Text 18
Sloka 18
Devanagari
Dévanágarí
गरिमाणं शिशोर्वोढुं न सेहे गिरिकूटवत् ॥ १८ ॥
Text
Verš
lālayantī sutaṁ satī
garimāṇaṁ śiśor voḍhuṁ
na sehe giri-kūṭavat
lālayantī sutaṁ satī
garimāṇaṁ śiśor voḍhuṁ
na sehe giri-kūṭavat
Synonyms
Synonyma
ekadā — one time (estimated to have been when Kṛṣṇa was one year old); āroham — on His mother’s lap; ārūḍham — who was sitting; lālayantī — was patting; sutam — her son; satī — mother Yaśodā; garimāṇam — because of an increase in heaviness; śiśoḥ — of the child; voḍhum — to bear Him; na — not; sehe — was able; giri-kūṭa-vat — appearing like the weight of a mountain peak.
ekadā — jednou (podle odhadu, když byl Kṛṣṇovi jeden rok); āroham — na klíně své matky; ārūḍham — jenž seděl; lālayantī — laskala; sutam — svého syna; satī — matka Yaśodā; garimāṇam — kvůli zvětšení tíhy; śiśoḥ — dítěte; voḍhum — unést Ho; na — ne; sehe — mohla; giri-kūṭa-vat — připomínající tíhu vrcholu hory.
Translation
Překlad
One day, a year after Kṛṣṇa’s appearance, mother Yaśodā was patting her son on her lap. But suddenly she felt the child to be heavier than a mountain peak, and she could no longer bear His weight.
Jednoho dne, rok po Kṛṣṇově zjevení, matka Yaśodā laskala svého syna na svém klíně. Náhle však cítila, že je těžší než vrchol hory, a nemohla Jeho tíhu dále snášet.
Purport
Význam
Lālayantī. Sometimes a mother lifts her child, and when the child falls in her hands, the child laughs, and the mother also enjoys pleasure. Yaśodā used to do this, but this time Kṛṣṇa became very heavy, and she could not bear His weight. Under the circumstances, it is to be understood that Kṛṣṇa was aware of the coming of Tṛṇāvartāsura, who would take Him far away from His mother. Kṛṣṇa knew that when Tṛṇāvarta came and took Him away from His mother’s lap, mother Yaśodā would be greatly bereaved. He did not want His mother to suffer any difficulty from the demon. Therefore, because He is the source of everything (janmādy asya yataḥ), He assumed the heaviness of the entire universe. The child was on the lap of Yaśodā, who was therefore in possession of everything in the world, but when the child assumed such heaviness, she had to put Him down in order to give Tṛṇāvartāsura an opportunity to take Him away and play with Him for some time before the child returned to the lap of His mother.
Lālayantī. Matka někdy vyhazuje své dítě do vzduchu a dítě se směje, když jí spadne do náručí, a také matce to působí radost. I Yaśodā to dělávala, ale tentokrát Kṛṣṇa ztěžkl a nemohla Jeho tíhu unést. Za těchto okolností je zřejmé, že Kṛṣṇa si byl vědom blížícího se Tṛṇāvartāsury, který Ho měl odnést daleko od matky. Kṛṣṇa věděl, že když Tṛṇāvarta přijde a sebere jí Ho z klína, matka Yaśodā se bude velice rmoutit. Nechtěl, aby jí démon nějak ublížil. Proto jakožto zdroj všeho (janmādy asya yataḥ) přijal tíhu celého vesmíru. Dítě sedělo na klíně Yaśody, která tudíž vlastnila všechno na světě, ale když tak ztěžklo, musela Ho odložit. Tak dala Tṛṇāvartāsurovi příležitost si Ho odnést a nějakou dobu si s Ním hrát, než se dítě vrátí zpátky na klín své matky.