Skip to main content

Text 6

Sloka 6

Devanagari

Dévanágarí

लोकाभिरामां स्वतनुं धारणाध्यानमङ्गलम् ।
योगधारणयाग्नेय्यादग्ध्वा धामाविशत् स्वकम् ॥ ६ ॥

Text

Verš

lokābhirāmāṁ sva-tanuṁ
dhāraṇā-dhyāna-maṅgalam
yoga-dhāraṇayāgneyyā-
dagdhvā dhāmāviśat svakam
lokābhirāmāṁ sva-tanuṁ
dhāraṇā-dhyāna-maṅgalam
yoga-dhāraṇayāgneyyā-
dagdhvā dhāmāviśat svakam

Synonyms

Synonyma

loka — to all the worlds; abhirāmām — most attractive; sva-tanum — His own transcendental body; dhāraṇā — of all trance; dhyāna — and meditation; maṅgalam — the auspicious object; yoga-dhāraṇayā — by mystic trance; āgneyyā — focused on fire; adagdhvā — without burning; dhāma — the abode; āviśat — He entered; svakam — His own.

loka — pro všechny svĕty; abhirāmām — nanejvýš přitažlivé; sva-tanum — své transcendentální tĕlo; dhāraṇā — všeho transu; dhyāna — a meditace; maṅgalam — příznivý objekt; yoga-dhāraṇayā — mystickým transem; āgneyyā — soustředĕným na oheň; adagdhvā — aniž by spálil; dhāma — do sídla; āviśat — vstoupil; svakam — svého.

Translation

Překlad

Without employing the mystic āgneyī meditation to burn up His transcendental body, which is the all-attractive resting place of all the worlds and the object of all contemplation and meditation, Lord Kṛṣṇa entered into His own abode.

Aniž by pomocí mystické meditace āgneyī spálil své transcendentální tĕlo, které je všepřitažlivým útočištĕm všech svĕtů a předmĕtem veškerého rozjímání a meditace, vstoupil Pán Kṛṣṇa do svého sídla.

Purport

Význam

A yogī empowered to select the moment of leaving his body can cause it to burst into flames by engaging in the yogic meditation called āgneyī, and thus he passes into his next life. The demigods similarly employ this mystic fire when being transferred to the spiritual world. But the Supreme Personality of Godhead is completely different from conditioned souls like yogīs and demigods, since the Lord’s eternal, spiritual body is the source of all existence, as indicated here by the words lokābhirāmāṁ sva-tanum. Lord Kṛṣṇa’s body is the source of pleasure for the entire universe. The word dhāraṇā-dhyāna-maṅgalam indicates that those trying for spiritual elevation through meditation and yoga achieve all auspiciousness through meditation on the Lord’s body. Since yogīs are liberated simply by thinking of Lord Kṛṣṇa’s body, that body is certainly not material and therefore not subject to burning by mundane mystic fire or any other type of fire.

Yogī obdařený schopností vybrat si okamžik, kdy opustí své tĕlo, je může nechat náhle vzplanout pomocí jógové meditace zvané āgneyī, a tak přejde do dalšího života. Podobnĕ polobozi využívají tohoto mystického ohnĕ, když jsou přemísťováni do duchovního svĕta. Nejvyšší Osobnost Božství se však zcela liší od podmínĕných duší, jako jsou yogī a polobozi, neboť Pánovo vĕčné, duchovní tĕlo je zdrojem veškeré existence, což zde vyjadřují slova lokābhirāmāṁ sva-tanum. Tĕlo Pána Kṛṣṇy skýtá potĕšení celému vesmíru. Slovo dhāraṇā-dhyāna-maṅgalam vyjadřuje, že ti, kdo usilují o duchovní povznesení prostřednictvím meditace a yogy, dosahují všeho příznivého meditací o Pánovĕ tĕle. Jestliže yogī získávají osvobození jednoduše tím, že myslí na tĕlo Pána Kṛṣṇy, toto tĕlo jistĕ není hmotné a svĕtský mystický oheň ani jakýkoliv jiný druh ohnĕ ho tedy nemůže spálit.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura reminds us of Lord Kṛṣṇa’s statement in the Eleventh Canto, Chapter Fourteen, verse 37: vahni-madhye smared rūpaṁ mamaitad dhyāna-maṅgalam. “Within the fire one should meditate upon My form, which is the auspicious object of all meditation.” Since Lord Kṛṣṇa’s transcendental form is present within fire as the maintaining principle, how can fire affect that form? Thus although the Lord appeared to enter the mystic yoga trance, the word adagdhvā indicates that the Lord, since His body is purely spiritual, bypassed the formality of burning and directly entered His own abode in the spiritual sky. This point has also been elaborately explained by Śrīla Jīva Gosvāmī in his commentary to this verse.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura nám připomíná výrok Pána Kṛṣṇy ze čtrnácté kapitoly jedenáctého zpĕvu, verše 37: vahni-madhye smared rūpaṁ mamaitad dhyāna-maṅgalam – „V ohni by mĕl yogī meditovat o Mé podobĕ, která je příznivým cílem veškeré meditace.“ Transcendentální podoba Pána Kṛṣṇy je přítomná v ohni jako princip, kterým je udržován, takže jak by mohl oheň tuto podobu poškodit? I když tedy Pán zdánlivĕ vstoupil do mystického yogového transu, slovem adagdhvā je řečeno, že Pán, jehož tĕlo je čistĕ duchovní, se vyhnul formálnímu spálení a vstoupil přímo do svého sídla v duchovním nebi. Tento bod také podrobnĕ vysvĕtluje ve svém komentáři k tomuto verši Śrīla Jīva Gosvāmī.