Text 62
Sloka 62
Devanagari
Dévanágarí
पृथ्व्यां वपु: कनकदण्डमिवाभिपात्य ।
स्पृष्ट्वा चतुर्मुकुटकोटिभिरङ्घ्रियुग्मं
नत्वा मुदश्रुसुजलैरकृताभिषेकम् ॥ ६२ ॥
Text
Verš
pṛthvyāṁ vapuḥ kanaka-daṇḍam ivābhipātya
spṛṣṭvā catur-mukuṭa-koṭibhir aṅghri-yugmaṁ
natvā mud-aśru-sujalair akṛtābhiṣekam
pṛthvyāṁ vapuḥ kanaka-daṇḍam ivābhipātya
spṛṣṭvā catur-mukuṭa-koṭibhir aṅghri-yugmaṁ
natvā mud-aśru-sujalair akṛtābhiṣekam
Synonyms
Synonyma
dṛṣṭvā — after seeing; tvareṇa — with great speed, hastily; nija-dhoraṇataḥ — from his swan carrier; avatīrya — descended; pṛthvyām — on the ground; vapuḥ — his body; kanaka-daṇḍam iva — like a golden rod; abhipātya — fell down; spṛṣṭvā — touching; catuḥ-mukuṭa-koṭi-bhiḥ — with the tips of his four crowns; aṅghri-yugmam — the two lotus feet; natvā — making obeisances; mut-aśru-su-jalaiḥ — with the water of his tears of joy; akṛta — performed; abhiṣekam — the ceremony of bathing His lotus feet.
dṛṣṭvā — poté, co spatřil; tvareṇa — velmi rychle, kvapem; nija-dhoraṇataḥ — ze svého labutího přepravce; avatīrya — sestoupil; pṛthvyām — na zem; vapuḥ — své tělo; kanaka-daṇḍam iva — jako zlatá tyč; abhipātya — položil; spṛṣṭvā — dotýkající se; catuḥ-mukuṭa-koṭi-bhiḥ — špicemi svých čtyř korun; aṅghri-yugmam — dvou lotosových nohou; natvā — skládající poklony; mut-aśru-su-jalaiḥ — vodou svých slz radosti; akṛta — vykonal; abhiṣekam — obřadnou koupel Jeho lotosových nohou.
Translation
Překlad
After seeing this, Lord Brahmā hastily got down from his swan carrier, fell down like a golden rod and touched the lotus feet of Lord Kṛṣṇa with the tips of the four crowns on his heads. Offering his obeisances, he bathed the feet of Kṛṣṇa with the water of his tears of joy.
Jakmile to Pán Brahmā viděl, kvapem sestoupil ze svého labutího přepravce, položil se na zem jako zlatá tyč a špicemi čtyř korun na svých hlavách se dotkl lotosových nohou Pána Kṛṣṇy. Takto se klaněl a omýval Kṛṣṇovy nohy vodou svých slz radosti.
Purport
Význam
Lord Brahmā bowed down like a stick, and because Lord Brahmā’s complexion is golden, he appeared to be like a golden stick lying down before Lord Kṛṣṇa. When one falls down before a superior just like a stick, one’s offering of obeisances is called daṇḍavat. Daṇḍa means “stick,” and vat means “like.” It is not that one should simply say “Daṇḍavat.” Rather, one must fall down. Thus Brahmā fell down, touching his foreheads to the lotus feet of Kṛṣṇa, and his crying in ecstasy is to be regarded as an abhiṣeka bathing ceremony of Kṛṣṇa’s lotus feet.
Pán Brahmā se položil na zem jako tyč, a jelikož má zlatou barvu pleti, vypadal jako zlatá tyč ležící před Pánem Kṛṣṇou. Pokud se někdo položí před osobou ve vyšším postavení na zem jako tyč, jeho poklonám se říká daṇḍavat. Daṇḍa znamená “tyč” a vat znamená “jako”. Nestačí pouze říci “daṇḍavat”. Člověk se musí skutečně položit na zem. Brahmā se tedy položil, až se čely dotýkal lotosových nohou Kṛṣṇy, a jeho extatický pláč lze považovat za abhiṣek neboli obřadnou koupel Kṛṣṇových lotosových nohou.
He who appeared before Brahmā as a human child was in fact the Absolute Truth, Parabrahman (brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate). The Supreme Lord is narākṛti; that is, He resembles a human being. It is not that He is four-armed (catur-bāhu). Nārāyaṇa is catur-bāhu, but the Supreme Person resembles a human being. This is also confirmed in the Bible, where it is said that man was made in the image of God.
Ten, který se před Brahmou zjevil jako lidské dítě, byl ve skutečnosti Absolutní Pravda, Parabrahman (brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate). Nejvyšší Pán je narākṛti-vypadá jako lidská bytost. Není pravda, že je čtyřruký (catur-bāhu). Nārāyaṇa je catur-bāhu, ale Nejvyšší Osoba má podobu lidské bytosti. To potvrzuje i Bible, kde stojí, že člověk byl stvořen k obrazu Boha.
Lord Brahmā saw that Kṛṣṇa, in His form as a cowherd boy, was Parabrahman, the root cause of everything, but was now appearing as a human child, loitering in Vṛndāvana with a morsel of food in His hand. Astonished, Lord Brahmā hastily got down from his swan carrier and let his body fall to the earth. Usually, the demigods never touch the ground, but Lord Brahmā, voluntarily giving up his prestige as a demigod, bowed down on the ground before Kṛṣṇa. Although Brahmā has one head in each direction, he voluntarily brought all his heads to the ground and touched Kṛṣṇa’s feet with the tips of his four helmets. Although his intelligence works in every direction, he surrendered everything before the boy Kṛṣṇa.
Pán Brahmā viděl, že Kṛṣṇa ve své podobě pasáčka krav je Parabrahman, základní příčina všeho, ale že vypadá jako lidské dítě, které se toulá po Vṛndāvanu se soustem jídla v ruce. Pán Brahmā byl udiven. Kvapem sestoupil ze svého labutího přepravce a nechal své tělo padnout k zemi. Obvykle se polobozi nedotýkají země, ale Pán Brahmā se dobrovolně vzdal své důstojnosti poloboha a poklonil se před Kṛṣṇou až na zem. I když má Brahmā jednu hlavu na každou světovou stranu, dobrovolně všechny své hlavy přitiskl k zemi a špicemi svých čtyř helmic se dotkl Kṛṣṇových nohou. Přestože jeho inteligence působí všemi směry, před malým Kṛṣṇou se všeho vzdal.
It is mentioned that Brahmā washed the feet of Kṛṣṇa with his tears, and here the word sujalaiḥ indicates that his tears were purified. As soon as bhakti is present, everything is purified (sarvopādhi-vinirmuktam). Therefore Brahmā’s crying was a form of bhakty-anubhāva, a transformation of transcendental ecstatic love.
Je uvedeno, že Brahmā omýval Kṛṣṇovy nohy svými slzami, a slovo su-jalaiḥ zde vyjadřuje, že jeho slzy byly očištěné. Jakmile je přítomná bhakti, vše se očistí (sarvopādhi-vinirmuktam). Brahmův pláč byl tedy formou bhakty-anubhāvy, proměny vyvolané transcendentální extatickou láskou.