Skip to main content

Text 44

Sloka 44

Devanagari

Dévanágarí

एवं सम्मोहयन् विष्णुं विमोहं विश्वमोहनम् ।
स्वयैव माययाजोऽपि स्वयमेव विमोहित: ॥ ४४ ॥

Text

Verš

evaṁ sammohayan viṣṇuṁ
vimohaṁ viśva-mohanam
svayaiva māyayājo ’pi
svayam eva vimohitaḥ
evaṁ sammohayan viṣṇuṁ
vimohaṁ viśva-mohanam
svayaiva māyayājo ’pi
svayam eva vimohitaḥ

Synonyms

Synonyma

evam — in this way; sammohayan — wanting to mystify; viṣṇum — the all-pervading Lord Kṛṣṇa; vimoham — who can never be mystified; viśva-mohanam — but who mystifies the entire universe; svayā — by his (Brahmā’s) own; eva — indeed; māyayā — by mystic power; ajaḥ — Lord Brahmā; api — even; svayam — himself; eva — certainly; vimohitaḥ — was put into bewilderment, became mystified.

evam — takto; sammohayan — chtějící oklamat; viṣṇum — všeprostupujícího Pána Kṛṣṇu; vimoham — který nemůže být nikdy oklamán; viśva-mohanam — který zato klame celý vesmír; svayā — svou (Brahmovou) vlastní; eva — jistě; māyayā — mystickou silou; ajaḥ — Pán Brahmā; api — dokonce; svayam — sám; eva — jistě; vimohitaḥ — byl zmaten, oklamán.

Translation

Překlad

Thus because Lord Brahmā wanted to mystify the all-pervading Lord Kṛṣṇa, who can never be mystified, but who, on the contrary, mystifies the entire universe, he himself was put into bewilderment by his own mystic power.

Jelikož tedy Pán Brahmā chtěl oklamat všeprostupujícího Pána Kṛṣṇu, jenž nemůže být nikdy oklamán, ale naopak klame celý vesmír, byl svou vlastní mystickou silou zmaten sám.

Purport

Význam

Brahmā wanted to bewilder Kṛṣṇa, who bewilders the entire universe. The whole universe is under Kṛṣṇa’s mystic power (mama māyā duratyayā), but Brahmā wanted to mystify Him. The result was that Brahmā himself was mystified, just as one who wants to kill another may himself be killed. In other words, Brahmā was defeated by his own attempt. In a similar position are the scientists and philosophers who want to overcome the mystic power of Kṛṣṇa. They challenge Kṛṣṇa, saying, “What is God? We can do this, and we can do that.” But the more they challenge Kṛṣṇa in this way, the more they are implicated in suffering. The lesson here is that we should not try to overcome Kṛṣṇa. Rather, instead of endeavoring to surpass Him, we should surrender to Him (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja).

Brahmā chtěl zmást Kṛṣṇu, jenž mate celý vesmír. Celý vesmír je pod vlivem Kṛṣṇovy mystické síly (mama māyā duratyayā), ale Brahmā chtěl oklamat Kṛṣṇu. Výsledkem bylo, že byl oklamán sám, stejně jako se někdy stává, že je sám zahuben ten, kdo chce někoho zabít. Brahmā tedy svým pokusem přemohl sám sebe. Podobné je postavení vědců a filozofů, kteří chtějí překonat mystickou sílu Kṛṣṇy. Vyzývají Kṛṣṇu: “Co je Bůh? My dokážeme tolik věcí!” Ale čím více na Kṛṣṇu takto útočí, tím více utrpení si způsobují. Zde dostáváme ponaučení, že bychom se neměli snažit Kṛṣṇu překonat. Místo toho bychom se Mu měli odevzdat (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja).

Instead of defeating Kṛṣṇa, Brahmā himself was defeated, for he could not understand what Kṛṣṇa was doing. Since Brahmā, the chief person within this universe, was so bewildered, what is to be said of so-called scientists and philosophers? Sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. We should give up all our tiny efforts to defy the arrangement of Kṛṣṇa. Instead, whatever arrangements He proposes, we should accept. This is always better, for this will make us happy. The more we try to defeat the arrangement of Kṛṣṇa, the more we become implicated in Kṛṣṇa’s māyā (daivī hy eṣā guṇa-mayī mama māyā duratyayā). But one who has reached the point of surrendering to the instructions of Kṛṣṇa (mām eva ye prapadyante) is liberated, free from kṛṣṇa-māyā (māyām etāṁ taranti te). The power of Kṛṣṇa is just like a government that cannot be overcome. First of all there are laws, and then there is police power, and beyond that is military power. Therefore, what is the use of trying to overcome the power of the government? Similarly, what is the use of trying to challenge Kṛṣṇa?

Místo aby Brahmā přemohl Kṛṣṇu, byl přemožen sám, neboť nechápal, co Kṛṣṇa dělá. Brahmā je hlavní osobou v tomto vesmíru. Když byl on tak zmaten, co potom teprve takzvaní vědci a filozofové? Sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Měli bychom zanechat naší nicotné snahy popírat Kṛṣṇův řád. Naopak-vše, co On stanoví, bychom měli přijmout. To je vždy lepší, protože pak budeme šťastní. Čím více se snažíme vzpírat Kṛṣṇovu řádu, tím více se zaplétáme do Jeho māyi (daivī hy eṣā guṇa-mayī mama māyā duratyayā). Avšak ten, kdo dospěl do bodu, kdy se odevzdal Kṛṣṇovým pokynům (mām eva ye prapadyante), je osvobozený a zbavený vlivu kṛṣṇa-māyi (māyām etāṁ taranti te). Kṛṣṇova moc je jako vládní moc, kterou nelze přemoci. Nejprve jsou zde zákony, potom policejní síly, a za nimi stojí vojenské síly. Jakou má tedy cenu snaha vládu přemoci? A jakou cenu má snaha vyzývat Kṛṣṇu?

From the next verse it is clear that Kṛṣṇa cannot be defeated by any kind of mystic power. If one gets even a little power of scientific knowledge, one tries to defy God, but actually no one is able to bewilder Kṛṣṇa. When Brahmā, the chief person within the universe, tried to bewilder Kṛṣṇa, he himself was bewildered and astonished. This is the position of the conditioned soul. Brahmā wanted to mystify Kṛṣṇa, but he himself was mystified.

Z následujícího verše je zřejmé, že Kṛṣṇu nelze porazit žádnou mystickou silou. Jakmile někdo získá byť jen trochu vědeckého poznání, snaží se stavět proti Bohu, ale Kṛṣṇu nemůže nikdo zmást. Když se o to pokoušel Brahmā, hlavní osoba ve vesmíru, byl sám zmaten a udiven. Takové je postavení podmíněné duše. Brahmā chtěl oklamat Kṛṣṇu, ale byl oklamán sám.

The word viṣṇum is significant in this verse. Viṣṇu pervades the entire material world, whereas Brahmā merely occupies one subordinate post.

V tomto verši je důležité slovo viṣṇum. Viṣṇu prostupuje celý hmotný svět, zatímco Brahmā pouze zastává jedno podřízené místo.

yasyaika-niśvasita-kālam athāvalambya
jīvanti loma-vila-jā jagadaṇḍa-nāthāḥ
yasyaika-niśvasita-kālam athāvalambya
jīvanti loma-vila-jā jagadaṇḍa-nāthāḥ

(Brahma-saṁhitā 5.48)

(Brahma-saṁhitā 5.48)

The word nāthāḥ, which refers to Lord Brahmā, is plural because there are innumerable universes and innumerable Brahmās. Brahmā is but a tiny force. This was exhibited in Dvārakā when Kṛṣṇa called for Brahmā. One day when Brahmā came to see Kṛṣṇa at Dvārakā, the doorman, at Lord Kṛṣṇa’s request, asked, “Which Brahmā are you?” Later, when Brahmā inquired from Kṛṣṇa whether this meant that there was more than one Brahmā, Kṛṣṇa smiled and at once called for many Brahmās from many universes. The four-headed Brahmā of this universe then saw innumerable other Brahmās coming to see Kṛṣṇa and offer their respects. Some of them had ten heads, some had twenty, some had a hundred and some had a million heads. Upon seeing this wonderful exhibition, the four-headed Brahmā became nervous and began to think of himself as no more than a mosquito in the midst of many elephants. Therefore, what can Brahmā do to bewilder Kṛṣṇa?

Slovo nāthāḥ, které se vztahuje na Pána Brahmu, je v množném čísle, protože existuje nespočetně mnoho vesmírů a nespočetně mnoho Brahmů. Brahmā je jen malý pán. To se ukázalo ve Dvārace, když si Kṛṣṇa Brahmu zavolal. Jednoho dne přišel Brahmā do Dvāraky za Kṛṣṇou a vrátný se ho na žádost Pána Kṛṣṇy zeptal: “Který Brahmā jsi?” Když se později Brahmā Kṛṣṇy ptal, zda to znamená, že existuje více Brahmů než jen on, Kṛṣṇa se usmál a okamžitě povolal mnoho Brahmů z mnoha vesmírů. Čtyřhlavý Brahmā z tohoto vesmíru tehdy viděl, jak za Kṛṣṇou přichází bezpočet jiných Brahmů a jak Mu vzdávají úctu. Někteří z nich měli deset hlav, někteří dvacet, někteří sto a jiní milión. Při pohledu na tuto úžasnou přehlídku čtyřhlavý Brahmā znervózněl a začal si připadat jako bezvýznamný komár mezi mnoha slony. Čím by tedy mohl Brahmā Kṛṣṇu zmást?