Skip to main content

Text 30

Sloka 30

Devanagari

Dévanágarí

परस्परानुकथनं पावनं भगवद्यश: ।
मिथो रतिर्मिथस्तुष्टिर्निवृत्तिर्मिथ आत्मन: ॥ ३० ॥

Text

Verš

parasparānukathanaṁ
pāvanaṁ bhagavad-yaśaḥ
mitho ratir mithas tuṣṭir
nivṛttir mitha ātmanaḥ
parasparānukathanaṁ
pāvanaṁ bhagavad-yaśaḥ
mitho ratir mithas tuṣṭir
nivṛttir mitha ātmanaḥ

Synonyms

Synonyma

paraspara — mutual; anukathanam — discussion; pāvanam — purifying; bhagavat — of the Supreme Lord; yaśaḥ — glories; mithaḥ — mutual; ratiḥ — loving attraction; mithaḥ — mutual; tuṣṭiḥ — satisfaction; nivṛttiḥ — cessation of material miseries; mithaḥ — mutual; ātmanaḥ — of the soul.

paraspara — vzájemné; anukathanam — rozhovory; pāvanam — očišťující; bhagavat — Nejvyššího Pána; yaśaḥ — o slávĕ; mithaḥ — vzájemná; ratiḥ — láskyplná náklonnost; mithaḥ — vzájemná; tuṣṭiḥ — spokojenost; nivṛttiḥ — odstranĕní hmotného utrpení; mithaḥ — vzájemné; ātmanaḥ — duše.

Translation

Překlad

One should learn how to associate with the devotees of the Lord by gathering with them to chant the glories of the Lord. This process is most purifying. As devotees thus develop their loving friendship, they feel mutual happiness and satisfaction. And by thus encouraging one another they are able to give up material sense gratification, which is the cause of all suffering.

Mĕli bychom se naučit sdružovat s oddanými Pána tak, že s nimi budeme opĕvovat Pánovu slávu. Tento postup je nanejvýš očistný. Oddaní mezi sebou rozvíjejí láskyplné přátelské vztahy a společnĕ tak zažívají štĕstí a spokojenost. Navzájem se povzbuzují a tak jsou schopni se vzdát hmotného uspokojování smyslů, které je příčinou veškerého utrpení.

Purport

Význam

According to Śrīla Śrīdhara Svāmī, those who are advanced in Kṛṣṇa consciousness should not envy one another or quarrel among themselves. Giving up all such mundane feelings, they should gather together and chant the glories of the Supreme Lord for mutual purification. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura has pointed out that glorification of the Supreme Lord is especially potent when performed in the association of pure devotees. When devotees engage in saṅkīrtana, chanting the glories of the Lord together, they experience the highest transcendental bliss and satisfaction. Thus they encourage one another to give up material sense gratification, which is based on illicit sexual connections with women. One devotee will say to another, “Oh, you have given up sense gratification. Starting today, I shall also give it up.”

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho by si ti, kdo jsou pokročilí ve vĕdomí Kṛṣṇy, nemĕli závidĕt nebo se přít. Všech tĕchto svĕtských pocitů by se mĕli vzdát a místo toho by mĕli společnĕ opĕvovat slávu Nejvyššího Pána pro vzájemné očištĕní. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poukazuje na to, že opĕvování Nejvyššího Pána je zvláštĕ mocné ve společnosti čistých oddaných. Když se oddaní vĕnují saṅkīrtanu, společnému opĕvování svatého jména Pána, zakoušejí nejvyšší transcendentální blaženost a uspokojení. Navzájem se tak povzbuzují k ukončení hmotného smyslového požitku, jež je založen na zakázaných pohlavních stycích se ženami. Jeden oddaný řekne druhému: „Ó, ty jsi se vzdal smyslového požitku. Dneškem počínaje se ho vzdávám také.“

One should learn to increase one’s love for the devotees, to satisfy them and to give up sense objects unfavorable to serving Kṛṣṇa. And one should learn to view the entire universe as paraphernalia for the Lord’s service. By engaging the objects of the senses in Kṛṣṇa’s service, one automatically becomes detached from them. And as one passes one’s days in the association of the Lord’s devotees, one’s transcendental ecstasy increases more and more, through discussions about the topics of Śrīmad-Bhāgavatam and Bhagavad-gītā. Therefore, one who wants to be free from the harassment of māyā in the form of sense gratification must constantly associate with pure devotees of the Lord who have no engagement other than chanting and hearing the glories of the Lord and carrying out His mission on earth.

Musíme se učit zvĕtšovat svou lásku k oddaným, uspokojit je a vzdát se smyslových objektů nepříznivých pro službu Kṛṣṇovi. Mĕli bychom se také učit vidĕt celý vesmír jako předmĕt vhodný pro službu Pánu. Pokud zamĕstnáme smyslové objekty ve službĕ Kṛṣṇovi, přirozenĕ se od nich odpoutáme. Když takto trávíme dny ve společnosti oddaných Pána, naše transcendentální extáze se díky rozhovorům o tématech Śrīmad-Bhāgavatamu a Bhagavad-gīty neustále zvĕtšuje. Proto se ten, kdo nechce být sužován māyou v podobĕ smyslového požitku, musí neustále sdružovat s čistými oddanými Pána, kteří se nevĕnují ničemu jinému než opĕvování slávy Pána, naslouchání o ní a uskutečňování Jeho mise na zemi.

Śrīla Madhvācārya has pointed out that just as one should cultivate friendship with devotees, one must cultivate a spirit of friendship toward the demigods, who manage the universe on the Lord’s behalf. Thus one should live peacefully within this world.

Śrīla Madhvācārya zdůrazňuje, že tak jako je třeba rozvíjet přátelský vztah s oddanými, je nutné rozvíjet přátelského ducha vůči polobohům, kteří Pánovým jménem řídí vesmír. Tímto způsobem bychom mĕli v tomto svĕtĕ v klidu žít.