CHAPTER TEN
KAPITOLA DESÁTÁ
The Deliverance of the Yamala-arjuna Trees
Vysvobození yamala-arjunových stromů
This chapter describes how Kṛṣṇa broke the twin arjuna trees, from which Nalakūvara and Maṇigrīva, the sons of Kuvera, then came out.
Tato kapitola popisuje, jak Kṛṣṇa zlámal dva vedle sebe stojící arjunové stromy, z nichž se potom zjevili Nalakūvara a Maṇigrīva, synové Kuvery.
Nalakūvara and Maṇigrīva were great devotees of Lord Śiva, but because of material opulence they became so extravagant and senseless that one day they were enjoying with naked girls in a lake and shamelessly walking here and there. Suddenly Nārada Muni passed by, but they were so maddened by their wealth and false prestige that even though they saw Nārada Muni present, they remained naked and were not even ashamed. In other words, because of opulence and false prestige, they lost their sense of common decency. Of course, it is the nature of the material qualities that when one becomes very much opulent in terms of wealth and a prestigious position, one loses one’s sense of etiquette and does not care about anyone, even a sage like Nārada Muni. For such bewildered persons (ahaṅkāra-vimūḍhātmā), who especially deride devotees, the proper punishment is to be again stricken with poverty. The Vedic rules and regulations prescribe how to control the false sense of prestige by the practice of yama, niyama and so on (tapasā brahmacaryeṇa śamena ca damena ca). A poor man can be convinced very easily that the prestige of an opulent position in this material world is temporary, but a rich man cannot. Therefore Nārada Muni set an example by cursing these two persons, Nalakūvara and Maṇigrīva, to become dull and unconscious like trees. This was a fit punishment. But because Kṛṣṇa is always merciful, even though they were punished they were fortunate enough to see the Supreme Personality of Godhead face to face. Therefore the punishment given by Vaiṣṇavas is not at all punishment; rather, it is another kind of mercy. By the curse of the devarṣi, Nalakūvara and Maṇigrīva became twin arjuna trees and remained in the courtyard of mother Yaśodā and Nanda Mahārāja, waiting for the opportunity to see Kṛṣṇa directly. Lord Kṛṣṇa, by the desire of His devotee, uprooted these yamala-arjuna trees, and when Nalakūvara and Maṇigrīva were thus delivered by Kṛṣṇa after one hundred years of the devas, their old consciousness revived, and they offered Kṛṣṇa prayers suitable to be offered by demigods. Having thus gotten the opportunity to see Kṛṣṇa face to face, they understood how merciful Nārada Muni was, and therefore they expressed their indebtedness to him and thanked him. Then, after circumambulating the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, they departed for their respective abodes.
Nalakūvara a Maṇigrīva byli velcí oddaní Pána Śivy, ale kvůli hmotnému bohatství se z nich stali výstřední hlupáci. Jednoho dne si užívali v jezeře s nahými dívkami a beze studu se procházeli sem a tam. Náhle šel kolem Nārada Muni, ale oni byli tak poblouznění svým bohatstvím a planou slávou, že i když ho viděli, zůstali nazí a ani se nestyděli. Jinými slovy, pod vlivem bohatství a plané slávy ztratili smysl pro běžnou slušnost. To je přirozený důsledek hmotných vlastností-když někdo získá velké jmění a prestižní postavení, ztratí smysl pro etiketu a na nikoho nebere ohled; ani na mudrce, jako je Nārada Muni. Pro tyto zmatené osoby (ahaṅkāra-vimūḍhātmā), jež se zvláště vysmívají oddaným, je vhodným trestem, aby je znovu stihla chudoba. Védská pravidla učí, jak ovládat nemístnou pýchu následováním zásad, jako jsou yama, niyama a tak dále (tapasā brahmacaryeṇa śamena ca damena ca). Chudého člověka lze snadno přesvědčit, že sláva plynoucí z honosného postavení na tomto světě je dočasná, ale bohatého člověka nikoliv. Proto Nārada Muni tyto dvě osoby, Nalakūvaru a Maṇigrīvu, pro poučení proklel, aby se stali tupými a nevědomými stromy. To pro ně bylo vhodné potrestání. Kṛṣṇa je však vždy milostivý, a proto i když byli potrestáni, měli to štěstí, že mohli tváří v tvář spatřit Nejvyšší Osobnost Božství. Trest vaiṣṇavů tedy není žádným trestem, ale spíše jinou formou milosti. Kletbou devarṣiho se Nalakūvara a Maṇigrīva stali dvěma arjunovými stromy, jež stály na dvoře matky Yaśody a Nandy Mahārāje a čekaly na příležitost, kdy se setkají s Kṛṣṇou. Pán Kṛṣṇa tyto yamala-arjunové stromy na přání svého oddaného vyvrátil, a jakmile byli Nalakūvara a Maṇigrīva po sto letech devů Kṛṣṇou vysvobozeni, obnovilo se jejich staré vědomí a přednesli Kṛṣṇovi modlitby hodné polobohů. Když dostali příležitost vidět Kṛṣṇu tváří v tvář, pochopili, jak byl Nārada Muni milostivý, a proto mu vyjádřili své díky a to, jak jsou mu zavázáni. Poté Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, obřadně obešli a odebrali se do svých domovů.
- Text 1:
- King Parīkṣit inquired from Śukadeva Gosvāmī: O great and powerful saint, what was the cause of Nalakūvara’s and Maṇigrīva’s having been cursed by Nārada Muni? What did they do that was so abominable that even Nārada, the great sage, became angry at them? Kindly describe this to me.
- Sloka 1:
- Král Parīkṣit se tázal Śukadevy Gosvāmīho: “Ó velký a mocný světče, z jaké příčiny Nārada Muni proklel Nalakūvaru a Maṇigrīvu? Čeho tak hrozného se dopustili, že se na ně dokonce i velký mudrc Nārada rozhněval? Prosím, vylož mi to.”
- Texts 2-3:
- Śukadeva Gosvāmī said: O King Parīkṣit, because the two sons of Kuvera had been elevated to the association of Lord Śiva, of which they were very much proud, they were allowed to wander in a garden attached to Kailāsa Hill, on the bank of the Mandākinī River. Taking advantage of this, they used to drink a kind of liquor called Vāruṇī. Accompanied by women singing after them, they would wander in that garden of flowers, their eyes always rolling in intoxication.
- Sloka 2-3:
- Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, jelikož se dva Kuverovi synové stali společníky Pána Śivy, na což byli velice pyšní, bylo jim dovoleno navštěvovat zahradu přiléhající k hoře Kailāsu, na břehu řeky Mandākinī. Využívali této možnosti a opájeli se nápojem zvaným Vāruṇī. V doprovodu žen, které zpívaly podle nich, se toulali touto zahradou plnou květin a v opilosti bez ustání kouleli očima.
- Text 4:
- Within the waters of the Mandākinī Ganges, which were crowded with gardens of lotus flowers, the two sons of Kuvera would enjoy young girls, just like two male elephants enjoying in the water with female elephants.
- Sloka 4:
- Ve vodách Mandākinī Gangy, jež byly hustě zarostlé lotosy, si dva synové Kuvery užívali s mladými dívkami, jako když si dva sloni užívají ve vodě se slonicemi.
- Text 5:
- O Mahārāja Parīkṣit, by some auspicious opportunity for the two boys, the great saint Devarṣi Nārada once appeared there by chance. Seeing them intoxicated, with rolling eyes, he could understand their situation.
- Sloka 5:
- Ó Mahārāji Parīkṣite, jednou se na chlapce usmálo štěstí-shodou okolností se tam objevil velký světec Devarṣi Nārada. Když viděl, jak jsou opilí a koulejí očima, pochopil jejich situaci.
- Text 6:
- Upon seeing Nārada, the naked young girls of the demigods were very much ashamed. Afraid of being cursed, they covered their bodies with their garments. But the two sons of Kuvera did not do so; instead, not caring about Nārada, they remained naked.
- Sloka 6:
- Jakmile mladé dívky, dcery polobohů, spatřily Nāradu, velmi se zastyděly a ve strachu z prokletí si zahalily těla šaty. Dva Kuverovi synové to však neudělali; Nārady si nevšímali a zůstali nazí.
- Text 7:
- Seeing the two sons of the demigods naked and intoxicated by opulence and false prestige, Devarṣi Nārada, in order to show them special mercy, desired to give them a special curse. Thus he spoke as follows.
- Sloka 7:
- Když Devarṣi Nārada viděl dva nahé syny polobohů, omámené bohatstvím a samolibostí, chtěl jim projevit zvláštní milost, a rozhodl se na ně proto uvalit zvláštní kletbu. Promluvil tedy následovně.
- Text 8:
- Nārada Muni said: Among all the attractions of material enjoyment, the attraction of riches bewilders one’s intelligence more than having beautiful bodily features, taking birth in an aristocratic family, and being learned. When one is uneducated but falsely puffed up by wealth, the result is that one engages his wealth in enjoying wine, women and gambling.
- Sloka 8:
- Nārada Muni řekl: “Lákadlo v podobě bohatství mate inteligenci ze všech lákadel hmotného požitku nejvíce-více než krásné tělo, urozený původ a vzdělanost. Ten, kdo je nevzdělaný, ale přitom nemístně pyšný na svůj majetek, utrácí za požitky z vína, žen a hazardu.”
- Text 9:
- Unable to control their senses, rascals who are falsely proud of their riches or their birth in aristocratic families are so cruel that to maintain their perishable bodies, which they think will never grow old or die, they kill poor animals without mercy. Sometimes they kill animals merely to enjoy an excursion.
- Sloka 9:
- “Darebáci, kteří jsou nemístně pyšní na své bohatství nebo urozený původ a nedokáží ovládat své smysly, jsou tak krutí, že nemilosrdně zabíjejí nebohá zvířata v zájmu udržení svých vlastních pomíjivých těl, o kterých si myslí, že nikdy nezestárnou a nezemřou. Někdy zabíjí zvířata jen proto, aby se pobavili na vyjížďce.”
- Text 10:
- While living one may be proud of one’s body, thinking oneself a very big man, minister, president or even demigod, but whatever one may be, after death this body will turn either into worms, into stool or into ashes. If one kills poor animals to satisfy the temporary whims of this body, one does not know that he will suffer in his next birth, for such a sinful miscreant must go to hell and suffer the results of his actions.
- Sloka 10:
- “Během svého života může být člověk pyšný na své tělo a považovat se za významnou osobu, ministra, prezidenta, nebo dokonce i poloboha, ale ať už je čímkoliv, po smrti se jeho tělo promění buď v červy, výkaly nebo popel. Pokud zabíjí nebohá zvířata pro uspokojení dočasných rozmarů tohoto těla, pak neví, že bude muset v příštím životě trpět, neboť takový hříšný ničema musí jít do pekla a pykat za své jednání.”
- Text 11:
- While alive, does this body belong to its employer, to the self, to the father, the mother, or the mother’s father? Does it belong to the person who takes it away by force, to the slave master who purchases it, or to the sons who burn it in the fire? Or, if the body is not burned, does it belong to the dogs that eat it? Among the many possible claimants, who is the rightful claimant? Not to ascertain this but instead to maintain the body by sinful activities is not good.
- Sloka 11:
- “Patří toto tělo během života svému zaměstnavateli, svému vlastnímu já, otci, matce nebo snad otci matky? Patří tomu, kdo ho násilím odvede, otrokáři, který si ho koupí, nebo synům, kteří ho spálí v ohni? A pokud není spáleno, patří snad psům, kteří ho sežerou? Kdo z těchto osob, které si na něj mohou činit nárok, je právoplatným vlastníkem? Nesnažit se to zjistit a místo toho udržovat tělo pomocí hříšných činností není dobré.”
- Text 12:
- This body, after all, is produced by the unmanifested nature and again annihilated and merged in the natural elements. Therefore, it is the common property of everyone. Under the circumstances, who but a rascal claims this property as his own and while maintaining it commits such sinful activities as killing animals just to satisfy his whims? Unless one is a rascal, one cannot commit such sinful activities.
- Sloka 12:
- “Toto tělo je koneckonců vytvořeno neprojevenou přírodou, znovu zničeno a smíseno s přírodními prvky. Je tedy společným majetkem všech. Kdo jiný než darebák by za těchto okolností prohlašoval toto vlastnictví za své a při péči o ně páchal tak hříšné činnosti, jako je zabíjení zvířat jen pro uspokojení vlastních rozmarů? Nikdo nemůže takto hřešit, aniž by byl darebák.”
- Text 13:
- Atheistic fools and rascals who are very much proud of wealth fail to see things as they are. Therefore, returning them to poverty is the proper ointment for their eyes so they may see things as they are. At least a poverty-stricken man can realize how painful poverty is, and therefore he will not want others to be in a painful condition like his own.
- Sloka 13:
- “Ateističtí hlupáci a darebáci, kteří jsou velice pyšní na své bohatství, nejsou schopni vidět věci tak, jak se skutečně mají. Správným balzámem pro jejich oči, aby znovu viděli v pravém světle, je proto přivést je zpět k chudobě. Chudý člověk alespoň vnímá, jak je chudoba nepříjemná, a proto nechce, aby druzí byli ve stejně těžké situaci jako on.”
- Text 14:
- By seeing their faces, one whose body has been pricked by pins can understand the pain of others who are pinpricked. Realizing that this pain is the same for everyone, he does not want others to suffer in this way. But one who has never been pricked by pins cannot understand this pain.
- Sloka 14:
- “Ten, jehož tělo bylo pobodáno, chápe bolest druhých, do nichž je bodáno, když jen uvidí jejich tvář. Jelikož si uvědomuje, že tato bolest je stejná pro všechny, nechce, aby druzí tímto způsobem trpěli. Ale ten, kdo nikdy pobodán nebyl, nemůže tuto bolest pochopit.”
- Text 15:
- A poverty-stricken man must automatically undergo austerities and penances because he does not have the wealth to possess anything. Thus his false prestige is vanquished. Always in need of food, shelter and clothing, he must be satisfied with what is obtained by the mercy of providence. Undergoing such compulsory austerities is good for him because this purifies him and completely frees him from false ego.
- Sloka 15:
- “Chudý člověk se musí automaticky podrobovat askezi, protože nic nevlastní. Tak je zničena jeho samolibost. Neustále postrádá jídlo, útočiště a šaty a musí se spokojit s tím, co dostane řízením Prozřetelnosti. Podstupování této nedobrovolné askeze je pro něho dobré, neboť ho očišťuje a zcela zbavuje falešného ega.”
- Text 16:
- Always hungry, longing for sufficient food, a poverty-stricken man gradually becomes weaker and weaker. Having no extra potency, his senses are automatically pacified. A poverty-stricken man, therefore, is unable to perform harmful, envious activities. In other words, such a man automatically gains the results of the austerities and penances adopted voluntarily by saintly persons.
- Sloka 16:
- “Chudý člověk má neustále hlad a touží mít dostatek jídla, a postupně se tak stává slabším a slabším. Nemá energie nazbyt, a proto jsou jeho smysly automaticky umírněné. Díky tomu není schopen nikomu ubližovat. Jinými slovy, takový člověk automaticky získá výsledky askeze, které se dobrovolně podrobují světci.”
- Text 17:
- Saintly persons may freely associate with those who are poverty-stricken, but not with those who are rich. A poverty-stricken man, by association with saintly persons, very soon becomes uninterested in material desires, and the dirty things within the core of his heart are cleansed away.
- Sloka 17:
- “S těmi, kdo jsou postiženi chudobou, se mohou svaté osoby stýkat bez omezení, ale s bohatými nikoliv. Chudého člověka díky společnosti světců velice brzy přestanou zajímat hmotné touhy a nečistoty v jeho srdci budou odstraněny.”
- Text 18:
- Saintly persons [sādhus] think of Kṛṣṇa twenty-four hours a day. They have no other interest. Why should people neglect the association of such exalted spiritual personalities and try to associate with materialists, taking shelter of nondevotees, most of whom are proud and rich?
- Sloka 18:
- “Světci (sādhuové) myslí na Kṛṣṇu dvacet čtyři hodin denně. Nemají žádný jiný zájem. Proč by lidé měli opomíjet společnost tak vznešených duchovních osobností a vyhledávat společnost materialistů, přijímat útočiště u neoddaných, kteří jsou v převážné většině pyšní a bohatí?”
- Text 19:
- Therefore, since these two persons, drunk with the liquor named Vāruṇī, or Mādhvī, and unable to control their senses, have been blinded by the pride of celestial opulence and have become attached to women, I shall relieve them of their false prestige.
- Sloka 19:
- “Tito dva mladíci se opili alkoholickým nápojem zvaným Vāruṇī či Mādhvī a nedovedou ovládat své smysly. Jsou zaslepeni pýchou na nebeské bohatství a připoutali se k ženám, a proto je zbavím jejich falešné slávy.”
- Texts 20-22:
- These two young men, Nalakūvara and Maṇigrīva, are by fortune the sons of the great demigod Kuvera, but because of false prestige and madness after drinking liquor, they are so fallen that they are naked but cannot understand that they are. Therefore, because they are living like trees (for trees are naked but are not conscious), these two young men should receive the bodies of trees. This will be proper punishment. Nonetheless, after they become trees and until they are released, by my mercy they will have remembrance of their past sinful activities. Moreover, by my special favor, after the expiry of one hundred years by the measurement of the demigods, they will be able to see the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva, face to face, and thus revive their real position as devotees.
- Sloka 20-22:
- “Tito dva mladíci, Nalakūvara a Maṇigrīva, mají to štěstí, že jsou syny velkého poloboha Kuvery, ale kvůli nemístné pýše a šílenství, které se jich zmocnily následkem pití alkoholu, natolik poklesli, že jsou nazí, a ani o tom nevědí. A protože žijí jako stromy (neboť stromy jsou nahé, ale nemají rozvinuté vědomí), měli by dostat těla stromů. To pro ně bude správný trest. Nicméně i potom, co se stanou stromy, a dokud nebudou vysvobozeni, si budou mou milostí pamatovat své minulé hříšné činy. Navíc budou moci díky mému zvláštnímu požehnání po uplynutí sta let polobohů spatřit tváří v tvář Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudevu, a tak obnovit své pravé postavení oddaných.”
- Text 23:
- Śukadeva Gosvāmī continued: Having thus spoken, the great saint Devarṣi Nārada returned to his āśrama, known as Nārāyaṇa-āśrama, and Nalakūvara and Maṇigrīva became twin arjuna trees.
- Sloka 23:
- Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co velký světec, Devarṣi Nārada, takto promluvil, vrátil se do svého āśramu zvaného Nārāyaṇa-āśram a Nalakūvara a Maṇigrīva se stali dvěma arjunovými stromy.
- Text 24:
- The Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, to fulfill the truthfulness of the words of the greatest devotee, Nārada, slowly went to that spot where the twin arjuna trees were standing.
- Sloka 24:
- Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, chtěl dokázat pravdivost slov největšího oddaného, Nārady. Vydal se proto pomalu na místo, kde tyto dva arjunové stromy stály.
- Text 25:
- “Although these two young men are the sons of the very rich Kuvera and I have nothing to do with them, Devarṣi Nārada is My very dear and affectionate devotee, and therefore because he wanted Me to come face to face with them, I must do so for their deliverance.”
- Sloka 25:
- “I když jsou tito dva mladí muži synové velice bohatého Kuvery a já s nimi nemám co do činění, Devarṣi Nārada je Můj milovaný a milující oddaný, a jelikož si přál, abych se s nimi setkal tváří v tvář, musím to pro jejich osvobození udělat.”
- Text 26:
- Having thus spoken, Kṛṣṇa soon entered between the two arjuna trees, and thus the big mortar to which He was bound turned crosswise and stuck between them.
- Sloka 26:
- Kṛṣṇa brzy poté, co takto promluvil, vstoupil mezi dva arjunové stromy, a tak se velký hmoždíř, k němuž byl přivázán, převrátil a vzpříčil mezi nimi.
- Text 27:
- By dragging behind Him with great force the wooden mortar tied to His belly, the boy Kṛṣṇa uprooted the two trees. By the great strength of the Supreme Person, the two trees, with their trunks, leaves and branches, trembled severely and fell to the ground with a great crash.
- Sloka 27:
- Jak za sebou chlapec Kṛṣṇa s velkou silou táhl dřevěný hmoždíř, který byl připoutaný k Jeho břichu, oba stromy vyvrátil z kořenů. Působením svrchované moci Nejvyšší Osoby se oba stromy se svými kmeny, listy a větvemi mohutně otřásly a s hlasitým rachotem spadly na zem.
- Text 28:
- Thereafter, in that very place where the two arjuna trees had fallen, two great, perfect personalities, who appeared like fire personified, came out of the two trees. The effulgence of their beauty illuminating all directions, with bowed heads they offered obeisances to Kṛṣṇa, and with hands folded they spoke the following words.
- Sloka 28:
- Právě na tom místě, kam arjunové stromy dopadly, z nich vyšly dvě dokonalé bytosti, jež vypadaly jako zosobněný oheň a svou krásou ozařovaly všechny světové strany. Se skloněnými hlavami složily Kṛṣṇovi poklony a se sepjatýma rukama pronesly následující slova.
- Text 29:
- O Lord Kṛṣṇa, Lord Kṛṣṇa, Your opulent mysticism is inconceivable. You are the supreme, original person, the cause of all causes, immediate and remote, and You are beyond this material creation. Learned brāhmaṇas know [on the basis of the Vedic statement sarvaṁ khalv idaṁ brahma] that You are everything and that this cosmic manifestation, in its gross and subtle aspects, is Your form.
- Sloka 29:
- “Ó Pane Kṛṣṇo, ó Pane Kṛṣṇo, Tvůj mystický majestát je nepochopitelný! Jsi nejvyšší, původní osobou, příčinou všech příčin, bezprostřední i vzdálenou, a jsi nad tímto hmotným stvořením. Učení brāhmaṇové vědí (na základě védského tvrzení sarvaṁ khalv idaṁ brahma), že jsi vším a že tento vesmírný projev se svými hrubými a jemnými aspekty je Tvojí podobou.”
- Texts 30-31:
- You are the Supreme Personality of Godhead, the controller of everything. The body, life, ego and senses of every living entity are Your own self. You are the Supreme Person, Viṣṇu, the imperishable controller. You are the time factor, the immediate cause, and You are material nature, consisting of the three modes passion, goodness and ignorance. You are the original cause of this material manifestation. You are the Supersoul, and therefore You know everything within the core of the heart of every living entity.
- Sloka 30-31:
- “Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, vládce všeho. Tělo, životní síla, ego a smysly každé živé bytosti jsi Ty sám. Jsi Nejvyšší Osoba, Viṣṇu, nezničitelný vládce. Jsi čas, bezprostřední příčina a hmotná příroda, skládající se ze tří kvalit; vášně, dobra a nevědomosti. Jsi původní příčinou tohoto hmotného projevu. Jsi Nadduše, a proto víš o všem, co se skrývá v hloubi srdce každé živé bytosti.”
- Text 33:
- O Lord, whose glories are covered by Your own energy, You are the Supreme Personality of Godhead. You are Saṅkarṣaṇa, the origin of creation, and You are Vāsudeva, the origin of the caturvyūha. Because You are everything and are therefore the Supreme Brahman, we simply offer our respectful obeisances unto You.
- Sloka 33:
- “Ó Pane, jehož sláva je zakryta osobní energií, jsi Nejvyšší Osobnost Božství. Jsi Saṅkarṣaṇa, původ stvoření, a jsi Vāsudeva, původ catur-vyūhy. Jelikož jsi vším, a tedy Nejvyšším Brahmanem, pouze ti skládáme své uctivé poklony.”
- Texts 34-35:
- Appearing in bodies like those of an ordinary fish, tortoise and hog, You exhibit activities impossible for such creatures to perform — extraordinary, incomparable, transcendental activities of unlimited power and strength. These bodies of Yours, therefore, are not made of material elements, but are incarnations of Your Supreme Personality. You are the same Supreme Personality of Godhead, who have now appeared, with full potency, for the benefit of all living entities within this material world.
- Sloka 34-35:
- “Zjevuješ se v tělech podobných tělům obyčejné ryby, želvy nebo kance a předvádíš činnosti, jež tyto bytosti nejsou schopny vykonat-neobyčejné, nesrovnatelné, transcendentální činnosti odhalující nekonečnou moc a sílu. Tato Tvoje těla tedy nejsou tvořena hmotnými prvky, ale jsou inkarnacemi Tvé Svrchované Osobnosti. Jsi tentýž Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který se nyní zjevil se všemi energiemi pro dobro všech živých bytostí v tomto hmotném světě.”
- Text 36:
- O supremely auspicious, we offer our respectful obeisances unto You, who are the supreme good. O most famous descendant and controller of the Yadu dynasty, O son of Vasudeva, O most peaceful, let us offer our obeisances unto Your lotus feet.
- Sloka 36:
- “Ó svrchovaně příznivý Pane, s úctou se klaníme Tobě, který jsi nejvyšším dobrem. Ó slavný potomku a vládce yaduovské dynastie, ó synu Vasudevy, ó nejklidnější, klaníme se Tvým lotosovým nohám.”
- Text 37:
- O supreme form, we are always servants of Your servants, especially of Nārada Muni. Now give us permission to leave for our home. It is by the grace and mercy of Nārada Muni that we have been able to see You face to face.
- Sloka 37:
- “Ó nejvyšší podobo, jsme vždy služebníky Tvých služebníků, zvláště Nārady Muniho. Dovol nám nyní odejít do svého domova. Jedině Nāradovou milostí jsme Tě mohli spatřit tváří v tvář.”
- Text 38:
- Henceforward, may all our words describe Your pastimes, may our ears engage in aural reception of Your glories, may our hands, legs and other senses engage in actions pleasing to You, and may our minds always think of Your lotus feet. May our heads offer our obeisances to everything within this world, because all things are also Your different forms, and may our eyes see the forms of Vaiṣṇavas, who are nondifferent from You.
- Sloka 38:
- “Od nynějška nechť všechna naše slova popisují Tvé zábavy, nechť naše uši naslouchají o Tvé slávě, nechť naše ruce, nohy a ostatní smysly vykonávají činnosti, které Ti přinášejí radost, a nechť naše mysli neustále přemítají o Tvých lotosových nohách. Nechť se naše hlavy klaní všemu v tomto světě, neboť všechny věci jsou také Tvé různé podoby, a nechť naše oči hledí na vaiṣṇavy, kteří se od Tebe neliší.”
- Text 39:
- Śukadeva Gosvāmī continued: The two young demigods thus offered prayers to the Supreme Personality of Godhead. Although Śrī Kṛṣṇa, the Supreme Godhead, is the master of all and was certainly Gokuleśvara, the master of Gokula, He was bound to the wooden mortar by the ropes of the gopīs, and therefore, smiling widely, He spoke to the sons of Kuvera the following words.
- Sloka 39:
- Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Takto se dva mladí polobozi modlili k Nejvyšší Osobnosti Božství. I když je Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Bůh, Pánem všech a je jistě také Gokuleśvarou, Pánem Gokuly, provazem gopī byl připoután k dřevěnému hmoždíři, a proto se širokým úsměvem pronesl k synům Kuvery následující slova.
- Text 40:
- The Supreme Personality of Godhead said: The great saint Nārada Muni is very merciful. By his curse, he showed the greatest favor to both of you, who were mad after material opulence and who had thus become blind. Although you fell from the higher planet Svargaloka and became trees, you were most favored by him. I knew of all these incidents from the very beginning.
- Sloka 40:
- Nejvyšší Pán pravil: “Velký světec Nārada Muni je nesmírně milostivý. Svým prokletím vám oběma prokázal to největší dobrodiní, neboť jste byli posedlí touhou po hmotném bohatství, a tak jste oslepli. I když jste poklesli z vyšší planety Svargaloky a stali se stromy, dostali jste od něho velké požehnání. Já jsem o všem, co se stalo, věděl od samého začátku.”
- Text 41:
- When one is face to face with the sun, there is no longer darkness for one’s eyes. Similarly, when one is face to face with a sādhu, a devotee, who is fully determined and surrendered to the Supreme Personality of Godhead, one will no longer be subject to material bondage.
- Sloka 41:
- “Když člověk stojí čelem ke slunci, nemá před očima žádnou temnotu. Když stane tváří v tvář sādhuovi, oddanému, který je plně odhodlaný a odevzdaný Nejvyšší Osobnosti Božství, je zbaven všech hmotných pout.”
- Text 42:
- O Nalakūvara and Maṇigrīva, now you may both return home. Since you desire to be always absorbed in My devotional service, your desire to develop love and affection for Me will be fulfilled, and now you will never fall from that platform.
- Sloka 42:
- “Ó Nalakūvaro a Maṇigrīvo, nyní se můžete oba vrátit domů. Jelikož chcete být stále pohrouženi v oddané službě Mně, splní se vám vaše touha vyvinout lásku ke Mně a již nikdy z této úrovně nepoklesnete.”
- Text 43:
- Śukadeva Gosvāmī said: The Supreme Personality of Godhead having spoken to the two demigods in this way, they circumambulated the Lord, who was bound to the wooden mortar, and offered obeisances to Him. After taking the permission of Lord Kṛṣṇa, they returned to their respective homes.
- Sloka 43:
- Śukadeva Gosvāmī řekl: Poté, co Nejvyšší Osobnost Božství Pán Kṛṣṇa, jenž byl připoután k dřevěnému hmoždíři, k oběma polobohům takto promluvil, uctivě Ho obešli a složili Mu poklony. S Jeho svolením se pak vrátili do svých domovů.