Text 37
Sloka 37
Devanagari
Dévanágarí
विडूरुरङ्घ्रिश्रितकृष्णवर्ण: ।
नानाभिधाभीज्यगणोपपन्नो
द्रव्यात्मक: कर्म वितानयोग: ॥ ३७ ॥
Text
Verš
viḍ ūrur aṅghri-śrita-kṛṣṇa-varṇaḥ
nānābhidhābhījya-gaṇopapanno
dravyātmakaḥ karma vitāna-yogaḥ
viḍ ūrur aṅghri-śrita-kṛṣṇa-varṇaḥ
nānābhidhābhījya-gaṇopapanno
dravyātmakaḥ karma vitāna-yogaḥ
Synonyms
Synonyma
brahma — the brāhmaṇas; ānanam — the face; kṣatra — the kṣatriyas; bhujaḥ — the arms; mahātmā — the virāṭ-puruṣa; viṭ — the vaiśyas; ūruḥ — the thighs; aṅghri-śrita — under the protection of His feet; kṛṣṇa-varṇaḥ — the śūdras; nānā — various; abhidhā — by names; abhījya-gaṇa — the demigods; upapannaḥ — being overtaken; dravya-ātmakaḥ — with feasible goods; karma — activities; vitāna-yogaḥ — performances of sacrifice.
brahma — brāhmaṇové; ānanam — tvář; kṣatra — kṣatriyové; bhujaḥ — paže; mahātmā — virāṭ-puruṣa; viṭ — vaiśyové; ūruḥ — stehna; aṅghri-śrita — pod ochranou Jeho nohou; kṛṣṇa-varṇaḥ — śūdrové; nānā — různí; abhidhā — podle jmen; abhījya-gaṇa — polobozi; upapannaḥ — překonaní; dravya-ātmakaḥ — dostupnými věcmi; karma — činnosti; vitāna-yogaḥ — vykonávání obětí.
Translation
Překlad
The virāṭ-puruṣa’s face is the brāhmaṇas, His arms are the kṣatriyas, His thighs are the vaiśyas, and the śūdras are under the protection of His feet. All the worshipable demigods are also overtaken by Him, and it is the duty of everyone to perform sacrifices with feasible goods to appease the Lord.
Tváří virāṭ-puruṣi jsou brāhmaṇové, Jeho pažemi jsou kṣatriyové, vaiśyové jsou Jeho stehna a śūdrové jsou pod ochranou Jeho nohou. Všichni uctívaní polobozi také podléhají Pánu a proto je povinností každého dostupnými prostředky vykonávat oběti pro Jeho potěšení.
Purport
Význam
Monotheism is practically suggested here. Offering sacrifices to many demigods under different names is mentioned in the Vedic literatures, but the suggestion made in this verse is that all those varieties of demigods are included in the form of the Supreme Personality of Godhead; they are only the parts and parcels of the original whole. Similarly, the divisions of the orders of human society, namely the brāhmaṇas (the intelligent class), the kṣatriyas (the administrators), the vaiśyas (the mercantile community) and the śūdras (the laborer class), are all included in the body of the Supreme. As such, sacrifice by every one of them in terms of pleasing the Supreme by feasible goods is recommended. Generally, the sacrifice is offered with clarified butter and grains, but with the progress of time, human society has produced varieties of goods by transforming materials supplied by God’s material nature. Human society, therefore, must learn to offer sacrifices not only with clarified butter, but also with other manufactured goods in the propagation of the Lord’s glory, and that will bring about perfection in human society. The intelligent class of men, or brāhmaṇas, may give direction for such sacrifices in consultation with the previous ācāryas; the administrators may give all facilities to perform such sacrifices; the vaiśya class or mercantile community, who produce such goods, may offer them for sacrifice; and the śūdra class may offer their manual labor for the successful termination of such sacrifice. Thus by the cooperation of all classes of human beings, the sacrifice recommended in this age, namely the sacrifice of congregational chanting of the holy name of the Lord, may be executed for the common welfare of all the people of the world.
Tento verš jednoznačně vyzdvihuje monoteismus. Védská literatura se zmiňuje o vykonávání obětí mnoha polobohům pod různými jmény, ale tento verš jasně říká, že všichni polobozi jsou zahrnutí v těle Nejvyšší Osobnosti Božství. Jsou to jen nedílné části původního celku. A stejně tak všechny třídy lidské společnosti — brāhmaṇové (inteligence), kṣatriyové (vládci), vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci) — jsou zahrnuty v těle Nejvyššího. Všem se proto doporučuje taková oběť, která dostupnými prostředky potěší Nejvyššího. Nejobvyklejší je oběť přečištěného másla a obilí, ale lidská společnost s postupem doby vyrobila přetvářením surovin z hmotné přírody nepřeberné množství věcí. Lidé se proto musí naučit obětovat nejen přečištěné máslo, ale šířit slávu Pána i s ostatními věcmi, které vyrobí. To přinese lidské společnosti dokonalost. Inteligentní lidé neboli brāhmaṇové mohou tyto oběti podle pokynů předcházejících ācāryů řídit; vládnoucí třída k nim může vytvořit všechny potřebné podmínky; třída vaiśyů neboli obchodníků pro ně dodá své zboží a třída dělníků neboli śūdrů poslouží svojí prací k tomu, aby se úspěšně uskutečnily. Vzájemná spolupráce všech tříd lidí tak umožní provádět oběť doporučenou pro tento věk — společné zpívání svatého jména Pána—což přinese dobro lidem celého světa.