Skip to main content

Text 29

Sloka 29

Devanagari

Dévanágarí

अहङ्कारकृतं बन्धमात्मनोऽर्थविपर्ययम् ।
विद्वान् निर्विद्य संसारचिन्तां तुर्ये स्थितस्त्यजेत् ॥ २९ ॥

Text

Verš

ahaṅkāra-kṛtaṁ bandham
ātmano ’rtha-viparyayam
vidvān nirvidya saṁsāra-
cintāṁ turye sthitas tyajet
ahaṅkāra-kṛtaṁ bandham
ātmano ’rtha-viparyayam
vidvān nirvidya saṁsāra-
cintāṁ turye sthitas tyajet

Synonyms

Synonyma

ahaṅkāra — by false ego; kṛtam — produced; bandham — bondage; ātmanaḥ — of the soul; artha — of that which is really valuable; viparyayam — being the opposite; vidvān — one who knows; nirvidya — being detached; saṁsāra — in material existence; cintām — constant thoughts; turye — in the fourth element, the Lord; sthitaḥ — being situated; tyajet — should give up.

ahaṅkāra — falešným egem; kṛtam — vytvořené; bandham — pouto; ātmanaḥ — duše; artha — toho, co má skutečnou hodnotu; viparyayam — které je opakem; vidvān — ten, kdo ví; nirvidya — odpoutaný; saṁsāra — na hmotnou existenci; cintām — neustálé myšlenky; turye — ve čtvrtém prvku, Pánu; sthitaḥ — spočívající; tyajet — mĕl by opustit.

Translation

Překlad

The false ego of the living entity places him in bondage and awards him exactly the opposite of what he really desires. Therefore, an intelligent person should give up his constant anxiety to enjoy material life and remain situated in the Lord, who is beyond the functions of material consciousness.

Falešné ego uvrhá živou bytost do pout a udílí jí pravý opak toho, co si skutečnĕ přeje. Proto by se mĕla inteligentní osoba vzdát neustálé snahy užívat si hmotného života a mĕla by spočívat v Pánu, jenž přesahuje činnosti hmotného vĕdomí.

Purport

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī comments as follows. “How does material existence cause the bondage of the living entity, and how can such bondage be given up? The Lord explains this here by the word ahaṅkāra-kṛtam. Because of false ego, one is bound up in the network of illusion. Artha-viparyayam indicates that although the living entity desires blissful life, eternity and knowledge, he adopts procedures that actually cover over his eternal, blissful nature and give him exactly the opposite result. The living entity does not want death and suffering, but these are actually the results of material existence, which is therefore useless for all practical purposes. An intelligent person should contemplate the unhappiness of material life and thus become situated in the transcendental Lord. The word saṁsāra-cintām can be understood as follows. Saṁsāra, or material existence, indicates material intelligence, because material existence only occurs because of the living entity’s false intellectual identification with the material world. Because of this misidentification, one becomes overwhelmed with saṁsāra-cintām, anxiety to enjoy the material world. One should become situated in the Lord and give up such useless anxiety.”

Śrīla Śrīdhara Svāmī komentuje takto: „Jak hmotná existence poutá živou bytost a jak je možné se tohoto pouta zbavit? To zde Pán vysvĕtluje výrazem ahaṅkāra-kṛtam. Živá bytost je spoutaná v síti klamu kvůli falešnému egu. Artha-viparyayam vyjadřuje, že sice touží po blaženém životĕ, vĕčnosti a poznání, ale zároveň přijímá postupy, které její vĕčnou a blaženou povahu ve skutečnosti zahalují a které jí dávají přesnĕ opačný výsledek. Živá bytost nechce smrt a utrpení, ale to jsou výsledky hmotné existence, která tedy nemá žádný praktický přínos. Inteligentní osoba má rozjímat o neštĕstí hmotného života, a tak spočívat v transcendentálním Pánu. Slova saṁsāra-cintām lze chápat takto: saṁsāra neboli hmotná existence odkazuje na hmotnou inteligenci, protože hmotná existence nastává jen kvůli tomu, že se živá bytost prostřednictvím svého intelektu mylnĕ ztotožňuje s hmotným svĕtem. Kvůli tomuto mylnému chápání své totožnosti ji zaplavuje saṁsāra-cintām, úzkostný zájem užívat si hmotného svĕta. Mĕla by spočívat v Pánu a této zbytečné úzkosti se vzdát.“