Skip to main content

CHAPTER FIFTEEN

KAPITOLA PATNÁCTÁ

The Killing of Dhenuka, the Ass Demon

Zabití Dhenuky, démonského osla

This chapter describes how Lord Balarāma and Lord Kṛṣṇa, while tending Their cows in the pastures of Vṛndāvana, killed Dhenukāsura, enabled the residents of Vṛndāvana to eat the fruits of the tāla trees and saved the young cowherds from Kāliya’s poison.

Tato kapitola popisuje, jak Pán Balarāma a Pán Kṛṣṇa bĕhem pasení krav na vṛndāvanských pastvinách zabili Dhenukāsuru, umožnili obyvatelům Vṛndāvanu jíst plody stromů tāla a zachránili mladé pasáčky před jedem Kāliyi.

Revealing Their boyhood (paugaṇḍa) phase of pastimes, Rāma and Kṛṣṇa were one day bringing the cows to pasture when They entered an attractive forest decorated with a clear lake. There They began playing forest sports along with Their friends. Pretending to tire, Lord Baladeva laid His head upon the lap of a cowherd boy and rested as Lord Kṛṣṇa helped relieve His elder brother’s fatigue by massaging His feet. Then Kṛṣṇa also placed His head on the lap of a cowherd boy to rest, and another cowherd boy massaged His feet. In this way Kṛṣṇa, Balarāma and Their cowherd friends enjoyed various pastimes.

Rāma a Kṛṣṇa, vyjevující chlapeckou (paugaṇḍa) fázi svých zábav, jednoho dne cestou s kravami na pastvinu vešli do příjemného lesa, který zdobilo čisté jezero. Tam začali s přáteli hrát lesní hry. Pán Baladeva předstíral únavu, položil si hlavu do klína jednoho pasáčka a odpočíval, zatímco Pán Kṛṣṇa zbavoval svého staršího bratra únavy tím, že Mu masíroval nohy. Potom i Kṛṣṇa položil jednomu pasáčkovi hlavu na klín, aby si odpočinul, a jiný pasáček masíroval Jeho nohy. Tak se Kṛṣṇa, Balarāma a Jejich přátelé pasáčci tĕšili z různých zábav.

During this play, Śrīdāmā, Subala, Stoka-kṛṣṇa and other cowherd boys described to Rāma and Kṛṣṇa a wicked and irrepressible demon named Dhenuka, who had assumed the form of a jackass and was living in the Tālavana forest near Govardhana Hill. This forest was full of many varieties of sweet fruits. But fearing this demon, no one dared try to relish the taste of those fruits, and thus someone had to kill the demon and all his associates. Lord Rāma and Lord Kṛṣṇa, hearing of the situation, set off for this forest to fulfill the desire of Their companions.

Bĕhem této hry vylíčili Śrīdāmā, Subala, Stoka-kṛṣṇa a další pasáčci Rāmovi a Kṛṣṇovi zlotřilého a nezkrotného démona jménem Dhenuka, který přijal podobu osla a žil v lese Tālavanu u kopce Govardhanu. Tento les byl plný sladkých plodů mnoha druhů. Jelikož však mĕli všichni z tohoto démona strach, nikdo se neodvažoval jít si na onĕch plodech pochutnat. Bylo tedy třeba, aby nĕkdo démona a všechny jeho společníky zabil. Když to Pán Rāma a Pán Kṛṣṇa slyšeli, vydali se do toho lesa splnit přání svých druhů.

Arriving at the Tālavana, Lord Balarāma shook many fruits out of the palm trees, and as soon as He did so the jackass demon, Dhenuka, ran swiftly to attack Him. But Balarāma grabbed his hind legs with one hand, whirled him around and threw him into the top of a tree, thus slaying him. All of Dhenukāsura’s friends, overcome by fury, then rushed to attack, but Rāma and Kṛṣṇa took hold of them one by one, swung them around and killed them, until the disturbance was finally finished. When Kṛṣṇa and Balarāma returned to the cowherd community, Yaśodā and Rohiṇī placed Them on their respective laps. They kissed Their faces, fed Them with finely prepared food and then put Them to bed.

Když přišli do Tālavanu, Pán Balarāma setřásl z palem mnoho plodů, a jakmile to udĕlal, rychle se přihnal démonský osel Dhenuka, aby Ho napadl. Balarāma ho ale jednou rukou chytil za zadní nohy, roztočil ho a vyhodil na vrcholek jednoho stromu, čímž ho zabil. Poté se vrhli do útoku všichni Dhenukāsurovi přátelé, nepříčetní zuřivostí, ale Rāma s Kṛṣṇou je jednoho po druhém pochytali, roztočili a zabili, až byl s celým pozdvižením konec. Když se Kṛṣṇa a Balarāma vrátili do vesnice pastevců, Yaśodā a Rohiṇī si Je posadily na klín. Líbaly Jim tváře, nakrmily Je pečlivĕ připraveným jídlem a uložily Je do postele.

Some days later Lord Kṛṣṇa went with His friends, but without His older brother, to the banks of the Kālindī in order to tend the cows. The cows and cowherd boys became very thirsty and drank some water from the Kālindī. But it had been contaminated with poison, and they all fell unconscious on the riverbank. Kṛṣṇa then brought them back to life by the merciful rain of His glance, and all of them, regaining their consciousness, appreciated His great mercy.

O nĕkolik dní pozdĕji šel Pán Kṛṣṇa se svými přáteli, ale bez svého staršího bratra, pást krávy ke břehům Kālindī. Krávy a pasáčci dostali velkou žízeň, a tak se z Kālindī napili trochu vody. Ta však byla znečištĕná jedem a všichni upadli na břehu řeky do bezvĕdomí. Kṛṣṇa je pak milostivou sprškou svého pohledu přivedl zpátky k životu a když opĕt všichni nabyli vĕdomí, oceňovali Jeho velkou milost.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī said: When Lord Rāma and Lord Kṛṣṇa attained the age of paugaṇḍa [six to ten] while living in Vṛndāvana, the cowherd men allowed Them to take up the task of tending the cows. Engaging thus in the company of Their friends, the two boys rendered the land of Vṛndāvana most auspicious by imprinting upon it the marks of Their lotus feet.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Když Pán Rāma a Pán Kṛṣṇa, žijící ve Vṛndāvanu, dosáhli vĕku paugaṇḍa (od šesti do deseti), pastevci Jim dovolili se ujmout pastvy krav. Když byli takto zamĕstnaní ve společnosti svých přátel, činili vṛndāvanskou půdu nanejvýš příznivou tím, že do ní otiskovali znaky na svých lotosových chodidlech.
Text 2:
Thus desiring to enjoy pastimes, Lord Mādhava, sounding His flute, surrounded by cowherd boys who were chanting His glories, and accompanied by Lord Baladeva, kept the cows before Him and entered the Vṛndāvana forest, which was full of flowers and rich with nourishment for the animals.
Sloka 2:
Pán Mādhava, jenž se chtĕl tĕšit ze zábav, hrál na flétnu, pasáčci kolem Nĕj opĕvovali Jeho slávu a v doprovodu Pána Baladevy hnal krávy před sebou. Tak vešel do vṛndāvanského lesa, který hojnĕ oplýval kvĕty a potravou pro zvířata.
Text 3:
The Supreme Personality of Godhead looked over that forest, which resounded with the charming sounds of bees, animals and birds, and which was enhanced by a lake whose clear water resembled the minds of great souls and by a breeze carrying the fragrance of hundred-petaled lotuses. Seeing all this, Lord Kṛṣṇa decided to enjoy the auspicious atmosphere.
Sloka 3:
Nejvyšší Pán pohlédl na ten les, který znĕl okouzlujícími zvuky včel, zvířat a ptáků, který zkrášlovalo jezero, jehož čistá voda připomínala mysli velkých duší, a který zpříjemňoval vánek nesoucí vůni lotosů se stovkou okvĕtních lístků. Když to vše Pán Kṛṣṇa vidĕl, rozhodl se užívat si příznivé atmosféry.
Text 4:
The primeval Lord saw that the stately trees, with their beautiful reddish buds and their heavy burden of fruits and flowers, were bending down to touch His feet with the tips of their branches. Thus He smiled gently and addressed His elder brother.
Sloka 4:
Prvotní Pán vidĕl, že se majestátní stromy se svými krásnými načervenalými poupaty a tĕžkým břemenem plodů a kvĕtů sklánĕjí, aby se špičkami svých vĕtví dotkly Jeho nohou. Proto se mírnĕ usmál a promluvil ke svému staršímu bratrovi.
Text 5:
The Supreme Personality of Godhead said: O greatest of Lords, just see how these trees are bowing their heads at Your lotus feet, which are worshipable by the immortal demigods. The trees are offering You their fruits and flowers to eradicate the dark ignorance that has caused their birth as trees.
Sloka 5:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó nejvĕtší z Pánů, jen se podívej, jak tyto stromy sklánĕjí své hlavy ke Tvým lotosovým nohám, jež si zaslouží uctívání i od nesmrtelných polobohů. Ty stromy Ti obĕtují své plody a kvĕty, aby odstranili temnou nevĕdomost, jež zapříčinila jejich zrození v tĕlech stromů.
Text 6:
O Original Personality, these bees must all be great sages and most elevated devotees of Yours, for they are worshiping You by following You along the path and chanting Your glories, which are themselves a holy place for the entire world. Though You have disguised Yourself within this forest, O sinless one, they refuse to abandon You, their worshipable Lord.
Sloka 6:
Ó původní osobnosti, všechny tyto včely jsou jistĕ velcí mudrci a Tvoji nanejvýš vznešení oddaní, protože Tĕ uctívají tím, že Tĕ po cestĕ následují a opĕvují Tvou slávu, která je sama o sobĕ svatým místem pro celý svĕt. Odmítají Tĕ, svého uctívaného Pána, opustit, ó nehřešící, přestože ses ukryl v tomto lese.
Text 7:
O worshipable one, these peacocks are dancing before You out of joy, these doe are pleasing You with affectionate glances, just as the gopīs do, and these cuckoos are honoring You with Vedic prayers. All these residents of the forest are most fortunate, and their behavior toward You certainly befits great souls receiving another great soul at home.
Sloka 7:
Ó Pane hodný uctívání, tito pávi před Tebou radostí tančí, tyto lanĕ Tĕ tĕší láskyplnými pohledy tak jako gopī a tyto kukačky Tĕ velebí védskými modlitbami. Všichni tito obyvatelé lesa jsou velmi požehnaní a chovají se k Tobĕ tak, jak se sluší na velké duše, jež vítají jinou velkou duši ve svém domovĕ.
Text 8:
This earth has now become most fortunate, because You have touched her grass and bushes with Your feet and her trees and creepers with Your fingernails, and because You have graced her rivers, mountains, birds and animals with Your merciful glances. But above all, You have embraced the young cowherd women between Your two arms — a favor hankered after by the goddess of fortune herself.
Sloka 8:
Tato Zemĕ je nyní velmi požehnaná, protože se svýma nohama dotýkáš její trávy a keřů a svými nehty jejích stromů a lián a protože její řeky, hory, ptáky a zvířata oblažuješ svými milostivými pohledy. Především jsi však svými pažemi objímal mladé gopī, což je výsada, po níž dychtí i samotná bohynĕ štĕstí.
Text 9:
Śukadeva Gosvāmī said: Thus expressing His satisfaction with the beautiful forest of Vṛndāvana and its inhabitants, Lord Kṛṣṇa enjoyed tending the cows and other animals with His friends on the banks of the river Yamunā below Govardhana Hill.
Sloka 9:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Takto Pán Kṛṣṇa vyjadřoval svou spokojenost s nádherným lesem Vṛndāvanem a jeho obyvateli, když se spolu se svými přáteli tĕšil z pastvy krav a dalších zvířat na březích řeky Yamuny pod kopcem Govardhanem.
Texts 10-12:
Sometimes the honeybees in Vṛndāvana became so mad with ecstasy that they closed their eyes and began to sing. Lord Kṛṣṇa, moving along the forest path with His cowherd boyfriends and Baladeva, would then respond to the bees by imitating their singing while His friends sang about His pastimes. Sometimes Lord Kṛṣṇa would imitate the chattering of a parrot, sometimes, with a sweet voice, the call of a cuckoo, and sometimes the cooing of swans. Sometimes He vigorously imitated the dancing of a peacock, making His cowherd boyfriends laugh. Sometimes, with a voice as deep as the rumbling of clouds, He would call out with great affection the names of the animals who had wandered far from the herd, thus enchanting the cows and the cowherd boys.
Sloka 10-12:
Nĕkdy bývaly včely ve Vṛndāvanu tak omámené extází, že zavíraly oči a začínaly zpívat. Pán Kṛṣṇa, který šel po lesní cestĕ se svými přáteli pasáčky a Baladevou, tehdy odpovídal včelám tím, že napodoboval jejich zpĕv, zatímco Jeho přátelé opĕvovali Jeho zábavy. Nĕkdy Pán Kṛṣṇa imitoval štĕbetání papouška, nĕkdy sladkým hlasem kukání kukačky a nĕkdy vrkání labutí. Nĕkdy temperamentnĕ napodoboval tanec páva, čímž u svých přátel pasáčků vyvolával smích. Nĕkdy s hlubokou náklonností volal hlasem hlubokým jako hřmĕní v mracích jména zvířat, která se příliš vzdálila od stáda, a tím okouzloval krávy i pasáčky.
Text 13:
Sometimes He would cry out in imitation of birds such as the cakoras, krauñcas, cakrāhvas, bhāradvājas and peacocks, and sometimes He would run away with the smaller animals in mock fear of lions and tigers.
Sloka 13:
Nĕkdy napodoboval křik ptáků cakora, krauñca, cakrāhva, bhāradvāja a pávů a nĕkdy prchal společnĕ s menšími zvířaty s předstíraným strachem ze lvů a tygrů.
Text 14:
When His elder brother, fatigued from playing, would lie down with His head upon the lap of a cowherd boy, Lord Kṛṣṇa would help Him relax by personally massaging His feet and offering other services.
Sloka 14:
Když Jeho starší bratr unavený hrou ulehl s hlavou na klínĕ jednoho pasáčka, Pán Kṛṣṇa Mu vlastnoručnĕ masíroval nohy a poskytoval Mu další služby, aby se Mu ulevilo.
Text 15:
Sometimes, as the cowherd boys danced, sang, moved about and playfully fought with each other, Kṛṣṇa and Balarāma, standing nearby hand in hand, would glorify Their friends’ activities and laugh.
Sloka 15:
Nĕkdy, zatímco pasáčci tančili, zpívali, poskakovali kolem a ve hře spolu zápasili, Kṛṣṇa a Balarāma, kteří stáli poblíž ruku v ruce, chválili činnosti svých přátel a smáli se.
Text 16:
Sometimes Lord Kṛṣṇa grew tired from fighting and lay down at the base of a tree, resting upon a bed made of soft twigs and buds and using the lap of a cowherd friend as His pillow.
Sloka 16:
Nĕkdy se Pán Kṛṣṇa unavil zápasem a lehl si u kořene stromu na lože z mĕkkých výhonků a poupat. Jako polštář použil klín nĕkterého přítele pasáčka.
Text 17:
Some of the cowherd boys, who were all great souls, would then massage His lotus feet, and others, qualified by being free of all sin, would expertly fan the Supreme Lord.
Sloka 17:
Nĕkteří z pasáčků, jež byli všichni velké duše, Mu pak masírovali lotosové nohy a jiní, kvalifikovaní tím, jak byli prostí všech hříchů, Nejvyššího Pána zručnĕ ovívali.
Text 18:
My dear King, other boys would sing enchanting songs appropriate to the occasion, and their hearts would melt out of love for the Lord.
Sloka 18:
Můj milý králi, jiní chlapci zpívali okouzlující písnĕ vhodné pro tuto příležitost a srdce jim tála láskou k Pánu.
Text 19:
In this way the Supreme Lord, whose soft lotus feet are personally attended by the goddess of fortune, concealed His transcendental opulences by His internal potency and acted like the son of a cowherd. Yet even while enjoying like a village boy in the company of other village residents, He often exhibited feats only God could perform.
Sloka 19:
Takto pomocí své vnitřní energie skrýval Nejvyšší Pán, o jehož jemné lotosové nohy osobnĕ pečuje bohynĕ štĕstí, svůj transcendentální majestát a choval se jako syn pastevce. Přestože si však užíval jako vesnický chlapec ve společnosti dalších vesničanů, často projevoval skutky, jež mohl vykonat jedinĕ Bůh.
Text 20:
Once, some of the cowherd boys — Śrīdāmā, the very close friend of Rāma and Kṛṣṇa, along with Subala, Stokakṛṣṇa and others — lovingly spoke the following words.
Sloka 20:
Jednou nĕkteří z pasáčků – Śrīdāmā, velmi blízký přítel Rāmy a Kṛṣṇy, spolu se Subalou, Stokakṛṣṇou a dalšími – s láskou pronesli tato slova.
Text 21:
[The cowherd boys said:] O Rāma, Rāma, mighty-armed one! O Kṛṣṇa, destroyer of the miscreants! Not far from here is a very great forest filled with rows of palm trees.
Sloka 21:
(Pasáčci řekli:) Ó Rāmo, Rāmo s mocnými pažemi! Ó Kṛṣṇo, hubiteli darebáků! Nedaleko odsud je velmi rozlehlý les plný řad palem.
Text 22:
In that Tālavana forest many fruits are falling from the trees, and many are already lying on the ground. But all the fruits are being guarded by the evil Dhenuka.
Sloka 22:
V tom lese Tālavanu padá ze stromů mnoho plodů a mnoho jich už leží na zemi. Hlídá je však zlý Dhenuka.
Text 23:
O Rāma, O Kṛṣṇa! Dhenuka is a most powerful demon and has assumed the form of an ass. He is surrounded by many friends who have assumed a similar shape and who are just as powerful as he.
Sloka 23:
Ó Rāmo, ó Kṛṣṇo! Dhenuka je velmi silný démon a přijal podobu osla. Má kolem sebe mnoho přátel, kteří mají podobná tĕla a stejnou sílu jako on.
Text 24:
The demon Dhenuka has eaten men alive, and therefore all people and animals are terrified of going to the Tāla forest. O killer of the enemy, even the birds are afraid to fly there.
Sloka 24:
Démon Dhenuka požíral zaživa lidské bytosti, a proto mají všichni lidé i zvířata strach do lesa Tāla jít. Ó hubiteli nepřátel, dokonce i ptáci se tam bojí létat.
Text 25:
In the Tāla forest are sweet-smelling fruits no one has ever tasted. Indeed, even now we can smell the fragrance of the tāla fruits spreading all about.
Sloka 25:
V lese Tāla jsou sladce vonící plody, které ještĕ nikdo nikdy neochutnal. Již teď cítíme vůni plodů tāla, která se šíří všude kolem.
Text 26:
O Kṛṣṇa! Please get those fruits for us. Our minds are so attracted by their aroma! Dear Balarāma, our desire to have those fruits is very great. If You think it’s a good idea, let’s go to that Tāla forest.
Sloka 26:
Ó Kṛṣṇo! Prosím, obstarej nám ty plody. Naše mysli mocnĕ přitahuje jejich vůnĕ. Drahý Balarāmo, máme velkou touhu ty plody mít. Pokud si myslíte, že je to dobrý nápad, pojďme do toho lesa Tāla.
Text 27:
Hearing the words of Their dear companions, Kṛṣṇa and Balarāma laughed and, desiring to please them, set off for the Tālavana surrounded by Their cowherd boyfriends.
Sloka 27:
Když Kṛṣṇa a Balarāma slyšeli slova svých drahých společníků, zasmáli se a s touhou je potĕšit se v doprovodu přátel pasáčků vydali do Tālavanu.
Text 28:
Lord Balarāma entered the Tāla forest first. Then with His two arms He began forcefully shaking the trees with the power of a maddened elephant, causing the tāla fruits to fall to the ground.
Sloka 28:
Pán Balarāma vešel do lesa Tāla jako první. Pažemi tak mocnĕ roztřásl stromy silou šíleného slona, že plody tāla začaly padat na zem.
Text 29:
Hearing the sound of the falling fruits, the ass demon Dhenuka ran forward to attack, making the earth and trees tremble.
Sloka 29:
Jakmile démonský osel Dhenuka uslyšel zvuk padajících plodů, vyrazil vpřed, aby zaútočil, a roztřásl zemi i stromy.
Text 30:
The powerful demon rushed up to Lord Baladeva and sharply struck the Lord’s chest with the hooves of his hind legs. Then Dhenuka began to run about, braying loudly.
Sloka 30:
Mocný démon se přihnal k Pánu Baladevovi a kopyty zadních nohou Ho prudce zasáhl do hrudi. Potom začal Dhenuka pobíhat kolem a hlasitĕ hýkat.
Text 31:
Moving again toward Lord Balarāma, O King, the furious ass situated himself with his back toward the Lord. Then, screaming in rage, the demon hurled his two hind legs at Him.
Sloka 31:
Rozzuřený osel přibĕhl znovu k Pánu Balarāmovi, ó králi, natočil se k Nĕmu zadkem a s hnĕvivým řevem na Nĕho vymrštil obĕ zadní nohy.
Text 32:
Lord Balarāma seized Dhenuka by his hooves, whirled him about with one hand and threw him into the top of a palm tree. The violent wheeling motion killed the demon.
Sloka 32:
Pán Balarāma chytil Dhenuku za kopyta, jednou rukou jím zatočil a vyhodil ho na vrcholek palmy. Prudké zatočení démona zabilo.
Text 33:
Lord Balarāma threw the dead body of Dhenukāsura into the tallest palm tree in the forest, and when the dead demon landed in the treetop, the tree began shaking. The great palm tree, causing a tree by its side also to shake, broke under the weight of the demon. The neighboring tree caused yet another tree to shake, and this one struck yet another tree, which also began shaking. In this way many trees in the forest shook and broke.
Sloka 33:
Pán Balarāma vyhodil mrtvé tĕlo Dhenukāsury na nejvyšší palmu v lese, a když mrtvý démon přistál na korunĕ, strom se rozkymácel. Tato velká palma rozkývala i strom, který stál vedle ní, a potom se pod tíhou démona zlomila. Vedlejší strom rozkymácel ještĕ další strom, ten zasáhl zase jiný strom, který se také začal kymácet. Tímto způsobem se rozkymácelo a polámalo mnoho stromů v lese.
Text 34:
Because of Lord Balarāma’s pastime of throwing the body of the ass demon into the top of the tallest palm tree, all the trees began shaking and striking against one another as if blown about by powerful winds.
Sloka 34:
Kvůli zábavĕ Pána Balarāmy, jenž vrhl tĕlo démonského osla na vrchol nejvyšší palmy, se všechny stromy začaly kymácet a narážet do sebe jako v poryvech silného vĕtru.
Text 35:
My dear Parīkṣit, that Lord Balarāma killed Dhenukāsura is not such a wonderful thing, considering that He is the unlimited Personality of Godhead, the controller of the entire universe. Indeed, the entire cosmos rests upon Him just as a woven cloth rests upon its own horizontal and vertical threads.
Sloka 35:
Můj milý Parīkṣite, to, že Pán Balarāma zabil Dhenukāsuru, není příliš podivuhodné, když uvážíme, že je neomezenou Osobností Božství, vládcem celého vesmíru. Vždyť celý vesmír spočívá na Nĕm, tak jako tkaná látka spočívá na svých nitích vedených křížem krážem.
Text 36:
The other ass demons, close friends of Dhenukāsura, were enraged upon seeing his death, and thus they all immediately ran to attack Kṛṣṇa and Balarāma.
Sloka 36:
Ostatní oslí démoni, blízcí přátelé Dhenukāsury, se rozlítili, když vidĕli jeho smrt, a proto se hned všichni rozbĕhli Kṛṣṇu a Balarāmu napadnout.
Text 37:
O King, as the demons attacked, Kṛṣṇa and Balarāma easily seized them one after another by their hind legs and threw them all into the tops of the palm trees.
Sloka 37:
Ó králi, jak démoni útočili, Kṛṣṇa a Balarāma je jednoho po druhém snadno chytali za zadní nohy a všechny je házeli na vrcholy palem.
Text 38:
The earth then appeared beautifully covered with heaps of fruits and with the dead bodies of the demons, which were entangled in the broken tops of the palm trees. Indeed, the earth shone like the sky decorated with clouds.
Sloka 38:
Zemĕ pak vypadala krásnĕ, pokrytá hromadami plodů a mrtvými tĕly démonů, jež byla zapletena ve zlámaných vrcholech palem. Zemĕ tak zářila jako nebe ozdobené mraky.
Text 39:
Hearing of this magnificent feat of the two brothers, the demigods and other elevated living beings rained down flowers and offered music and prayers in glorification.
Sloka 39:
Když polobozi a další vznešené živé bytosti slyšeli o tomto velkolepém činu obou bratrů, shazovali spršky kvĕtů, hráli hudbu a přednášeli oslavné modlitby.
Text 40:
People now felt free to return to the forest where Dhenuka had been killed, and without fear they ate the fruits of the palm trees. Also, the cows could now graze freely upon the grass there.
Sloka 40:
Lidem teď nic nebránilo vrátit se do lesa, kde byl usmrcen Dhenuka, a beze strachu jedli plody palem. Také krávy tam teď mohly volnĕ spásat trávu.
Text 41:
Then lotus-eyed Lord Śrī Kṛṣṇa, whose glories are most pious to hear and chant, returned home to Vraja with His elder brother, Balarāma. Along the way, the cowherd boys, His faithful followers, chanted His glories.
Sloka 41:
Potom se lotosooký Pán Śrī Kṛṣṇa, o kterém je nanejvýš příznivé naslouchat a zpívat, vrátil se svým starším bratrem Balarāmou domů do Vraji. Cestou pasáčci, Jeho vĕrní následovníci, opĕvovali Jeho slávu.
Text 42:
Lord Kṛṣṇa’s hair, powdered with the dust raised by the cows, was decorated with a peacock feather and forest flowers. The Lord glanced charmingly and smiled beautifully, playing upon His flute while His companions chanted His glories. The gopīs, all together, came forward to meet Him, their eyes very eager to see Him.
Sloka 42:
Vlasy Pána Kṛṣṇy, na nichž ulpĕl prach zvířený kravami, byly ozdobené pavím perem a lesními kvĕty. Pán vrhal okouzlující pohledy a krásnĕ se usmíval, když hrál na svou flétnu, zatímco Jeho společníci opĕvovali Jeho slávu. Všechny gopī společnĕ vyšly, aby se s Ním setkaly, a jejich oči dychtily Ho spatřit.
Text 43:
With their beelike eyes, the women of Vṛndāvana drank the honey of the beautiful face of Lord Mukunda, and thus they gave up the distress they had felt during the day because of separation from Him. The young Vṛndāvana ladies cast sidelong glances at the Lord — glances filled with bashfulness, laughter and submission — and Śrī Kṛṣṇa, completely accepting these glances as a proper offering of respect, entered the cowherd village.
Sloka 43:
Svýma očima podobnýma včelám pily ženy z Vṛndāvanu med krásného obličeje Pána Mukundy, a tak se zbavily soužení, které cítily bĕhem dne kvůli odloučení od Nĕho. Mladé vṛndāvanské ženy vrhaly na Pána kradmé pohledy plné studu, smíchu a pokory, a jak Śrī Kṛṣṇa vstupoval do vesnice pastevců, tyto pohledy naprosto přijímal jako patřičný projev úcty.
Text 44:
Mother Yaśodā and mother Rohiṇī, acting most affectionately toward their two sons, offered all the best things to Them in response to Their every desire and at the various appropriate times.
Sloka 44:
Matka Yaśodā a matka Rohiṇī, které chovaly ke svým synům hlubokou lásku, Jim v různých příhodných dobách předkládaly to nejlepší pro splnĕní každé Jejich touhy.
Text 45:
By being bathed and massaged, the two young Lords were relieved of the weariness caused by walking on the country roads. Then They were dressed in attractive robes and decorated with transcendental garlands and fragrances.
Sloka 45:
Koupelí a masáží se oba mladí Pánové zbavili únavy z chození po venkovských cestách. Potom byli oblečeni do přitažlivých šatů a ozdobeni transcendentálními girlandami a voňavkami.
Text 46:
After dining sumptuously on the delicious food given Them by Their mothers and being pampered in various ways, the two brothers lay down upon Their excellent beds and happily went to sleep in the village of Vraja.
Sloka 46:
Navečer se oba bratři dosyta najedli lahodného jídla, které Jim předložily Jejich matky, a byli různými způsoby hýčkáni. Potom ulehli na svá znamenitá lůžka a šťastnĕ usnuli ve vesnici Vraji.
Text 47:
O King, the Supreme Lord Kṛṣṇa thus wandered about the Vṛndāvana area, performing His pastimes. Once, surrounded by His boyfriends, He went without Balarāma to the Yamunā River.
Sloka 47:
Ó králi, takto se Nejvyšší Pán Kṛṣṇa procházel po oblasti Vṛndāvanu a provádĕl své zábavy. Jednou šel se svými přáteli, ale bez Balarāmy, k řece Yamunĕ.
Text 48:
At that time the cows and cowherd boys were feeling acute distress from the glaring summer sun. Afflicted by thirst, they drank the water of the Yamunā River. But it had been contaminated with poison.
Sloka 48:
Krávy a pasáčci tehdy pociťovali úmornou únavu způsobenou žhavým letním sluncem. Sužovala je žízeň, a tak se napili vody z řeky Yamuny. Ta však byla znečištĕná jedem.
Texts 49-50:
As soon as they touched the poisoned water, all the cows and boys lost their consciousness by the divine power of the Lord and fell lifeless at the water’s edge. O hero of the Kurus, seeing them in such a condition, Lord Kṛṣṇa, the master of all masters of mystic potency, felt compassion for these devotees, who had no Lord other than Him. Thus He immediately brought them back to life by showering His nectarean glance upon them.
Sloka 49-50:
Jakmile se dotkli otrávené vody, všechny krávy a chlapci upadli působením Pánovy božské síly do bezvĕdomí a svalili se bez života na okraj vody. Ó hrdino mezi Kuruovci, když je Pán Kṛṣṇa, vládce všech vládců mystických sil, uvidĕl v takovém stavu, pocítil soucit s tĕmito oddanými, kteří nemĕli jiného Pána než Jeho. Sprškou svého nektarového pohledu je tedy okamžitĕ přivedl zpĕt k životu.
Text 51:
Regaining their full consciousness, the cows and boys stood up out of the water and began to look at one another in great astonishment.
Sloka 51:
Krávy a chlapci znovu plnĕ nabyli vĕdomí. Vstali z vody a s velkým údivem hledĕli jeden na druhého.
Text 52:
O King, the cowherd boys then considered that although they had drunk poison and in fact had died, simply by the merciful glance of Govinda they had regained their lives and stood up by their own strength.
Sloka 52:
Ó králi, pasáčci pak uvažovali, že ačkoliv se napili jedu a vlastnĕ zemřeli, jen díky milostivému pohledu Govindy opĕt obživli a vlastní silou vstali.