CHAPTER ELEVEN
KAPITOLA JEDENÁCTÁ
The Childhood Pastimes of Kṛṣṇa
Kṛṣṇovy dětské zábavy
This chapter describes how the inhabitants of Gokula left Gokula and went to Vṛndāvana and how Kṛṣṇa killed Vatsāsura and Bakāsura.
Tato kapitola líčí, jak se obyvatelé Gokuly odstěhovali do Vṛndāvanu a jak Kṛṣṇa zabil Vatsāsuru a Bakāsuru.
When the yamala-arjuna trees fell, they made a tremendous sound, like that of falling thunderbolts. Being surprised, Kṛṣṇa’s father, Nanda, and the other elderly inhabitants of Gokula went to the spot, where they saw the fallen trees and Kṛṣṇa standing between them, bound to the ulūkhala, the wooden mortar. They could find no cause for the trees’ having fallen and Kṛṣṇa’s being there. They thought this might be the work of some other asura who had met Kṛṣṇa on this spot, and they inquired from the playmates of Kṛṣṇa about how the whole incident had taken place. The children properly described how everything had happened, but the elderly persons could not believe the story. Some of them, however, thought that it might be true, since they had already seen many wonderful incidents in connection with Kṛṣṇa. Anyway, Nanda Mahārāja immediately released Kṛṣṇa from the ropes.
Pád yamala-arjunových stromů doprovázel děsivý zvuk, jako když burácí hrom. Kṛṣṇův otec Nanda a ostatní starší obyvatelé Gokuly byli překvapeni a vydali se na místo, odkud zvuk vyšel. Tam spatřili spadlé stromy a Kṛṣṇu, jak stojí mezi nimi, přivázaný k dřevěnému hmoždíři ulūkhala. Nemohli přijít na jediný důvod, proč stromy spadly a proč je Kṛṣṇa u toho. Mysleli si, že to snad bylo dílo nějakého dalšího asury, který se s Kṛṣṇou na tomto místě střetl, a ptali se Kṛṣṇových kamarádů, jak celá událost proběhla. Děti náležitě vylíčily, co se všechno stalo, ale dospělí tomu nemohli uvěřit. Někteří si však mysleli, že je to možná pravda, neboť ve spojení s Kṛṣṇou již byli svědky mnoha úžasných událostí. Ať tomu bylo jakkoliv, Nanda Mahārāja Kṛṣṇu okamžitě vyprostil z provazů.
In this way, Kṛṣṇa, at every day and every moment, displayed wonderful incidents to increase the parental affection of Nanda Mahārāja and Yaśodā, who thus felt both surprise and joy. The breaking of the yamala-arjunas was one of these wonderful pastimes.
Takto Kṛṣṇa každým dnem a každým okamžikem předváděl úžasné věci, aby zvětšoval rodičovskou náklonnost Nandy Mahārāje a Yaśody, kteří tak zažívali údiv i radost. Pokácení yamala-arjunů bylo jednou z těchto podivuhodných zábav.
One day a fruit vendor approached Nanda Mahārāja’s house, and Kṛṣṇa gathered some food grains with His little palms and went to the vendor to exchange the grains for fruit. On the way, almost all the grains fell from His palms, only one or two grains remaining, but the fruit vendor, out of full affection, accepted these grains in exchange for as much fruit as Kṛṣṇa could take. As soon as she did this, her basket became filled with gold and jewels.
Jednoho dne přišla k domu Nandy Mahārāje prodavačka ovoce. Kṛṣṇa vzal do svých malých dlaní trochu zrní a šel za ní, aby je vyměnil za ovoce. Cestou skoro všechna zrnka poztrácel a zůstalo Mu jen asi jedno nebo dvě, ale prodavačka tato zrnka z lásky přijala a dala za ně Kṛṣṇovi tolik ovoce, kolik mohl pobrat. Jakmile to udělala, její koš se naplnil zlatem a drahokamy.
Thereafter, all the elderly gopas decided to leave Gokula because they saw that in Gokula there was always some disturbance. They decided to go to Vṛndāvana, Vraja-dhāma, and the next day they all departed. In Vṛndāvana, both Kṛṣṇa and Balarāma, after finishing Their childhood pastimes, began to take charge of the calves and send them to the pasturing grounds (go-caraṇa). During this time, a demon named Vatsāsura entered among the calves and was killed, and another asura, in the shape of a big duck, was also killed. The playmates of Kṛṣṇa narrated all these stories to their mothers. The mothers could not believe their children, Kṛṣṇa’s playmates, but because of full affection they enjoyed these narrations of Kṛṣṇa’s activities.
Poté se všichni starší gopové rozhodli opustit Gokulu, protože viděli, že tam stále dochází k nějakým pohromám. Usnesli se, že odjedou do Vṛndāvanu, Vraja-dhāmu, a hned další den se všichni vydali na cestu. Ve Vṛndāvanu Kṛṣṇa i Balarāma ukončili své dětské zábavy a začali se starat o telátka, která vodili na pastviny (go-caraṇa). V té době se démon jménem Vatsāsura vloudil mezi telata a byl usmrcen, stejně jako další asura v podobě velké volavky. Kṛṣṇovi kamarádi vyprávěli všechny tyto příběhy svým matkám. Ty jim nechtěly věřit, ale z hluboké náklonnosti vychutnávaly vyprávění o všem, co Kṛṣṇa dělal.
- Text 1:
- Śukadeva Gosvāmī continued: O Mahārāja Parīkṣit, when the yamala-arjuna trees fell, all the cowherd men in the neighborhood, hearing the fierce sound and fearing thunderbolts, went to the spot.
- Sloka 1:
- Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó Mahārāji Parīkṣite, když yamala-arjunové stromy spadly, všichni pastevci krav z okolí ten hrozný zvuk slyšeli a ve strachu z hromů a blesků se na to místo šli podívat.
- Text 2:
- There they saw the fallen yamala-arjuna trees on the ground, but they were bewildered because even though they could directly perceive that the trees had fallen, they could not trace out the cause for their having done so.
- Sloka 2:
- Tam spatřili na zem spadlé yamala-arjunové stromy, ale byli zmateni, neboť i když na vlastní oči viděli, že stromy spadly, nemohli přijít na to proč.
- Text 3:
- Kṛṣṇa was bound by the rope to the ulūkhala, the mortar, which He was dragging. But how could He have pulled down the trees? Who had actually done it? Where was the source for this incident? Considering all these astounding things, the cowherd men were doubtful and bewildered.
- Sloka 3:
- Kṛṣṇa byl připoután provazem k hmoždíři ulūkhala, který táhl za sebou. Jak by ale mohl porazit stromy? Kdo to opravdu udělal? Jak je možné, že k tomu došlo? Když pastevci zvažovali všechny tyto úžasné věci, byli na pochybách a zmateni.
- Text 4:
- Then all the cowherd boys said: It is Kṛṣṇa who has done this. When He was in between the two trees, the mortar fell crosswise. Kṛṣṇa dragged the mortar, and the two trees fell down. After that, two beautiful men came out of the trees. We have seen this with our own eyes.
- Sloka 4:
- Všichni malí chlapci pak říkali: “Kṛṣṇa to udělal! Když byl mezi těmi dvěma stromy, hmoždíř se vzpříčil. Kṛṣṇa ho táhl za sebou a stromy spadly. Poté z nich vystoupili dva nádherní muži. Viděli jsme to na vlastní oči!”
- Text 5:
- Because of intense paternal affection, the cowherd men, headed by Nanda, could not believe that Kṛṣṇa could have uprooted the trees in such a wonderful way. Therefore they could not put their faith in the words of the boys. Some of the men, however, were in doubt. “Since Kṛṣṇa was predicted to equal Nārāyaṇa,” they thought, “it might be that He could have done it.”
- Sloka 5:
- Kvůli silné otcovské lásce nemohli pastevci v čele s Nandou uvěřit, že by Kṛṣṇa mohl tak úžasným způsobem stromy vyvrátit. Nepřikládali proto tvrzení chlapců žádnou váhu. Někteří muži však zapochybovali. “Kṛṣṇovi bylo předpovězeno, že se vyrovná Nārāyaṇovi,” mysleli si, “je možné, že to udělal On.”
- Text 7:
- The gopīs would say, “If You dance, my dear Kṛṣṇa, then I shall give You half a sweetmeat.” By saying these words or by clapping their hands, all the gopīs encouraged Kṛṣṇa in different ways. At such times, although He was the supremely powerful Personality of Godhead, He would smile and dance according to their desire, as if He were a wooden doll in their hands. Sometimes He would sing very loudly, at their bidding. In this way, Kṛṣṇa came completely under the control of the gopīs.
- Sloka 7:
- Gopī říkaly: “Když zatancuješ, můj milý Kṛṣṇo, dám ti půl sladkosti.” Takovými slovy či tleskáním pobízely Kṛṣṇu k různým věcem. V těchto chvílích se vždy usmál, a přestože byl svrchovaně mocnou Osobností Božství, tančil, jak si přály, jako kdyby byl dřevěnou loutkou v jejich rukách. Někdy zase na jejich naléhání hlasitě zpíval. Tak se Kṛṣṇa zcela poddal gopīm.
- Text 8:
- Sometimes mother Yaśodā and her gopī friends would tell Kṛṣṇa, “Bring this article” or “Bring that article.” Sometimes they would order Him to bring a wooden plank, wooden shoes or a wooden measuring pot, and Kṛṣṇa, when thus ordered by the mothers, would try to bring them. Sometimes, however, as if unable to raise these things, He would touch them and stand there. Just to invite the pleasure of His relatives, He would strike His body with His arms to show that He had sufficient strength.
- Sloka 8:
- Někdy matka Yaśodā a její přítelkyně gopī říkaly Kṛṣṇovi: “Přines tohle!” nebo “přines tamto!” Někdy Mu nařizovaly, aby přinesl dřevěnou stoličku, sandály či odměrku, a tak se je Kṛṣṇa snažil přinést. Někdy se však těchto věcí jen dotkl a stál u nich, jako kdyby je nedokázal zdvihnout. Pro potěšení svých příbuzných se bil rukama do prsou, aby ukázal, že má síly dost.
- Text 9:
- To pure devotees throughout the world who could understand His activities, the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, exhibited how much He can be subdued by His devotees, His servants. In this way He increased the pleasure of the Vrajavāsīs by His childhood activities.
- Sloka 9:
- Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, předváděl čistým oddaným celého světa, kteří rozuměli Jeho činnostem, nakolik si Ho mohou Jeho oddaní či služebníci podmanit. Tak svým dětským jednáním zvětšoval blaženost Vrajavāsīch.
- Text 10:
- Once a woman selling fruit was calling, “O inhabitants of Vrajabhūmi, if you want to purchase some fruits, come here!” Upon hearing this, Kṛṣṇa immediately took some grains and went to barter as if He needed some fruits.
- Sloka 10:
- Jednou volala prodavačka ovoce: “Ó obyvatelé Vṛndāvanu, pokud si chcete koupit nějaké ovoce, pojďte sem!” Jakmile to Kṛṣṇa uslyšel, ihned vzal trochu rýže a šel ji vyměnit za ovoce, jako kdyby ho měl málo.
- Text 11:
- While Kṛṣṇa was going to the fruit vendor very hastily, most of the grains He was holding fell. Nonetheless, the fruit vendor filled Kṛṣṇa’s hands with fruits, and her fruit basket was immediately filled with jewels and gold.
- Sloka 11:
- Jak Kṛṣṇa pospíchal za prodavačkou, většina zrnek, která nesl, Mu vypadla. Prodavačka přesto naplnila Jeho náruč ovocem a její koš se okamžitě naplnil drahokamy a zlatem.
- Text 12:
- Once, after the uprooting of the yamala-arjuna trees, Rohiṇīdevī went to call Rāma and Kṛṣṇa, who had both gone to the riverside and were playing with the other boys with deep attention.
- Sloka 12:
- Po vyvrácení yamala-arjunových stromů šla jednou Rohiṇīdevī zavolat Rāmu a Kṛṣṇu, kteří odešli k řece a společně s ostatními chlapci byli zcela pohrouženi ve hře.
- Text 13:
- Because of being too attached to playing with the other boys, Kṛṣṇa and Balarāma did not return upon being called by Rohiṇī. Therefore Rohiṇī sent mother Yaśodā to call Them back, because mother Yaśodā was more affectionate to Kṛṣṇa and Balarāma.
- Sloka 13:
- Kṛṣṇa a Balarāma byli tak pohroužení do hry s jinými hochy, že se na Rohiṇino zavolání nevrátili. Proto Rohiṇī poslala matku Yaśodu, aby Je zavolala, neboť ta Jim projevovala více lásky.
- Text 14:
- Kṛṣṇa and Balarāma, being attached to Their play, were playing with the other boys although it was very late. Therefore mother Yaśodā called Them back for lunch. Because of her ecstatic love and affection for Kṛṣṇa and Balarāma, milk flowed from her breasts.
- Sloka 14:
- Ačkoliv už bylo pozdě, Kṛṣṇa a Balarāma si hráli s ostatními chlapci a byli zabraní do své hry. Proto Je matka Yaśodā volala zpátky na oběd. Pod vlivem její extatické lásky k Nim jí přitom z prsů vytékalo mléko.
- Text 15:
- Mother Yaśodā said: My dear son Kṛṣṇa, lotus-eyed Kṛṣṇa, come here and drink the milk of my breast. My dear darling, You must be very tired because of hunger and the fatigue of playing so long. There is no need to play any more.
- Sloka 15:
- Matka Yaśodā volala: “Kṛṣṇo, můj milý synáčku, Kṛṣṇo s lotosovýma očima, pojď sem a napij se mléka z mého prsu! Jistě jsi vyčerpaný hladem a dlouhým hraním, můj miláčku. Už si nemusíš dál hrát.”
- Text 16:
- My dear Baladeva, best of our family, please come immediately with Your younger brother, Kṛṣṇa. You both ate in the morning, and now You ought to eat something more.
- Sloka 16:
- “Můj milý Baladevo, nejlepší z naší rodiny! Pojď prosím se svým mladším bratrem Kṛṣṇou hned sem! Jedli jste jen ráno a teď byste měli sníst něco víc.”
- Text 17:
- Nanda Mahārāja, the King of Vraja, is now waiting to eat. O my dear son Balarāma, he is waiting for You. Therefore, come back to please us. All the boys playing with You and Kṛṣṇa should now go to their homes.
- Sloka 17:
- “Nanda Mahārāja, král Vraji, čeká, až bude moci jíst. Čeká na Tebe, můj milý synu Balarāmo. Pojď tedy prosím zpátky a udělej nám radost. Všichni chlapci, kteří si s Tebou a s Kṛṣṇou hrají, by teď měli jít do svých domovů.”
- Text 18:
- Mother Yaśodā further told Kṛṣṇa: My dear son, because of playing all day, Your body has become covered with dust and sand. Therefore, come back, take Your bath and cleanse Yourself. Today the moon is conjoined with the auspicious star of Your birth. Therefore, be pure and give cows in charity to the brāhmaṇas.
- Sloka 18:
- Matka Yaśodā dále řekla Kṛṣṇovi: “Můj milý synu, celý den sis hrál, a Tvé tělo je proto pokryté prachem a pískem. Pojď se vykoupat! Měsíc je dnes v konjunkci s příznivou hvězdou Tvého narození, tak buď čistý a rozdej krávy brāhmaṇům.”
- Text 19:
- Just see how all Your playmates of Your own age have been cleansed and decorated with beautiful ornaments by their mothers. You should come here, and after You have taken Your bath, eaten Your lunch and been decorated with ornaments, You may play with Your friends again.
- Sloka 19:
- “Jen se podívej, jak všechny Tvé stejně staré kamarády jejich matky umyly a ozdobily krásnými šperky! Měl by si sem přijít, a až se vykoupeš, sníš oběd a necháš se ozdobit, můžeš si se svými kamarády zase hrát.”
- Text 20:
- My dear Mahārāja Parīkṣit, because of intense love and affection, mother Yaśodā, Kṛṣṇa’s mother, considered Kṛṣṇa, who was at the peak of all opulences, to be her own son. Thus she took Kṛṣṇa by the hand, along with Balarāma, and brought Them home, where she performed her duties by fully bathing Them, dressing Them and feeding Them.
- Sloka 20:
- Milý Mahārāji Parīkṣite, Yaśodā, Kṛṣṇova matka, pod vlivem intenzivní lásky považovala Kṛṣṇu, jenž byl korunou všeho bohatství, za svého syna. Vzala tedy Kṛṣṇu i Balarāmu za ruce a přivedla Je domů, kde vykonala své povinnosti-celé Je vykoupala, oblékla a nakrmila.
- Text 21:
- Śrī Śukadeva Gosvāmī continued: Then one time, having seen the great disturbances in Bṛhadvana, all the elderly persons among the cowherd men, headed by Nanda Mahārāja, assembled and began to consider what to do to stop the continuous disturbing situations in Vraja.
- Sloka 21:
- Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté se sešli všichni starší pastevci v čele s Nandou Mahārājem, a jelikož v Bṛhadvanu zažili již tolik velkých pohrom, zvažovali, co udělat, aby zastavili sled znepokojujících událostí, ke kterým ve Vraji docházelo.
- Text 22:
- At this meeting of all the inhabitants of Gokula, a cowherd man named Upananda, who was the most mature in age and knowledge and was very experienced according to time, circumstances and country, made this suggestion for the benefit of Rāma and Kṛṣṇa.
- Sloka 22:
- Pastevec jménem Upānanda, který byl nejzralejší věkem i poznáním a měl hodně zkušeností s ohledem na čas, místo a okolnosti, přednesl na tomto shromáždění všech obyvatel Gokuly následující návrh pro dobro Rāmy a Kṛṣṇy.
- Text 23:
- He said: My dear friends the cowherd men, in order to do good to this place, Gokula, we should leave it, because so many disturbances are always occurring here, just for the purpose of killing Rāma and Kṛṣṇa.
- Sloka 23:
- Pravil: “Moji milí přátelé, pastevci, pro dobro tohoto místa, Gokuly, bychom ho měli opustit, protože zde stále dochází k mnoha pohromám sledujícím jediný záměr-usmrtit Rāmu a Kṛṣṇu.”
- Text 24:
- The child Kṛṣṇa, simply by the mercy of the Supreme Personality of Godhead, was somehow or other rescued from the hands of the Rākṣasī Pūtanā, who was determined to kill Him. Then, again by the mercy of the Supreme Godhead, the handcart missed falling upon the child.
- Sloka 24:
- “Jedině milost Nejvyšší Osobnosti Božství zachránila malého Kṛṣṇu ze spárů Rākṣasī Pūtany, která byla odhodlaná Ho zabít. Pak se znovu Nejvyšší Bůh postaral o to, aby dítě nezavalil ruční vozík.”
- Text 25:
- Then again, the demon Tṛṇāvarta, in the form of a whirlwind, took the child away into the dangerous sky to kill Him, but the demon fell down onto a slab of stone. In that case also, by the mercy of Lord Viṣṇu or His associates, the child was saved.
- Sloka 25:
- “Poté ještě odnesl dítě démon Tṛṇāvarta v podobě větrného víru. Vynesl Je do nebezpečné výšky, aby ukončil Jeho život, ale sám spadl na plochý balvan. I v tomto případě se dítě milostí Pána Viṣṇua nebo Jeho společníků zachránilo.”
- Text 26:
- Even the other day, neither Kṛṣṇa nor any of His playmates died from the falling of the two trees, although the children were near the trees or even between them. This also is to be considered the mercy of the Supreme Personality of Godhead.
- Sloka 26:
- Nedávno se také stalo, že spadly dva stromy, a přestože byly děti blízko nich, nebo dokonce mezi nimi, Kṛṣṇa ani žádný z Jeho kamarádů nezahynul. I to musíme považovat za milost Nejvyšší Osobnosti Božství.”
- Text 27:
- All these incidents are being caused by some unknown demon. Before he comes here to create another disturbance, it is our duty to go somewhere else with the boys until there are no more disturbances.
- Sloka 27:
- “Všechny tyto události způsobuje nějaký neznámý démon. Dokud tyto pohromy neskončí, jsme povinni jít s chlapci někam jinam, dříve než sem přijde a způsobí nějaké další neštěstí.”
- Text 28:
- Between Nandeśvara and Mahāvana is a place named Vṛndāvana. This place is very suitable because it is lush with grass, plants and creepers for the cows and other animals. It has nice gardens and tall mountains and is full of facilities for the happiness of all the gopas and gopīs and our animals.
- Sloka 28:
- “Mezi Nandīśvarou a Mahāvanem leží místo zvané Vṛndāvan, které je velice vhodné k životu, protože tam rostou v hojné míře traviny a popínavé i jiné rostliny pro krávy a další zvířata. Jsou tam pěkné zahrady a vysoké kopce a celkově dobré podmínky zaručující štěstí všech gopů, gopī i našich zvířat.”
- Text 29:
- Therefore, let us immediately go today. There is no need to wait any further. If you agree to my proposal, let us prepare all the bullock carts and put the cows in front of us, and let us go there.
- Sloka 29:
- “Proto vyjeďme okamžitě, ještě dnes. Již není na co čekat. Pokud souhlasíte s mým návrhem, připravme všechny volské povozy, nechme jít krávy před námi a vydejme se tam.”
- Text 30:
- Upon hearing this advice from Upananda, the cowherd men unanimously agreed. “Very nice,” they said. “Very nice.” Thus they sorted out their household affairs, placed their clothing and other paraphernalia on the carts, and immediately started for Vṛndāvana.
- Sloka 30:
- Po vyslechnutí této Upānandovy rady pastevci jednomyslně souhlasili. “Výborně!” říkali, “Výborně!” Dali do pořádku vše ohledně svých domácích záležitostí, uložili své oděvy a jiný osobní majetek na vozy a ihned vyjeli do Vṛndāvanu.
- Texts 31-32:
- Keeping all the old men, women, children and household paraphernalia on the bullock carts and keeping all the cows in front, the cowherd men picked up their bows and arrows with great care and sounded bugles made of horn. O King Parīkṣit, in this way, with bugles vibrating all around, the cowherd men, accompanied by their priests, began their journey.
- Sloka 31-32:
- Všechny starce, ženy, děti a vybavení domácnosti vezli pastevci na povozech tažených voly. Pečlivě si připravili luky a šípy a pak rozezněli trubky zhotovené z rohů. Ó králi Parīkṣite, takto, za hlaholu trubek ozývajícího se ze všech stran, se pastevci, doprovázeni svými kněžími, vydali na cestu.
- Text 33:
- The cowherd women, riding on the bullock carts, were dressed very nicely with excellent garments, and their bodies, especially their breasts, were decorated with fresh kuṅkuma powder. As they rode, they began to chant with great pleasure the pastimes of Kṛṣṇa.
- Sloka 33:
- Pastevkyně, které jely na vozech, byly pěkně oblečené do skvělých šatů a jejich těla, zvláště ňadra, byla ozdobena čerstvým kunkumovým práškem. Během jízdy s velkým potěšením opěvovaly Kṛṣṇovy zábavy.
- Text 34:
- Thus hearing about the pastimes of Kṛṣṇa and Balarāma with great pleasure, mother Yaśodā and Rohiṇīdevī, so as not to be separated from Kṛṣṇa and Balarāma for even a moment, got up with Them on one bullock cart. In this situation, they all looked very beautiful.
- Sloka 34:
- Matka Yaśodā a Rohiṇīdevī poslouchaly vyprávění o zábavách Kṛṣṇy a Balarāmy s nesmírnou radostí. Jelikož nechtěly být od svých synů ani na okamžik odloučené, nasedly s Nimi na jeden vůz. Všichni společně tak vypadali překrásně.
- Text 35:
- In this way they entered Vṛndāvana, where it is always pleasing to live in all seasons. They made a temporary place to inhabit by placing their bullock carts around them in the shape of a half moon.
- Sloka 35:
- Tak přijeli do Vṛndāvanu, kde je vždy příjemné žít, ve všech ročních obdobích. Vytvořili si provizorní sídlo tak, že kolem sebe rozestavili vozy do tvaru půlměsíce.
- Text 37:
- In this way, Kṛṣṇa and Balarāma, acting like small boys and talking in half-broken language, gave transcendental pleasure to all the inhabitants of Vraja. In due course of time, They became old enough to take care of the calves.
- Sloka 37:
- Svým chováním malých chlapců a dětským žvatláním působili Kṛṣṇa a Balarāma transcendentální potěšení všem obyvatelům Vraji. Časem dospěli do věku, kdy dostali na starost telata.
- Text 38:
- Not far away from Their residential quarters, both Kṛṣṇa and Balarāma, equipped with all kinds of playthings, played with other cowherd boys and began to tend the small calves.
- Sloka 38:
- Kṛṣṇa i Balarāma, vybaveni různými hračkami, si nedaleko od svých obydlí hráli s dalšími pasáčky a přitom pásli malá telátka.
- Texts 39-40:
- Sometimes Kṛṣṇa and Balarāma would play on Their flutes, sometimes They would throw ropes and stones devised for getting fruits from the trees, sometimes They would throw only stones, and sometimes, Their ankle bells tinkling, They would play football with fruits like bael and āmalakī. Sometimes They would cover Themselves with blankets and imitate cows and bulls and fight with one another, roaring loudly, and sometimes They would imitate the voices of the animals. In this way They enjoyed sporting, exactly like two ordinary human children.
- Sloka 39-40:
- Někdy Kṛṣṇa a Balarāma hráli na své flétny, jindy vrhali prakem kameny, aby dostali ovoce ze stromů, nebo házeli samotné kameny a jindy s cinkajícími nákotníčky hráli kopanou s plody, jako je bél či āmalakī. Někdy si přes sebe hodili přikrývky a hráli si na krávy a býky, a pak spolu s hlasitým křikem bojovali, nebo jindy napodobovali zvířecí hlasy. Tak se bavili, úplně stejně jako dvě obyčejné lidské děti.
- Text 41:
- One day while Rāma and Kṛṣṇa, along with Their playmates, were tending the calves on the bank of the river Yamunā, another demon arrived there, desiring to kill Them.
- Sloka 41:
- Jednoho dne, když Rāma a Kṛṣṇa se svými kamarády pásli telátka na břehu řeky Yamuny, přišel tam další démon, který Je chtěl zabít.
- Text 42:
- When the Supreme Personality of Godhead saw that the demon had assumed the form of a calf and entered among the groups of other calves, He pointed out to Baladeva, “Here is another demon.” Then He very slowly approached the demon, as if He did not understand the demon’s intentions.
- Sloka 42:
- Když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, viděl, že se démon proměnil v tele a vmísil se mezi ostatní telata, upozornil Baladevu: “Tady je další démon.” Pak se k démonovi pozvolna přiblížil, jako kdyby neznal jeho záměry.
- Text 43:
- Thereafter, Śrī Kṛṣṇa caught the demon by the hind legs and tail, twirled the demon’s whole body very strongly until the demon was dead, and threw him into the top of a kapittha tree, which then fell down, along with the body of the demon, who had assumed a great form.
- Sloka 43:
- Poté Śrī Kṛṣṇa chytil démona za zadní nohy a za ocas, prudce jím točil, dokud démon nezemřel, a vyhodil ho do koruny stromu kapittha. Ten se pak zřítil na zem i s démonovým tělem, jež nabylo obrovských rozměrů.
- Text 44:
- Upon seeing the dead body of the demon, all the cowherd boys exclaimed, “Well done, Kṛṣṇa! Very good, very good! Thank You.” In the upper planetary system, all the demigods were pleased, and therefore they showered flowers on the Supreme Personality of Godhead.
- Sloka 44:
- Když pasáčci viděli démonovo mrtvé tělo, všichni volali: “To se Ti povedlo, Kṛṣṇo! Výborně! Výborně! Děkujeme Ti!” Všichni polobozi ve vyšším planetárním systému měli radost a zasypávali Nejvyšší Osobnost Božství květy.
- Text 45:
- After the killing of the demon, Kṛṣṇa and Balarāma finished Their breakfast in the morning, and while continuing to take care of the calves, They wandered here and there. Kṛṣṇa and Balarāma, the Supreme Personalities of Godhead, who maintain the entire creation, now took charge of the calves as if cowherd boys.
- Sloka 45:
- Po usmrcení démona dojedli Kṛṣṇa a Balarāma svou snídani, a přitom jak pokračovali v pasení telátek, putovali z místa na místo. Kṛṣṇa a Balarāma, Nejvyšší Osobnosti Božství, kteří udržují celé stvoření, pečovali o telata, jako kdyby byli obyčejnými pasáčky.
- Text 46:
- One day all the boys, including Kṛṣṇa and Balarāma, each boy taking his own group of calves, brought the calves to a reservoir of water, desiring to allow them to drink. After the animals drank water, the boys drank water there also.
- Sloka 46:
- Jednoho dne přivedli všichni chlapci včetně Kṛṣṇy a Balarāmy svá stáda telat k vodní nádrži, aby jim dali napít. Poté, co se napojila zvířata, pili vodu i chlapci.
- Text 47:
- Right by the reservoir, the boys saw a gigantic body resembling a mountain peak broken and struck down by a thunderbolt. They were afraid even to see such a huge living being.
- Sloka 47:
- Hned vedle nádrže hoši spatřili obrovského tvora připomínajícího vrchol hory odštípnutý a sražený na zem bleskem. Už jen pohled na tak ohromnou živou bytost jim naháněl strach.
- Text 48:
- That great-bodied demon was named Bakāsura. He had assumed the body of a duck with a very sharp beak. Having come there, he immediately swallowed Kṛṣṇa.
- Sloka 48:
- Tento obrovský démon se jmenoval Bakāsura. Vzal na sebe podobu volavky s velice ostrým zobákem. Jakmile tam přišel, okamžitě Kṛṣṇu spolkl.
- Text 50:
- Kṛṣṇa, who was the father of Lord Brahmā but who was acting as the son of a cowherd man, became like fire, burning the root of the demon’s throat, and the demon Bakāsura immediately disgorged Him. When the demon saw that Kṛṣṇa, although having been swallowed, was unharmed, he immediately attacked Kṛṣṇa again with his sharp beak.
- Sloka 50:
- Kṛṣṇa, který je otcem Pána Brahmy, ale jednal jako syn pastevce krav, začal démona pálit vzadu v hrdle jako oheň a Bakāsura Ho okamžitě vyvrhl. Když zjistil, že Kṛṣṇovi spolknutí vůbec neublížilo, ihned na Něho zaútočil svým ostrým zobákem.
- Text 51:
- When Kṛṣṇa, the leader of the Vaiṣṇavas, saw that the demon Bakāsura, the friend of Kaṁsa, was endeavoring to attack Him, with His arms He captured the demon by the two halves of the beak, and in the presence of all the cowherd boys Kṛṣṇa very easily bifurcated him, as a child splits a blade of vīraṇa grass. By thus killing the demon, Kṛṣṇa very much pleased the denizens of heaven.
- Sloka 51:
- Když Kṛṣṇa, vůdce vaiṣṇavů, viděl, že se Ho Bakāsura, přítel Kaṁsy, snaží napadnout, rukama chytil démona za obě půlky zobáku a před všemi pasáčky ho snadno roztrhl, jako když dítě podélně rozpůlí stéblo trávy vīraṇa. Tímto usmrcením démona velice potěšil obyvatele nebeských planet.
- Text 52:
- At that time, the celestial denizens of the higher planetary system showered mallikā-puṣpa, flowers grown in Nandana-kānana, upon Kṛṣṇa, the enemy of Bakāsura. They also congratulated Him by sounding celestial kettledrums and conchshells and by offering prayers. Seeing this, the cowherd boys were struck with wonder.
- Sloka 52:
- Nebeští obyvatelé vyššího planetárního systému tehdy shazovali na Kṛṣṇu, nepřítele Bakāsury, květy mallikā, jež rostou v Nandana-kānaně. Blahopřáli Mu také hrou na nebeské kotle a lastury a rovněž svými modlitbami. Pasáčkové při pohledu na to vše žasli.
- Text 53:
- Just as the senses are pacified when consciousness and life return, so when Kṛṣṇa was freed from this danger, all the boys, including Balarāma, thought that their life had been restored. They embraced Kṛṣṇa in good consciousness, and then they collected their own calves and returned to Vrajabhūmi, where they declared the incident loudly.
- Sloka 53:
- Jakmile Kṛṣṇa vyvázl z tohoto nebezpečí, všichni chlapci včetně Balarāmy si mysleli, že znovu ožili, tak jako se uklidní smysly, když se člověku vrátí život a vědomí. Radostně Kṛṣṇu objali, shromáždili svá telata a vrátili se do Vrajabhūmi, kde hlasitě rozhlašovali, co se stalo.
- Text 54:
- When the cowherd men and women heard about the killing of Bakāsura in the forest, they were very much astonished. Upon seeing Kṛṣṇa and hearing the story, they received Kṛṣṇa very eagerly, thinking that Kṛṣṇa and the other boys had returned from the mouth of death. Thus they looked upon Kṛṣṇa and the boys with silent eyes, not wanting to turn their eyes aside now that the boys were safe.
- Sloka 54:
- Když pastevci a pastevkyně slyšeli o zabití Bakāsury v lese, byli ohromeni. Jakmile uviděli Kṛṣṇu a vyslechli celý příběh, přijali Kṛṣṇu s velkou dychtivostí, neboť si mysleli, že On a ostatní chlapci unikli ze chřtánu smrti. Mlčky tedy hleděli na Kṛṣṇu s Jeho kamarády, a když teď byli chlapci v bezpečí, nechtěli z nich spustit oči.
- Text 55:
- The cowherd men, headed by Nanda Mahārāja, began to contemplate: It is very astonishing that although this boy Kṛṣṇa has many times faced many varied causes of death, by the grace of the Supreme Personality of Godhead it was these causes of fear that were killed, instead of Him.
- Sloka 55:
- Pastevci v čele s Nandou Mahārājem začali rozjímat: “Je úžasné, že tento chlapec Kṛṣṇa mnohokrát čelil různým příčinám smrti, ale milostí Nejvyšší Osobnosti Božství byly místo Něj zabity právě tyto hrozby!”
- Text 56:
- Although the causes of death, the daityas, were very fierce, they could not kill this boy Kṛṣṇa. Rather, because they came to kill innocent boys, as soon as they approached they themselves were killed, exactly like flies attacking a fire.
- Sloka 56:
- “I když Daityové, kteří představovali příčiny smrti, byli opravdu děsiví, tohoto chlapce Kṛṣṇu zahubit nedokázali. Naopak-jelikož přicházeli zabíjet nevinné chlapce, byli usmrceni sami, jen co se přiblížili. Dopadli jako můry útočící na oheň.”
- Text 57:
- The words of persons in full knowledge of Brahman never become untrue. It is very wonderful that whatever Garga Muni predicted we are now actually experiencing in all detail.
- Sloka 57:
- “Nikdy se nestává, že by slova těch, kdo mají úplné poznání Brahmanu, nebyla pravdivá. Je úžasné, že vše, co Gargamuni předpověděl, nyní do posledních podrobností skutečně zažíváme!”
- Text 58:
- In this way all the cowherd men, headed by Nanda Mahārāja, enjoyed topics about the pastimes of Kṛṣṇa and Balarāma with great transcendental pleasure, and they could not even perceive material tribulations.
- Sloka 58:
- Takto se všichni pastevci v čele s Nandou Mahārājem těšili z vyprávění o zábavách Kṛṣṇy a Balarāmy. Zažívali velkou transcendentální radost a ani nevnímali hmotné strasti.
- Text 59:
- In this way Kṛṣṇa and Balarāma passed Their childhood age in Vrajabhūmi by engaging in activities of childish play, such as playing hide-and-seek, constructing a make-believe bridge on the ocean, and jumping here and there like monkeys.
- Sloka 59:
- Tak trávili Kṛṣṇa a Balarāma dobu svého dětství ve Vrajabhūmi různými dětskými hrami-hráli si na schovávanou, stavěli pomyslné mosty přes moře nebo skákali sem a tam jako opice.