Text 26

Sloka 26

Devanagari

Dévanágarí

तृणावर्त: शान्तरयो वात्यारूपधरो हरन् ।
कृष्णं नभोगतो गन्तुं नाशक्नोद् भूरिभारभृत् ॥ २६ ॥

Text

Verš

tṛṇāvartaḥ śānta-rayo
vātyā-rūpa-dharo haran
kṛṣṇaṁ nabho-gato gantuṁ
nāśaknod bhūri-bhāra-bhṛt

Synonyms

Synonyma

tṛṇāvartaḥ — the demon Tṛṇāvarta; śānta-rayaḥ — the force of the blast reduced; vātyā-rūpa-dharaḥ — who had assumed the form of a forceful whirlwind; haran — and had thus taken away; kṛṣṇam — Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead; nabhaḥ-gataḥ — went up to the top of the sky; gantum — to go further; na aśaknot — was not able; bhūri-bhāra-bhṛt — because Kṛṣṇa then became more powerful and heavy than the demon.

tṛṇāvartaḥ — démon Tṛṇāvarta; śānta-rayaḥ — síla poryvu byla zmenšena; vātyā-rūpa-dharaḥ — jenž se proměnil v mocný větrný vír; haran — a tak odnesl; kṛṣṇam — Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství; nabhaḥ-gataḥ — vylétl do nebeských výšin; gantum — pokračovat dále; na aśaknot — nemohl; bhūri-bhāra-bhṛt — protože Kṛṣṇa začal být silnější a těžší než démon.

Translation

Překlad

Having assumed the form of a forceful whirlwind, the demon Tṛṇāvarta took Kṛṣṇa very high in the sky, but when Kṛṣṇa became heavier than the demon, the demon had to stop his force and could go no further.

Démon Tṛṇāvarta, jenž se proměnil v silný větrný vír, vynesl Kṛṣṇu vysoko do nebe, ale když Kṛṣṇa začal být těžší než on, musel svůj nápor ukončit a nemohl pokračovat dál.

Purport

Význam

Here is a competition in yogic power between Kṛṣṇa and Tṛṇāvartāsura. By practicing mystic yoga, asuras generally attain some perfection in the eight siddhis, or perfections, namely aṇimā, laghimā, mahimā, prāpti, prākāmya, īśitva, vaśitva and kāmāvasāyitā. But although a demon may acquire such powers to a very limited extent, he cannot compete with the mystic power of Kṛṣṇa, for Kṛṣṇa is Yogeśvara, the source of all mystic power (yatra yogeśvaro hariḥ). No one can compete with Kṛṣṇa. Sometimes, of course, having acquired a fragmental portion of Kṛṣṇa’s mystic power, asuras demonstrate their power to the foolish public and assert themselves to be God, not knowing that God is the supreme Yogeśvara. Here also we see that Tṛṇāvarta assumed the mahimā-siddhi and took Kṛṣṇa away as if Kṛṣṇa were an ordinary child. But Kṛṣṇa also became a mystic mahimā-siddha. When mother Yaśodā was carrying Him, He became so heavy that His mother, who was usually accustomed to carrying Him, could not bear Him and had to place Him down on the ground. Thus Tṛṇāvarta had been able to take Kṛṣṇa away in the presence of mother Yaśodā. But when Kṛṣṇa, high in the sky, assumed the mahimā-siddhi, the demon, unable to go further, was obliged to stop his force and come down according to Kṛṣṇa’s desire. One should not, therefore, compete with Kṛṣṇa’s mystic power.

Tak probíhala mezi Kṛṣṇou a Tṛṇāvartāsurou soutěž v ovládání mystických sil. Často se stává, že asurové dosáhnou praktikováním mystické yogy určitého mistrovství v osmi druzích dokonalosti, zvaných aṇimā, laghimā, mahimā, prāpti, prākāmya, īśitva, vaśitva a kāmāvasāyitā-siddhi. Ale i když si démon může tyto síly ve velmi omezené míře osvojit, nikdy nemůže soupeřit s mystickou silou Kṛṣṇy, neboť Kṛṣṇa je Yogeśvara, zdroj všech mystických sil (yatra yogeśvaro hariḥ). S Kṛṣṇou se nikdo nemůže měřit. Asurové, kteří získali nepatrnou část Kṛṣṇovy mystické síly, ji předvádějí před hloupou veřejností a prohlašují se za Boha, aniž by věděli, že Bůh je svrchovaný Yogeśvara. Zde rovněž vidíme, že Tṛṇāvarta využil mahimā-siddhi a odnesl Kṛṣṇu, jako kdyby byl Kṛṣṇa jen obyčejné dítě. Kṛṣṇa se však také stal mystickým mahimā-siddhou. Když Ho matka Yaśodā nesla, ztěžkl natolik, že Ho již déle neunesla a musela Ho položit na zem, i když byla zvyklá Ho nosit. Tak Ho mohl Tṛṇāvarta v její přítomnosti odnést pryč. Když však Kṛṣṇa vysoko na nebi projevil mahimā-siddhi, démon nemohl pokračovat. Musel ukončit svůj útok a vrátit se dolů podle Kṛṣṇova přání. Nikdo by tedy neměl soupeřit s Kṛṣṇovou mystickou silou.

Devotees automatically have all mystic power, but they do not like to compete with Kṛṣṇa. Instead, they fully surrender to Kṛṣṇa, and their yogic power is demonstrated by Kṛṣṇa’s mercy. Devotees can show mystic yoga so powerful that a demon could not even dream of it, but they never try to demonstrate it for their personal sense gratification. Whatever they do is for the service of the Lord, and therefore they are always in a position superior to that of the demons. There are many karmīs, yogīs and jñānīs who artificially try to compete with Kṛṣṇa, and thus ordinary, foolish people who do not care to hear Śrīmad-Bhāgavatam from authorities consider some rascal yogī to be Bhagavān, the Supreme Personality of Godhead. At the present moment there are many so-called bābās who present themselves as incarnations of God by showing some insignificant mystic wonder, and foolish people regard them as God because of lacking knowledge of Kṛṣṇa.

Oddaní automaticky ovládají všechny mystické síly, ale nechtějí s Kṛṣṇou soupeřit. Místo toho se Kṛṣṇovi plně odevzdávají a jejich jógová síla se Jeho milostí projeví. Oddaní mohou předvést tak mocnou mystickou sílu, že se o tom démonovi ani nesní, ale nikdy se ji nesnaží používat pro svůj vlastní smyslový požitek. Vše, co dělají, je v zájmu služby Pánu, a proto stojí vždy výše než démoni. Je mnoho karmīch, yogīnů a jñānīch, kteří se nepřirozeně snaží s Kṛṣṇou soupeřit, a obyčejní, hloupí lidé, jež nemají zájem naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu od autorit, pak považují nějakého ničemného yogīna za Bhagavāna, Nejvyšší Osobnost Božství. V současnosti nalezneme mnoho takzvaných bābů, kteří se vydávají za Boha na základě toho, že předvádějí nějaká bezvýznamná mystická kouzla, a hloupí lidé je pokládají za Boha, protože postrádají poznání o Kṛṣṇovi.