Text 4

Sloka 4

Devanagari

Dévanágarí

श्रीशुक उवाच
कदाचिदौत्थानिककौतुकाप्लवे
जन्मर्क्षयोगे समवेतयोषिताम् ।
वादित्रगीतद्विजमन्त्रवाचकै-
श्चकार सूनोरभिषेचनं सती ॥ ४ ॥

Text

Verš

śrī-śuka uvāca
kadācid autthānika-kautukāplave
janmarkṣa-yoge samaveta-yoṣitām
vāditra-gīta-dvija-mantra-vācakaiś
cakāra sūnor abhiṣecanaṁ satī

Synonyms

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī continued to speak (at the request of Mahārāja Parīkṣit); kadācit — at that time (when Kṛṣṇa was three months old); autthānika-kautuka-āplave — when Kṛṣṇa was three or four months old and His body was developing, He attempted to turn around, and this pleasing occasion was observed with a festival and bathing ceremony; janma-ṛkṣa-yoge — at that time there was also a conjunction of the moon with the auspicious constellation Rohiṇī; samaveta-yoṣitām — (the ceremony was observed) among the assembled women, a ceremony of mothers; vāditra-gīta — different varieties of music and singing; dvija-mantra-vācakaiḥ — with chanting of Vedic hymns by qualified brāhmaṇas; cakāra — executed; sūnoḥ — of her son; abhiṣecanam — the bathing ceremony; satī — mother Yaśodā.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī (na žádost Mahārāje Parīkṣita) hovořil dále; kadācit — tehdy (když byly Kṛṣṇovi tři měsíce); autthānika-kautuka-āplave — když byly Kṛṣṇovi tři nebo čtyři měsíce a Jeho tělo se vyvíjelo, se zkoušel otočit, a na oslavu této radostné události byla uspořádána slavnost spojená s obřadnou koupelí; janma-ṛkṣa-yoge — tehdy také nastala konjunkce Měsíce s příznivým souhvězdím Rohiṇī; samaveta-yoṣitām — (obřad byl proveden) mezi shromážděnými ženami, obřad matek; vāditra-gīta — různé druhy hudby a zpěvu; dvija-mantra-vācakaiḥ — s recitací védských hymnů v podání kvalifikovaných brāhmaṇů; cakāra — vykonala; sūnoḥ — svého syna; abhiṣecanam — obřadnou koupel; satī — matka Yaśodā.

Translation

Překlad

Śukadeva Gosvāmī said: When mother Yaśodā’s baby was slanting His body to attempt to rise and turn around, this attempt was observed by a Vedic ceremony. In such a ceremony, called utthāna, which is performed when a child is due to leave the house for the first time, the child is properly bathed. Just after Kṛṣṇa turned three months old, mother Yaśodā celebrated this ceremony with other women of the neighborhood. On that day, there was a conjunction of the moon with the constellation Rohiṇī. As the brāhmaṇas joined by chanting Vedic hymns and professional musicians also took part, this great ceremony was observed by mother Yaśodā.

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když dítě matky Yaśody začalo natáčet své tělo, aby se mohlo obrátit, Jeho pokus byl oslaven védským obřadem. Při tomto obřadu, zvaném utthāna (který se provádí, když se má dítě poprvé podívat ven z domu), je nemluvně náležitě vykoupáno. Matka Yaśodā provedla tento obřad společně s dalšími ženami ze sousedství hned poté, co byly Kṛṣṇovi tři měsíce. Toho dne došlo ke konjunkci Měsíce se souhvězdím Rohiṇī. Brāhmaṇové při obřadu recitovali védské hymny a zúčastnili se jej i profesionální hudebníci. Tak matka Yaśodā uskutečnila tento významný obřad.

Purport

Význam

There is no question of overpopulation or of children’s being a burden for their parents in a Vedic society. Such a society is so well organized and people are so advanced in spiritual consciousness that childbirth is never regarded as a burden or a botheration. The more a child grows, the more his parents become jubilant, and the child’s attempts to turn over are also a source of jubilation. Even before the child is born, when the mother is pregnant, many recommended ritualistic ceremonies are performed. For example, when the child has been within the womb for three months and for seven months, there is a ceremony the mother observes by eating with neighboring children. This ceremony is called svāda-bhakṣaṇa. Similarly, before the birth of the child there is the garbhādhāna ceremony. In Vedic civilization, childbirth or pregnancy is never regarded as a burden; rather, it is a cause for jubilation. In contrast, people in modern civilization do not like pregnancy or childbirth, and when there is a child, they sometimes kill it. We can just consider how human society has fallen since the inauguration of Kali-yuga. Although people still claim to be civilized, at the present moment there is actually no human civilization, but only an assembly of two-legged animals.

Ve védské společnosti nehrozí přelidnění nebo to, že by děti byly pro své rodiče přítěží. Je natolik dobře organizovaná a lidé jsou natolik pokročilí v rozvoji duchovního vědomí, že se narození dítěte nikdy nepovažuje za něco obtížného nebo nepříjemného. Čím více dítě roste, tím větší z něho mají rodiče radost, a když se pokouší převalit ze zad na bříško, způsobuje jim také potěšení. Mnoho doporučených obřadů se provádí i během matčina těhotenství; ještě předtím, než se dítě narodí. Při jednom z nich například matka, která je ve třetím a pak také sedmém měsíci těhotenství, jí s dětmi ze sousedství. Tento obřad se nazývá svāda-bhakṣaṇa. Narození dítěte rovněž předchází obřad garbhādhāna. Ve védské civilizaci není porod či těhotenství nikdy na obtíž, ale je naopak zdrojem radosti. Pro lidi v moderní civilizaci na druhou stranu není těhotenství či narození dítěte vítané a někdy své dítě zabijí. Můžeme si udělat obrázek, jak lidská společnost od počátku Kali-yugy zdegenerovala. I když se lidé stále prohlašují za civilizované, ve skutečnosti nyní neexistuje lidská společnost, ale jen shromáždění dvounohých zvířat.