Skip to main content

Text 43

Sloka 43

Devanagari

Dévanágarí

शिलोञ्छवृत्त्या परितुष्टचित्तो
धर्मं महान्तं विरजं जुषाण: ।
मय्यर्पितात्मा गृह एव तिष्ठ-
न्नातिप्रसक्त: समुपैति शान्तिम् ॥ ४३ ॥

Text

Verš

śiloñcha-vṛttyā parituṣṭa-citto
dharmaṁ mahāntaṁ virajaṁ juṣāṇaḥ
mayy arpitātmā gṛha eva tiṣṭhan
nāti-prasaktaḥ samupaiti śāntim
śiloñcha-vṛttyā parituṣṭa-citto
dharmaṁ mahāntaṁ virajaṁ juṣāṇaḥ
mayy arpitātmā gṛha eva tiṣṭhan
nāti-prasaktaḥ samupaiti śāntim

Synonyms

Synonyma

śila-uñcha — of gleaning grains; vṛttyā — by the occupation; parituṣṭa — fully satisfied; cittaḥ — whose consciousness; dharmam — religious principles; mahāntam — magnanimous and hospitable; virajam — purified of material desire; juṣāṇaḥ — cultivating; mayi — in Me; arpita — dedicated; ātmā — whose mind; gṛhe — at home; eva — even; tiṣṭhan — remaining; na — not; ati — very; prasaktaḥ — attached; samupaiti — achieves; śāntim — liberation.

śila-uñcha — sbírání zbytků zrní; vṛttyā — díky zamĕstnání; parituṣṭa — zcela spokojené; cittaḥ — jehož vĕdomí; dharmam — náboženské zásady; mahāntam — velkodušné a pohostinné; virajam — očištĕné od hmotných tužeb; juṣāṇaḥ — rozvíjející; mayi — Mnĕ; arpita — zasvĕcená; ātmā — jehož mysl; gṛhe — ve svém domovĕ; eva — dokonce; tiṣṭhan — setrvávající; na — ne; ati — příliš; prasaktaḥ — připoutaný; samupaiti — dosahuje; śāntim — osvobození.

Translation

Překlad

A brāhmaṇa householder should remain satisfied in mind by gleaning rejected grains from agricultural fields and marketplaces. Keeping himself free of personal desire, he should practice magnanimous religious principles, with consciousness absorbed in Me. In this way a brāhmaṇa may stay at home as a householder without very much attachment and thus achieve liberation.

Brāhmaṇa-hospodář by mĕl zůstávat spokojený v mysli tím, že sbírá zbytky zrní na polích a v tržnicích. Mĕl by žít podle velkodušných náboženských zásad, s vĕdomím pohrouženým ve Mnĕ, a nevytvářet si vlastní touhy. Takto může žít ve svém domovĕ, aniž by k nĕmu byl nadmíru připoutaný, a dosáhnout tak osvobození.

Purport

Význam

Mahāntam refers to magnanimous religious principles such as very hospitably receiving guests, even those who are uninvited and unexpected. Householders must always be magnanimous and charitable to others, being alert to curb unnecessary affection and attachment in family life. In the past, very renounced brāhmaṇa householders would collect grains that had fallen on the ground in the marketplace or those that had been left behind in the fields after harvesting. The most important item here is mayy arpitātmā, or fixing the mind in Lord Kṛṣṇa. Despite his material situation, anyone who constantly meditates upon the Lord can become a liberated soul. As stated in Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.187):

Mahāntam označuje velkodušné náboženské zásady, k nimž patří například pohostinné přijímání hostů, včetnĕ tĕch, kteří přicházejí nečekanĕ a bez pozvání. Hospodáři se musí vždy chovat štĕdře a dobročinnĕ ke druhým a zároveň se mít na pozoru, aby omezili přehnanou náklonnost a připoutanost k rodinnému životu. V minulosti chodívali velmi odříkaví brāhmaṇové-hospodáři pabĕrkovat zrní, které popadalo na zem v tržnicích nebo které zůstalo na polích po sklizni. Nejdůležitĕjším prvkem je zde mayy arpitātmā, upnutí mysli na Pána Kṛṣṇu. Neustálou meditací o Pánu se každý může stát osvobozenou duší bez ohledu na hmotnou situaci, ve které se nachází. Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.187) uvádí:

īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv api avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv api avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate

“A person acting in Kṛṣṇa consciousness [or, in other words, in the service of Kṛṣṇa] with his body, mind, intelligence and words is a liberated person, even within the material world, although he may be engaged in many so-called material activities.”

„Ten, kdo svým tĕlem, myslí, inteligencí a slovy jedná v rámci vĕdomí Kṛṣṇy (neboli slouží Kṛṣṇovi), je osvobozenou osobou dokonce už v hmotném svĕtĕ, přestože se může vĕnovat mnoha takzvanĕ hmotným činnostem.“