Text 2

Sloka 2

Devanagari

Dévanágarí

श्रोतव्यादीनि राजेन्द्र नृणां सन्ति
सहस्रश: ।
अपश्यतामात्मतत्त्वं गृहेषु गृहमेधिनाम् ॥ २ ॥

Text

Verš

śrotavyādīni rājendra
nṛṇāṁ santi sahasraśaḥ
apaśyatām ātma-tattvaṁ
gṛheṣu gṛha-medhinām

Synonyms

Synonyma

śrotavya-ādīni — subject matters for hearing; rājendra — O Emperor; nṛṇām — of human society; santi — there are; sahasraśaḥ — hundreds and thousands; apaśyatām — of the blind; ātma-tattvam — knowledge of self, the ultimate truth; gṛheṣu — at home; gṛha-medhinām — of persons too materially engrossed.

śrotavya-ādīni — náměty k naslouchání; rājendra — ó králi; nṛṇām — lidské společnosti; santi — jsou; sahasraśaḥ — stovky a tisíce; apaśyatām — slepých; ātma-tattvam — poznání o vlastním já, konečná pravda; gṛheṣu — v domě; gṛha-medhinām — lidí příliš zabředlých ve hmotě.

Translation

Překlad

Those persons who are materially engrossed, being blind to the knowledge of ultimate truth, have many subject matters for hearing in human society, O Emperor.

Ó králi, v lidské společnosti mají ti, kteří příliš zabředli do hmoty a kteří jsou slepí k poznání konečné pravdy, mnoho námětů k naslouchání.

Purport

Význam

In the revealed scriptures there are two nomenclatures for the householder’s life. One is gṛhastha, and the other is gṛhamedhī. The gṛhasthas are those who live together with wife and children but live transcendentally for realizing the ultimate truth. The gṛhamedhīs, however, are those who live only for the benefit of the family members, extended or centralized, and thus are envious of others. The word medhī indicates jealousy of others. The gṛhamedhīs, being interested in family affairs only, are certainly envious of others. Therefore, one gṛhamedhī is not on good terms with another gṛhamedhī, and in the extended form, one community, society or nation is not on good terms with another counterpart of selfish interest. In the Age of Kali, all the householders are jealous of one another because they are blind to the knowledge of ultimate truth. They have many subject matters for hearing — political, scientific, social, economic and so on — but due to a poor fund of knowledge, they set aside the question of the ultimate miseries of life, namely miseries of birth, death, old age and disease. Factually, the human life is meant for making an ultimate solution to birth, death, old age and disease, but the gṛhamedhīs, being illusioned by the material nature, forget everything about self-realization. The ultimate solution to the problems of life is to go back home, back to Godhead, and thus, as stated in the Bhagavad-gītā (8.16), the miseries of material existence — birth, death, old age and disease — are removed.

Život hospodáře je ve zjevených písmech charakterizován dvěma termíny — gṛhastha a gṛhamedhī. Gṛhasthové jsou ti, kteří žijí se ženou a dětmi společně, ale žijí transcendentálně, t.j. tak, aby realizovali konečnou pravdu. Gṛhamedhīové jsou naproti tomu ti, kteří žijí v užším nebo širším smyslu pouze pro prospěch členů své rodiny, a tím pádem závidí ostatním. Slovo medhī naznačuje závist vůči ostatním. Gṛhamedhīové, kteří se zajímají pouze o rodinné záležitosti, nevyhnutelně závidí druhým. Proto jeden gṛhamedhī nemívá dobré vztahy s druhým gṛhamedhīm a v rozšířené podobě se jeden spolek, společnost nebo národ neshoduje s protějškem svého sobeckého zájmu. Ve věku Kali si všichni hospodáři navzájem závidí, protože jsou slepí k poznání konečné pravdy. Chtějí slyšet, co je nového v politice, vědě, společnosti, ekonomice atd., ale mají tak omezené poznání, že otázky ohledně základního životního utrpení — zrození, smrti, stáří a nemoci — nechávají bez povšimnutí. Lidský život je přitom určený k tomu, aby jednou provždy vyřešil zrození, smrt, stáří a nemoci. Ale gṛhamedhīové podlehli iluzi hmotné přírody a na všechno, co se týká seberealizace, úplně zapomněli. Konečným řešením životních problémů je jít zpátky domů, zpátky k Bohu a tím se podle Bhagavad-gīty (8.16) odstraní utrpení hmotného bytí neboli zrození, nemoc, stáří a smrt.

The process of going back home, back to Godhead, is to hear about the Supreme Lord and His name, form, attributes, pastimes, paraphernalia and variegatedness. Foolish people do not know this. They want to hear something about the name, form, etc., of everything temporary, and they do not know how to utilize this propensity of hearing for the ultimate good. Misguided as they are, they also create some false literatures about the name, form, attributes, etc., of the ultimate truth. One should not, therefore, become a gṛhamedhī simply to exist for envying others; one should become a real householder in terms of the scriptural injunctions.

Cesta zpátky domů, zpátky k Bohu, vede přes naslouchání příběhům o Nejvyšším Pánu a Jeho jménu, podobě, vlastnostech, zábavách, příslušenství a Jeho rozmanitosti. Bláhoví lidé to však nevědí. Chtějí slyšet o jménech, tvarech atd. všech dočasných věcí, a nevědí, jak by tento svůj sklon k naslouchání mohli využít pro konečné dobro. Zcela pomýlení pak sepisují vlastní nepravá písma o jménu, podobě a vlastnostech konečné pravdy. Z člověka se tedy nemá stávat gṛhamedhī, který bude žít jen proto, aby záviděl ostatním. Má se z něho stát skutečný hospodář podle příkazů zjevených písem.