Texts 2-3

Sloka 2-3

Devanagari

Dévanágarí

श्रीशुक उवाच
रुद्रस्यानुचरौ भूत्वा सुद‍ृप्तौ धनदात्मजौ ।
कैलासोपवने रम्ये मन्दाकिन्यां मदोत्कटौ ॥ २ ॥
वारुणीं मदिरां पीत्वा मदाघूर्णितलोचनौ ।
स्त्रीजनैरनुगायद्भ‍िश्चेरतु: पुष्पिते वने ॥ ३ ॥

Text

Verš

śrī-śuka uvāca
rudrasyānucarau bhūtvā
sudṛptau dhanadātmajau
kailāsopavane ramye
mandākinyāṁ madotkaṭau

vāruṇīṁ madirāṁ pītvā
madāghūrṇita-locanau
strī-janair anugāyadbhiś
ceratuḥ puṣpite vane

Synonyms

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī replied; rudrasya — of Lord Śiva; anucarau — two great devotees or associates; bhūtvā — being elevated to that post; su-dṛptau — being proud of that position and their beautiful bodily features; dhanada-ātmajau — the two sons of Kuvera, treasurer of the demigods; kailāsa-upavane — in a small garden attached to Kailāsa Parvata, the residence of Lord Śiva; ramye — in a very beautiful place; mandākinyām — on the river Mandākinī; mada-utkaṭau — terribly proud and mad; vāruṇīm — a kind of liquor named Vāruṇī; madirām — intoxication; pītvā — drinking; mada-āghūrṇita-locanau — their eyes rolling with intoxication; strī-janaiḥ — with women; anugāyadbhiḥ — vibrating songs sung by them; ceratuḥ — wandered; puṣpite vane — in a nice flower garden.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī odpověděl; rudrasya — Pána Śivy; anucarau — dva velcí oddaní či společníci; bhūtvā — jelikož dosáhli této pozice; su-dṛptau — jelikož byli pyšní na své postavení a tělesnou krásu; dhanada-ātmajau — dva synové Kuvery, pokladníka polobohů; kailāsa-upavane — v malé zahradě vedle Kailāsa Parvaty, sídla Pána Śivy; ramye — na překrásném místě; mandākinyām — u řeky Mandākinī; mada-utkaṭau — nesmírně pyšní a šílení; vāruṇīm — omamný nápoj jménem Vāruṇī; madirām — opojení; pītvā — pijící; mada-āghūrṇita-locanau — v opilosti koulející očima; strī-janaiḥ — se ženami; anugāyadbhiḥ — jež po nich opakovaly to, co oni předzpívávali; ceratuḥ — bezcílně se toulali; puṣpite vane — v pěkné zahradě plné květin.

Translation

Překlad

Śukadeva Gosvāmī said: O King Parīkṣit, because the two sons of Kuvera had been elevated to the association of Lord Śiva, of which they were very much proud, they were allowed to wander in a garden attached to Kailāsa Hill, on the bank of the Mandākinī River. Taking advantage of this, they used to drink a kind of liquor called Vāruṇī. Accompanied by women singing after them, they would wander in that garden of flowers, their eyes always rolling in intoxication.

Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, jelikož se dva Kuverovi synové stali společníky Pána Śivy, na což byli velice pyšní, bylo jim dovoleno navštěvovat zahradu přiléhající k hoře Kailāsu, na břehu řeky Mandākinī. Využívali této možnosti a opájeli se nápojem zvaným Vāruṇī. V doprovodu žen, které zpívaly podle nich, se toulali touto zahradou plnou květin a v opilosti bez ustání kouleli očima.

Purport

Význam

This verse mentions some of the material advantages afforded to persons associated with or devoted to Lord Śiva. Apart from Lord Śiva, if one is a devotee of any other demigod, one receives some material advantages. Foolish people, therefore, become devotees of demigods. This has been pointed out and criticized by Lord Kṛṣṇa in Bhagavad-gītā (7.20): kāmais tais tair hṛta jñānāḥ prapadyante ’nya-devatāḥ. Those who are not devotees of Kṛṣṇa have a taste for women, wine and so forth, and therefore they have been described as hṛta jñāna, bereft of sense. The Kṛṣṇa consciousness movement can very easily point out such foolish persons, for they have been indicated in Bhagavad-gītā (7.15), where Lord Kṛṣṇa says:

Tento verš uvádí některé z hmotných výhod, jichž se dostává těm, kdo se sdružují s Pánem Śivou nebo mu jsou oddáni. To se netýká jen Pána Śivy-i oddaný kteréhokoliv jiného poloboha získá nějaké hmotné výhody. Proto se hloupí lidé stávají oddanými polobohů. Na to kriticky poukazuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (7.20): kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ. Ti, kdo nejsou oddanými Kṛṣṇy, nacházejí zálibu v ženách, víně a tak dále, a proto je řečeno, že jsou hṛta-jñāna, zbaveni rozumu. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy dokáže na tyto hlupáky snadno upozornit, neboť jsou popsáni v Bhagavad-gītě (7.15), kde Pán Kṛṣṇa říká:

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvaṁ āśritāḥ

“Those miscreants who are grossly foolish, lowest among mankind, whose knowledge is stolen by illusion, and who partake of the atheistic nature of demons, do not surrender unto Me.” Anyone who is not a devotee of Kṛṣṇa and does not surrender to Kṛṣṇa must be considered narādhama, the lowest of men, and duṣkṛtī, one who always commits sinful activities. Thus there is no difficulty in finding out who is a third-class or fourth-class man, for one’s position can be understood simply by this crucial test: is he or is he not a devotee of Kṛṣṇa?

“Ničemové, kteří jsou zcela hloupí, nejnižší z lidí, ti, jež o poznání připravila iluze, a ti, kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.” Každý, kdo není oddaným Kṛṣṇy a neodevzdává se Kṛṣṇovi, je narādhama, nejnižší z lidí, a duṣkṛtī, jenž neustále jedná hříšně. Není tedy těžké zjistit, kdo je člověkem třetí či čtvrté třídy, neboť postavení každého lze snadno určit touto rozhodující zkouškou: je, nebo není oddaným Kṛṣṇy?

Why are devotees of the demigods greater in number than the Vaiṣṇavas? The answer is given herein. Vaiṣṇavas are not interested in such fourth-class pleasures as wine and women, nor does Kṛṣṇa allow them such facilities.

Proč je oddaných polobohů více než vaiṣṇavů? Zde je odpověď: Vaiṣṇavové se nezajímají o tak podřadné radosti, jako je víno a ženy, a Kṛṣṇa jim je ani nenabízí.