Skip to main content

Text 22

Sloka 22

Devanagari

Dévanágarí

स एष जीवन् खलु सम्परेतोवर्तेत योऽत्यन्तनृशंसितेन । देहे मृते तं मनुजा: शपन्तिगन्ता तमोऽन्धं तनुमानिनो ध्रुवम् ॥ २२ ॥

Text

Verš

sa eṣa jīvan khalu sampareto
varteta yo ’tyanta-nṛśaṁsitena
dehe mṛte taṁ manujāḥ śapanti
gantā tamo ’ndhaṁ tanu-mānino dhruvam
sa eṣa jīvan khalu sampareto
varteta yo ’tyanta-nṛśaṁsitena
dehe mṛte taṁ manujāḥ śapanti
gantā tamo ’ndhaṁ tanu-mānino dhruvam

Synonyms

Synonyma

saḥ — he; eṣaḥ — that jealous person; jīvan — while living; khalu — even; samparetaḥ — is dead; varteta — continues to live; yaḥ — anyone who; atyanta — very much; nṛśaṁsitena — by executing cruel activities; dehe — when the body; mṛte — is finished; tam — him; manujāḥ — all human beings; śapanti — condemn; gantā — he will go; tamaḥ andham — to hellish life; tanu-māninaḥ — of a person in the bodily concept of life; dhruvam — without a doubt.

saḥ — on; eṣaḥ — ten závistivý člověk; jīvan — když žije; khalu — dokonce; samparetaḥ — je mrtvý; varteta — žije i nadále; yaḥ — každý, kdo; atyanta — velice; nṛśaṁsitena — krutým jednáním; dehe — když tělo; mṛte — skoná; tam — jeho; manujāḥ — všichni lidé; śapanti — odsuzují; gantā — půjde; tamaḥ andham — do pekla; tanu-māninaḥ — ten, kdo podléhá tělesnému pojetí života; dhruvam — nepochybně.

Translation

Překlad

A person who is very cruel is regarded as dead even while living, for while he is living or after his death, everyone condemns him. And after the death of a person in the bodily concept of life, he is undoubtedly transferred to the hell known as Andhatama.

“Ten, kdo je příliš krutý, je považován za mrtvého, i když ještě žije, neboť za života i po smrti ho každý odsuzuje. A poté, co takový člověk zmatený tělesným pojetím života zemře, bude nepochybně uvržen do pekla zvaného Andhatama.”

Purport

Význam

Kaṁsa considered that if he killed his sister, while living he would be condemned by everyone, and after death he would go to the darkest region of hellish life because of his cruelty. It is said that a cruel person like a butcher is advised not to live and not to die. While living, a cruel person creates a hellish condition for his next birth, and therefore he should not live; but he is also advised not to die, because after death he must go to the darkest region of hell. Thus in either circumstance he is condemned. Kaṁsa, therefore, having good sense about the science of the soul’s transmigration, deliberately refrained from killing Devakī.

Kaṁsa uvážil, že kdyby zabil svou sestru, všichni by ho za jeho života odsuzovali a po smrti by se pro svou krutost dostal do nejtemnější oblasti pekla. Říká se, že krutý člověk, jako je řezník, by neměl žít ani zemřít. Když žije, připravuje si pekelné podmínky svého příštího života, a proto by neměl žít. Neměl by však ani zemřít, protože po smrti bude muset odejít do nejtemnější oblasti pekla. V každém případě ho tedy čeká neblahá budoucnost. Kaṁsa, který byl dobře obeznámen s vědou o převtělování duše, proto od zabití Devakī záměrně upustil.

In this verse the words gantā tamo ’ndhaṁ tanu-mānino dhruvam are very important and require extensive understanding. Śrīla Jīva Gosvāmī, in his Vaiṣṇava-toṣaṇī-ṭīkā, says, tatra tanu-māninaḥ pāpina iti dehātma-buddhyaiva pāpābhiniveśo bhavati: “One who lives in the bodily concept, thinking, ‘I am this body,’ involves himself, by the very nature of this conception, in a life of sinful activities. Anyone living in such a conception is to be considered a candidate for hell.”

Slova gantā tamo 'ndhaṁ tanu-mānino dhruvam v tomto verši jsou velice důležitá a je třeba jim důkladně porozumět. Śrīla Jīva Gosvāmī ve své Vaiṣṇava-toṣaṇī-ṭīce říká: tatra tanu-māninaḥ pāpina iti dehātma-buddhyaiva pāpābhiniveśo bhavati. Ten, kdo podléhá tělesnému pojetí, kdy si myslí: “Jsem toto tělo,” zaplétá se , již kvůli samotné podstatě tohoto pochopení, do hříšných činností. Každý, kdo žije s touto představou, spěje nevyhnutelně do pekla.

adānta-gobhir viśatāṁ tamisraṁ
punaḥ punaś carvita-carvaṇānām
adānta-gobhir viśatāṁ tamisraṁ
punaḥ punaś carvita-carvaṇānām

One who is in a bodily concept of life has no control over sense gratification. Such a person can do anything sinful to eat, drink, be merry and enjoy a life of sense gratification, not knowing of the soul’s transmigration from one body to another. Such a person does whatever he likes, whatever he imagines, and therefore, being subject to the laws of nature, he suffers miserably again and again in different material bodies.

Osoba podléhající tělesnému pojetí života nezřízeně holduje smyslovému požitku. Jelikož neví nic o transmigraci duše z jednoho těla do druhého, je schopná dopustit se čehokoliv hříšného, jen aby mohla jíst, pít, veselit se a užívat si života založeného na uspokojování smyslů. Dělá, cokoliv se jí zlíbí, cokoliv ji napadne, a proto znovu a znovu žalostně trpí v různých tělech, jelikož podléhá přírodním zákonům.

yāvat kriyās tāvad idaṁ mano vai
karmātmakaṁ yena śarīra-bandhaḥ
yāvat kriyās tāvad idaṁ mano vai
karmātmakaṁ yena śarīra-bandhaḥ

(Bhāg. 5.5.5)

In the bodily concept of life, a person is karmānubandha, or conditioned by karma, and as long as the mind is absorbed in karma, one must accept a material body. Śarīra-bandha, bondage to the material body, is a source of misery (kleśa-da).

Ten, kdo podléhá tělesnému pojetí života, je karmānubandha neboli podmíněný karmou, a dokud je mysl pohlcená karmou, živá bytost musí přijímat hmotná těla. Śarīra-bandha, připoutanost k hmotnému tělu, je zdrojem utrpení (kleśa-da).

na sādhu manye yata ātmano ’yam
asann api kleśada āsa dehaḥ
na sādhu manye yata ātmano 'yam
asann api kleśada āsa dehaḥ

Although the body is temporary, it always gives one trouble in many ways, but human civilization is now unfortunately based on tanu-mānī, the bodily concept of life, by which one thinks, “I belong to this nation,” “I belong to this group,” “I belong to that group,” and so on. Each of us has his own ideas, and we are becoming increasingly involved, individually, socially, communally and nationally, in the complexities of karmānubandha, sinful activities. For the maintenance of the body, men are killing so many other bodies and becoming implicated in karmānubandha. Therefore Śrīla Jīva Gosvāmī says that tanu-mānī, those in the bodily concept of life, are pāpī, sinful persons. For such sinful persons, the ultimate destination is the darkest region of hellish life (gantā tamo ’ndham). In particular, a person who wants to maintain his body by killing animals is most sinful and cannot understand the value of spiritual life. In Bhagavad-gītā (16.19-20) the Lord says:

I když je tělo dočasné, způsobuje živé bytosti stále mnoho těžkostí. Lidská civilizace se však nyní bohužel zakládá na tanu-mānī, tělesném pojetí života, kdy si člověk myslí: “Patřím k tomuto národu,” “Patřím k této skupině,” “Patřím k tamté skupině,” a tak podobně. Každý z nás má své představy a čím dál více zabředáme-na úrovni jednotlivce, společnosti, kolektivu či národa-do spletitostí hříšného jednání (karmānubandha). Pro obživu svého těla lidé zabíjejí mnoho jiných těl a zaplétají se do karmānubandhy. Proto Śrīla Jīva Gosvāmī říká, že tanu-mānī, ti, kdo podléhají tělesnému pojetí života, jsou pāpī, hříšníci. Místem, kde skončí, je nejtemnější oblast pekla (gantā tamo 'ndham). Zvláště ti, kdo chtějí své tělo vyživovat za cenu zabíjení zvířat, jsou velice hříšní a nepochopí hodnotu duchovního života. V Bhagavad-gītě (16.19-20) Pán říká:

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
āsurīṁ yonim āpannā
mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya
tato yānty adhamāṁ gatim
āsurīṁ yonim āpannā
mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya
tato yānty adhamāṁ gatim

“Those who are envious and mischievous, who are the lowest among men, are cast by Me into the ocean of material existence, into various demoniac species of life. Attaining repeated birth among the species of demoniac life, such persons can never approach Me. Gradually they sink down to the most abominable type of existence.” A human being is meant to understand the value of human life, which is a boon obtained after many, many births. Therefore one must free oneself from tanu-mānī, the bodily concept of life, and realize the Supreme Personality of Godhead.

“Tyto záštiplné a zlomyslné, nejnižší z lidí, věčně vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských druhů. Ó synu Kuntī, život za životem se tyto osoby rodí v démonských druzích a nikdy ke Mně nemohou dospět. Postupně klesají do toho nejodpornějšího stavu bytí.” Lidská bytost by měla pochopit hodnotu lidského života, který je darem získaným po mnoha a mnoha zrozeních. Musí se tedy zbavit tanu-mānī, tělesného pojetí života, a poznat Nejvyšší Osobnost Božství.