Text 18
Sloka 18
Devanagari
Dévanágarí
Text
Verš
samāhitaṁ śūra-sutena devī
dadhāra sarvātmakam ātma-bhūtaṁ
kāṣṭhā yathānanda-karaṁ manastaḥ
samāhitaṁ śūra-sutena devī
dadhāra sarvātmakam ātma-bhūtaṁ
kāṣṭhā yathānanda-karaṁ manastaḥ
Synonyms
Synonyma
tataḥ — thereafter; jagat-maṅgalam — auspiciousness for all living entities in all the universes of the creation; acyuta-aṁśam — the Supreme Personality of Godhead, who is never bereft of the six opulences, all of which are present in all His plenary expansions; samāhitam — fully transferred; śūra-sutena — by Vasudeva, the son of Śūrasena; devī — Devakī-devī; dadhāra — carried; sarva-ātmakam — the Supreme Soul of everyone; ātma-bhūtam — the cause of all causes; kāṣṭhā — the east; yathā — just as; ānanda-karam — the blissful (moon); manastaḥ — being placed within the mind.
tataḥ — poté; jagat-maṅgalam — tvůrce příznivého osudu všech živých bytostí ve všech vesmírech celého stvoření; acyuta-aṁśam — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž nikdy neztrácí svých šest vznešených atributů, jimiž oplývají všechny Jeho úplné expanze; samāhitam — dokonale přemístěn; śūra-sutena — díky Vasudevovi, synovi Śūraseny; devī — Devakī-devī; dadhāra — nosila v sobě; sarva-ātmakam — Nejvyšší Duši všech; ātma-bhūtam — příčinu všech příčin; kāṣṭhā — východ; yathā — jako; ānanda-karam — blažený (měsíc); manastaḥ — dlící v mysli.
Translation
Překlad
Thereafter, accompanied by plenary expansions, the fully opulent Supreme Personality of Godhead, who is all-auspicious for the entire universe, was transferred from the mind of Vasudeva to the mind of Devakī. Devakī, having thus been initiated by Vasudeva, became beautiful by carrying Lord Kṛṣṇa, the original consciousness for everyone, the cause of all causes, within the core of her heart, just as the east becomes beautiful by carrying the rising moon.
Poté byl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž oplývá veškerým bohatstvím a jehož jednání je příznivé pro celý vesmír, přemístěn se svými úplnými expanzemi z mysli Vasudevy do mysli Devakī. Když byla Devakī takto Vasudevou zasvěcena, v hloubi srdce nosila Pána Kṛṣṇu, původní vědomí všech a příčinu všech příčin, a díky tomu zkrásněla stejně, jako zkrásní východ, když nese vycházející měsíc.
Purport
Význam
As indicated here by the word manastaḥ, the Supreme Personality of Godhead was transferred from the core of Vasudeva’s mind or heart to the core of the heart of Devakī. We should note carefully that the Lord was transferred to Devakī not by the ordinary way for a human being, but by dīkṣā, initiation. Thus the importance of initiation is mentioned here. Unless one is initiated by the right person, who always carries within his heart the Supreme Personality of Godhead, one cannot acquire the power to carry the Supreme Godhead within the core of one’s own heart.
Slovo manastaḥ zde vyjadřuje, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, byl přemístěn z mysli či srdce Vasudevy do srdce Devakī. Měli bychom si dobře všimnout toho, že Pán nebyl do Devakī přemístěn způsobem, jaký je běžný pro lidskou bytost, ale prostřednictvím dīkṣi neboli zasvěcení. Tím je zde vyzdvižena důležitost zasvěcení. Nikdo nemůže získat schopnost nosit Nejvyššího Boha ve svém srdci, dokud není zasvěcen pravou osobou, jež stále v srdci nosí Nejvyšší Osobnost Božství.
The word acyutāṁśam is used because the Supreme Personality of Godhead is ṣaḍ-aiśvarya-pūrṇa, full in the opulences of wealth, strength, fame, knowledge, beauty and renunciation. The Supreme Godhead is never separated from His personal opulences. As stated in the Brahma-saṁhitā (5.39), rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan: the Lord is always situated with all His plenary expansions, such as Rāma, Nṛsiṁha and Varāha. Therefore the word acyutāṁśam is specifically used here, signifying that the Lord is always present with His plenary expansions and opulences. There is no need to think of the Lord artificially as yogīs do. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). Yogīs meditate upon the Supreme Person within the mind. For a devotee, however, the Lord is present, and His presence need only be awakened through initiation by a bona fide spiritual master. The Lord did not need to live within the womb of Devakī, for His presence within the core of her heart was sufficient to carry Him. One is here forbidden to think that Kṛṣṇa was begotten by Vasudeva within the womb of Devakī and that she carried the child within her womb.
Slovo acyutāṁśam je použito proto, že Pán je ṣaḍ-aiśvarya-pūrṇa, úplný zdroj všeho bohatství, síly, slávy, poznání, krásy a odříkání. Nejvyšší Bůh není od svých vznešených atributů nikdy oddělen. V Brahma-saṁhitě (5.39) je uvedeno: rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan-Pána stále doprovázejí Jeho úplné expanze, jako je Rāma, Nṛsiṁha a Varāha. Proto je zde záměrně použito slovo acyutāṁśam, které vyjadřuje, že kde je Pán, tam jsou vždy i Jeho úplné expanze a všechny druhy bohatství. Není třeba na Pána uměle myslet, jako to dělají yogīni. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). Yogīni meditují o Nejvyšší Osobnosti Božství v mysli. Pro oddaného je však Pán již přítomný a jediné, co je třeba, je uvědomit si Jeho přítomnost zasvěcením od pravého duchovního mistra. Pán nemusel žít v lůně Devakī, neboť stačilo, že Ho nosila v srdci. Tímto je zakázáno si myslet, že Vasudeva zplodil Kṛṣṇu v lůně Devakī, která Ho potom nosila ve svém lůně.
When Vasudeva was sustaining the form of the Supreme Personality of Godhead within his heart, he appeared just like the glowing sun, whose shining rays are always unbearable and scorching to the common man. The form of the Lord situated in the pure, unalloyed heart of Vasudeva is not different from the original form of Kṛṣṇa. The appearance of the form of Kṛṣṇa anywhere, and specifically within the heart, is called dhāma. Dhāma refers not only to Kṛṣṇa’s form, but to His name, His form, His quality and His paraphernalia. Everything becomes manifest simultaneously.
Když Vasudeva uchovával podobu Nejvyšší Osobnosti Božství ve svém srdci, vypadal jako žhnoucí slunce, jehož zářivé paprsky obyčejného člověka spalují a jsou pro něho nesnesitelné. Pánova podoba nacházející se v čistém srdci Vasudevy se neliší od původní podoby Kṛṣṇy. Zjevení Kṛṣṇovy podoby kdekoliv, a zvláště v srdci, se nazývá dhāma. Dhāma se netýká pouze Kṛṣṇovy podoby, ale i Jeho jména, vlastností a osobních věcí. Vše se projevuje současně.
Thus the eternal form of the Supreme Personality of Godhead with full potencies was transferred from the mind of Vasudeva to the mind of Devakī, exactly as the setting sun’s rays are transferred to the full moon rising in the east.
Tak byla tedy věčná podoba Nejvyšší Osobnosti Božství se všemi energiemi přemístěna z mysli Vasudevy do mysli Devakī, stejně jako se paprsky zapadajícího slunce přenášejí na měsíc v úplňku vycházející na východě.
Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, entered the body of Devakī from the body of Vasudeva. He was beyond the conditions of the ordinary living entity. When Kṛṣṇa is there, it is to be understood that all His plenary expansions, such as Nārāyaṇa, and incarnations like Lord Nṛsiṁha and Varāha, are with Him, and they are not subject to the conditions of material existence. In this way, Devakī became the residence of the Supreme Personality of Godhead, who is one without a second and the cause of all creation. Devakī became the residence of the Absolute Truth, but because she was within the house of Kaṁsa, she looked just like a suppressed fire, or like misused education. When fire is covered by the walls of a pot or is kept in a jug, the illuminating rays of the fire cannot be very much appreciated. Similarly, misused knowledge, which does not benefit the people in general, is not very much appreciated. So Devakī was kept within the prison walls of Kaṁsa’s palace, and no one could see her transcendental beauty, which resulted from her conceiving the Supreme Personality of Godhead.
Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, vstoupil do těla Devakī z těla Vasudevy. Nepodléhal podmínění jako obyčejná živá bytost. Rozumí se, že tam, kde je Kṛṣṇa, jsou i všechny Jeho úplné expanze, jako je Nārāyaṇa, a inkarnace jako Pán Nṛsiṁha či Varāha, a nepodléhají podmínkám hmotné existence. Tak se stala Devakī sídlem Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který nemá sobě rovného a je příčinou všeho stvoření. Devakī se stala sídlem Absolutní Pravdy, ale jelikož byla držena v domě Kaṁsy, připomínala skrytý oheň nebo zneužité vzdělání. Když oheň hoří uvnitř nějaké nádoby a je schovaný za jejími stěnami, světlo jeho plamenů nelze dost dobře ocenit. Stejně tak není oceňováno zneužité poznání, které neslouží ku prospěchu všech. Devakī byla tedy zavřena za vězeňskými zdmi Kaṁsova paláce a nikdo nespatřil její transcendentální krásu, která byla výsledkem toho, že počala Nejvyšší Osobnost Božství.
Commenting upon this verse, Śrī Vīrarāghava Ācārya writes: vasudeva-devakī jaṭharayor hṛdayayor bhagavataḥ sambandhaḥ. The Supreme Lord’s entrance into the womb of Devakī from the heart of Vasudeva was a heart-to-heart relationship.
Śrī Vīrarāghava Ācārya ve svém komentáři k tomuto verši píše: vasudeva-devakī-jaṭharayor hṛdayayor bhagavataḥ sambandhaḥ. Nejvyšší Pán vstoupil do lůna Devakī ze srdce Vasudevy na základě spojení jejich srdcí.