Skip to main content

CHAPTER TWENTY-EIGHT

KAPITOLA DVACÁTÁ OSMÁ

Jñāna-yoga

Jñāna-yoga

This chapter briefly summarizes the process of jñāna-yoga, which previous chapters described in detail.

Tato kapitola stručnĕ shrnuje proces jñāna-yogy, který předchozí kapitoly popisovaly podrobnĕ.

Every created thing in this universe is a material product of the three modes of nature, is subject to sensory perception, and is essentially unreal. Actually, the designations of “good” and “bad” that we assign to the various objects and activities of this world are all superficial. It is better to avoid condemning or praising anything of this world, because doing so simply entangles one in matter and deprives one of the higher goals of spiritual life. Hidden within every object of the material universe is the spirit soul, who underlies both the causes and products of manifest existence. One should see things in this light and thus move about the material world in a mood of detachment.

Každá stvořená vĕc v tomto vesmíru je hmotným výtvorem tří kvalit přírody, je vnímatelná smysly a nemá trvalou podstatu. Označení „dobré“ a „špatné“, jež přiřazujeme různým objektům a činnostem tohoto svĕta, jsou vždy povrchní. Lepší je se vyhýbat odsuzování i chválení čehokoliv v tomto svĕtĕ, protože tím človĕk jen zabředá do hmoty a ztrácí přístup k vyšším cílům duchovního života. V každém objektu hmotného vesmíru je skrytá duchovní duše, která je základem příčin i výtvorů projevené existence. V tomto svĕtle je třeba vše vidĕt, a tak putovat hmotným svĕtem v náladĕ odpoutanosti.

As long as there is a relationship between the bodily senses, which are comprised of matter, and the soul, which is the reality, one will continue in false consciousness. Although material existence is unreal, those who lack discrimination remain entangled in the cycle of birth and death because of their absorption in sense gratification. All the phases of material life — such as birth, death, sorrow and happiness — belong not to the soul but to the materialistic false ego. By learning to distinguish between the soul and its opposite, matter, one can destroy this false identification.

Klamné vĕdomí přetrvává tak dlouho jako vztah tĕlesných smyslů tvořených hmotou s duší, která je realitou. I když je hmotná existence neskutečná, ti, kdo nejsou schopni rozlišovat, zůstávají zapletení v kolobĕhu rození a umírání kvůli svému pohroužení v uspokojování smyslů. Veškeré fáze hmotného života – zrození, smrt, smutek i radost – se netýkají duše, ale materialistického falešného ega. Toto mylné pojetí své totožnosti může osoba odstranit, když se naučí rozlišovat mezi duší a jejím protikladem, hmotou.

There is a single Absolute Truth present at the beginning and at the end of this world. During its interim, or maintenance phase, the cosmic manifestation is also founded upon the same Absolute Truth. This Absolute, Brahman, exists everywhere, both positively by its manifestations and negatively by its aloofness. Brahman is unique in being self-sufficient, whereas this world is the expansion of Brahman produced through the material mode of passion.

Jediná Absolutní Pravda je přítomná na počátku i konci tohoto svĕta. I mezitím, ve fázi udržování, vesmírný projev spočívá na téže Absolutní Pravdĕ. Tento Absolutní Brahman existuje všude, jak pozitivnĕ, prostřednictvím svých projevů, tak negativnĕ, svou odpoutaností. Brahman je jedinečný svou sobĕstačností, zatímco tento svĕt je expanzí Brahmanu vzniklou prostřednictvím hmotné kvality vášnĕ.

By the mercy of a bona fide spiritual master, one can understand the Absolute Truth and come to appreciate the nonspiritual nature of the material body and its extensions. Desisting from engagement in material sense enjoyment, one then becomes satisfied in the ecstasy of the self. Just as the sun remains untouched by the coming and going of clouds, the discriminating, liberated person remains unaffected by the activities of his senses. Nevertheless, until one becomes perfectly fixed in bhakti-yoga, pure devotional service to the Supreme Lord, one should carefully avoid contacting material sense objects. An aspiring devotee may meet various obstacles and fall down, but in his next life he will continue his practice by dint of what he has already accomplished in devotional service. He will never again become bound up by the laws of karma. The man who is liberated and established in discrimination will under no circumstances seek false enjoyment by indulging in material sense gratification. He knows that the soul is changeless and that any contrary conception imposed on the pure self is sheer illusion.

Milostí pravého duchovního mistra může oddaný poznat Absolutní Pravdu a uvĕdomit si neduchovní povahu hmotného tĕla a jeho expanzí. Tehdy zanechá hmotného uspokojování smyslů a bude spokojený ve extázi vlastního já. Tak jako se slunce nedotýkají příchody a odchody mraků, osvobozenou osobu schopnou rozlišovat neovlivňují činnosti jejích smyslů. Dokud však není dokonale neochvĕjná v bhakti-yoze, čisté oddané službĕ Nejvyššímu Pánu, mĕla by se obezřetnĕ vyhýbat stykům s hmotnými smyslovými objekty. Aspirující oddaný se může setkat s různými překážkami a poklesnout, ale v příštím životĕ bude pokračovat ve své praxi na základĕ toho, čeho již v oddané službĕ dosáhl. Již nikdy nebude spoutaný zákony karmy. Ten, kdo je osvobozený a naučil se rozlišovat, nebude za žádných okolností vyhledávat falešný požitek z hmotného uspokojování smyslů. Ví, že duše je nemĕnná a že jakákoliv jiná představa spojovaná s čistým vlastním já není nic než klam.

If, during the immature stage of spiritual practice, one suffers physical disease or other disturbances, the Vedas enjoin that he should certainly take proper measures to eradicate the problem. The prescribed remedies for lust and the other enemies of the mind are meditation on the Supreme Lord and saṅkīrtana, the loud chanting of His names. The remedy for the disease of false ego is rendering service to the Supreme Lord’s saintly devotees.

Pokud bĕhem nezralého stádia duchovního života nĕkdo trpí fyzickou nemoc nebo jinými problémy, Védy rozhodnĕ doporučují podniknout patřičné kroky pro jejich odstranĕní. Předepsanými prostředky, jak působit proti chtíči a ostatním nepřátelům mysli, jsou meditace o Nejvyšším Pánu a saṅkīrtan, hlasité zpívání Jeho jmen. Lékem na nemoc falešného ega je služba zbožným oddaným Nejvyššího Pána.

By practicing yoga, some nondevotees keep their bodies youthful and fit, and may even achieve mystic perfections or long life. But these attainments are actually worthless, because they are perfections only of the material body. An intelligent person is therefore uninterested in this kind of process. Rather, by taking shelter of the lotus feet of the Supreme Lord, an aspiring devotee who is seriously dedicated to the Lord rids himself of all disturbances and becomes empowered to attain the highest perfection, the full bliss of spiritual life.

Praktikováním yogy si nĕkteří neoddaní udržují mladá a zdravá tĕla a dokonce mohou získat mystické dokonalosti nebo dlouhý život. Tyto úspĕchy jsou ale ve skutečnosti bezcenné, protože se týkají jen hmotného tĕla. Inteligentní osoba proto o nĕ nemá zájem. Oddaný, který se vážnĕ odevzdává Nejvyššímu Pánu, radĕji přijímá útočištĕ u Jeho lotosových nohou, což ho zbavuje všech nesnází a zplnomocňuje k dosažení nejvyšší dokonalosti, úplné blaženosti duchovního života.

Text 1:
The Supreme Personality of Godhead said: One should neither praise nor criticize the conditioned nature and activities of other persons. Rather, one should see this world as simply the combination of material nature and the enjoying souls, all based on the one Absolute Truth.
Sloka 1:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nikdo by nemĕl chválit ani kritizovat podmínĕnou povahu a činnosti jiných osob. Mĕl by tento svĕt vidĕt jen jako spojení hmotné přírody a duší, které si užívají; spojení založené na jedné Absolutní Pravdĕ.
Text 2:
Whoever indulges in praising or criticizing the qualities and behavior of others will quickly become deviated from his own best interest by his entanglement in illusory dualities.
Sloka 2:
Toho, kdo chválí nebo kritizuje vlastnosti a chování druhých, jeho zapletení v dualitách brzy odvede od jeho vlastního zájmu.
Text 3:
Just as the embodied spirit soul loses external consciousness when his senses are overcome by the illusion of dreaming or the deathlike state of deep sleep, so a person experiencing material duality must encounter illusion and death.
Sloka 3:
Stejnĕ jako vtĕlená duše ztrácí vnĕjší vĕdomí, když její smysly přemůže iluze snĕní nebo stav hlubokého spánku, který se podobá smrti, musí se ten, kdo vnímá hmotnou dualitu, setkávat s iluzí a smrtí.
Text 4:
That which is expressed by material words or meditated upon by the material mind is not ultimate truth. What, therefore, is actually good or bad within this insubstantial world of duality, and how can the extent of such good and bad be measured?
Sloka 4:
To, co je vyjádřeno hmotnými slovy nebo o čem medituje hmotná mysl, není konečná pravda. Co je tedy skutečnĕ dobré a co špatné v tomto bezpodstatném svĕtĕ duality a nakolik se dá zmĕřit, jak je to dobré nebo špatné?
Text 5:
Although shadows, echoes and mirages are only illusory reflections of real things, such reflections do cause a semblance of meaningful or comprehensible perception. In the same way, although the identification of the conditioned soul with the material body, mind and ego is illusory, this identification generates fear within him even up to the moment of death.
Sloka 5:
I když jsou stíny, ozvĕny a přeludy jen klamné odrazy skutečností, přesto vytvářejí představy smysluplných a pochopitelných vjemů. Stejné je to se ztotožnĕním se podmínĕné duše s hmotným tĕlem, myslí a egem. Přestože je iluzorní, až do smrti u ní vzbuzuje strach.
Texts 6-7:
The Supersoul alone is the ultimate controller and creator of this world, and thus He alone is also the created. Similarly, the Soul of all existence Himself both maintains and is maintained, withdraws and is withdrawn. No other entity can be properly ascertained as separate from Him, the Supreme Soul, who nonetheless is distinct from everything and everyone else. The appearance of the threefold material nature, which is perceived within Him, has no actual basis. Rather, you should understand that this material nature, composed of the three modes, is simply the product of His illusory potency.
Sloka 6-7:
Nadduše je jediným konečným vládcem a stvořitelem tohoto svĕta, a proto je Ona jediná také tím, co je stvořeno. Podobnĕ samotná Duše veškeré existence udržuje a je udržována, stahuje a je stažena. O žádné jiné bytosti se nedá říct, že je od Nejvyšší Duše oddĕlená, ale Pán sám se přesto od všeho a všech liší. Vzhled trojí hmotné přírody, kterou v Nĕm lze vnímat, nemá skutečný základ. Mĕl bys vĕdĕt, že tato hmotná příroda složená ze tří kvalit je jen výtvor Jeho matoucí energie.
Text 8:
One who has properly understood the process of becoming firmly fixed in theoretical and realized knowledge, as described herein by Me, does not indulge in material criticism or praise. Like the sun, he wanders freely throughout this world.
Sloka 8:
Ten, kdo náležitĕ pochopil postup, jak se stát neochvĕjným v teoretickém a realizovaném poznání, který jsem zde popsal, se nezabývá hmotnou kritikou ani chválou. Putuje svobodnĕ tímto svĕtem jako slunce.
Text 9:
By direct perception, logical deduction, scriptural testimony and personal realization, one should know that this world has a beginning and an end and so is not the ultimate reality. Thus one should live in this world without attachment.
Sloka 9:
Osoba by mĕla vĕdĕt na základĕ přímého vnímání, logické dedukce, svĕdectví písem a osobní realizace, že tento svĕt má počátek a konec, a není tedy nejvyšší realitou. Mĕl by v nĕm tedy žít bez připoutanosti.
Text 10:
Śrī Uddhava said: My dear Lord, it is not possible for this material existence to be the experience of either the soul, who is the seer, or of the body, which is the seen object. On the one hand, the spirit soul is innately endowed with perfect knowledge, and on the other hand, the material body is not a conscious, living entity. To whom, then, does this experience of material existence pertain?
Sloka 10:
Śrī Uddhava řekl: Můj milý Pane, tato hmotná existence nemůže být vnímána duší, která vidí, ani tĕlem, které je vidĕné. Duše je přirozenĕ obdařená dokonalým poznáním a hmotné tĕlo zase není vĕdomá živá bytost. Komu tedy náleží tato zkušenost hmotné existence?
Text 11:
The spirit soul is inexhaustible, transcendental, pure, self-luminous and never covered by anything material. It is like fire. But the nonliving material body, like firewood, is dull and unaware. So in this world, who is it that actually undergoes the experience of material life?
Sloka 11:
Duchovní duše je nevyčerpatelná, transcendentální, čistá, vydává vlastní záři a nikdy není zahalená ničím hmotným. Je jako oheň. Neživé hmotné tĕlo je však jako palivové dřevo – netečné a bez vĕdomí. Kdo tedy vlastnĕ v tomto svĕtĕ zakouší hmotný život?
Text 12:
The Supreme Personality of Godhead said: As long as the foolish spirit soul remains attracted to the material body, senses and vital force, his material existence continues to flourish, although it is ultimately meaningless.
Sloka 12:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Dokud pošetilou duši přitahují hmotné tĕlo, smysly a životní síla, tak dlouho vzkvétá její hmotná existence, i když je z konečného hlediska nesmyslná.
Text 13:
Actually, the living entity is transcendental to material existence. But because of his mentality of lording it over material nature, his material existential condition does not cease, and, just as in a dream, he is affected by all sorts of disadvantages.
Sloka 13:
Živá bytost je ve skutečnosti vůči hmotné existenci transcendentální, ale kvůli představĕ, že bude panovat hmotné přírodĕ, její hmotný život nekončí a stejnĕ jako ji ovlivňuje mnoho nežádoucích vĕcí ve snu.
Text 14:
Although while dreaming a person experiences many undesirable things, upon awakening he is no longer confused by the dream experiences.
Sloka 14:
Bĕhem snĕní osoba zažívá mnoho nežádoucích vĕcí, ale jakmile se probudí, není už tĕmito zážitky ve snu zmatená.
Text 15:
Lamentation, elation, fear, anger, greed, confusion and hankering, as well as birth and death, are experiences of the false ego and not of the pure soul.
Sloka 15:
Nářek, radost, strach, hnĕv, chamtivost, zmatenost a dychtĕní, jakož i zrození a smrt jsou zážitky falešného ega, nikoliv čisté duše.
Text 16:
The living entity who falsely identifies with his body, senses, life air and mind, and who dwells within these coverings, assumes the form of his own materially conditioned qualities and work. He is designated variously in relation to the total material energy, and thus, under the strict control of supreme time, he is forced to run here and there within material existence.
Sloka 16:
Živá bytost, která se mylnĕ ztotožňuje se svým tĕlem, smysly, životním vzduchem a myslí a která sídlí pod tĕmito obaly, nabývá podobu danou jejími hmotou podmínĕnými vlastnostmi a činnostmi. Je označovaná různĕ ve vztahu k celkové hmotné energii, a tak je pod přísnou nadvládou svrchovaného času nucena honit se z místa na místo v hmotné existenci.
Text 17:
Although the false ego has no factual basis, it is perceived in many forms — as the functions of the mind, speech, life air and bodily faculties. But with the sword of transcendental knowledge, sharpened by worship of a bona fide spiritual master, a sober sage will cut off this false identification and live in this world free from all material attachment.
Sloka 17:
Přestože falešné ego nemá skutečný základ, je vnímané v mnoha podobách – jako činnosti mysli, řeči, životního vzduchu a tĕlesných schopností. Rozvážný mudrc však odsekne toto klamné pojetí vlastní totožnosti mečem transcendentálního poznání naostřeným uctíváním pravého duchovního mistra a žije v tomto svĕtĕ bez jakékoliv hmotné připoutanosti.
Text 18:
Real spiritual knowledge is based on the discrimination of spirit from matter, and it is cultivated by scriptural evidence, austerity, direct perception, reception of the Purāṇas’ historical narrations, and logical inference. The Absolute Truth, which alone was present before the creation of the universe and which alone will remain after its destruction, is also the time factor and the ultimate cause. Even in the middle stage of this creation’s existence, the Absolute Truth alone is the actual reality.
Sloka 18:
Pravé duchovní poznání se zakládá na rozlišování mezi duší a hmotou a rozvíjí se pomocí důkazů z písem, askeze, přímého vnímání, přijímání historických popisů z Purāṇ a logické dedukce. Absolutní Pravda, která byla jediná přítomná před stvořením vesmíru a která jediná zůstane po jeho zničení, je také časovým faktorem a konečnou příčinou. Dokonce i v prostředním stádiu existence tohoto stvoření je Absolutní Pravda jedinou skutečnou realitou.
Text 19:
Gold alone is present before its manufacture into gold products, the gold alone remains after the products’ destruction, and the gold alone is the essential reality while it is being utilized under various designations. Similarly, I alone exist before the creation of this universe, after its destruction and during its maintenance.
Sloka 19:
Před výrobou zlatých předmĕtů je přítomné jen samo zlato a po jejich zničení samotné zlato zůstává. Jen zlato je také podstatnou realitou v dobĕ, kdy se používá pod různými názvy. Podobnĕ jen Já existuji před stvořením tohoto vesmíru, po jeho zničení a bĕhem jeho udržování.
Text 20:
The material mind manifests in three phases of consciousness — wakefulness, sleep and deep sleep — which are products of the three modes of nature. The mind further appears in three different roles — the perceiver, the perceived and the regulator of perception. Thus the mind is manifested variously throughout these threefold designations. But it is the fourth factor, existing separately from all this, that alone constitutes the Absolute Truth.
Sloka 20:
Hmotná mysl se projevuje ve třech fázích vĕdomí: bdĕlosti, spánku a hlubokém spánku, jež jsou výtvory tří kvalit přírody. Mysl se dále jeví ve třech různých rolích: jako vnímající, vnímaná a usmĕrňující vnímání. Takto je mysl různými způsoby projevená prostřednictvím tĕchto trojích označení. Samotný čtvrtý faktor, existující oddĕlenĕ od tohoto všeho, však tvoří Absolutní Pravdu.
Text 21:
That which did not exist in the past and will not exist in the future also has no existence of its own for the period of its duration, but is only a superficial designation. In My opinion, whatever is created and revealed by something else is ultimately only that other thing.
Sloka 21:
To, co neexistovalo v minulosti a nebude existovat v budoucnosti, nemá ani vlastní existenci v dobĕ svého trvání, neboť je to jen povrchní označení. Podle Mého názoru je vše, co je stvořeno a vyjeveno nĕčím jiným, v konečném smyslu pouze tou druhou vĕcí.
Text 22:
Although thus not existing in reality, this manifestation of transformations created from the mode of passion appears real because the self-manifested, self-luminous Absolute Truth exhibits Himself in the form of the material variety of the senses, the sense objects, the mind and the elements of physical nature.
Sloka 22:
Ačkoliv tedy tento projev přemĕn vytvořený kvalitou vášnĕ ve skutečnosti neexistuje, vypadá jako skutečný, protože Absolutní Pravda, projevená sama ze sebe a vydávající vlastní záři, se projevuje v podobĕ hmotné rozmanitosti složené ze smyslů, smyslových objektů, mysli a prvků hmotné přírody.
Text 23:
Thus clearly understanding by discriminating logic the unique position of the Absolute Truth, one should expertly refute one’s misidentification with matter and cut to pieces all doubts about the identity of the self. Becoming satisfied in the soul’s natural ecstasy, one should desist from all lusty engagements of the material senses.
Sloka 23:
Když takto osoba pomocí logiky schopné rozlišovat jasnĕ pochopí jedinečné postavení Absolutní Pravdy, mĕla by zkušenĕ zamítnout mylné ztotožnĕní se s hmotou a na kousky rozsekat všechny pochyby ohlednĕ totožnosti vlastního já. Mĕla by být spokojená na základĕ přirozené extáze duše a upustit ode všech činností hmotných smyslů založených na chtíči.
Text 24:
The material body made of earth is not the true self; nor are the senses, their presiding demigods or the air of life; nor is the external air, water or fire or one’s mind. All these are simply matter. Similarly, neither one’s intelligence, material consciousness nor ego, nor the elements of ether or earth, nor the objects of sense perception, nor even the primeval state of material equilibrium can be considered the actual identity of the soul.
Sloka 24:
Hmotné tĕlo tvořené zemí není pravé vlastní já; nejsou to ani smysly, jejich vládnoucí polobozi či životní vzduch; není to ani vnĕjší vzduch, voda, oheň nebo mysl. To vše je pouhá hmota. Rovnĕž ani inteligenci, hmotné vĕdomí či ego, prvky jako je éter či zemĕ, ani předmĕty smyslového vnímání, a dokonce ani prvotní stav hmotné rovnováhy nelze považovat za skutečnou totožnost duše.
Text 25:
For one who has properly realized My personal identity as the Supreme Godhead, what credit is there if his senses — mere products of the material modes — are perfectly concentrated in meditation? And on the other hand, what blame is incurred if his senses happen to become agitated? Indeed, what does it mean to the sun if the clouds come and go?
Sloka 25:
Pokud nĕkdo náležitĕ realizoval Mou totožnost Nejvyššího Boha, co záslužného je na tom, jsou-li jeho smyly – pouhé výtvory hmotných kvalit – dokonale soustředĕné v meditaci? A na druhou stranu, co špatného je na tom, pokud se jeho smysly shodou okolností rozruší? Znamená snad nĕco pro slunce, když přilétnou a odlétnou mraky?
Text 26:
The sky may display the various qualities of the air, fire, water and earth that pass through it, as well as such qualities as heat and cold, which continually come and go with the seasons. Yet the sky is never entangled with any of these qualities. Similarly, the Supreme Absolute Truth is never entangled with the contaminations of goodness, passion and ignorance, which cause the material transformations of the false ego.
Sloka 26:
Nebe může vykazovat různé vlastnosti vzduchu, ohnĕ, vody a zemĕ, jež jím procházejí, a také vlastnosti jako je horko a zima, jež stále přicházejí a odcházejí se zmĕnami ročních období, ale žádné z tĕchto vlastností se ho nikdy nedotýkají. Podobnĕ Nejvyšší Absolutní Pravdy se nikdy nedotýká znečištĕní kvalitami dobra, vášnĕ a nevĕdomosti, jež způsobují hmotné promĕny falešného ega.
Text 27:
Nevertheless, until by firmly practicing devotional service to Me one has completely eliminated from his mind all contamination of material passion, one must very carefully avoid associating with the material modes, which are produced by My illusory energy.
Sloka 27:
Nicménĕ dokud osoba neochvĕjnou oddanou službou Mnĕ ze své mysli beze zbytku neodstranila veškeré znečištĕní hmotnou vášní, musí se pečlivĕ vyhýbat stykům s hmotnými kvalitami, které jsou výtvorem Mé matoucí energie.
Text 28:
Just as an improperly treated disease recurs and gives repeated distress to the patient, the mind that is not completely purified of its perverted tendencies will remain attached to material things and repeatedly torment the imperfect yogī.
Sloka 28:
Tak jako se nesprávnĕ léčená nemoc vrací a působí pacientovi opakované tĕžkosti, mysl, která není úplnĕ očištĕná od svých scestných sklonů, zůstane připoutaná ke hmotným vĕcem a bude opakovanĕ sužovat nedokonalého yogīho.
Text 29:
Sometimes the progress of imperfect transcendentalists is checked by attachment to family members, disciples or others, who are sent by envious demigods for that purpose. But on the strength of their accumulated advancement, such imperfect transcendentalists will resume their practice of yoga in the next life. They will never again be trapped in the network of fruitive work.
Sloka 29:
Nĕkdy zabrzdí pokrok nedokonalých transcendentalistů jejich připoutanost ke členům rodiny, žákům nebo jiným osobám, které za tím účelem poslali závistiví polobozi. Díky nahromadĕným zásluhám ale tito nedokonalí transcendentalisté znovu navážou na své praktikování yogy v příštím životĕ. Již nikdy neuváznou v síti plodonosného jednání.
Text 30:
An ordinary living entity performs material work and is transformed by the reaction to such work. Thus he is driven by various desires to continue working fruitively up to the very moment of his death. A wise person, however, having experienced his own constitutional bliss, gives up all material desires and does not engage in fruitive work.
Sloka 30:
Obyčejná živá bytost koná hmotné činnosti a působí na ni následky tohoto počínání. Tak ji až do smrti pohánĕjí různé touhy k neustálému plodonosnému jednání. Moudrá osoba se však poté, co zažila blaženost svého přirozeného postavení, vzdá všech hmotných tužeb a přestane s plodonosnými činnostmi.
Text 31:
The wise man, whose consciousness is fixed in the self, does not even notice his own bodily activities. While standing, sitting, walking, lying down, urinating, eating or performing other bodily functions, he understands that the body is acting according to its own nature.
Sloka 31:
Moudrá osoba, jejíž vĕdomí je upřené na vlastní já, si ani nevšímá činností svého tĕla. Když stojí, sedí, kráčí, leží, močí, jí nebo provádí jiné tĕlesné úkony, ví, že tĕlo jedná podle své povahy.
Text 32:
Although a self-realized soul may sometimes see an impure object or activity, he does not accept it as real. By logically understanding impure sense objects to be based on illusory material duality, the intelligent person sees them to be contrary to and distinct from reality, in the same way that a man awakening from sleep views his fading dream.
Sloka 32:
I když může nĕkdy seberealizovaná duše vidĕt nĕjaký nečistý předmĕt nebo činnost, nepokládá je za skutečné. Díky logickému pochopení toho, že nečisté smyslové objekty se zakládají na iluzorní hmotné dualitĕ, inteligentní osoba vidí, že jsou v protikladu s realitou a že se od ní liší, stejnĕ jako človĕk probouzející se ze spánku vidí svůj mizící sen.
Text 33:
Material nescience, which expands into many varieties by the activities of the modes of nature, is wrongly accepted by the conditioned soul to be identical with the self. But through the cultivation of spiritual knowledge, My dear Uddhava, this same nescience fades away at the time of liberation. The eternal self, on the other hand, is never assumed and never abandoned.
Sloka 33:
Hmotnou nevĕdomost, která působením kvalit přírody nabývá mnoha různých podob, podmínĕná duše mylnĕ pokládá za své vlastní já. Díky rozvoji duchovního poznání, Můj milý Uddhavo, tato nevĕdomost však mizí, jakmile živá bytost dosáhne osvobození. Oproti tomu vĕčné já nelze nikdy nabýt ani ztratit.
Text 34:
When the sun rises it destroys the darkness covering men’s eyes, but it does not create the objects they then see before them, which in fact were existing all along. Similarly, potent and factual realization of Me will destroy the darkness covering a person’s true consciousness.
Sloka 34:
Když vychází slunce, ničí temnotu, jež zakrývá oči človĕka, ale nevytváří objekty, které pak lidé vidí před sebou a které ve skutečnosti stále existovaly. Mocná a pravá realizace Mĕ podobnĕ zničí temnotu, jež halí pravé vĕdomí živé bytosti.
Text 35:
The Supreme Lord is self-luminous, unborn and immeasurable. He is pure transcendental consciousness and perceives everything. One without a second, He is realized only after ordinary words cease. By Him the power of speech and the life airs are set into motion.
Sloka 35:
Nejvyšší Pán vydává vlastní záři, je nezrozený a nezmĕřitelný. Je čistým transcendentálním vĕdomím a všechno vnímá. Je jeden jediný a Jeho realizace je dosažena pouze poté, co ustanou obyčejná slova. To On uvádí do pohybu schopnost řeči a životní vzduchy.
Text 36:
Whatever apparent duality is perceived in the self is simply the confusion of the mind. Indeed, such supposed duality has no basis to rest upon apart from one’s own soul.
Sloka 36:
Jakákoliv zdánlivá dualita vnímaná ve vlastním já je pouze výplod zmatené mysli. Kromĕ duše totiž tato domnĕlá dualita nemá na čem spočívat.
Text 37:
The duality of the five material elements is perceived only in terms of names and forms. Those who say this duality is real are pseudoscholars vainly proposing fanciful theories without basis in fact.
Sloka 37:
Dualitu tvořenou pĕti hmotnými prvky lze vnímat jen skrze jména a podoby. Ti, kdo říkají, že tato dualita je skutečná, jsou pseudoučenci, kteří marnĕ představují smyšlené teorie nezaložené na skutečnosti.
Text 38:
The physical body of the endeavoring yogī who is not yet mature in his practice may sometimes be overcome by various disturbances. Therefore the following process is recommended.
Sloka 38:
Fyzické tĕlo aktivního yogīho, který ještĕ ve své snaze nedosáhl zralosti, může být nĕkdy přemoženo různými tĕžkostmi. Proto se doporučuje následující postup.
Text 39:
Some of these obstructions may be counteracted by yogic meditation or by sitting postures, practiced together with concentration on controlled breathing, and others may be counteracted by special austerities, mantras or medicinal herbs.
Sloka 39:
Nĕkteré překážky lze odstranit yogovou meditací nebo určitými sedovými pozicemi doprovázenými soustředĕním na ovládnuté dýchání a jiné lze překonat zvláštními druhy askeze, mantrami nebo léčivými bylinami.
Text 40:
These inauspicious disturbances can be gradually removed by constant remembrance of Me, by congregational hearing and chanting of My holy names, or by following in the footsteps of the great masters of yoga.
Sloka 40:
Tyto nepříznivé vlivy je možné postupnĕ odstranit neustálým vzpomínáním na Mĕ, společným posloucháním a zpíváním Mých svatých jmen nebo následováním velkých mistrů yogy.
Text 41:
By various methods, some yogīs free the body from disease and old age and keep it perpetually youthful. Thus they engage in yoga for the purpose of achieving material mystic perfections.
Sloka 41:
Nĕkteří yogī různými metodami zbavují tĕlo nemocí a stáří a udržují je stále mladé. Praktikují tedy yogu, aby získali hmotné mystické dokonalosti.
Text 42:
This mystic bodily perfection is not valued very highly by those expert in transcendental knowledge. Indeed, they consider endeavor for such perfection useless, since the soul, like a tree, is permanent, but the body, like a tree’s fruit, is subject to destruction.
Sloka 42:
Ti, kdo vládnou transcendentálním poznáním, nemají pro tuto mystickou tĕlesnou dokonalost příliš vysoké uznání. Naopak považují usilování o tuto dokonalost za zbytečné, protože duše je trvalá, jako strom, ale tĕlo, tak jako ovoce stromu, podléhá zániku.
Text 43:
Although the physical body may be improved by various processes of yoga, an intelligent person who has dedicated his life to Me does not place his faith in the prospect of perfecting his physical body through yoga, and in fact he gives up such procedures.
Sloka 43:
I když je možné si různými yogovými procesy vylepšit tĕlesnou kondici, inteligentní oddaný, který odevzdal svůj život Mnĕ, nevkládá víru v tyto vyhlídky a tĕchto postupů vzdává.
Text 44:
The yogī who has taken shelter of Me remains free from hankering because he experiences the happiness of the soul within. Thus while executing this process of yoga, he is never defeated by obstacles.
Sloka 44:
Yogī, který u Mĕ přijal útočištĕ, zůstává prostý všeho dychtĕní, protože zažívá štĕstí duše ve svém nitru. Díky tomu ho v tomto procesu yogy nezastaví žádné překážky.