Skip to main content

CHAPTER SEVEN

KAPITOLA SEDMÁ

Lord Kṛṣṇa Instructs Uddhava

Pokyny Pána Kṛṣṇy Uddhavovi

As described in this chapter, the Supreme Lord, Kṛṣṇa, replied to Uddhava’s prayerful entreaty that he be allowed to return with Him to His abode. Kṛṣṇa advised Uddhava to take to the renounced order of sannyāsa, and when Uddhava showed interest in more elaborate instructions, the Lord further described the avadhūta’s account of his twenty-four spiritual masters.

Tato kapitola popisuje, jak Nejvyšší Pán Kṛṣṇa odpovĕdĕl na Uddhavovu žádost, aby se s Ním mohl vrátit do Jeho sídla. Kṛṣṇa doporučil Uddhavovi přijmout sannyās, stav odříkání, a když Uddhava projevil zájem o podrobnĕjší pokyny, Pán mu dále popsal avadhūtův výčet jeho dvaceti osmi duchovních mistrů.

After hearing Uddhava’s prayerful request to be taken back with Him to the spiritual world, Lord Kṛṣṇa informed him that He was indeed desirous of returning to His own personal abode because the purpose of His descent had been successfully fulfilled and the misfortunes of Kali-yuga would soon beset the earth. He thus advised Uddhava to take up sannyāsa by fixing his mind upon Him and establishing himself in theoretical and realized transcendental knowledge. The Lord further instructed Uddhava that while remaining untouched by contamination and compassionately disposed to all beings, he should begin wandering throughout this temporary world, which is simply the combined manifestation of the Lord’s illusory energy and the imaginations of the living entities.

Poté, co Pán Kṛṣṇa vyslechl Uddhavovu prosbu, aby s Ním mohl jít do duchovního svĕta, sdĕlil mu, že si skutečnĕ přeje vrátit se do svého sídla, protože účel Jeho sestoupení byl úspĕšnĕ splnĕn. Zemi mĕla brzy postihnout neštĕstí Kali-yugy, a proto Pán poradil Uddhavovi, ať přijme sannyās tak, že upře mysl na Nĕj a spočine v teoretickém i realizovaném transcendentálním poznání. Pán Uddhavu dále poučil, ať zůstane v neposkvrnĕném stavu, milostivĕ naklonĕný všem bytostem a začne putovat tímto dočasným svĕtem, který je pouhým kombinovaným projevem Pánovy matoucí energie a představivosti živých bytostí.

Uddhava then stated that renouncing material things in a spirit of detachment is the source of the highest auspiciousness, but such renunciation is certainly extremely difficult to accomplish for living entities other than the devotees of the Supreme Lord, because they are very attached to sense gratification. Uddhava expressed the need for some instruction by which foolish persons who misidentify the body as the self can be convinced to carry out their duties in accordance with the order of the Supreme Lord. Even great demigods like Brahmā are not completely surrendered to the Lord, but Uddhava declared that he himself had taken shelter of the only true instructor of the Absolute Truth — Lord Nārāyaṇa, the all-perfect, all-knowing master of Vaikuṇṭha and the only real friend of all living entities. Hearing this, the Supreme Lord replied that actually the jīva soul is his own guru. Within this human body, the living beings can search out the Supreme Lord by positive and negative means and ultimately achieve Him. For this reason the human form of life is most dear to the Supreme Personality of Godhead. In this regard, Lord Kṛṣṇa began to describe an ancient conversation between a brāhmaṇa avadhūta and the great king Yadu.

Uddhava tehdy řekl, že zříkat se hmotných vĕcí s odpoutaností vede k nejvyššímu dobru, ale pro živé bytosti kromĕ oddaných Nejvyššího Pána je toto odříkání velmi obtížné, protože velmi lpí na smyslovém požitku. Poukázal na potřebu nĕjakého pokynu, který by mohl přesvĕdčit hlupáky ztotožňující se s tĕlem, aby plnili své povinnosti v souladu s nařízením Nejvyššího Pána. Ani velcí polobozi jako Brahmā nejsou Pánu úplnĕ odevzdaní, ale Uddhava prohlásil, že on sám přijímá útočištĕ u jediného pravého učitele Absolutní Pravdy – Pána Nārāyaṇa, dokonalého, vševĕdoucího Pána Vaikuṇṭhy a jediného skutečného přítele všech živých bytostí. Když to Nejvyšší Pán slyšel, odpovĕdĕl, že duše, jīva, je ve skutečnosti svůj vlastní guru. Živé bytosti v lidském tĕle mohou pozitivními i negativními metodami vyhledat Nejvyššího Pána a nakonec k Nĕmu dospĕt. Z toho důvodu je Nejvyšší Osobnosti Božství lidská životní podoba velmi drahá. V této souvislosti začal Pán Kṛṣṇa líčit dávný rozhovor mezi brāhmaṇou avadhūtou a velkým králem Yaduem.

The son of Yayāti, Mahārāja Yadu, once encountered an avadhūta who was traveling about, here and there, in great transcendental ecstasy and was acting unpredictably, just like someone who has become haunted by a ghost. The King inquired from the holy man about the cause of his wandering and his ecstatic condition, and the avadhūta replied that he had received various instructions from twenty-four different gurus — the earth, the wind, the sky, the water, fire, and so on. Because of the knowledge he had gained from them, he was able to travel about the earth in a liberated state.

Yayātiho syn, Mahārāja Yadu, se jednou setkal s avadhūtou, který se ve velké transcendentální extázi toulal z místa na místo a choval se nepředvídatelným způsobem jako posedlý duchem. Král se svatého muže ptal, co je příčinou jeho putování a jeho extatického stavu, a avadhūta odpovĕdĕl, že dostal různé pokyny od dvaceti čtyř různých guruů – zemĕ, vĕtru, nebe, vody, ohnĕ a tak dále. Poznání, které od nich získal, mu umožnilo cestovat po Zemi v osvobozeném stavu.

From the earth he had learned how to be sober, and from the two manifestations of earth, namely the mountain and the tree, he had learned, respectively, how to serve others and how to dedicate one’s whole life to the benefit of others. From the wind, manifesting in the form of the vital air within the body, he had learned how to be satisfied with merely keeping oneself alive, and from the external wind he had learned how to remain uncontaminated by the body and the objects of the senses. From the sky he had learned how the soul, which pervades all material substances, is both indivisible and imperceptible, and from the water he had learned how to be naturally clear and purifying. From the fire he had learned how to devour all things without becoming dirtied and how to destroy all the inauspicious desires of those who make offerings to him. He had also learned from fire how the Supreme Soul enters into every body and appears to assume the identity of each. From the moon he had learned how the various phases the material body undergoes — birth, growth, dwindling and death — do not affect the embodied soul. From the sun he had learned how to avoid entanglement even while coming into contact with sense objects, and he had also learned about the two different modes of perception based on seeing the real form of the soul and seeing false designative coverings. From the pigeon he had learned how too much affection and excessive attachment are not good for one. This human body is the open door to liberation, but if one becomes attached to family life like the pigeon, one is compared to a person who has climbed up to a high place just to fall down again.

Od zemĕ se naučil, jak být rozvážný, a od jejích dvou projevů, hory a stromu, se naučil jak sloužit druhým a jak celý svůj život zasvĕtit jejich prospĕchu. Od vĕtru projeveného v podobĕ životního vzduchu v tĕle se naučil, jak být spokojený pouze s tím, že je naživu, a od vnĕjšího vĕtru se naučil, jak zůstat neznečištĕn tĕlem a smyslovými objekty. Od nebe se naučil, jak duše, která prostupuje všemi hmotnými substancemi, je nedĕlitelná a nepostřehnutelná, a od vody se naučil, jak být přirozenĕ čistý i schopný očišťovat. Od ohnĕ se naučil, jak pojídat vše a přitom se neznečistit a jak ničit všechny nepříznivé touhy tĕch, kdo mu dávají obĕtiny. Také se od nĕj naučil, jak duše vstupuje do každého tĕla a ozařuje ho a jak nelze činit rozdíl mezi zrozením a smrtí vtĕlených bytostí. Od mĕsíce se naučil, jak hmotné tĕlo roste a chřadne. Od slunce se naučil, jak se vyhýbat zapletení navzdory styku se smyslovými objekty a také se naučil dvĕma způsobům vnímání – vidĕt skutečnou podobu duše a vidĕt nepravé obaly s různými označeními. Od holuba se naučil, že příliš mnoho náklonnosti a přehnaná připoutanost nejsou dobré. Lidské tĕlo je otevřenou bránou k osvobození, ale pokud se nĕkdo jako holub připoutá k rodinnému životu, je jako ten, kdo vylezl na vyvýšené místo jen proto, aby odtamtud zase spadl.

Text 1:
The Supreme Personality of Godhead said: O greatly fortunate Uddhava, you have accurately revealed My desire to withdraw the Yadu dynasty from the earth and return to My own abode in Vaikuṇṭha. Thus Lord Brahmā, Lord Śiva and all other planetary rulers are now praying for Me to resume My residence in Vaikuṇṭha.
Sloka 1:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó nesmírnĕ požehnaný Uddhavo, odhalil jsi správnĕ Moji touhu odstranit yaduovskou dynastii z povrchu Zemĕ a vrátit se do svého sídla na Vaikuṇṭĕ. Pán Brahmā, Pán Śiva a všichni ostatní vládci vesmíru se ke Mnĕ nyní modlí, abych se vrátil do svého sídla na Vaikuṇṭĕ.
Text 2:
Answering the prayer of Lord Brahmā, I descended within this world along with My plenary portion, Lord Baladeva, and performed various activities on behalf of the demigods. I have now completed My mission here.
Sloka 2:
Sestoupil jsem do tohoto svĕta se svou úplnou částí, Pánem Baladevou, v odpovĕď na modlitby Pána Brahmy, a provádĕl jsem různé činnosti v zájmu polobohů. Nyní je Má mise v tomto svĕtĕ splnĕná.
Text 3:
Now due to the brāhmaṇas’ curse the Yadu dynasty will certainly perish by fighting among themselves; and on the seventh day from today the ocean will rise up and inundate this city of Dvārakā.
Sloka 3:
Kvůli kletbĕ brāhmaṇů nyní yaduovská dynastie nevyhnutelnĕ zanikne následkem bratrovražedného boje a ode dneška sedmého dne se vzedme oceán a zaplaví toto mĕsto Dvāraku.
Text 4:
O saintly Uddhava, in the near future I will abandon this earth. Then, being overwhelmed by the Age of Kali, the earth will be bereft of all piety.
Sloka 4:
Ó svĕtče Uddhavo, zanedlouho opustím tuto Zemi. Bude pak přemožena vĕkem Kali a pozbyde veškeré zbožnosti.
Text 5:
My dear Uddhava, you should not remain here on the earth once I have abandoned this world. My dear devotee, you are sinless, but in Kali-yuga the people will be addicted to all types of sinful activities; therefore do not stay here.
Sloka 5:
Můj milý Uddhavo, nemĕl bys tady na Zemi zůstávat, až opustím tento svĕt. Můj drahý oddaný, ty jsi bez hříchu, ale v Kali-yuze lidé propadnou hříšným činnostem všeho druhu. Proto tu nezůstávej.
Text 6:
Now you should completely give up all attachment to your personal friends and relatives and fix your mind on Me. Thus being always conscious of Me, you should observe all things with equal vision and wander throughout the earth.
Sloka 6:
Nyní by ses mĕl zcela vzdát veškeré připoutanosti ke svým přátelům a příbuzným a upřít svou mysl na Mĕ. Takto bys mĕl putovat po Zemi neustále si Mĕ vĕdom a pozorovat vše rovnocenným pohledem.
Text 7:
My dear Uddhava, the material universe that you perceive through your mind, speech, eyes, ears and other senses is an illusory creation that one imagines to be real due to the influence of māyā. In fact, you should know that all of the objects of the material senses are temporary.
Sloka 7:
Můj milý Uddhavo, hmotný vesmír, který vnímáš prostřednictvím své mysli, řeči, očí, uší a dalších smyslů, je výtvor klamu, který je pokládán za skutečný kvůli vlivu māyi. Mĕl bys totiž vĕdĕt, že všechny objekty hmotných smyslů jsou dočasné.
Text 8:
One whose consciousness is bewildered by illusion perceives many differences in value and meaning among material objects. Thus one engages constantly on the platform of material good and evil and is bound by such conceptions. Absorbed in material duality, such a person contemplates the performance of compulsory duties, nonperformance of such duties and performance of forbidden activities.
Sloka 8:
Ten, jehož vĕdomí je zmatené klamem, vnímá u hmotných objektů mnoho rozdílů v hodnotách a významech. Proto stále jedná na úrovni hmotného dobra a zla a je tĕmito koncepty spoutaný. Jelikož je pohroužený v hmotné dualitĕ, uvažuje o konání povinností, nekonání povinností a konání zakázaných činností.
Text 9:
Therefore, bringing all your senses under control and thus subduing the mind, you should see the entire world as situated within the self, who is expanded everywhere, and you should also see this individual self within Me, the Supreme Personality of Godhead.
Sloka 9:
Mĕl bys tedy ovládnout všechny své smysly, tím si podmanit i mysl, a tak vidĕt celý svĕt umístĕný ve vlastním já, které je rozšířené všude. Toto individuální vlastní já bys mĕl také vidĕt ve Mnĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství.
Text 10:
Being fully endowed with conclusive knowledge of the Vedas and having realized the ultimate purpose of such knowledge in practice, you will be able to perceive the pure self, and thus your mind will be satisfied. At that time you will become dear to all living beings, headed by the demigods, and you will never be hampered by any disturbance in life.
Sloka 10:
Až budeš plnĕ obdařený konečným poznáním Véd a zrealizuješ konečný smysl tohoto poznání v praxi, budeš schopný vnímat čisté vlastní já a díky tomu bude tvá mysl spokojená. Od té doby budeš drahý všem živým bytostem, polobohy počínaje, a žádné rušivé situace v životĕ nebudou překážkou tvého pokroku.
Text 11:
One who has transcended material good and evil automatically acts in accordance with religious injunctions and avoids forbidden activities. The self-realized person does this spontaneously, like an innocent child, and not because he is thinking in terms of material good and evil.
Sloka 11:
Ten, kdo transcendoval hmotné dobro a zlo, jedná automaticky v souladu s příkazy písem a vyhýbá se zakázaným činnostem. Seberealizovaná osoba to dĕlá spontánnĕ jako nevinné dítĕ, a ne proto, že by uvažovala z hlediska hmotného dobra a zla.
Text 12:
One who is the kind well-wisher of all living beings, who is peaceful and firmly fixed in knowledge and realization, sees Me within all things. Such a person never again falls down into the cycle of birth and death.
Sloka 12:
Ten, kdo je laskavým dobrodincem všech živých bytostí, kdo je klidný a neochvĕjný v poznání a realizaci, Mĕ vidí ve všech vĕcech. Tato osoba již nikdy nepoklesne do kolobĕhu rození a umírání.
Text 13:
Śrī Śukadeva Gosvāmi said: O King, the Supreme Personality of Godhead, Lord Kṛṣṇa, thus instructed His pure devotee Uddhava, who was eager to receive knowledge from the Lord. Uddhava then offered obeisances to the Lord and spoke as follows.
Sloka 13:
Śrī Śukadeva Gosvāmi řekl: Ó králi, takto poučil Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, svého čistého oddaného Uddhavu, který dychtil získat poznání od Pána. Uddhava se pak Pánu poklonil a takto promluvil.
Text 14:
Śrī Uddhava said: My dear Lord, You alone award the results of yoga practice, and You are so kind that by Your own influence You distribute the perfection of yoga to Your devotee. Thus You are the Supreme Soul who is realized through yoga, and it is You who are the origin of all mystic power. For my supreme benefit You have explained the procedure for giving up the material world through the process of sannyāsa, or renunciation.
Sloka 14:
Śrī Uddhava řekl: Můj milý Pane, jen Ty udílíš výsledky praktikování yogy a jsi tak laskavý, že svým vlivem obdarováváš svého oddaného dokonalostí yogy. Jsi tedy Nejvyšší Duše realizovaná prostřednictvím yogy a jsi zdrojem všech mystických sil. Pro můj svrchovaný prospĕch jsi vysvĕtlil postup, jak se vzdát hmotného svĕta přijetím sannyāsu, odříkání.
Text 15:
My dear Lord, O Supreme Soul, for those whose minds are attached to sense gratification, and especially for those bereft of devotion unto You, such renunciation of material enjoyment is most difficult to perform. That is my opinion.
Sloka 15:
Můj milý Pane, ó Nejvyšší Duše, pro ty, jejichž mysl je připoutaná k uspokojování smyslů, a zvláštĕ pro Ty, kdo postrádají oddanost Tobĕ, je velmi tĕžké se takto zříkat hmotného požitku. To je můj názor.
Text 16:
O my Lord, I myself am most foolish because my consciousness is merged in the material body and bodily relations, which are all manufactured by Your illusory energy. Thus I am thinking, “I am this body, and all of these relatives are mine.” Therefore, my Lord, please instruct Your poor servant. Please tell me how I can very easily carry out Your instructions.
Sloka 16:
Ó můj Pane, já sám jsem úplný hlupák, protože mé vĕdomí je pohroužené v hmotném tĕle a tĕlesných vztazích, což jsou všechno výtvory Tvé matoucí energie. Uvažuji tedy: „Jsem toto tĕlo a všichni tito příbuzní jsou moji.“ Proto Tĕ prosím, můj Pane, pouč tohoto nebohého služebníka. Řekni mi, jak mohu velmi snadno vykonat Tvé pokyny.
Text 17:
My dear Lord, You are the Absolute Truth, the Supreme Personality of Godhead, and You reveal Yourself to Your devotees. Besides Your Lordship, I do not see anyone who can actually explain perfect knowledge to me. Such a perfect teacher is not to be found even among the demigods in heaven. Indeed, all of the demigods, headed by Lord Brahmā, are bewildered by Your illusory potency. They are conditioned souls who accept their own material bodies and bodily expansions to be the highest truth.
Sloka 17:
Můj milý Pane, Ty jsi Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství, a zjevuješ se svým oddaným. Kromĕ Tebe nevidím nikoho jiného, kdo by mi mohl skutečnĕ vyložit dokonalé poznání. Tak dokonalý mistr se nenajde ani mezi polobohy na nebi – i ti, Pánem Brahmou počínaje, jsou zmatení Tvou klamnou energií. Jsou to podmínĕné duše považující svá hmotná tĕla a tĕlesné expanze za nejvyšší pravdu.
Text 18:
Therefore, O Lord, feeling weary of material life and tormented by its distresses, I now surrender unto You because You are the perfect master. You are the unlimited, all-knowing Supreme Personality of Godhead, whose spiritual abode in Vaikuṇṭha is free from all disturbances. In fact, You are known as Nārāyaṇa, the true friend of all living beings.
Sloka 18:
Už mĕ unavuje hmotný život, ó Pane, a sužuje hmotné strádání, a proto se Ti teď odevzdávám, neboť Ty jsi dokonalý Pán. Jsi nekonečná, vševĕdoucí Nejvyšší Osobnost Božství a ve Tvém duchovním sídle na Vaikuṇṭĕ nejsou přítomné žádné rušivé vlivy. Však jsi také známý jako Nārāyaṇa, pravý přítel všech živých bytostí.
Text 19:
The Supreme Lord replied: Generally those human beings who can expertly analyze the actual situation of the material world are able to raise themselves beyond the inauspicious life of gross material gratification.
Sloka 19:
Nejvyšší Pán odpovĕdĕl: Ty lidské bytosti, které jsou schopné důkladnĕ analyzovat skutečnou situaci v hmotném svĕtĕ, se obvykle dovedou povznést nad nepříznivý život založený na hrubohmotném požitku.
Text 20:
An intelligent person, expert in perceiving the world around him and in applying sound logic, can achieve real benefit through his own intelligence. Thus sometimes one acts as one’s own instructing spiritual master.
Sloka 20:
Inteligentní človĕk, který umí vnímat svĕt kolem sebe a používat zdravou logiku, může pomocí vlastní inteligence získat pravý prospĕch. Nĕkdy tedy človĕk jedná jako svůj vlastní poučující duchovní mistr.
Text 21:
In the human form of life, those who are self-controlled and expert in the spiritual science of Sāṅkhya can directly see Me along with all of My potencies.
Sloka 21:
Ti, kdo se v lidském tĕle umĕjí ovládat a jsou znalí sāṅkhyové duchovní vĕdy, Mĕ mohou přímo vidĕt se všemi Mými energiemi.
Text 22:
In this world there are many kinds of created bodies — some with one leg, others with two, three, four or more legs, and still others with no legs — but of all these, the human form is actually dear to Me.
Sloka 22:
V tomto svĕtĕ existuje mnoho druhů stvořených tĕl – nĕkterá s jednou nohou, jiná se dvĕma, třemi, čtyřmi či více nohami a další bez nohou – ale ze všech je Mi skutečnĕ drahé lidské tĕlo.
Text 23:
Although I, the Supreme Lord, can never be captured by ordinary sense perception, those situated in human life may use their intelligence and other faculties of perception to directly search for Me through both apparent and indirectly ascertained symptoms.
Sloka 23:
I když Mĕ, Nejvyššího Pána, nelze nikdy postihnout obyčejným smyslovým vnímáním, ti, kdo se nacházejí v lidském tĕle, mohou použít svou inteligenci a další schopnosti vnímání k tomu, aby Mĕ přímo hledali podle zjevných i nepřímo zjištĕných příznaků.
Text 24:
In this regard, sages cite a historical narration concerning the conversation between the greatly powerful King Yadu and an avadhūta.
Sloka 24:
V této souvislosti uvádĕjí mudrci historické vyprávĕní o rozhovoru mezi velmi mocným králem Yaduem a jedním avadhūtou.
Text 25:
Mahārāja Yadu once observed a certain brāhmaṇa avadhūta, who appeared to be quite young and learned, wandering about fearlessly. Being himself most learned in spiritual science, the King took the opportunity and inquired from him as follows.
Sloka 25:
Mahārāja Yadu jednou pozoroval jistého brāhmaṇu avadhūtu, jenž vypadal docela mladĕ a učenĕ, jak se beze strachu toulá po kraji. Jelikož král sám byl velmi dobrý znalec duchovní vĕdy, využil příležitosti k tomu, aby mu položil následující otázku.
Text 26:
Śrī Yadu said: O brāhmaṇa, I see that you are not engaged in any practical religious activity, and yet you have acquired a most expert understanding of all things and all people within this world. Kindly tell me, sir, how did you acquire this extraordinary intelligence, and why are you traveling freely throughout the world behaving as if you were a child?
Sloka 26:
Śrī Yadu řekl: Ó brāhmaṇo, vidím, že nepraktikuješ žádné náboženské činnosti, a přesto jsi nabyl velmi pokročilého pochopení všech vĕcí a všech lidí v tomto svĕtĕ. Řekni mi prosím, pane, jak jsi získal tuto neobyčejnou inteligenci a proč volnĕ putuješ po svĕtĕ a chováš se jako dítĕ?
Text 27:
Generally human beings work hard to cultivate religiosity, economic development, sense gratification and also knowledge of the soul, and their usual motive is to increase the duration of their lives, acquire fame and enjoy material opulence.
Sloka 27:
Lidské bytosti obvykle usilovnĕ následují náboženství, ekonomický rozvoj, smyslový požitek a také poznání duše. Jejich obvyklou motivací je prodloužit si život, proslavit se a užívat si hmotného bohatství.
Text 28:
You, however, although capable, learned, expert, handsome and most eloquent, are not engaged in doing anything, nor do you desire anything; rather, you appear stupefied and maddened as if you were a ghostly creature.
Sloka 28:
Zato ty, i když jsi schopný, učený, zkušený, pohledný a velmi výřečný, nic nedĕláš a ani si nic nepřeješ. Vypadáš naopak otupĕle a pomatenĕ, jako kdybys byl nĕjaký duch.
Text 29:
Although all people within the material world are burning in the great forest fire of lust and greed, you remain free and are not burned by that fire. You are just like an elephant who takes shelter from a forest fire by standing within the water of the Ganges River.
Sloka 29:
I když všichni lidé v hmotném svĕtĕ hoří ve velkém lesním požáru chtíče a chamtivosti, ty jím zůstáváš nedotčený a oheň tĕ nepálí. Jsi jako slon, který se před lesním požárem uchýlí do vody řeky Gangy.
Text 30:
O brāhmaṇa, we see that you are devoid of any contact with material enjoyment and that you are traveling alone, without any companions or family members. Therefore, because we are sincerely inquiring from you, please tell us the cause of the great ecstasy that you are feeling within yourself.
Sloka 30:
Ó brāhmaṇo, vidíme, že nepřicházíš do styku s hmotným požitkem a že putuješ sám, bez jakýchkoliv společníků nebo členů rodiny. Jelikož se tĕ upřímnĕ ptáme, řekni nám tedy prosím, co je příčinou té silné extáze, kterou cítíš ve svém nitru?
Text 31:
Lord Kṛṣṇa continued: The intelligent King Yadu, always respectful to the brāhmaṇas, waited with bowed head as the brāhmaṇa, pleased with the King’s attitude, began to reply.
Sloka 31:
Pán Kṛṣṇa pokračoval: Inteligentní král Yadu, který byl vždy uctivý k brāhmaṇům, čekal se sklonĕnou hlavou, zatímco brāhmaṇa, potĕšený královým postojem, začal odpovídat.
Text 32:
The brāhmaṇa said: My dear King, with my intelligence I have taken shelter of many spiritual masters. Having gained transcendental understanding from them, I now wander about the earth in a liberated condition. Please listen as I describe them to you.
Sloka 32:
Brāhmaṇa řekl: Můj milý králi, se svou inteligencí jsem se uchýlil k mnoha duchovním mistrům. Poté, co jsem od nich získal transcendentální poznání, toulám se teď po Zemi jako osvobozený. Prosím poslouchej, jak ti je popíši.
Texts 33-35:
O King, I have taken shelter of twenty-four gurus, who are the following: the earth, air, sky, water, fire, moon, sun, pigeon and python; the sea, moth, honeybee, elephant and honey thief; the deer, the fish, the prostitute Piṅgalā, the kurara bird and the child; and the young girl, arrow maker, serpent, spider and wasp. My dear King, by studying their activities I have learned the science of the self.
Sloka 33-35:
Ó králi, vyhledal jsem útočištĕ u čtyřiadvaceti guruů: zemĕ, vzduch, nebe, voda, oheň, mĕsíc, slunce, holub a krajta; moře, můra, včela, slon a zlodĕj medu; jelen, ryba, prostitutka Piṅgalā, pták kurara a dítĕ; mladá dívka, výrobce šípů, had, pavouk a vosa. Můj milý králi, zkoumáním jejich činností jsem se naučil vĕdĕ o vlastním já.
Text 36:
Please listen, O son of Mahārāja Yayāti, O tiger among men, as I explain to you what I have learned from each of these gurus.
Sloka 36:
Prosím poslouchej, ó synu Mahārāje Yayātiho, ó tygře mezi muži, jak ti vysvĕtlím, co jsem se od každého z tĕchto guruů naučil.
Text 37:
A sober person, even when harassed by other living beings, should understand that his aggressors are acting helplessly under the control of God, and thus he should never be distracted from progress on his own path. This rule I have learned from the earth.
Sloka 37:
Rozvážný človĕk by i v situaci, kdy ho sužují jiné živé bytosti, mĕl chápat, že ti, kdo na nĕho útočí, jednají bezmocnĕ pod vlivem Boha, a tak by se nikdy nemĕl nechat svést ze své cesty. Toto pravidlo jsem se naučil od zemĕ.
Text 38:
A saintly person should learn from the mountain to devote all his efforts to the service of others and to make the welfare of others the sole reason for his existence. Similarly, as the disciple of the tree, he should learn to dedicate himself to others.
Sloka 38:
Svĕtec by se mĕl od hory naučit vĕnovat všechny své snahy službĕ ostatním a učinit jejich blaho jediným účelem své existence. Rovnĕž, jako žák stromu, by se mĕl naučit zasvĕcovat svůj život ostatním.
Text 39:
A learned sage should take his satisfaction in the simple maintenance of his existence and should not seek satisfaction through gratifying the material senses. In other words, one should care for the material body in such a way that one’s higher knowledge is not destroyed and so that one’s speech and mind are not deviated from self-realization.
Sloka 39:
Učený mudrc má nacházet uspokojení v jednoduchém udržování své existence a nemá usilovat o uspokojování hmotných smyslů. Mĕl by tedy pečovat o hmotné tĕlo takovým způsobem, aby to nezničilo jeho vyšší poznání a aby se jeho řeč a mysl neodchýlily od seberealizace.
Text 40:
Even a transcendentalist is surrounded by innumerable material objects, which possess good and bad qualities. However, one who has transcended material good and evil should not become entangled even when in contact with the material objects; rather, he should act like the wind.
Sloka 40:
I transcendentalistu obklopuje bezpočet hmotných objektů, jež mají dobré či špatné vlastnosti. Ale ten, kdo transcendoval hmotné dobro a zlo, by se nemĕl zaplétat, ani když je ve styku s hmotnými objekty. Mĕl by se chovat jako vítr.
Text 41:
Although a self-realized soul may live in various material bodies while in this world, experiencing their various qualities and functions, he is never entangled, just as the wind which carries various aromas does not actually mix with them.
Sloka 41:
Seberealizovaná duše může bĕhem svého pobytu v tomto svĕtĕ žít v různých hmotných tĕlech a vnímat jejich různé vlastnosti a činnosti, ale nikdy se nezaplétá, tak jako vítr přenáší různé vůnĕ, ale nikdy se s nimi nemísí.
Text 42:
A thoughtful sage, even while living within a material body, should understand himself to be pure spirit soul. Similarly, one should see that the spirit soul enters within all forms of life, both moving and nonmoving, and that the individual souls are thus all-pervading. The sage should further observe that the Supreme Personality of Godhead, as the Supersoul, is simultaneously present within all things. Both the individual soul and the Supersoul can be understood by comparing them to the nature of the sky: although the sky extends everywhere and everything rests within the sky, the sky does not mix with anything, nor can it be divided by anything.
Sloka 42:
Rozvážný mudrc by mĕl vĕdĕt, že i když žije v hmotném tĕle, on sám je čistá duše. Mĕl by také vidĕt, že duše vstupuje do všech forem života, pohyblivých i nehybných, a že jsou tedy individuální duše všudypřítomné. Dále by mĕl zaznamenat, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je jako Nadduše současnĕ přítomný ve všem. Jak individuální duše, tak Nadduše se dají chápat přirovnáním k povaze nebe – i když se nebe rozpíná všude a vše v nĕm spočívá, s ničím se nemísí a nic ho nemůže rozdĕlit.
Text 43:
Although the mighty wind blows clouds and storms across the sky, the sky is never implicated or affected by these activities. Similarly, the spirit soul is not actually changed or affected by contact with the material nature. Although the living entity enters within a body made of earth, water and fire, and although he is impelled by the three modes of nature created by eternal time, his eternal spiritual nature is never actually affected.
Sloka 43:
I když mocný vítr po nebi unáší mraky a bouře, nebe se toto dĕní nedotýká a není jím ovlivnĕné. Ani duše se ve skutečnosti nemĕní a není ovlivnĕna stykem s hmotnou přírodou. Přestože živá bytost vstupuje do tĕla, jež tvoří zemĕ, voda a oheň, a přestože ji pohánĕjí tři kvality přírody stvořené vĕčným časem, její vĕčná duchovní povaha tím není nikdy ovlivnĕna.
Text 44:
O King, a saintly person is just like water because he is free from all contamination, gentle by nature, and by speaking creates a beautiful vibration like that of flowing water. Just by seeing, touching or hearing such a saintly person, the living entity is purified, just as one is cleansed by contact with pure water. Thus a saintly person, just like a holy place, purifies all those who contact him because he always chants the glories of the Lord.
Sloka 44:
Ó králi, svĕtec je jako voda, protože v sobĕ nemá žádné nečistoty, jeho povaha je vlídná a svou mluvou vytváří podobnĕ krásné vibrace jako tekoucí voda. Když živá bytost tohoto svĕtce jen spatří, dotkne se ho nebo ho uslyší, očistí se tak jako ve styku s čistou vodou. Takto svĕtec – jako svaté místo – očišťuje všechny, kdo s ním přijdou do styku, protože stále opĕvuje slávu Pána.
Text 45:
Saintly persons become powerful by execution of austerities. Their consciousness is unshakable because they do not try to enjoy anything within the material world. Such naturally liberated sages accept foodstuffs that are offered to them by destiny, and if by chance they happen to eat contaminated food, they are not affected, just like fire, which burns up contaminated substances that are offered to it.
Sloka 45:
Svĕtci se podstupováním askeze stávají mocnými. Nechtĕjí si užívat ničeho v hmotném svĕtĕ, a proto mají neochvĕjné vĕdomí. Tito mudrci jsou přirozenĕ osvobození. Přijímají potravu, které se jim dostane řízením osudu, a pokud shodou okolností snĕdí znečištĕné jídlo, nemá to na nĕ vliv, tak jako oheň spálí nečisté vĕci, které se do nĕj vloží.
Text 46:
A saintly person, just like fire, sometimes appears in a concealed form and at other times reveals himself. For the welfare of the conditioned souls who desire real happiness, a saintly person may accept the worshipable position of spiritual master, and thus like fire he burns to ashes all the past and future sinful reactions of his worshipers by mercifully accepting their offerings.
Sloka 46:
Tak jako oheň zůstává svĕtec nĕkdy skrytý a jindy se projeví. Ve prospĕch podmínĕných duší, které touží po skutečném štĕstí, může svĕtec přijmout postavení uctívaného duchovního mistra a tehdy jako oheň spaluje na popel všechny minulé i budoucí hříšné reakce tĕch, kdo ho uctívají, tím, že milostivĕ přijímá, co mu nabízejí.
Text 47:
Just as fire manifests differently in pieces of wood of different sizes and qualities, the omnipotent Supreme Soul, having entered the bodies of higher and lower life forms created by His own potency, appears to assume the identity of each.
Sloka 47:
Tak jako se oheň projevuje různĕ v kusech dřeva s různou velikostí a vlastnostmi, všemohoucí Nejvyšší Duše vypadá poté, co vstoupí do tĕl vyšších a nižších forem života vytvořených svou vlastní energií, jako kdyby přijímala totožnost každé z nich.
Text 48:
The various phases of one’s material life, beginning with birth and culminating in death, are all properties of the body and do not affect the soul, just as the apparent waxing and waning of the moon does not affect the moon itself. Such changes are enforced by the imperceptible movements of time.
Sloka 48:
Všechny fáze našeho hmotného života, jež začínají zrozením a vrcholí smrtí, se pojí s tĕlem a nemají vliv na duši, tak jako zdánlivé dorůstání a ubývání mĕsíce neovlivňuje samotný mĕsíc. Tyto zmĕny jsou vynucené neviditelnými pohyby času.
Text 49:
The flames of a fire appear and disappear at every moment, and yet this creation and destruction is not noticed by the ordinary observer. Similarly, the mighty waves of time flow constantly, like the powerful currents of a river, and imperceptibly cause the birth, growth and death of innumerable material bodies. And yet the soul, who is thus constantly forced to change his position, cannot perceive the actions of time.
Sloka 49:
Plameny ohnĕ se objevují a mizí každým okamžikem, ale bĕžný pozorovatel si tohoto tvoření a zanikání přesto nevšímá. Také mocné vlny času se valí bez ustání jako silné říční proudy a nepostřehnutelnĕ způsobují rození, růst a smrt nesčetných hmotných tĕl. Duše, která je tak neustále nucená mĕnit své postavení, však nedokáže působení času vnímat.
Text 50:
Just as the sun evaporates large quantities of water by its potent rays and later returns the water to the earth in the form of rain, similarly, a saintly person accepts all types of material objects with his material senses, and at the appropriate time, when the proper person has approached him to request them, he returns such material objects. Thus, both in accepting and giving up the objects of the senses, he is not entangled.
Sloka 50:
Tak jako slunce svými mocnými paprsky odpařuje velké množství vody, kterou pozdĕji vrací na zem v podobĕ deštĕ, svĕtec přijímá svými hmotnými smysly hmotné objekty všeho druhu a v pravý čas, když se na nĕho obrátí správná osoba a požádá ho o nĕ, je vrátí. Takto se nezaplétá ani když smyslové objekty přijímá, ani když se jich zříká.
Text 51:
Even when reflected in various objects, the sun is never divided, nor does it merge into its reflection. Only those with dull brains would consider the sun in this way. Similarly, although the soul is reflected through different material bodies, the soul remains undivided and nonmaterial.
Sloka 51:
Přestože se slunce odráží v různých objektech, samo se nikdy nedĕlí ani nesplývá se svým odrazem. To by si o nĕm mohly myslet jedinĕ osoby s tupou inteligencí. Také duše zůstává nerozdĕlená a nehmotná, přestože se odráží v různých hmotných tĕlech.
Text 52:
One should never indulge in excessive affection or concern for anyone or anything; otherwise one will have to experience great suffering, just like the foolish pigeon.
Sloka 52:
Nikdo by k nikomu a ničemu nemĕl chovat přehnanou náklonnost či připoutanost, jinak bude muset velmi trpĕt jako hloupý holub.
Text 53:
There once was a pigeon who lived in the forest along with his wife. He had built a nest within a tree and lived there for several years in her company.
Sloka 53:
Jednou žil v lese jeden holub se svou manželkou. Zbudoval si hnízdo ve stromĕ a tam strávil nĕkolik let v její společnosti.
Text 54:
The two pigeons were very much devoted to their household duties. Their hearts being tied together by sentimental affection, they were each attracted by the other’s glances, bodily features and states of mind. Thus, they completely bound each other in affection.
Sloka 54:
Oba holubi velmi lpĕli na udržování své domácnosti. Jelikož byla jejich srdce svázaná sentimentální náklonností, přitahovali jeden druhého svými pohledy, tĕlesnými rysy a stavy mysli. Tak se navzájem naprosto spoutali svou láskou.
Text 55:
Naively trusting in the future, they carried out their acts of resting, sitting, walking, standing, conversing, playing, eating and so forth as a loving couple among the trees of the forest.
Sloka 55:
S naivní důvĕrou v budoucnost spolu odpočívali, sedávali, procházeli se, postávali, rozmlouvali, hráli si, jedli a tak dále mezi lesními stromy jako zamilovaný pár.
Text 56:
Whenever she desired anything, O King, the she-pigeon would flatteringly cajole her husband, and he in turn would gratify her by faithfully doing whatever she wanted, even with great personal difficulty. Thus, he could not control his senses in her association.
Sloka 56:
Kdykoliv si holubice nĕco přála, ó králi, lichotkami pro to získala manžela a on ji na oplátku uspokojoval tím, že i za cenu velkých obtíží vĕrnĕ dĕlal vše, co chtĕla. Tak v její společnosti nedokázal ovládat své smysly.
Text 57:
Then the female pigeon experienced her first pregnancy. When the time arrived, the chaste lady delivered a number of eggs within the nest in the presence of her husband.
Sloka 57:
Potom holubice poprvé otĕhotnĕla. Když nadešel její čas, snesla počestná paní za přítomnosti svého manžela v hnízdĕ nĕkolik vajec.
Text 58:
When the time was ripe, baby pigeons, with tender limbs and feathers created by the inconceivable potencies of the Lord, were born from those eggs.
Sloka 58:
Když dozrál čas, z tĕchto vajec se narodila holoubátka s křehkými tĕlíčky a jemným peřím, jež vytvořily nepochopitelné energie Pána.
Text 59:
The two pigeons became most affectionate to their children and took great pleasure in listening to their awkward chirping, which sounded very sweet to the parents. Thus with love they began to raise the little birds who were born of them.
Sloka 59:
Oba holubi si své dĕti zamilovali a s velkým potĕšením naslouchali jejich žvatlavému štĕbetání, které rodičům znĕlo jako rajská hudba. Začali tedy malé ptáčky, kteří se jim narodili, s láskou vychovávat.
Text 60:
The parent birds became very joyful by observing the soft wings of their children, their chirping, their lovely innocent movements around the nest and their attempts to jump up and fly. Seeing their children happy, the parents were also happy.
Sloka 60:
Ptačí rodiče byli bez sebe radostí z pohledu na jemná křidýlka svých dĕtí, z jejich cvrlikání, z jejich roztomile nevinného batolení se v hnízdĕ a z jejich pokusů vyskočit a létat. Když vidĕli, že jejich dĕti jsou šťastné, byli také šťastní.
Text 61:
Their hearts bound to each other by affection, the foolish birds, completely bewildered by the illusory energy of Lord Viṣṇu, continued to take care of the young offspring who had been born to them.
Sloka 61:
Srdce pošetilých ptáků byla spoutaná vzájemnou náklonností. Úplnĕ zmatení klamnou energií Pána Viṣṇua se tak dále starali o mláďata, která se jim narodila.
Text 62:
One day the two heads of the family went out to find food for the children. Being very anxious to feed their offspring properly, they wandered all over the forest for a long time.
Sloka 62:
Jednoho dne se obĕ hlavy rodiny vydaly najít pro dĕti potravu. S dychtivou touhou náležitĕ nakrmit své potomstvo dlouho poletovali po celém lese.
Text 63:
At that time a certain hunter who happened to be wandering through the forest saw the young pigeons moving about near their nest. Spreading out his net he captured them all.
Sloka 63:
V tu dobu spatřil holoubátka pohybující se poblíž svého hnízda jistý lovec, který se bezcílnĕ procházel lesem. Roztáhl svou síť a všechna je pochytal.
Text 64:
The pigeon and his wife were always anxious for the maintenance of their children, and they were wandering in the forest for that purpose. Having obtained proper food, they now returned to their nest.
Sloka 64:
Holub a jeho žena vždy dychtili živit své dĕti a za tím účelem byli pryč v lese. Poté, co obstarali patřičné jídlo, vraceli se teď do svého hnízda.
Text 65:
When the lady pigeon caught sight of her own children trapped within the hunter’s net, she was overwhelmed with anguish, and crying out, she rushed toward them as they cried out to her in return.
Sloka 65:
Když holubice zahlédla své dĕti polapené v lovcovĕ síti, zasáhla ji mučivá úzkost a s křikem k nim pospíchala. Mláďata zase volala ji.
Text 66:
The lady pigeon had always allowed herself to be bound by the ropes of intense material affection, and thus her mind was overwhelmed by anguish. Being in the grip of the illusory energy of the Lord, she completely forgot herself, and rushing forward to her helpless children, she was immediately bound in the hunter’s net.
Sloka 66:
Holubice se vždy nechávala spoutávat provazy silné hmotné náklonnosti, a tak byla její mysl přemožena zármutkem. V sevření Pánovy matoucí energie se úplnĕ zapomnĕla a jak pospíchala ke svým bezmocným dĕtem, byla znenadání lapena v lovcovĕ síti.
Text 67:
Seeing his own children, who were more dear to him than life itself, fatally bound in the hunter’s net along with his dearmost wife, whom he considered equal in every way to himself, the poor male pigeon began to lament wretchedly.
Sloka 67:
Když nešťastný holub vidĕl své dĕti, které mu byly dražší než vlastní život, i svou drahou ženu, kterou pokládal za sobĕ rovnou ve všech ohledech, osudnĕ chycené v lovcovĕ síti, začal zoufale naříkat.
Text 68:
The male pigeon said: Alas, just see how I am now destroyed! I am obviously a great fool, for I did not properly execute pious activities. I could not satisfy myself, nor could I fulfill the purpose of life. My dear family, which was the basis of my religiosity, economic development and sense gratification, is now hopelessly ruined.
Sloka 68:
Holub řekl: Bĕda, jen pohleďte na moji zkázu! Jsem velký hlupák, protože jsem se řádnĕ nevĕnoval zbožnému jednání. Nedosáhl jsem uspokojení ani jsem nesplnil účel života. Má drahá rodina, která byla základem mého náboženství, ekonomického rozvoje a smyslového požitku, je teď beznadĕjnĕ zničená.
Text 69:
My wife and I were an ideal match. She always faithfully obeyed me and in fact accepted me as her worshipable deity. But now, seeing her children lost and her home empty, she has left me behind and gone to heaven with our saintly children.
Sloka 69:
Byli jsme s manželkou ideální dvojice. Vždy mĕ vĕrnĕ poslouchala a ve skutečnosti mĕ považovala za své uctívané božstvo. Ale teď, když vidĕla, že její dĕti jsou pryč a domov je prázdný, mĕ opustila a odešla s našimi svatými dĕtmi do nebe.
Text 70:
Now I am a wretched person living in an empty home. My wife is dead; my children are dead. Why should I possibly want to live? My heart is so pained by separation from my family that life itself has become simply suffering.
Sloka 70:
Nyní je ze mĕ zoufalec žijící v prázdném domĕ. Má žena je mrtvá a mé dĕti také. Proč bych mĕl vůbec chtít žít? Srdce mĕ z odloučení od mé rodiny tak bolí, že život samotný se mi stal pouhým utrpením.
Text 71:
As the father pigeon wretchedly stared at his poor children trapped in the net and on the verge of death, pathetically struggling to free themselves, his mind went blank, and thus he himself fell into the hunter’s net.
Sloka 71:
Jak tak otec holub nešťastnĕ hledĕl na své nebohé dĕti polapené v síti a na pokraji smrti žalostnĕ zápasící o svobodu, přestalo mu to myslet, a tak sám padl do lovcovy sítĕ.
Text 72:
The cruel hunter, having fulfilled his desire by capturing the head pigeon, his wife and all of their children, set off for his own home.
Sloka 72:
Krutý lovec, který tím, že chytil holuba, jeho ženu i všechny jejich dĕti, dosáhl svého, se vydal domů.
Text 73:
In this way, one who is too attached to family life becomes disturbed at heart. Like the pigeon, he tries to find pleasure in mundane sex attraction. Busily engaged in maintaining his own family, the miserly person is fated to suffer greatly, along with all his family members.
Sloka 73:
Ten, kdo příliš lpí na rodinném životĕ, je tímto způsobem v srdci rozrušený a snaží se stejnĕ jako holub nalézt potĕšení ve svĕtské sexuální přitažlivosti. Lakomce zaneprázdnĕného starostí o svoji rodinu čeká velké utrpení i se všemi jeho příbuznými.
Text 74:
The doors of liberation are opened wide to one who has achieved human life. But if a human being simply devotes himself to family life like the foolish bird in this story, then he is to be considered as one who has climbed to a high place only to trip and fall down.
Sloka 74:
Ten, kdo dospĕl do lidského tĕla, má dveře k osvobození doširoka otevřené. Pokud se však vĕnuje pouze rodinnému životu jako pošetilý pták v tomto příbĕhu, je třeba ho považovat za nĕkoho, kdo vystoupal hodnĕ vysoko, jen aby uklouzl a zase spadl.