Skip to main content

Text 39

Sloka 39

Devanagari

Dévanágarí

अनुजानीहि मां कृष्ण सर्वं त्वं वेत्सि सर्वद‍ृक् ।
त्वमेव जगतां नाथो जगदेतत्तवार्पितम् ॥ ३९ ॥

Text

Verš

anujānīhi māṁ kṛṣṇa
sarvaṁ tvaṁ vetsi sarva-dṛk
tvam eva jagatāṁ nātho
jagad etat tavārpitam
anujānīhi māṁ kṛṣṇa
sarvaṁ tvaṁ vetsi sarva-dṛk
tvam eva jagatāṁ nātho
jagad etat tavārpitam

Synonyms

Synonyma

anujānīhi — please give leave; mām — to me; kṛṣṇa — O Lord Kṛṣṇa; sarvam — everything; tvam — You; vetsi — know; sarva-dṛk — all-seeing; tvam — You; eva — alone; jagatām — of all the universes; nāthaḥ — the master; jagat — universe; etat — this; tava — to You; arpitam — is offered.

anujānīhi — prosím dej svolení odejít; mām — mnĕ; kṛṣṇa — ó Pane Kṛṣṇo; sarvam — vše; tvam — Ty; vetsi — víš; sarva-dṛk — vševidoucí; tvam — Ty; eva — sám; jagatām — všech vesmírů; nāthaḥ — vládce; jagat — vesmír; etat — tento; tava — Tobĕ; arpitam — je nabídnut.

Translation

Překlad

My dear Kṛṣṇa, I now humbly request permission to leave. Actually, You are the knower and seer of all things. Indeed, You are the Lord of all the universes, and yet I offer this one universe unto You.

Můj milý Kṛṣṇo, nyní Tĕ pokornĕ prosím o svolení odejít. Ty ve skutečnosti víš a vidíš všechno. Jsi přece Pán všech vesmírů, a přesto Ti tento jeden vesmír nabízím.

Purport

Význam

In his Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, Śrīla Prabhupāda has quoted Lord Brahmā as follows: “My dear Lord, although You are the Supreme Lord of all creation, I sometimes falsely think that I am the master of this universe. I may be master of this universe, but there are innumerable universes, and there are also innumerable Brahmās who preside over these universes. But actually You are the master of them all. As the Supersoul in everyone’s heart, You know everything. Please, therefore, accept me as Your surrendered servant. I hope that You will excuse me for disturbing You in Your pastimes with Your friends and calves. Now if You will kindly allow me, I will immediately leave so You can enjoy Your friends and calves without my presence.”

V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství cituje Śrīla Prabhupāda Pána Brahmu takto: „Můj milý Pane, jsi Nejvyšším Pánem celého stvoření, i když se nĕkdy mylnĕ domnívám, že pánem tohoto vesmíru jsem já. Já sice mohu vládnout tomuto vesmíru, ale existuje nespočetnĕ mnoho vesmírů a nespočetnĕ mnoho Brahmů, kteří jim vládnou. Ty jsi však vládce všech. Jako Nadduše v srdci každého víš vše. Prosím Tĕ proto, abys mĕ přijal jako Tvého odevzdaného služebníka. Doufám, že promineš můj přestupek, že jsem Tĕ vyrušil při zábavĕ s Tvými přáteli a telátky. Nyní, pokud mi laskavĕ dovolíš, se okamžitĕ vzdálím, aby sis s nimi mohl užívat bez mojí přítomnosti.“

The words sarvaṁ tvaṁ vetsi sarva-dṛk are very significant here. Lord Kṛṣṇa knows everything and sees everything, and therefore Lord Brahmā did not need to remain in Vṛndāvana to maintain his personal loving contact with the Lord. In fact, as the creator of the universe, Lord Brahmā was somewhat out of place in the simple, blissful atmosphere of Vṛndāvana, where Lord Kṛṣṇa was exhibiting His supreme opulences in herding cows, enjoying picnics, playing games, and so on.

Slova sarvaṁ tvaṁ vetsi sarva-dṛk jsou zde velmi významná. Pán Kṛṣṇa ví vše a vidí vše, takže Pán Brahmā nemusel zůstávat ve Vṛndāvanu, aby s Ním udržoval osobní láskyplný styk. Jako stvořitel vesmíru byl Pán Brahmā ponĕkud na nepravém místĕ v jednoduché, blažené atmosféře Vṛndāvanu, kde Pán Kṛṣṇa projevoval svůj svrchovaný majestát tak, že pásl krávy, pořádal pikniky, hrál hry a podobnĕ.

Upon seeing the intense love the residents of Vṛndāvana had for Lord Kṛṣṇa, Brahmā felt unqualified to remain there. He was not eager to give up the Lord’s association, but he felt it better to return to his personal devotional service in Brahmaloka. Somewhat embarrassed and unhappy over his foolish attempt at bewildering the Lord, Brahmā preferred to resume his transcendental loving service rather than try to enjoy the Lord’s presence.

Když Brahmā vidĕl, jak hlubokou lásku obyvatelé Vṛndāvanu chovali vůči Pánu Kṛṣṇovi, připadal si nezpůsobilý k tomu, aby tam zůstal. Ne že by chtĕl opustit Pánovu společnost, ale cítil, že bude lepší, když se vrátí ke své osobní oddané službĕ na Brahmaloku. Byl jaksi na rozpacích a nešťastný ze svého pošetilého pokusu zmást Pána, a proto se chtĕl radĕji znovu vĕnovat své transcendentální láskyplné službĕ, než aby se snažil si užívat Pánovy přítomnosti.