Text 7

Sloka 7

Devanagari

Dévanágarí

गावो वृषा वत्सतरा हरिद्रातैलरूषिता: ।
विचित्रधातुबर्हस्रग्वस्‍त्रकाञ्चनमालिन: ॥ ७ ॥

Text

Verš

gāvo vṛṣā vatsatarā
haridrā-taila-rūṣitāḥ
vicitra-dhātu-barhasrag-
vastra-kāñcana-mālinaḥ

Synonyms

Synonyma

gāvaḥ — the cows; vṛṣāḥ — the bulls; vatsatarāḥ — the calves; haridrā — with a mixture of turmeric; taila — and oil; rūṣitāḥ — their entire bodies smeared; vicitra — decorated varieties of; dhātu — colored minerals; barha-srak — peacock-feather garlands; vastra — cloths; kāñcana — golden ornaments; mālinaḥ — being decorated with garlands.

gāvaḥ — krávy; vṛṣāḥ — býci; vatsatarāḥ — telata; haridrā — směsí kurkumy; taila — a oleje; rūṣitāḥ — celá jejich těla byla potřena; vicitra — ozdobeni různými druhy; dhātu — barevných nerostů; barha-srak — věnce z pavích per; vastra — látky; kāñcana — zlaté šperky; mālinaḥ — ozdobeni girlandami.

Translation

Překlad

The cows, the bulls and the calves were thoroughly smeared with a mixture of turmeric and oil, mixed with varieties of minerals. Their heads were bedecked with peacock feathers, and they were garlanded and covered with cloth and golden ornaments.

Krávy, býci a telata měli těla potřená kurkumou smíchanou s olejem a nerosty různých druhů. Hlavy jim okrášlovala paví pera a byli ověnčeni girlandami a přikryti látkami se zlatými ozdobami.

Purport

Význam

The Supreme Personality of Godhead has instructed in Bhagavad-gītā (18.44), kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma-svabhāvajam: “Farming, cow protection and trade are the qualities of work for the vaiśyas.” Nanda Mahārāja belonged to the vaiśya community, the agriculturalist community. How to protect the cows and how rich this community was are explained in these verses. We can hardly imagine that cows, bulls and calves could be cared for so nicely and decorated so well with cloths and valuable golden ornaments. How happy they were. As described elsewhere in the Bhāgavatam, during Mahārāja Yudhiṣṭhira’s time the cows were so happy that they used to muddy the pasturing ground with milk. This is Indian civilization. Yet in the same place, India, Bhārata-varṣa, how much people are suffering by giving up the Vedic way of life and not understanding the teachings of Bhagavad-gītā.

Nejvyšší Osobnost Božství učí v Bhagavad-gītě (18.44): kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam-“Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaiśyům.” Nanda Mahārāja patřil ke společenství vaiśyů neboli zemědělců. Tyto verše popisují, jak vypadá ochrana krav a jak bohaté toto společenství bylo. Pro nás je těžké si představit, že mohlo být o krávy, býky a telata tak pěkně pečováno a že mohli být tak hezky ozdobeni látkami a drahocennými zlatými šperky. Jak ti museli být spokojení! Na jiném místě v Bhāgavatamu je uvedeno, že v dobách Mahārāje Yudhiṣṭhira byly krávy tak šťastné, že celé pastviny rozbahnily svým mlékem. To je typická indická civilizace. A přesto na tom samém místě, v Indii neboli Bhāratavarṣe, lidé tolik trpí, neboť se zřekli védského způsobu života a nechápou učení Bhagavad-gīty.