Skip to main content

Text 2

Sloka 2

Devanagari

Dévanágarí

संवीक्ष्य क्षुल्ल‍कान् मर्त्यान् पशून्वीरुद्वनस्पतीन् ।
मत्वा कलियुगं प्राप्तं जगाम दिशमुत्तराम् ॥ २ ॥

Text

Verš

saṁvīkṣya kṣullakān martyān
paśūn vīrud-vanaspatīn
matvā kali-yugaṁ prāptaṁ
jagāma diśam uttarām
saṁvīkṣya kṣullakān martyān
paśūn vīrud-vanaspatīn
matvā kali-yugaṁ prāptaṁ
jagāma diśam uttarām

Synonyms

Synonyma

saṁvīkṣya — noticing; kṣullakān — tiny; martyān — the human beings; paśūn — animals; vīrut — plants; vanaspatīn — and trees; matvā — considering; kali-yugam — the Age of Kali; prāptam — having arrived; jagāma — he went; diśam — to the direction; uttarām — northern.

saṁvīkṣya — když si všiml; kṣullakān — malé; martyān — lidské bytosti; paśūn — zvířata; vīrut — rostliny; vanaspatīn — a stromy; matvā — uvažující; kali-yugam — vĕk Kali; prāptam — přišel; jagāma — odešel; diśam — smĕrem; uttarām — severním.

Translation

Překlad

Seeing that the size of all the human beings, animals, trees and plants was severely reduced, and thus realizing that the Age of Kali was at hand, Mucukunda left for the north.

Když Mucukunda vidĕl, že se všechny lidské bytosti, zvířata, stromy a rostliny nesmírnĕ zmenšily, a tak si uvĕdomil, že se přiblížil vĕk Kali, odešel smĕrem na sever.

Purport

Význam

There are several significant words in this verse. A standard Sanskrit dictionary gives the following English meanings for the word kṣullaka: “little, small, low, vile, poor, indigent, wicked, malicious, abandoned, hard, pained, distressed.” These are the symptoms of the Age of Kali, and all these qualities are said here to apply to men, animals, plants and trees in this age. We who are enamored of ourselves and our environment can perhaps imagine the superior beauty and living conditions available to people in former ages.

V tomto verši je nĕkolik významných slov. Standardní sanskrtský slovník uvádí tyto anglické významy slova kṣullaka: „malý, nízký, mrzký, chudý, nuzný, zlý, zlomyslný, opuštĕný, tvrdý, bolestný, zoufalý.“ Toto jsou příznaky vĕku Kali a všechny tyto vlastnosti se zde týkají lidí, zvířat, rostlin a stromů v tomto vĕku. My, kteří jsme zamilováni sami do sebe a svého prostředí, si možná můžeme představit vyšší krásu a životní podmínky dostupné lidem v předchozích vĕcích.

The last line of this text, jagāma diśam uttarām — “He went toward the north” — can be understood as follows. By traveling north in India, one comes to the world’s highest mountains, the Himālayan range. There one can still find many beautiful peaks and valleys, where there are quiet hermitages suitable for austerity and meditation. Thus in Vedic culture “going to the north” indicates renouncing the comforts of ordinary society and going to the Himālayan Mountains to practice serious austerities for spiritual advancement.

Poslední řádek tohoto textu, jagāma diśam uttarām – „Odešel smĕrem na sever“ – lze pochopit takto. Cestou na sever v Indii se dojde k nejvyšším horám svĕta, pohoří Himálaji. Tam lze stále nalézt mnoho krásných vrcholů a údolí, kde stojí tiché poustevny vhodné pro askezi a meditaci. Ve védské kultuře „jít na sever“ tedy vyjadřuje vzdání se pohodlí bĕžné společnosti a odebrání se do Himálaje kvůli praktikování vážné askeze v zájmu duchovního pokroku.