Skip to main content

Text 38

Sloka 38

Devanagari

Dévanágarí

गृहं वनं वोपविशेत् प्रव्रजेद् वा द्विजोत्तम: ।
आश्रमादाश्रमं गच्छेन्नान्यथामत्परश्चरेत् ॥ ३८ ॥

Text

Verš

gṛhaṁ vanaṁ vopaviśet
pravrajed vā dvijottamaḥ
āśramād āśramaṁ gacchen
nānyathāmat-paraś caret
gṛhaṁ vanaṁ vopaviśet
pravrajed vā dvijottamaḥ
āśramād āśramaṁ gacchen
nānyathāmat-paraś caret

Synonyms

Synonyma

gṛham — the family home; vanam — the forest; — either; upaviśet — one should enter; pravrajet — one should renounce; — or; dvija-uttamaḥ — a brāhmaṇa; āśramāt — from one authorized status of life; āśramam — to another authorized status; gacchet — one should go; na — not; anyathā — otherwise; amat-paraḥ — one who is not surrendered to Me; caret — should act.

gṛham — do domova rodiny; vanam — do lesa; — buď; upaviśet — mĕl by vstoupit; pravrajet — mĕl by se zříct; — nebo; dvija-uttamaḥbrāhmaṇa; āśramāt — z jednoho autorizovaného životního stavu; āśramam — do dalšího autorizovaného stavu; gacchet — mĕl by jít; na — ne; anyathā — jinak; amat-paraḥ — ten, kdo Mi není odevzdaný; caret — má jednat.

Translation

Překlad

A brahmacārī desiring to fulfill his material desires should live at home with his family, and a householder who is eager to purify his consciousness should enter the forest, whereas a purified brāhmaṇa should accept the renounced order of life. One who is not surrendered to Me should move progressively from one āśrama to another, never acting otherwise.

Brahmacārī, který si chce splnit své hmotné touhy, by mĕl žít doma s rodinou a hospodář, který chce očistit své vĕdomí, by mĕl odejít do lesa. Očištĕný brāhmaṇa by však mĕl přijmout stav odříkání. Ten, kdo Mi není odevzdaný, by mĕl postupnĕ přecházet z jednoho āśramu do druhého a nikdy nejednat jinak.

Purport

Význam

Those who are not surrendered devotees of the Lord must rigidly observe the regulations governing one’s authorized social status. There are four social divisions of life, namely brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa. One who wants to fulfill material desires should become an ordinary householder (gṛhastha), establish a comfortable residence and maintain his family. One desiring to accelerate the process of purification may give up his home and business and live in a sacred place with his wife, as indicated here by the word vanam, or “forest.” There are many sacred forests in India meant for this purpose, such as Vṛndāvana and Māyāpur. The word dvijottama indicates the brāhmaṇas. Brāhmaṇas, kṣatriyas and vaiśyas are all dvija, or initiated in the Gāyatrī mantra, but the brāhmaṇa is dvijottama, or the highest among those who have received second birth by spiritual initiation. It is recommended that a purified brāhmaṇa take to the renounced order of life (sannyāsa), giving up further contact with his so-called wife. The brāhmaṇa is specifically mentioned here, since kṣatriyas and vaiśyas are not to take the renounced order of life. Even so, there are many stories in the Bhāgavatam wherein great kings retire with their aristocratic wives to the forest to practice the austerities of vānaprastha and thus accelerate the process of purification. The brāhmaṇas, however, may directly accept the renounced order of life.

Ti, kdo nejsou odevzdanými oddanými Pána, musí přísnĕ dodržovat usmĕrnĕní odpovídající jejich postavení ve společnosti. Existují čtyři společenské stavy – brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās. Ten, kdo si chce splnit hmotné touhy, by se mĕl stát obyčejným hospodářem (gṛhasthou), zařídit si pohodlné obydlí a pečovat o svou rodinu. Ten, kdo chce urychlit proces očištĕní, může opustit domov i zamĕstnání a žít se svou manželkou na svatém místĕ, což zde vyjadřuje slovo vanam, „do lesa“. V Indii je mnoho svatých lesů, které vyhovují tomuto účelu, jako například Vṛndāvan a Māyāpur. Slovo dvijottama označuje brāhmaṇy. Brāhmaṇové, kṣatriyové i vaiśyové jsou dvija, zasvĕcení do mantry Gāyatrī, ale brāhmaṇa je dvijottama, nejlepší mezi tĕmi, kdo duchovním zasvĕcením získali druhé zrození. Očištĕnému brāhmaṇovi se doporučuje přijmout stav odříkání (sannyās), kdy se vzdá dalšího styku se svou takzvanou manželkou. Zvláštĕ je zde uveden brāhmaṇa, protože kṣatriyové a vaiśyové nemají stav odříkání přijímat. Přesto Bhāgavatam uvádí mnoho příbĕhů, kdy velcí králové odcházejí se svými vznešenými manželkami do lesa vĕnovat se askezi stavu vānaprasthy a tak urychlit své očištĕní. Brāhmaṇové však mohou vstoupit přímo do stavu odříkání.

The words āśramād āśramaṁ gacchet indicate that one may progressively move from brahmacārī life to gṛhastha life to vānaprastha life and then to sannyāsa. The words āśramād āśramam emphasize that one should never remain without an authorized social status, nor should one go backward, falling down from a higher position. Those who are not surrendered devotees of the Lord must rigidly observe such injunctions, for otherwise they will quickly become degraded, and their sins will place them outside the bounds of authorized human civilization.

Slova āśramād āśramaṁ gacchet vyjadřují, že človĕk může přecházet postupnĕ ze života brahmacārīho do života gṛhasthy, pak vānaprasthy a nakonec k sannyāsu. Slova āśramād āśramam zdůrazňují, že by nikdo nemĕl zůstávat mimo autorizované společenské postavení, ani by nemĕl postupovat zpĕt, klesat z vyššího postavení. Ti, kdo nejsou odevzdanými oddanými Pána, se musí přísnĕ řídit tĕmito pravidly, jinak je čeká rychlá degradace a kvůli svým hříchům se dostanou mimo rámec autorizované lidské civilizace.

Lord Kṛṣṇa emphasizes here that a nondevotee must rigidly observe the rituals and regulations of Vedic social divisions, whereas the Lord’s pure devotee, engaged twenty-four hours a day in Lord Kṛṣṇa’s mission, is transcendental to such divisions. If, however, one performs illicit activities on the strength of being transcendental to Vedic social divisions, one is revealed to be a materialistic neophyte and not an advanced devotee of the Lord. An advanced devotee, who remains aloof from material sense gratification, is not bound by the Vedic social divisions; thus even a householder may live very austerely, traveling and preaching Kṛṣṇa consciousness away from home, and even a sannyāsī may sometimes engage women in the devotional service of Lord Kṛṣṇa. The most advanced devotees cannot be restricted by the rituals and regulations of the varṇāśrama system, and they move freely around the world distributing love of Godhead. Mat-para indicates a pure devotee of the Lord who always keeps the Lord fixed in his heart and consciousness. One who falls down to become a victim of sense gratification is not fully established on the platform of mat-para and should rigidly observe the social divisions and regulations to remain steady on the platform of pious human life.

Pán Kṛṣṇa zde zdůrazňuje, že neoddaný musí striktnĕ dodržovat obřady a usmĕrnĕní védských společenských stavů, zatímco Pánův čistý oddaný, zamĕstnaný dvacet čtyři hodin dennĕ v šíření mise Pána Kṛṣṇy, je vůči tĕmto stavům transcendentální. Pokud se ale nĕkdo na základĕ toho, že je transcendentální vůči védskému společenskému uspořádání, dopouští nedovolených činností, ukazuje to, že je materialistický začátečník, a nikoliv pokročilý oddaný Pána. Pokročilý oddaný, který je lhostejný vůči hmotnému smyslovému požitku, není poutaný postavením ve védské společnosti; tak může i hospodář žít velmi odříkavĕ, cestovat a kázat nauku o vĕdomí Kṛṣṇy mimo domov, a dokonce i sannyāsī může nĕkdy zamĕstnávat ženy oddanou službou Pánu Kṛṣṇovi. Nejpokročilejší oddaní nemohou být omezováni obřady a pravidly varṇāśramského systému – cestují volnĕ po svĕtĕ a rozdávají lásku k Bohu. Mat-para je čistý oddaný Pána, který neustále pevnĕ uchovává Pána ve svém srdci a vĕdomí. Ten, kdo poklesne a padne za obĕť smyslovému požitku, ještĕ nedospĕl na úroveň mat-para a mĕl by striktnĕ dodržovat pravidla náležící k jeho společenskému postavení, aby se udržel na úrovni zbožného lidského života.