí ovládat své smysly. A mysl si lze snadno podrobit tím, že ji jednoduše zaměstnáme ve službě lotosovým nohám Pána. Taková služba postupně způsobí, že všechny smysly budou automaticky zaměstnané ve službě Pánu. To je způsob, jak se sjednotit s Nejvyšším Absolutnem.