Text 16

Sloka 16

Devanagari

Dévanágarí

नित्यं क्षुत्क्षामदेहस्य दरिद्रस्यान्नकाङ्क्षिण: ।
इन्द्रियाण्यनुशुष्यन्ति हिंसापि विनिवर्तते ॥ १६ ॥

Text

Verš

nityaṁ kṣut-kṣāma-dehasya
daridrasyānna-kāṅkṣiṇaḥ
indriyāṇy anuśuṣyanti
hiṁsāpi vinivartate

Synonyms

Synonyma

nityam — always; kṣut — with hunger; kṣāma — weak, without necessary strength; dehasya — of the body of a poor man; daridrasya — poverty-stricken; anna-kāṅkṣiṇaḥ — always desiring to get sufficient food; indriyāṇi — the senses, which are compared to snakes; anuśuṣyanti — gradually become weaker and weaker, with less potency; hiṁsā api — the tendency to be envious of others; vinivartate — reduces.

nityam — neustále; kṣut — hladem; kṣāma — slabý, bez potřebné síly; dehasya — těla nebohého člověka; daridrasya — chudého; anna-kāṅkṣiṇaḥ — který vždy touží mít dostatek jídla; indriyāṇi — smysly, jež jsou přirovnány k hadům; anuśuṣyanti — postupně slábnou a ztrácí energii; hiṁsā api — sklon ubližovat druhým; vinivartate — zmenšuje se.

Translation

Překlad

Always hungry, longing for sufficient food, a poverty-stricken man gradually becomes weaker and weaker. Having no extra potency, his senses are automatically pacified. A poverty-stricken man, therefore, is unable to perform harmful, envious activities. In other words, such a man automatically gains the results of the austerities and penances adopted voluntarily by saintly persons.

“Chudý člověk má neustále hlad a touží mít dostatek jídla, a postupně se tak stává slabším a slabším. Nemá energie nazbyt, a proto jsou jeho smysly automaticky umírněné. Díky tomu není schopen nikomu ubližovat. Jinými slovy, takový člověk automaticky získá výsledky askeze, které se dobrovolně podrobují světci.”

Purport

Význam

According to the opinion of experienced medical practitioners, diabetes is a result of voracious eating, and tuberculosis is a disease of undereating. We should desire neither to be diabetic nor to be tubercular. Yāvad artha-prayojanam. We should eat frugally and keep the body fit for advancing in Kṛṣṇa consciousness. As recommended elsewhere in Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.10):

Podle mínění zkušených lékařů je cukrovka výsledkem nenasytnosti v jídle a tuberkulóza je nemocí z podvýživy. Neměli bychom si přivolávat ani cukrovku, ani tuberkulózu. Yāvad artha-prayojanam. Měli bychom jíst střídmě a udržovat tělo způsobilé pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy. Na jiném místě ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.10) je doporučeno:

kāmasya nendriya-prītir
lābho jīveta yāvatā
jīvasya tattva-jijñāsā
nārtho yaś ceha karmabhiḥ

The real business of human life is to keep oneself fit for advancement in spiritual realization. Human life is not meant for making the senses unnecessarily strong so that one suffers from disease and one increases in an envious, fighting spirit. In this Age of Kali, however, human civilization is so misled that people are unnecessarily increasing in economic development, and as a result they are opening more and more slaughterhouses, liquor shops and brothels. In this way, the whole civilization is being spoiled.

Pravou náplní lidského života je udržovat si schopnost rozvíjet duchovní realizaci. Není určen k tomu, abychom zbytečně posilovali smysly, a následkem toho byli nemocní a rozdmýchávali v sobě závistivou, bojovnou náladu. V tomto věku Kali je však lidská civilizace natolik pomýlená, že lidé zbytečně stupňují tempo hospodářského rozvoje, což vede k tomu, že otevírají čím dál více jatek, prodejen alkoholu a nevěstinců. To ničí celou civilizaci.