Texts 13-14

Sloka 13-14

Devanagari

Dévanágarí

न चान्तर्न बहिर्यस्य न पूर्वं नापि चापरम् ।
पूर्वापरं बहिश्चान्तर्जगतो यो जगच्च य: ॥ १३ ॥
तं मत्वात्मजमव्यक्तं मर्त्यलिङ्गमधोक्षजम् ।
गोपिकोलूखले दाम्ना बबन्ध प्राकृतं यथा ॥ १४ ॥

Text

Verš

na cāntar na bahir yasya
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ

taṁ matvātmajam avyaktam
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā

Synonyms

Synonyma

na — not; ca — also; antaḥ — interior; na — nor; bahiḥ — exterior; yasya — whose; na — neither; pūrvam — beginning; na — nor; api — indeed; ca — also; aparam — end; pūrva-aparam — the beginning and the end; bahiḥ ca antaḥ — the external and the internal; jagataḥ — of the whole cosmic manifestation; yaḥ — one who is; jagat ca yaḥ — and who is everything in creation in total; tam — Him; matvā — considering; ātmajam — her own son; avyaktam — the unmanifested; martya-liṅgam — appearing as a human being; adhokṣajam — beyond sense perception; gopikā — mother Yaśodā; ulūkhale — to the grinding mortar; dāmnā — by a rope; babandha — bound; prākṛtam yathā — as done to a common human child.

na — ne; ca — také; antaḥ — vnitřek; na — ani; bahiḥ — vnějšek; yasya — jehož; na — ani; pūrvam — počátek; na — ani; api — vskutku; ca — také; aparam — konec; pūrva-aparam — počátek a konec; bahiḥ ca antaḥ — vnitřek a vnějšek; jagataḥ — celého vesmírného projevu; yaḥ — ten, kdo je; jagat ca yaḥ — a kdo je zcela vším ve stvoření; tam — Jeho; matvā — považující; ātmajam — za svého syna; avyaktam — neprojevené; martya-liṅgam — vypadající jako lidská bytost; adhokṣajam — mimo dosah smyslového vnímání; gopikā — matka Yaśodā; ulūkhale — k hmoždíři; dāmnā — provazem; babandha — přivazovala; prākṛtam yathā — jako se to dělá obyčejnému lidskému dítěti.

Translation

Překlad

The Supreme Personality of Godhead has no beginning and no end, no exterior and no interior, no front and no rear. In other words, He is all-pervading. Because He is not under the influence of the element of time, for Him there is no difference between past, present and future; He exists in His own transcendental form at all times. Being absolute, beyond relativity, He is free from distinctions between cause and effect, although He is the cause and effect of everything. That unmanifested person, who is beyond the perception of the senses, had now appeared as a human child, and mother Yaśodā, considering Him her own ordinary child, bound Him to the wooden mortar with a rope.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemá počátek ani konec, vnějšek či vnitřek a žádnou přední ani zadní stranu; prostupuje vším. Jelikož nepodléhá času, neplatí pro Něho rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností; existuje věčně ve své transcendentální podobě. Jelikož je absolutní, mimo jakoukoliv relativitu, nevztahují se na Něho rozdíly mezi příčinou a následkem, i když On sám je příčina i následek všeho. Tato neprojevená osoba, která není vnímatelná smysly, se nyní zjevila jako lidské dítě a matka Yaśodā, která Ji považovala za své obyčejné dítě, Ji přivazovala provazem k dřevěnému hmoždíři.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā (10.12), Kṛṣṇa is described as the Supreme Brahman (paraṁ brahma paraṁ dhāma). The word brahma means “the greatest.” Kṛṣṇa is greater than the greatest, being unlimited and all-pervading. How can it be possible for the all-pervading to be measured or bound? Then again, Kṛṣṇa is the time factor. Therefore, He is all-pervading not only in space but also in time. We have measurements of time, but although we are limited by past, present and future, for Kṛṣṇa these do not exist. Every individual person can be measured, but Kṛṣṇa has already shown that although He also is an individual, the entire cosmic manifestation is within His mouth. All these points considered, Kṛṣṇa cannot be measured. How then did Yaśodā want to measure Him and bind Him? We must conclude that this took place simply on the platform of pure transcendental love. This was the only cause.

V Bhagavad-gītě (10.12) je Kṛṣṇa popsán jako Nejvyšší Brahman (paraṁ brahma paraṁ dhāma). Slovo brahma znamená “největší”. Kṛṣṇa je větší než největší, neboť je neomezený a všeprostupující. Jak by bylo možné někoho všeprostupujícího změřit nebo spoutat? Dále je Kṛṣṇa časovým faktorem. Prostupuje tedy vším nejen v prostoru, ale i v čase. Pro čas máme míry, ale přestože nás omezuje minulost, přítomnost a budoucnost, pro Kṛṣṇu nic takového neplatí. Každou individuální osobu lze změřit, ale Kṛṣṇa již ukázal, že ačkoliv je také individuální, celý vesmírný projev spočívá v Jeho ústech. Ze všech těchto skutečností vyplývá, že Kṛṣṇu není možné změřit. Jak Ho tedy mohla matka Yaśodā chtít změřit a svázat? Musíme učinit závěr, že se to odehrávalo na úrovni čisté transcendentální lásky. Jedině tak to bylo možné.

advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

(Brahma-saṁhitā 5.33)

Everything is one because Kṛṣṇa is the supreme cause of everything. Kṛṣṇa cannot be measured or calculated by Vedic knowledge (vedeṣu durlabham). He is available only to devotees (adurlabham ātma-bhaktau). Devotees can handle Him because they act on the basis of loving service (bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ). Thus mother Yaśodā wanted to bind Him.

Vše je jednotné, neboť Kṛṣṇa je svrchovanou příčinou všeho. Kṛṣṇu nelze změřit nebo vypočítat pomocí védského poznání (vedeṣu durlabham). Je dostupný jedině oddaným (adurlabham ātma-bhaktau). Ti s Ním mohou manipulovat, neboť jednají na základě láskyplné služby (bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ). Matka Yaśodā se Ho tedy chystala svázat.