Text 8
Sloka 8
Devanagari
Dévanágarí
चराचरात्मा स निमीलितेक्षण: ।
अनन्तमारोपयदङ्कमन्तकं
यथोरगं सुप्तमबुद्धिरज्जुधी: ॥ ८ ॥
Text
Verš
carācarātmā sa nimīlitekṣaṇaḥ
anantam āropayad aṅkam antakaṁ
yathoragaṁ suptam abuddhi-rajju-dhīḥ
carācarātmā sa nimīlitekṣaṇaḥ
anantam āropayad aṅkam antakaṁ
yathoragaṁ suptam abuddhi-rajju-dhīḥ
Synonyms
Synonyma
vibudhya — understanding; tām — her (Pūtanā); bālaka-mārikā-graham — a witch very expert in killing small babies; cara-acara-ātmā — Kṛṣṇa, the all-pervading Supersoul; saḥ — He; nimīlita-īkṣaṇaḥ — closed His eyes; anantam — the Unlimited; āropayat — she placed; aṅkam — on her lap; antakam — for her own annihilation; yathā — as; uragam — a snake; suptam — while sleeping; abuddhi — a person who has no intelligence; rajju-dhīḥ — one who thinks a snake to be a rope.
vibudhya — když pochopil; tām — ji (Pūtanu); bālaka-mārikā-graham — čarodějnici zkušenou v zabíjení malých dětí; cara-acara-ātmā — Kṛṣṇa, všeprostupující Nadduše; saḥ — On; nimīlita-īkṣaṇaḥ — zavřel oči; anantam — Neomezeného; āropayat — položila; aṅkam — na svůj klín; antakam — pro vlastní záhubu; yathā — jako; uragam — hada; suptam — spícího; abuddhi — člověk bez inteligence; rajju-dhīḥ — ten, kdo považuje hada za provaz.
Translation
Překlad
Lord Śrī Kṛṣṇa, the all-pervading Supersoul, lying on the bed, understood that Pūtanā, a witch who was expert in killing small children, had come to kill Him. Therefore, as if afraid of her, Kṛṣṇa closed His eyes. Thus Pūtanā took upon her lap Him who was to be her own annihilation, just as an unintelligent person places a sleeping snake on his lap, thinking the snake to be a rope.
Pán Śrī Kṛṣṇa, všeprostupující Nadduše, ležící na posteli, věděl, že Pūtanā, čarodějnice zkušená v usmrcování malých dětí, Ho přišla zabít. Zavřel proto oči, jako kdyby se jí bál. Pūtanā si tedy vzala na klín toho, kdo se měl stát její záhubou, jako když si nerozumný člověk položí na klín spícího hada, jehož považuje za provaz.
Purport
Význam
In this verse there are two perplexities. When Kṛṣṇa saw that Pūtanā had come to kill Him, He thought that since this woman was present with motherly affection, although artificial, He had to offer her a benediction. Therefore He looked at her with a little perplexity and then closed His eyes again. Pūtanā Rākṣasī also was perplexed. She was not intelligent enough to understand that she was taking a sleeping snake on her lap; she thought the snake to be an ordinary rope. The two words antakam and anantam are contradictory. Because of not being intelligent, Pūtanā thought that she could kill her antakam, the source of her annihilation; but because He is ananta, unlimited, no one can kill Him.
V tomto verši je narážka na dvojí zmatenost. Když Kṛṣṇa viděl, že Ho Pūtanā přišla zabít, myslel si: “Tato žena ke Mně přistupuje s mateřskou láskou, i když předstíranou, a musím jí tedy dát nějaké požehnání.” Proto se na ni podíval trochu zmateně a potom opět zavřel oči. Rākṣasī Pūtanā byla také zmatena. Nebyla natolik inteligentní, aby chápala, že si na klín bere spícího hada-považovala hada za obyčejný provaz. Slova antakam a anantam si navzájem odporují. Jelikož byla Pūtanā nerozumná, myslela si, že může zabít původce vlastní zkázy (antakam). Ten je však neomezený (ananta), a proto Ho nikdo nezahubí.