Text 45

Sloka 45

Devanagari

Dévanágarí

त्रय्या चोपनिषद्भ‍िश्च साङ्ख्ययोगैश्च सात्वतै: ।
उपगीयमानमाहात्म्यं हरिं सामन्यतात्मजम् ॥ ४५ ॥

Text

Verš

trayyā copaniṣadbhiś ca
sāṅkhya-yogaiś ca sātvataiḥ
upagīyamāna-māhātmyaṁ
hariṁ sāmanyatātmajam

Synonyms

Synonyma

trayyā — by studying the three Vedas (Sāma, Yajur and Atharva); ca — also; upaniṣadbhiḥ ca — and by studying the Vedic knowledge of the Upaniṣads; sāṅkhya-yogaiḥ — by reading the literature of sāṅkhya-yoga; ca — and; sātvataiḥ — by the great sages and devotees, or by reading Vaiṣṇava-tantra, Pañcarātras; upagīyamāna-māhātmyam — whose glories are worshiped (by all these Vedic literatures); harim — unto the Supreme Personality of Godhead; sā — she; amanyata — considered (ordinary); ātmajam — as her own son.

trayyā — studiem tří Véd (Sāma, Yajur a Atharva); ca — také; upaniṣadbhiḥ ca — a studiem védského poznání z Upaniṣad; sāṅkhya-yogaiḥ — čtením literatury o sāṅkhya-yoze; ca — a; sātvataiḥ — velkými mudrci a oddanými nebo čtením Vaiṣṇava-tantry, Pañcarāter; upagīyamāna-māhātmyam — jehož sláva je uctívána (všemi těmito védskými písmy); harim — Nejvyššího Pána, Osobnost Božství; sā — ona; amanyata — považovala (za obyčejného); ātmajam — za svého syna.

Translation

Překlad

The glories of the Supreme Personality of Godhead are studied through the three Vedas, the Upaniṣads, the literature of Sāṅkhya-yoga, and other Vaiṣṇava literature, yet mother Yaśodā considered that Supreme Person her ordinary child.

Sláva Nejvyšší Osobnosti Božství je poznávána studiem tří Véd, Upaniṣad, literatury o sāṅkhya-yoze a jiných vaiṣṇavských písem, a přesto matka Yaśodā považovala tuto Nejvyšší Osobu za své obyčejné dítě.

Purport

Význam

As stated in Bhagavad-gītā (15.15) by the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, the purpose of studying the Vedas is to understand Him (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Śrī Caitanya Mahāprabhu explained to Sanātana Gosvāmī that there are three purposes in the Vedas. One is to understand our relationship with Kṛṣṇa (sambandha), another is to act according to that relationship (abhidheya), and the third is to reach the ultimate goal (prayojana). The word prayojana means “necessities,” and the ultimate necessity is explained by Śrī Caitanya Mahāprabhu. Premā pum-artho mahān: the greatest necessity for a human being is the achievement of love for the Supreme Personality of Godhead. Here we see that mother Yaśodā is on the highest stage of necessity, for she is completely absorbed in love for Kṛṣṇa.

Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, prohlašuje v Bhagavad-gītě (15.15), že cílem studia Véd je poznat Jeho (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětlil Sanātanovi Gosvāmīmu, že Védy sledují tři cíle. Jedním je poznat náš vztah s Kṛṣṇou (sambandha), druhým je jednat v rámci tohoto vztahu (abhidheya) a třetím je dosáhnout konečného cíle (prayojana). Slovo prayojana znamená “životní nezbytnosti” a o největší nezbytnosti mluvil Śrī Caitanya Mahāprabhu: premā pum-artho mahān-pro lidskou bytost je ze všeho nejdůležitější vyvinout lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství. Zde vidíme, že matka Yaśodā se nachází na nejvyšší úrovni, co se týče této nezbytnosti, neboť je v lásce ke Kṛṣṇovi zcela pohroužená.

In the beginning, the Vedic purpose is pursued in three ways (trayī) — by karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa and upāsanā-kāṇḍa. When one reaches the complete, perfect stage of upāsanā-kāṇḍa, one comes to worship Nārāyaṇa, or Lord Viṣṇu. When Pārvatī asked Lord Mahādeva, Lord Śiva, what is the best method of upāsanā, or worship, Lord Śiva answered, ārādhanānāṁ sarveṣāṁ viṣṇor ārādhanaṁ param. Viṣṇūpāsanā, or viṣṇv-ārādhana, worship of Lord Viṣṇu, is the highest stage of perfection, as realized by Devakī. But here mother Yaśodā performs no upāsanā, for she has developed transcendental ecstatic love for Kṛṣṇa. Therefore her position is better than that of Devakī. In order to show this, Śrīla Vyāsadeva enunciates this verse, trayyā copaniṣadbhiḥ etc.

Zpočátku se k dosažení védského cíle spěje třemi cestami (trayī)-prostřednictvím karma-kāṇḍy, jñāna-kāṇḍy a upāsanā-kāṇḍy. Když člověk dospěje do úplného, dokonalého stádia upāsanā-kāṇḍy, začíná uctívat Nārāyaṇa či Pána Viṣṇua. Když se Pārvatī zeptala Pána Mahādevy (Śivy), co je nejlepší metodou upāsany neboli uctívání, Pán Śiva odpověděl: ārādhanānāṁ sarveṣāṁ viṣṇor ārādhanaṁ param. Viṣṇūpāsanā či viṣṇv-ārādhana, uctívání Pána Viṣṇua, je nejvyšším stádiem dokonalosti, jež poznala například Devakī. Zde však matka Yaśodā žádnou upāsanu neprovádí, protože vyvinula transcendentální extatickou lásku ke Kṛṣṇovi. Její postavení je tedy ještě lepší než Devakino. Na to Śrīla Vyāsadeva poukazuje tímto veršem: trayyā copaniṣadbhiḥ a tak dále.

When a human being enters into the study of the Vedas to obtain vidyā, knowledge, he begins to take part in human civilization. Then he advances further to study the Upaniṣads and gain brahma-jñāna, impersonal realization of the Absolute Truth, and then he advances still further, to sāṅkhya-yoga, in order to understand the supreme controller, who is indicated in Bhagavad-gītā (paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān/ puruṣaṁ śāśvatam). When one understands that puruṣa, the supreme controller, to be Paramātmā, one is engaged in the method of yoga (dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ). But mother Yaśodā has surpassed all these stages. She has come to the platform of loving Kṛṣṇa as her beloved child, and therefore she is accepted to be on the highest stage of spiritual realization. The Absolute Truth is realized in three features (brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate), but she is in such ecstasy that she does not care to understand what is Brahman, what is Paramātmā or what is Bhagavān. Bhagavān has personally descended to become her beloved child. Therefore there is no comparison to mother Yaśodā’s good fortune, as declared by Śrī Caitanya Mahāprabhu (ramyā kācid upāsanā vrajavadhū-vargeṇa yā kalpitā). The Absolute Truth, the Supreme Personality of Godhead, may be realized in different stages. As the Lord says in Bhagavad-gītā (4.11):

Když lidská bytost začíná studovat Védy, aby získala poznání (vidyā), stává se členem lidské civilizace. Pak pokračuje studiem Upaniṣad a dosahuje brahma-jñāny, neosobní realizace Absolutní Pravdy. Potom pokročí ještě dále, k sāṅkhya-yoze, aby poznala nejvyššího vládce, na něhož poukazuje Bhagavad-gītā (paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān / puruṣaṁ śāśvatam). Když pochopí, že tímto puruṣou, nejvyšším vládcem, je Paramātmā, začíná praktikovat yogu (dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ). Matka Yaśodā však všechna tato stádia překonala. Dosáhla úrovně, kdy milovala Kṛṣṇu jako své drahé dítě, a proto je uznávána za osobu na nejvyšším stupni duchovní realizace. Absolutní Pravda je realizována ve třech aspektech (brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate), ale matka Yaśodā zažívá takovou extázi, že se nesnaží poznat Brahman, Paramātmu, ani Bhagavāna. Bhagavān osobně sestoupil, aby se stal jejím milovaným dítětem. Její štěstí tedy nemá obdoby, prohlásil Śrī Caitanya Mahāprabhu: ramyā kācid upāsanā vrajavadhū-vargeṇa yā kalpitā. Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství, lze realizovat na různých stupních. Pán říká v Bhagavad-gītě (4.11):

ye yathā māṁ prapadyante
tāṁs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ

“As men surrender unto Me, I reward them accordingly. Everyone follows My path in all respects, O son of Pṛthā.” One may be a karmī, a jñānī, a yogī and then a bhakta or prema-bhakta. But the ultimate stage of realization is prema-bhakti, as actually demonstrated by mother Yaśodā.

“Každého odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Všichni v každém ohledu kráčejí po Mé cestě, ó synu Pṛthy.” Člověk může být karmī, jñānī, yogī a potom bhakta nebo prema-bhakta. Nejvyšším stupněm realizace je však prema-bhakti, jak prakticky předvedla matka Yaśodā.