Skip to main content

Text 48

Sloka 48

Devanagari

Dévanágarí

प्रायेण भक्तियोगेन सत्सङ्गेन विनोद्धव ।
नोपायो विद्यते सम्यक् प्रायणं हि सतामहम् ॥ ४८ ॥

Text

Verš

prāyeṇa bhakti-yogena
sat-saṅgena vinoddhava
nopāyo vidyate samyak
prāyaṇaṁ hi satām aham
prāyeṇa bhakti-yogena
sat-saṅgena vinoddhava
nopāyo vidyate samyak
prāyaṇaṁ hi satām aham

Synonyms

Synonyma

prāyeṇa — for all practical purposes; bhakti-yogena — devotional service unto Me; sat-saṅgena — which is made possible by association with My devotees; vinā — without; uddhava — O Uddhava; na — not; upāyaḥ — any means; vidyate — there is; samyak — that actually works; prāyaṇam — the true path of life or actual shelter; hi — because; satām — of liberated souls; aham — I.

prāyeṇa — prakticky; bhakti-yogena — oddané služby Mnĕ; sat-saṅgena — kterou umožňuje společnost Mých oddaných; vinā — bez; uddhava — ó Uddhavo; na — ne; upāyaḥ — jakýkoliv prostředek; vidyate — existuje; samyak — skutečnĕ fungující; prāyaṇam — pravá životní cesta neboli skutečné útočištĕ; hi — protože; satām — osvobozených duší; aham — Já.

Translation

Překlad

My dear Uddhava, I am personally the ultimate shelter and way of life for saintly liberated persons, and thus if one does not engage in My loving devotional service, which is made possible by associating with My devotees, then for all practical purposes, one possesses no effective means for escaping from material existence.

Můj milý Uddhavo, Já jsem konečným útočištĕm a životní cestou svatých osvobozených duší, a pokud se tedy nĕkdo vyhýbá láskyplné oddané službĕ Mnĕ, kterou umožňuje společnost Mých oddaných, pak mu prakticky nezbývá žádný účinný prostředek, jak uniknout z hmotné existence.

Purport

Význam

Lord Kṛṣṇa has described to Uddhava the characteristics of jñāna-yoga and bhakti-yoga, both of which are considered to be spiritual processes. Now, however, Lord Kṛṣṇa clearly indicates that bhakti-yoga is the only real means to totally free oneself from material existence, and that bhakti-yoga is not possible without sat-saṅga, or association with other Vaiṣṇavas. On the path of bhakti-miśra jñāna, or speculation on the Absolute Truth mixed with devotion, one is still affected by the three modes of material nature. The pure soul, liberated from all material qualities, has no tendency or desire to engage in philosophical speculation, severe austerities or impersonal meditation. The pure soul simply loves Kṛṣṇa and wants to serve Him constantly. Jīvera ‘svarūpa’ hayakṛṣṇera ‘nitya-dāsa.’ Pure devotional service to the Lord is called kevala-bhakti, whereas devotional service mixed with speculative propensities is called guṇa-bhūta-bhakti, or devotional service polluted by the material modes of nature. One who is actually intelligent does not make a show of philosophical wizardry but rather discerns the superiority of pure love of Godhead and takes to the path of kevala-bhakti. One who emphasizes so-called intellectual achievements is actually less intelligent, because such a person is more attracted to intelligence than to the pure soul, which is superior. It should be understood, however, that pure devotional service is not nonphilosophical or anti-intellectual. The Absolute Truth is far more extensive than partial truth. Therefore, one who is in full knowledge of Lord Kṛṣṇa has the greatest facility to engage in philosophical analysis, since a pure devotee is working with the entire range of conceptual categories. Those who do not know Lord Kṛṣṇa are attracted to the impersonal Brahman or the localized Paramātmā, but they are not aware of the ultimate category of understanding called Bhagavān, or the Supreme Personality of Godhead. Lacking knowledge of Bhagavān, such imperfect philosophers certainly do not understand the expansion, interaction and withdrawal of the Lord’s innumerable potencies and thus cannot fully analyze them. By faithfully accepting everything Lord Kṛṣṇa speaks as the absolute truth, one comes to the mature platform of philosophy and achieves perfect knowledge.

Pán Kṛṣṇa popsal Uddhavovi charakteristiky jñāna-yogy a bhakti-yogy, což jsou dva uznávané duchovní procesy. Nyní ale Pán Kṛṣṇa jasnĕ říká, že bhakti-yoga je jediným prostředkem, který skutečnĕ může duši zcela vysvobodit z hmotné existence, a že bhakti-yoga se nedá praktikovat bez sat-saṅgy neboli společnosti dalších vaiṣṇavů. Na cestĕ bhakti-miśra jñāny, spekulace o Absolutní Pravdĕ smíšené s oddaností, na človĕka stále ještĕ působí tři kvality hmotné přírody. Čistá duše, osvobozená od všech hmotných kvalit, nemá zájem se vĕnovat filosofické spekulaci, přísné askezi či neosobní meditaci. Jednoduše miluje Kṛṣṇu a chce Mu neustále sloužit. Jīvera`svarūpa' haya  —  kṛṣṇera`nitya-dāsa'. Čistá oddaná služba Pánu se nazývá kevala-bhakti, zatímco oddaná služba smíšená se sklony ke spekulaci se nazývá guṇa-bhūta-bhakti neboli „oddaná služba poznamenaná hmotnými kvalitami přírody“. Ten, kdo je skutečnĕ inteligentní, nepředvádí filosofické čáry, ale je mu jasné, že čistá láska k Bohu stojí nade vším, a drží se cesty kevala-bhakti. Ten, kdo vyzdvihuje takzvané intelektuální úspĕchy, je ve skutečnosti ménĕ inteligentní, protože ho inteligence přitahuje víc než čistá duše, která jí je přitom nadřazená. Zároveň by mĕlo být jasné, že čistá oddaná služba není nefilosofická či antiintelektuální. Absolutní Pravda je mnohem rozsáhlejší než dílčí pravda. Proto je ten, kdo má úplné poznání Pána Kṛṣṇy, nejlépe vybavený na filosofické analýzy, protože čistý oddaný pracuje s úplným spektrem pojmových kategorií. Ty, jimž je Pán Kṛṣṇa neznámý, přitahuje neosobní Brahman či lokalizovná Paramātmā, ale nevĕdí nic o nejvyšší kategorii poznání zvané Bhagavān neboli Nejvyšší Osobnost Božství. Jelikož tito nedokonalí filosofové postrádají poznání o Bhagavānovi, nemohou rozumĕt expandování, interakcím a stahování Pánových nesčetných energií, a proto je nemohou plnĕ analyzovat. Když človĕk s vírou přijme vše, co Pán Kṛṣṇa říká, jako absolutní pravdu, dospĕje na zralou úroveň filosofie a získá dokonalé poznání.

In addition to philosophical or intellectual understanding, pure devotional service also awards all other benefits in life, both material and spiritual; therefore one who for any purpose whatsoever accepts a process other than devotional service has unfortunately misunderstood the nature of pure devotional service to Lord Kṛṣṇa. It is emphasized here that one must cultivate devotional service in the association of other devotees. On the other hand, the jñāna-yoga process is cultivated alone, because it is difficult for even two mental speculators to be in the same place without their association degenerating into constant quarrel. Other processes of self-realization are compared to the nipples on a goat’s neck. They look just like breast nipples, but they will not give any milk whatsoever. In this regard Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura has quoted the following verses, spoken by Śrī Uddhava, Śukadeva Gosvāmī and Nārada Muni respectively.

Návdavkem k filosofickému či intelektuálnímu pochopení udílí čistá oddaná služba i veškerý další prospĕch v životĕ, jak hmotný, tak duchovní; proto ten, kdo z jakéhokoliv důvodu přijímá nĕjaký jiný proces, bohužel nepochopil povahu čisté oddané služby Pánu Kṛṣṇovi. Zde je zdůraznĕno, že oddanou službu je třeba kultivovat ve společnosti dalších oddaných. Oproti tomu metodu jñāna-yogy človĕk praktikuje sám, protože pro byť jen dva mentální spekulanty je tĕžké být na stejném místĕ, aniž by se neustále nehádali. Jiné metody seberealizace jsou přirovnány k bradavkám na krku kozy. Vypadají sice jako cecíky, ale nevydají ani kapku mléka. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti citoval následující verše, z nichž první vyslovil Śrī Uddhava, druhý Śukadeva Gosvāmī a třetí Nārada Muni.

tāpa-trayeṇābhihitasya ghore
santapyamānasya bhavādhvanīha
paśyāmi nānyac charaṇaṁ tavāṅghri-
dvandvātapatrād amṛtābhivarṣāt
tāpa-trayeṇābhihitasya ghore
santapyamānasya bhavādhvanīha
paśyāmi nānyac charaṇaṁ tavāṅghri-
dvandvātapatrād amṛtābhivarṣāt

“My dear Lord, for one who is being cruelly burned in the blazing fire of material miseries, having fallen into the network of material existence, I do not see any other possible shelter besides Your two lotus feet, which are a shower of nectar extinguishing the fire of suffering.” (Bhāg. 11.19.9)

„Můj milý Pane, pro toho, koho krutĕ spaluje planoucí oheň hmotného utrpení, jelikož padl do sítĕ hmotné existence, nevidím jiné útočištĕ než Tvé dvĕ lotosové nohy, které dští nektar hasící plameny utrpení.“ (Bhāg. 11.19.9)

saṁsāra-sindhum ati-dustaram uttitīrṣor
nānyaḥ plavo bhagavataḥ puruṣottamasya
līlā-kathā-rasa-niṣevaṇam antareṇa
puṁso bhaved vividha-duḥkha-davārditasya
saṁsāra-sindhum ati-dustaram uttitīrṣor
nānyaḥ plavo bhagavataḥ puruṣottamasya
līlā-kathā-rasa-niṣevaṇam antareṇa
puṁso bhaved vividha-duḥkha-davārditasya

“Material existence is like an ocean that is extremely difficult to cross. The conditioned souls have fallen into this ocean, which is not cool but rather burns them with the fire of misery. For one who has fallen into this sea and desires to get out, there is no other rescue boat except the constant relishing within oneself of the pastime narrations of the Supreme Personality of Godhead.” (Bhāg. 12.4.40)

„Hmotná existence je jako oceán, který je nesmírnĕ tĕžké překonat. Podmínĕné duše upadly do tohoto oceánu, který nechladí, ale naopak je pálí ohnĕm utrpení. Pro toho, kdo spadl do tohoto moře a chce se dostat ven, neexistuje jiný záchranný člun, než si neustále ve svém nitru vychutnávat vyprávĕní o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství.“ (Bhāg. 12.4.40)

kiṁ vā yogena sāṅkhyena
nyāsa-svādhyāyayor api
kiṁ vā śreyobhir anyaiś ca
na yatrātma-prado hariḥ
kiṁ vā yogena sāṅkhyena
nyāsa-svadhyāyayor api
kiṁ vā śreyobhir anyaiś ca
na yatrātma-prado hariḥ

“What is the use of the yoga system, philosophical speculation, mere renunciation of the world, or Vedic studies? In fact, what is the use of any so-called auspicious process without Lord Kṛṣṇa, who is the source of our very existence?” (Bhāg. 4.31.12)

„K čemu je systém yogy, filosofická spekulace, pouhé zříkání se svĕta či studium Véd? K čemu jsou jakékoliv takzvanĕ příznivé metody bez Pána Kṛṣṇy, který je zdrojem samotné naší existence?“ (Bhāg. 4.31.12)

If, as stated in this verse, it is generally (prāyeṇa) impossible to escape material bondage without devotional service in the association of devotees, one can simply imagine the probabilities of liberation in Kali-yuga without the Kṛṣṇa consciousness movement. The chances are certainly zero. One may concoct a type of liberation on the mental platform, or one may live in a so-called spiritual society of mutual flattery, but if one actually wants to go back home, back to Godhead, and see with spiritual eyes the beautiful kingdom of God called Kṛṣṇaloka, one must take to Lord Caitanya’s movement and worship Lord Kṛṣṇa in the association of the bhakta-gaṇa, the devotees of the Lord.

Je-li prakticky (prāyeṇa) nemožné, jak je řečeno v tomto verši, vymanit se z pouta hmoty bez oddané služby ve společnosti oddaných, můžeme si jen představovat, jaké by byly možnosti osvobození v Kali-yuze nebýt hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy. Nulové. Človĕk může dospĕt ke smyšlenému osvobození na mentální úrovni nebo může žít v takzvanĕ duchovní společnosti, kde si všichni navzájem lichotí, ale chce-li se skutečnĕ vrátit domů, zpátky k Bohu, a duchovníma očima vidĕt krásné království Boha zvané Kṛṣṇaloka, musí se připojit k hnutí Pána Caitanyi a uctívat Pána Kṛṣṇu ve společnosti Pánových oddaných (bhakta-gaṇa).