Skip to main content

Text 19

Sloka 19

Devanagari

Dévanágarí

विवक्षोर्मुखतो भूम्नो वह्निर्वाग् व्याहृतं तयो: ।
जले चैतस्य सुचिरं निरोध: समजायत ॥ १९ ॥

Text

Verš

vivakṣor mukhato bhūmno
vahnir vāg vyāhṛtaṁ tayoḥ
jale caitasya suciraṁ
nirodhaḥ samajāyata
vivakṣor mukhato bhūmno
vahnir vāg vyāhṛtaṁ tayoḥ
jale caitasya suciraṁ
nirodhaḥ samajāyata

Synonyms

Synonyma

vivakṣoḥ — when there was a need to speak; mukhataḥ — from the mouth; bhūmnaḥ — of the Supreme; vahniḥ — fire or the controlling deity of fire; vāk — vibration; vyāhṛtam — speeches; tayoḥ — by both; jale — in the water; ca — however; etasya — of all these; suciram — a very, very long time; nirodhaḥ — suspension; samajāyata — did continue.

vivakṣoḥ — když vznikla potřeba hovořit; mukhataḥ — z úst; bhūmnaḥ — Nejvyššího; vahniḥ — oheň nebo vládnoucí božstvo ohně; vāk — vibrace; vyāhṛtam — slova; tayoḥ — obojím; jale — ve vodě; ca — ovšem; etasya — těch všech; suciram — velice dlouhá doba; nirodhaḥ — pozastavení; samajāyata — pokračovalo.

Translation

Překlad

When the Supreme desired to speak, speeches were vibrated from the mouth. Then the controlling deity Fire was generated from the mouth. But when He was lying in the water, all these functions remained suspended.

Když Nejvyšší zatoužil hovořit, z Jeho úst zazněla slova. Pak bylo z úst vytvořeno vládnoucí božstvo ohně. Dokud však ležel ve vodě, všechny tyto činnosti zůstávaly neprojevené.

Purport

Význam

The peculiarity of the gradual development of the different senses is simultaneously supported by their controlling deities. It is to be understood, therefore, that the activities of the sense organs are controlled by the will of the Supreme. The senses are, so to speak, offering a license for the conditioned souls, who are to use them properly under the control of the controlling deity deputed by the Supreme Lord. One who violates such controlling regulations has to be punished by degradation to a lower status of life. Consider, for example, the tongue and its controlling deity, Varuṇa. The tongue is meant for eating, and men, animals and birds each have their different tastes because of different licenses. The taste of human beings and that of the swine are not on the same level. The controlling deity, however, awards or certifies a particular type of body when the particular living entity develops a taste in terms of different modes of nature. If the human being develops taste without discrimination, as does the swine, then the controlling deity is certainly certified for the next term to award him the body of a swine. The swine accepts any kind of foodstuff, including stools, and a human being who has developed such indiscriminate taste must be prepared for a degraded life in the next life. Such a life is also God’s grace because the conditioned soul desired a body like that for perfectly tasting a particular type of foodstuff. If a man gets the body of a swine it must be considered the grace of the Lord because the Lord awards the facility. After death the next body is offered by superior control, not blindly. A human being, therefore, must be on his guard as to what sort of body he is going to have in the next life. An irresponsible life of indiscrimination is risky, and that is the declaration of all scriptures.

Postupný rozvoj různých smyslů současně doprovází vznik jejich vládnoucích božstev. Musíme proto chápat, že činnostem smyslových orgánů vládne vůle Nejvyššího. Smysly poskytují určité možnosti podmíněným duším, které jich mají náležitě využívat pod dohledem vládnoucího božstva, pověřeného Nejvyšším Pánem. Ten, kdo se vzpírá této vládě, musí být potrestán degradací do nižšího životního druhu. Příkladem může být jazyk a jeho vládnoucí božstvo, Varuṇa. Jazyk je určen pro jedení a lidem, zvířatům i ptákům jsou dané rozdílné chutě. Chuť člověka a prasete se liší, protože mají odlišné možnosti a postavení. Pokud však určitá bytost v rámci různých kvalit přírody vyvine nějakou určitou chuť, vládnoucí božstvo jí přidělí nebo schválí příslušný druh těla. Pokud člověk vyvine stejnou chuť jako má prase, kterému je jedno, co jí, vládnoucí božstvo se jistě postará o to, aby v příštím životě dostal tělo prasete. Prase jí cokoliv, včetně výkalů, a člověk, který podobně přestal rozlišovat vhodné chuti, musí být připraven na to, že v příštím životě poklesne do nižšího druhu. To je také Boží milost, protože podmíněná duše si přála takové tělo, aby mohla dokonale vychutnávat určitý druh potravy. Pokud člověk dostane tělo prasete, musí se to pokládat za milost Pána, který mu takto dává možnost naplnit svá přání. Po smrti přiděluje další tělo živé bytosti vyšší moc a nikoliv slepá náhoda. Člověk se proto musí mít na pozoru, jaké tělo dostane v příštím životě. Nezodpovědný život bez rozlišování je nebezpečný a varují před ním všechna písma.