Text 58

Sloka 58

Devanagari

Dévanágarí

ततोऽर्वाक्प्रतिलब्धाक्ष: क: परेतवदुत्थित: ।
कृच्छ्रादुन्मील्य वै द‍ृष्टीराचष्टेदं सहात्मना ॥ ५८ ॥

Text

Verš

tato ’rvāk pratilabdhākṣaḥ
kaḥ paretavad utthitaḥ
kṛcchrād unmīlya vai dṛṣṭīr
ācaṣṭedaṁ sahātmanā

Synonyms

Synonyma

tataḥ — then; arvāk — externally; pratilabdha-akṣaḥ — having revived his consciousness; kaḥ — Lord Brahmā; pareta-vat — just like a dead man; utthitaḥ — stood up; kṛcchrāt — with great difficulty; unmīlya — opening up; vai — indeed; dṛṣṭīḥ — his eyes; ācaṣṭa — he saw; idam — this universe; saha-ātmanā — along with himself.

tataḥ — poté; arvāk — vnější; pratilabdha-akṣaḥ — přišel zpět k vědomí; kaḥ — Pán Brahmā; pareta-vat — jako mrtvý člověk; utthitaḥ — vstal; kṛcchrāt — s velkými potížemi; unmīlya — otevírající; vai — jistě; dṛṣṭīḥ — oči; ācaṣṭa — uviděl; idam — tento vesmír; saha-ātmanā — a sebe sama.

Translation

Překlad

Lord Brahmā’s external consciousness then revived, and he stood up, just like a dead man coming back to life. Opening his eyes with great difficulty, he saw the universe, along with himself.

Poté se Brahmovi vrátilo vnější vědomí a vstal, jako když ožije mrtvý člověk. Když s velkými potížemi otevřel oči, uviděl vesmír i sebe sama.

Purport

Význam

We actually do not die. At death, we are merely kept inert for some time, just as during sleep. At night we sleep, and all our activities stop, but as soon as we arise, our memory immediately returns, and we think, “Oh, where am I? What do I have to do?” This is called suptotthita-nyāya. Suppose we die. “Die” means that we become inert for some time and then again begin our activities. This takes place life after life, according to our karma, or activities, and svabhāva, or nature by association. Now, in the human life, if we prepare ourselves by beginning the activity of our spiritual life, we return to our real life and attain perfection. Otherwise, according to karma, svabhāva, prakṛti and so on, our varieties of life and activity continue, and so also do our birth and death. As explained by Bhaktivinoda Ṭhākura, māyāra vaśe, yāccha bhese’, khāccha hābuḍubu bhāi: “My dear brothers, why are you being washed away by the waves of māyā?” One should come to the spiritual platform, and then one’s activities will be permanent. Kṛta-puṇya-puñjāḥ: this stage is attained after one accumulates the results of pious activities for many, many lives. Janma-koṭi-sukṛtair na labhyate (Cc. Madhya 8.70). The Kṛṣṇa consciousness movement wants to stop koṭi-janma, repeated birth and death. In one birth, one should rectify everything and come to permanent life. This is Kṛṣṇa consciousness.

Ve skutečnosti neumíráme. Smrt nás pouze uvede na nějaký čas do stavu netečnosti, jako když spíme. V noci spíme a všechny naše činnosti se zastaví, ale jakmile vstaneme, ihned se nám vrátí paměť a přemýšlíme: “Kde to jsem? Co musím dělat?” Tomu se říká suptotthita-nyāya. Řekněme, že umřeme. “Umřeme” znamená, že budeme nějaký čas neteční a pak opět začneme se svými činnostmi. To se děje jeden život za druhým podle naší karmy neboli činností a svabhāvy neboli povahy dané prostředím. Pokud se nyní, jako lidé, připravíme tak, že začneme s činnostmi našeho duchovního života, vrátíme se ke svému skutečnému životu a dosáhneme dokonalosti. Jinak budou pokračovat naše různé životy a činnosti dané karmou, svabhāvou, prakṛti a tak dále a budou nás čekat další zrození a smrti. Bhaktivinoda Ṭhākura zpíval: māyāra vaśe, yāccha bhese, khāccha hābuḍubu bhāi-“Moji milí bratři, proč se necháváte unášet vlnami māyi?” Měli bychom dospět na duchovní úroveň, a pak budou naše činnosti trvalé. Kṛta-puṇya-puñjāḥ-této úrovně se dosahuje po nahromadění výsledků zbožných činností za mnoho životů. Janma-koṭi-sukṛtair na labhyate (Cc. Madhya 8.70). Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy chce zastavit opakované zrození a smrt, koṭi-janma. V jednom životě by měl člověk vše napravit a dosáhnout věčného života. To je vědomí Kṛṣṇy.