Skip to main content

CHAPTER ONE

KAPITOLA PRVNÍ

The Advent of Lord Kṛṣṇa: Introduction

Příchod Pána Kṛṣṇy na planetu Zemi-úvod

The summary of the First Chapter is as follows. This chapter describes how Kaṁsa, frightened by hearing an omen about his being killed by the eighth son of Devakī, killed Devakī’s sons one after another.

Stručně řečeno, první kapitola pojednává o tom, jak se Kaṁsa vyděsil, když uslyšel prorocký hlas, že ho osmý syn Devakī zabije, a jak proto jednoho po druhém zabil všechny Devakiny syny.

When Śukadeva Gosvāmī finished describing the dynasty of Yadu, as well as the dynasties of the moon-god and sun-god, Mahārāja Parīkṣit requested him to describe Lord Kṛṣṇa, who appeared with Baladeva in the Yadu dynasty, and how Kṛṣṇa performed His activities within this world. Kṛṣṇa is transcendental, the King said, and therefore to understand His activities is the occupation of liberated persons. Hearing of kṛṣṇa-līlā is the boat by which to achieve the ultimate goal of life. Except for an animal killer or one who is following a policy of suicide, every intelligent person must strive to understand Kṛṣṇa and His activities.

Když Śukadeva Gosvāmī dokončil popis Yaduovy dynastie a dynastií bohů Měsíce a Slunce, Mahārāja Parīkṣit ho požádal, aby hovořil o Pánu Kṛṣṇovi, jenž se zjevil v Yaduovské dynastii společně s Balarāmou, a o Jeho činnostech na tomto světě. Kṛṣṇa je transcendentální, řekl král, a proto je snaha pochopit Jeho činnosti zaměstnáním osvobozených osob. Naslouchání o kṛṣṇa-līle je lodí, na níž lze dospět ke konečnému cíli života. Každý inteligentní člověk musí usilovat o poznání Kṛṣṇy a Jeho jednání. Nečiní tak pouze ten, kdo zabíjí zvířata nebo kdo jedná jako sebevrah.

Kṛṣṇa was the only worshipable Deity for the Pāṇḍavas. When Mahārāja Parīkṣit was in the womb of his mother, Uttarā, Kṛṣṇa saved him from the attack of the brahma-śastra. Now Mahārāja Parīkṣit asked Śukadeva Gosvāmī how His Lordship Baladeva, the son of Rohiṇī, could have appeared in the womb of Devakī. Why did Kṛṣṇa transfer Himself from Mathurā to Vṛndāvana, King Parīkṣit asked, and how did He live there with His family members? What did Kṛṣṇa do in Mathurā and Vṛndāvana, and why did He kill His maternal uncle Kaṁsa? For how many years did Kṛṣṇa reside in Dvārakā, and how many queens did He have? Mahārāja Parīkṣit asked Śukadeva Gosvāmī all these questions. He also requested Śukadeva Gosvāmī to describe other activities of Kṛṣṇa about which he could not inquire.

Pāṇḍuovci uctívali Kṛṣṇu jako jediné Božstvo. Když byl Mahārāja Parīkṣit ještě v lůně své matky Uttary, Kṛṣṇa ho zachránil před útokem brahma-śastry. Nyní se Mahārāja Parīkṣit zeptal Śukadevy Gosvāmīho, jak se mohl Pán Baladeva, syn Rohiṇī, ocitnout v lůně Devakī. Proč se Kṛṣṇa přemístil z Mathury do Vṛndāvanu, ptal se král Parīkṣit, a jak tam žil se svými příbuznými? Co Kṛṣṇa dělal, když byl v Mathuře a Vṛndāvanu, a proč zabil svého strýce Kaṁsu? Kolik let žil ve Dvārace a kolik měl královen? Všechny tyto otázky položil Mahārāja Parīkṣit Śukadevovi Gosvāmīmu. Rovněž ho požádal, aby promluvil také o jiných Kṛṣṇových činnostech, na které se snad nezeptal.

When Śukadeva Gosvāmī began to speak about Kṛṣṇa consciousness, Mahārāja Parīkṣit forgot the fatigue brought about by his fasting. Enthusiastic to describe Kṛṣṇa, Śukadeva Gosvāmī said, “Like the waters of the Ganges, descriptions of the activities of Kṛṣṇa can purify the entire universe. The speaker, the inquirer and the audience all become purified.”

Když Śukadeva Gosvāmī začal hovořit o vědomí Kṛṣṇy, Mahārāja Parīkṣit zapomněl na únavu, kterou mu působil jeho půst. Śukadeva Gosvāmī byl nadšený, že bude mluvit o Kṛṣṇovi, a pravil: “Popis Kṛṣṇových činností může stejně jako voda Gangy očistit celý vesmír. Očistí se všichni-vypravěč, tazatel i posluchači.”

Once when the entire world was overburdened by the increasing military power of demons in the form of kings, mother earth assumed the shape of a cow and approached Lord Brahmā for relief. Sympathetic to mother earth’s lamentation, Brahmā, accompanied by Lord Śiva and other demigods, took the cow-shaped mother earth to the shore of the Milk Ocean, where he offered prayers to please Lord Viṣṇu, who lay there on an island in transcendental ecstasy. Brahmā thereafter understood the advice of Mahā-Viṣṇu, who informed him that He would appear on the surface of the earth to mitigate the burden created by the demons. The demigods, along with their wives, should appear there as associates of Lord Kṛṣṇa in the family of Yadu to increase the sons and grandsons in that dynasty. By the will of Lord Kṛṣṇa, Anantadeva would appear first, as Balarāma, and Kṛṣṇa’s potency, Yoga-māyā, would also appear. Brahmā informed mother earth about all this, and then he returned to his own abode.

Jednou, když byl celý svět přetížen rostoucí vojenskou silou démonů vydávajících se za krále, matka Země na sebe vzala podobu krávy a obrátila se na Pána Brahmu s prosbou o pomoc. Brahmā s ní měl v jejím neštěstí soucit a v doprovodu Pána Śivy a dalších polobohů ji vzal ke břehu Mléčného oceánu, kde přednesl modlitby pro potěšení Pána Viṣṇua, jenž tam leží na ostrově, pohroužen do transcendentální extáze. Mahā-Viṣṇu Brahmovi sdělil, že se osobně zjeví na povrchu Země, aby zmenšil zátěž vytvořenou démony. Polobozi se tam měli také narodit i se svými manželkami jako společníci Pána Kṛṣṇy v rodu Yadua, aby zvýšili počet synů a vnuků v této dynastii. Vůlí Pána Kṛṣṇy se nejprve zjeví Anantadeva jako Balarāma a rovněž Kṛṣṇova energie yogamāyā. To vše Brahmā pověděl matce Zemi a potom se vrátil do svého sídla.

After marrying Devakī, Vasudeva was returning home with her on a chariot driven by Kaṁsa, her brother, when an ominous voice addressed Kaṁsa, warning him that Devakī’s eighth son would kill him. Upon hearing this omen, Kaṁsa was immediately ready to kill Devakī, but Vasudeva diplomatically began to instruct him. Vasudeva stressed that it would not be good for Kaṁsa to kill his younger sister, especially at the time of her marriage. Anyone who possesses a material body must die, Vasudeva advised him. Every living entity lives in a body for some time and then transmigrates to another body, but one is unfortunately misled into accepting the body as the soul. If a person under this mistaken conception wants to kill another body, he is condemned as hellish.

Vasudeva, který se oženil s Devakī, se po svatbě vracel domů se svou novomanželkou na voze, který řídil Kaṁsa, její bratr. Tu ke Kaṁsovi promluvil prorocký hlas s varováním, že ho Devakin osmý syn zabije. Jakmile Kaṁsa uslyšel toto proroctví, chtěl Devakī okamžitě zabít, ale Vasudeva ho začal diplomaticky poučovat. Zdůrazňoval, že zabití mladší sestry, a navíc v době jejího sňatku, Kaṁsovi nepřinese nic dobrého. Každý, kdo má hmotné tělo, musí zemřít, vysvětloval Vasudeva. Každá živá bytost žije v určitém těle nějaký čas a potom se přemístí do jiného těla, ale naneštěstí propadá tomu omylu, že ztotožňuje tělo s duší. Chce-li někdo pod vlivem tohoto špatného výkladu zabít jiné tělo, je odsouzen k pobytu v pekle.

Because Kaṁsa was not satisfied by Vasudeva’s instructions, Vasudeva devised a plan. He offered to bring Kaṁsa all of Devakī’s children so that Kaṁsa could kill them. Why then should Kaṁsa kill Devakī now? Kaṁsa was satisfied by this proposal. In due course of time, when Devakī gave birth to a child, Vasudeva brought the newborn baby to Kaṁsa, who, upon seeing Vasudeva’s magnanimity, was struck with wonder. When Vasudeva gave Kaṁsa the child, Kaṁsa, showing some intelligence, said that since he was to be killed by the eighth child, why should he kill the first? Although Vasudeva did not trust him, Kaṁsa requested Vasudeva to take the child back. Later, however, after Nārada approached Kaṁsa and disclosed to him that the demigods were appearing in the Yadu and Vṛṣṇi dynasties and conspiring to kill him, Kaṁsa decided to kill all the children born in these families, and he also decided that any child born from the womb of Devakī must be killed. Thus he arrested and imprisoned both Devakī and Vasudeva and killed six of their sons, one after another. Nārada had also informed Kaṁsa that in his previous birth Kaṁsa was Kālanemi, a demon killed by Viṣṇu. Consequently, Kaṁsa became a great enemy to all the descendants of the yadu-vaṁśa, the Yadu dynasty. He even arrested and imprisoned his own father, Ugrasena, for Kaṁsa wanted to enjoy the kingdom alone.

Kaṁsu však Vasudevovy rady neupokojily, a proto Vasudeva vymyslel plán. Nabídl Kaṁsovi, že mu všechny Devakiny děti přinese, aby je mohl zabít. Proč by tedy měl nyní Devakī zahubit? S tímto návrhem byl Kaṁsa spokojen. Když za nějaký čas Devakī porodila, Vasudeva přinesl novorozené dítě Kaṁsovi, a ten žasl nad jeho velkodušností. Vasudeva mu dítě předal, ale Kaṁsa projevil určitou inteligenci a řekl, že usmrtit ho má až osmé dítě-proč by tedy zabíjel první? Vasudeva mu sice nevěřil, ale Kaṁsa ho požádal, aby si vzal dítě zpátky. Později však za Kaṁsou přišel Nārada a prozradil mu, že se v Yaduovské a Vṛṣṇiovské dynastii rodí polobozi a chystají se ho zahubit. Na to se Kaṁsa rozhodl, že pozabíjí všechny děti narozené v těchto rodinách a že každé dítě narozené z lůna Devakī musí zemřít. Devakī i Vasudevu tedy zajal a uvěznil a postupně usmrtil šest jejich synů. Nārada mu také sdělil, že v minulém životě byl Kaṁsa démonem zvaným Kālanemi, jehož zabil Viṣṇu. Následkem toho se stal Kaṁsa velkým nepřítelem všech potomků yadu-vaṁśi, Yaduovské dynastie. Dokonce zajal a uvěznil svého vlastního otce Ugrasenu, neboť chtěl mít království jen sám pro sebe.

Kṛṣṇa has threefold pastimes — the Vraja-līlā, Māthura-līlā and Dvārakā-līlā. As already mentioned, in the Tenth Canto of Śrīmad-Bhāgavatam there are ninety chapters, which describe all these līlās. The first four chapters describe Brahmā’s prayers for the relief of the earth’s burden, and they also describe the appearance of the Supreme Personality of Godhead. Chapters Five through Thirty-nine recount Kṛṣṇa’s pastimes in Vṛndāvana. The Fortieth Chapter describes how Kṛṣṇa enjoyed in the water of the Yamunā and how Akrūra offered prayers. Chapters Forty-one through Fifty-one, eleven chapters, tell of Kṛṣṇa’s pastimes in Māthura, and Chapters Fifty-two through Ninety, thirty-nine chapters, relate Kṛṣṇa’s pastimes in Dvārakā.

Kṛṣṇovy zábavy jsou trojího druhu-Vraja-līlā, Mathurā-līlā a Dvārakā-līlā. Jak již bylo řečeno, desátý zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu má devadesát kapitol, jež všechny tyto līly popisují. První čtyři kapitoly uvádějí Brahmovy modlitby za odstranění břemena Země a také popis toho, jak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přišel na tento svět. Kapitola pátá až třicátá devátá podrobně líčí Kṛṣṇovy zábavy ve Vṛndāvanu. Čtyřicátá kapitola vypráví, jak se Kṛṣṇa bavil ve vodách Yamuny a o Akrūrových modlitbách. Jedenáct kapitol, od čtyřicáté první do padesáté první, se týká Kṛṣṇových zábav v Mathuře a třicet devět kapitol, od padesáté druhé do devadesáté, zachycuje Kṛṣṇovy zábavy ve Dvārace.

Chapters Twenty-nine through Thirty-three describe Kṛṣṇa’s dancing with the gopīs, known as the rāsa-līlā. Therefore these five chapters are known as rāsa-pañcādhyāya. The Forty-seventh Chapter of the Tenth Canto is a description known as the bhramara-gītā.

Kapitola dvacátá devátá až třicátá třetí líčí Kṛṣṇův tanec s gopīmi zvaný rāsa-līlā, a proto se těchto pět kapitol nazývá rāsa-pañcādhyāya. Čtyřicátá sedmá kapitola desátého zpěvu obsahuje verše známé jako bhramara-gītā neboli “Píseň pro čmeláka”.

Text 1:
King Parīkṣit said: My dear lord, you have elaborately described the dynasties of both the moon-god and the sun-god, with the exalted and wonderful character of their kings.
Sloka 1:
Král Parīkṣit řekl: “Můj milý pane, již jsi důkladně popsal dynastie boha Měsíce i boha Slunce i se vznešeným a úžasným charakterem jejich králů.”
Text 2:
O best of munis, you have also described the descendants of Yadu, who were very pious and strictly adherent to religious principles. Now, if you will, kindly describe the wonderful, glorious activities of Lord Viṣṇu, or Kṛṣṇa, who appeared in that Yadu dynasty with Baladeva, His plenary expansion.
Sloka 2:
“Ó nejlepší z mudrců, vyprávěl jsi také o potomcích Yadua, kteří byli velice zbožní a přísně dodržovali náboženské zásady. Nyní, pokud si to přeješ, vyprávěj prosím o podivuhodných a slavných činnostech Pána Viṣṇua, Kṛṣṇy, jenž se v této Yaduovské dynastii zjevil společně s Baladevou, svou úplnou expanzí.”
Text 3:
The Supersoul, the Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, the cause of the cosmic manifestation, appeared in the dynasty of Yadu. Please tell me elaborately about His glorious activities and character, from the beginning to the end of His life.
Sloka 3:
“Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa, příčina vesmírného projevu, sestoupil do Yaduovy dynastie. Prosím, vylož mi podrobně Jeho slavné činnosti a charakter, od začátku až do konce Jeho života.”
Text 4:
Glorification of the Supreme Personality of Godhead is performed in the paramparā system, that is, it is conveyed from the spiritual master to disciple. Such glorification is relished by those no longer interested in the false, temporary glorification of this cosmic manifestation. Descriptions of the Lord are the right medicine for the conditioned soul undergoing repeated birth and death. Therefore, who will cease hearing such glorification of the Lord except a butcher or one who is killing his own self?
Sloka 4:
“Oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství probíhá v systému parampary, kde ho duchovní učitel předává svému žákovi. Vychutnávají ho ti, kdo se již nezajímají o nesprávné, dočasné oslavování tohoto vesmírného projevu. Popisy Pána jsou tím pravým lékem pro podmíněnou duši, která je vystavena opakovanému zrození a smrti. Kdo jiný než řezník nebo sebevrah by tedy mohl chtít přestat naslouchat tomuto oslavování Pána?”
Texts 5-7:
Taking the boat of Kṛṣṇa’s lotus feet, my grandfather Arjuna and others crossed the ocean of the Battlefield of Kurukṣetra, in which such commanders as Bhīṣmadeva resembled great fish that could very easily have swallowed them. By the mercy of Lord Kṛṣṇa, my grandfathers crossed this ocean, which was very difficult to cross, as easily as one steps over the hoofprint of a calf. Because my mother surrendered unto Lord Kṛṣṇa’s lotus feet, the Lord, Sudarśana-cakra in hand, entered her womb and saved my body, the body of the last remaining descendant of the Kurus and the Pāṇḍavas, which was almost destroyed by the fiery weapon of Aśvatthāmā. Lord Śrī Kṛṣṇa, appearing within and outside of all materially embodied living beings by His own potency in the forms of eternal time — that is, as Paramātmā and as virāṭ-rūpa — gave liberation to everyone, either as cruel death or as life. Kindly enlighten me by describing His transcendental characteristics.
Sloka 5-7:
“Na lodi v podobě Kṛṣṇových lotosových nohou můj děd Arjuna a ostatní překonali oceán Kuruovského bitevního pole, v němž vojevůdci, jako byl Bhīṣmadeva, připomínali obrovské ryby schopné je snadno pozřít. Tento oceán bylo velmi obtížné překonat, ale milostí Pána Kṛṣṇy se přes něho moji dědové dostali stejně snadno, jako se překročí otisk telecího kopýtka. Díky tomu, že se má matka odevzdala Kṛṣṇovým lotosovým nohám, Pán se Sudarśana-cakrou v ruce vstoupil do jejího lůna a zachránil moje tělo, tělo posledního žijícího potomka Kuruovců a Pāṇḍuovců, které bylo téměř zničeno ohnivou zbraní Aśvatthāmy. Pán Śrī Kṛṣṇa, jenž se působením své vlastní energie zjevuje v podobách věčného času-to znamená jako Paramātmā a jako virāṭ-rūpa-uvnitř i vně všech živých bytostí s hmotnými těly, uděloval osvobození každému, buď prostřednictvím kruté smrti, nebo života. Prosím, pouč mě líčením Jeho transcendentálních vlastností.”
Text 8:
My dear Śukadeva Gosvāmī, you have already explained that Saṅkarṣaṇa, who belongs to the second quadruple, appeared as the son of Rohiṇī named Balarāma. If Balarāma was not transferred from one body to another, how is it possible that He was first in the womb of Devakī and then in the womb of Rohiṇī? Kindly explain this to me.
Sloka 8:
“Můj milý Śukadevo Gosvāmī, vysvětloval jsi, že Saṅkarṣaṇa, jenž patří ke druhé čtveřici, se zjevil jako syn Rohiṇī jménem Balarāma. Jak je možné, že byl nejprve v lůně Devakī a potom v lůně Rohiṇī, jestliže nebyl přemístěn z jednoho těla do druhého? To mi prosím vysvětli.”
Text 9:
Why did Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, leave the house of His father, Vasudeva, and transfer Himself to the house of Nanda in Vṛndāvana? Where did the Lord, the master of the Yadu dynasty, live with His relatives in Vṛndāvana?
Sloka 9:
“Proč Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, opustil dům svého otce Vasudevy a přemístil se do domu Nandy ve Vṛndāvanu? Kde ve Vṛndāvanu Pán a vládce Yaduovské dynastie se svými příbuznými žil?”
Text 10:
Lord Kṛṣṇa lived both in Vṛndāvana and in Mathurā. What did He do there? Why did He kill Kaṁsa, His mother’s brother? Such killing is not at all sanctioned in the śāstras.
Sloka 10:
“Pán Kṛṣṇa žil jak ve Vṛndāvanu, tak v Mathuře. Co všechno tam dělal? Proč zabil Kaṁsu, bratra své matky? Takový čin je zcela v rozporu se śāstrami.”
Text 11:
Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, has no material body, yet He appears as a human being. For how many years did He live with the descendants of Vṛṣṇi? How many wives did He marry, and for how many years did He live in Dvārakā?
Sloka 11:
“Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nemá hmotné tělo, a přesto se zjevuje jako lidská bytost. Kolik roků strávil s potomky Vṛṣṇiho? S kolika ženami se oženil a kolik let žil ve Dvārace?”
Text 12:
O great sage, who know everything about Kṛṣṇa, please describe in detail all the activities of which I have inquired and also those of which I have not, for I have full faith and am very eager to hear of them.
Sloka 12:
“Ó velký mudrci, který víš o Kṛṣṇovi vše, prosím, popiš mi podrobně všechny ty činnosti, na které jsem se ptal, i ty, na které jsem se nezeptal, neboť mám pevnou víru a velice si přeji o nich naslouchat.”
Text 13:
Because of my vow on the verge of death, I have given up even drinking water, yet because I am drinking the nectar of topics about Kṛṣṇa, which is flowing from the lotus mouth of your Lordship, my hunger and thirst, which are extremely difficult to bear, cannot hinder me.
Sloka 13:
“Na prahu smrti jsem složil slib, že nebudu ani pít vodu. Když ale piji nektar námětů o Kṛṣṇovi, jenž pramení z tvých lotosových úst, můj hlad a žízeň, které je tak těžké snášet, mi vůbec nevadí.”
Text 14:
Sūta Gosvāmī said: O son of Bhṛgu, after Śukadeva Gosvāmī, the most respectable devotee, the son of Vyāsadeva, heard the pious questions of Mahārāja Parīkṣit, he thanked the King with great respect. Then he began to discourse on topics concerning Kṛṣṇa, which are the remedy for all sufferings in this Age of Kali.
Sloka 14:
Sūta Gosvāmī pravil: “Ó synu Bhṛgua (Śaunako Ṛṣi), když Śukadeva Gosvāmī, syn Vyāsadevy a nejváženější oddaný, vyslechl zbožné otázky Mahārāje Parīkṣita, s velkou úctou králi poděkoval. Pak začal hovořit o tématech pojednávajících o Kṛṣṇovi, která jsou lékem proti všem druhům utrpení v tomto věku Kali.”
Text 15:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī said: O Your Majesty, best of all saintly kings, because you are greatly attracted to topics of Vāsudeva, it is certain that your intelligence is firmly fixed in spiritual understanding, which is the only true goal for humanity. Because that attraction is unceasing, it is certainly sublime.
Sloka 15:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī řekl: Vzhledem k tomu, že jsi tak připoutaný k námětům o Vāsudevovi, ó nejlepší ze všech svatých králů, je zřejmé, že tvá inteligence je neochvějně řízená duchovním chápáním, což je jediným pravým cílem lidstva. Tvá připoutanost je vznešená, jelikož neustává.
Text 16:
The Ganges, emanating from the toe of Lord Viṣṇu, purifies the three worlds, the upper, middle and lower planetary systems. Similarly, when one asks questions about the pastimes and characteristics of Lord Vāsudeva, Kṛṣṇa, three varieties of men are purified: the speaker or preacher, he who inquires, and the people in general who listen.
Sloka 16:
Ganga, vytékající z palce na noze Pána Viṣṇua, očišťuje tři světy: vyšší, střední a nižší planetární systém. Podobně, když se někdo táže na zábavy a vlastnosti Pána Vāsudevy neboli Kṛṣṇy, jsou očištěny tři druhy lidí: přednášející či kazatel, ten, kdo se ptá, a všichni lidé, kteří poslouchají.
Text 17:
Once when mother earth was overburdened by hundreds of thousands of military phalanxes of various conceited demons dressed like kings, she approached Lord Brahmā for relief.
Sloka 17:
Jednou, když byla matka Země přetížena stovkami tisíců vojenských jednotek různých pyšných démonů převlečených za krále, obrátila se na Pána Brahmu s žádostí o pomoc.
Text 18:
Mother earth assumed the form of a cow. Very much distressed, with tears in her eyes, she appeared before Lord Brahmā and told him about her misfortune.
Sloka 18:
Matka Země na sebe vzala podobu krávy. Velice zarmoucená, se slzami v očích se objevila před Pánem Brahmou a řekla mu o svém neštěstí.
Text 19:
Thereafter, having heard of the distress of mother earth, Lord Brahmā, with mother earth, Lord Śiva and all the other demigods, approached the shore of the Ocean of Milk.
Sloka 19:
Poté, když se Pán Brahmā dozvěděl o zármutku matky Země, odešel s ní, Pánem Śivou a všemi ostatními polobohy na břeh oceánu mléka.
Text 20:
After reaching the shore of the Ocean of Milk, the demigods worshiped the Supreme Personality of Godhead, Lord Viṣṇu, the master of the whole universe, the supreme God of all gods, who provides for everyone and diminishes everyone’s suffering. With great attention, they worshiped Lord Viṣṇu, who lies on the Ocean of Milk, by reciting the Vedic mantras known as the Puruṣa-sūkta.
Sloka 20:
Poté, co polobozi dospěli ke břehu Mléčného oceánu, uctívali Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, vládce celého vesmíru, nejvyššího Boha všech bohů, jenž všechny zaopatřuje a zmenšuje jejich utrpení. Se soustředěnou pozorností uctívali Pána Viṣṇua, ležícího na oceánu mléka, přednášením védských manter zvaných Puruṣa-sūkta.
Text 21:
While in trance, Lord Brahmā heard the words of Lord Viṣṇu vibrating in the sky. Thus he told the demigods: O demigods, hear from me the order of Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, the Supreme Person, and execute it attentively without delay.
Sloka 21:
Pán Brahmā v transu vyslechl slova Pána Viṣṇua, znějící nebem. Pak řekl polobohům: “Ó polobozi, slyšte ode mne nařízení Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua, Nejvyšší Osoby, a bez meškání je pozorně splňte.”
Text 22:
Lord Brahmā informed the demigods: Before we submitted our petition to the Lord, He was already aware of the distress on earth. Consequently, for as long as the Lord moves on earth to diminish its burden by His own potency in the form of time, all of you demigods should appear through plenary portions as sons and grandsons in the family of the Yadus.
Sloka 22:
Pán Brahmā sdělil polobohům: “Pán věděl o nešťastné situaci na Zemi ještě před tím, než jsme Mu přednesli svoji žádost. Dokud se tedy bude pohybovat po Zemi, aby svou silou v podobě času zmenšil její břímě, vy všichni byste se měli narodit prostřednictvím úplných částí jako synové a vnuci v rodu Yaduovců.”
Text 23:
The Supreme Personality of Godhead, Śrī Kṛṣṇa, who has full potency, will personally appear as the son of Vasudeva. Therefore all the wives of the demigods should also appear in order to satisfy Him.
Sloka 23:
Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, pán všech energií, se osobně zjeví jako syn Vasudevy. Všechny manželky polobohů by se proto měly také narodit pro Jeho uspokojení.
Text 24:
The foremost manifestation of Kṛṣṇa is Saṅkarṣaṇa, who is known as Ananta. He is the origin of all incarnations within this material world. Previous to the appearance of Lord Kṛṣṇa, this original Saṅkarṣaṇa will appear as Baladeva, just to please the Supreme Lord Kṛṣṇa in His transcendental pastimes.
Sloka 24:
Nejpřednějším projevem Kṛṣṇy je Saṅkarṣaṇa, známý jako Ananta. Je původem všech inkarnací v tomto hmotném světě. Před zjevením Pána Kṛṣṇy se tento původní Saṅkarṣaṇa zjeví jako Baladeva, jen aby potěšil Nejvyššího Pána Kṛṣṇu při Jeho transcendentálních zábavách.
Text 25:
The potency of the Lord, known as viṣṇu-māyā, who is as good as the Supreme Personality of Godhead, will also appear with Lord Kṛṣṇa. This potency, acting in different capacities, captivates all the worlds, both material and spiritual. At the request of her master, she will appear with her different potencies in order to execute the work of the Lord.
Sloka 25:
Pánova energie zvaná viṣṇu-māyā, která je na stejné úrovni jako Nejvyšší Osobnost Božství, se rovněž zjeví společně s Pánem Kṛṣṇou. Tato energie, jednající v různých úlohách, okouzluje všechny světy, hmotné i duchovní. Na žádost svého vládce se zjeví se svými různými silami, aby uskutečnila Pánův plán.
Text 26:
Śukadeva Gosvāmī continued: After thus advising the demigods and pacifying mother earth, the very powerful Lord Brahmā, who is the master of all other Prajāpatis and is therefore known as Prajāpati-pati, returned to his own abode, Brahmaloka.
Sloka 26:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co mocný Pán Brahmā, který je vládcem všech ostatních Prajāpatiů, a proto je známý jako Prajāpati-pati, takto poradil polobohům a uklidnil matku Zemi, vrátil se do svého sídla, na Brahmaloku.
Text 27:
Formerly, Śūrasena, the chief of the Yadu dynasty, had gone to live in the city of Mathurā. There he enjoyed the places known as Māthura and Śūrasena.
Sloka 27:
Śūrasena, vůdce Yaduovské dynastie, se v dřívějších dobách přestěhoval do města Mathury. Tam se věnoval zábavě na místech zvaných Māthura a Śūrasena.
Text 28:
Since that time, the city of Mathurā had been the capital of all the kings of the Yadu dynasty. The city and district of Mathurā are very intimately connected with Kṛṣṇa, for Lord Kṛṣṇa lives there eternally.
Sloka 28:
Od těch dob byla Mathurā hlavním městem všech králů Yaduovské dynastie. Město a okres Mathurā jsou důvěrně spojené s Kṛṣṇou, neboť tam Pán Kṛṣṇa věčně žije.
Text 29:
Some time ago, Vasudeva, who belonged to the demigod family [or to the Śūra dynasty], married Devakī. After the marriage, he mounted his chariot to return home with his newly married wife.
Sloka 29:
Vasudeva, jenž patřil k rodu polobohů (či dynastii Śūry), se před nějakým časem oženil s Devakī. Po svatbě nasedl se svou novomanželkou do kočáru, aby se vrátili domů.
Text 30:
Kaṁsa, the son of King Ugrasena, in order to please his sister Devakī on the occasion of her marriage, took charge of the reins of the horses and became the chariot driver. He was surrounded by hundreds of golden chariots.
Sloka 30:
Kaṁsa, syn krále Ugraseny, chtěl svou sestru Devakī u příležitosti jejího sňatku potěšit, a proto se chopil koňských otěží a stal se vozatajem. Obklopovaly ho stovky zlatých kočárů.
Texts 31-32:
Devakī’s father, King Devaka, was very much affectionate to his daughter. Therefore, while she and her husband were leaving home, he gave her a dowry of four hundred elephants nicely decorated with golden garlands. He also gave ten thousand horses, eighteen hundred chariots, and two hundred very beautiful young maidservants, fully decorated with ornaments.
Sloka 31-32:
Devakin otec, král Devaka, měl svou dceru velice rád. Když tedy odjížděla se svým manželem domů, dal jí věnem čtyři sta slonů pěkně ozdobených zlatými girlandami, deset tisíc koní, osmnáct set kočárů a dvě stě překrásných mladých služebnic s mnoha šperky.
Text 33:
O beloved son, Mahārāja Parīkṣit, when the bride and bridegroom were ready to start, conchshells, bugles, drums and kettledrums all vibrated in concert for their auspicious departure.
Sloka 33:
Ó milovaný synu, Mahārāji Parīkṣite, když byli nevěsta a ženich připraveni vyjet, společně se rozezněly lastury, trubky, bubny a kotle, aby byl jejich odjezd příznivý.
Text 34:
While Kaṁsa, controlling the reins of the horses, was driving the chariot along the way, an unembodied voice addressed him, “You foolish rascal, the eighth child of the woman you are carrying will kill you!”
Sloka 34:
Zatímco Kaṁsa, třímající otěže koní, řídil kočár, oslovil ho nevtělený hlas: “Ty pošetilče, osmé dítě ženy, kterou vezeš, tě zabije!”
Text 35:
Kaṁsa was a condemned personality in the Bhoja dynasty because he was envious and sinful. Therefore, upon hearing this omen from the sky, he caught hold of his sister’s hair with his left hand and took up his sword with his right hand to sever her head from her body.
Sloka 35:
Kaṁsa byl černou ovcí Bhojského rodu, protože byl zlý a hříšný. Jakmile zaslechl z nebe toto znamení osudu, levou rukou chytil svou sestru za vlasy a pravou tasil meč, aby jí setnul hlavu.
Text 36:
Wanting to pacify Kaṁsa, who was so cruel and envious that he was shamelessly ready to kill his sister, the great soul Vasudeva, who was to be the father of Kṛṣṇa, spoke to him in the following words.
Sloka 36:
Velká duše Vasudeva, který se měl stát otcem Kṛṣṇy, chtěl uklidnit Kaṁsu, jenž byl tak krutý a bezcitný, že se beze studu chystal zabít vlastní sestru, a proto k němu promluvil.
Text 37:
Vasudeva said: My dear brother-in-law Kaṁsa, you are the pride of your family, the Bhoja dynasty, and great heroes praise your qualities. How could such a qualified person as you kill a woman, your own sister, especially on the occasion of her marriage?
Sloka 37:
Vasudeva pravil: “Můj milý švagře Kaṁso, jsi pýchou svého rodu, Bhojské dynastie, a velcí hrdinové vychvalují tvoje vlastnosti. Jak může taková kvalifikovaná osoba, jako jsi ty, zabít ženu, svou vlastní sestru, a ještě k tomu v den jejího sňatku?”
Text 38:
O great hero, one who takes birth is sure to die, for death is born with the body. One may die today or after hundreds of years, but death is sure for every living entity.
Sloka 38:
“Ó mocný hrdino, každý, kdo se narodil, nepochybně zemře, neboť smrt se rodí spolu s tělem. Může zemřít dnes nebo za několik set let, ale smrti se nevyhne žádná živá bytost.”
Text 39:
When the present body turns to dust and is again reduced to five elements — earth, water, fire, air and ether — the proprietor of the body, the living being, automatically receives another body of material elements according to his fruitive activities. When the next body is obtained, he gives up the present body.
Sloka 39:
“Když se současné tělo promění v prach a je z něho znovu pouze pět prvků-země, voda, oheň, vzduch a éter-jeho majitel, živá bytost, podle svých plodonosných činností automaticky získává další tělo tvořené hmotnými prvky. Po získání dalšího těla své současné tělo opustí.”
Text 40:
Just as a person traveling on the road rests one foot on the ground and then lifts the other, or as a worm on a vegetable transfers itself to one leaf and then gives up the previous one, the conditioned soul takes shelter of another body and then gives up the one he had before.
Sloka 40:
“Stejně jako člověk kráčející po cestě položí jednu nohu na zem a až potom zvedne druhou nebo jako se housenka na rostlině nejprve přemístí na nový list a teprve potom se pustí předchozího, tak se i podmíněná duše uchýlí do dalšího těla a potom se vzdá toho, jež měla předtím.”
Text 41:
Having experienced a situation by seeing or hearing about it, one contemplates and speculates about that situation, and thus one surrenders to it, not considering his present body. Similarly, by mental adjustments one dreams at night of living under different circumstances, in different bodies, and forgets his actual position. Under this same process, one gives up his present body and accepts another [tathā dehāntara-prāptiḥ].
Sloka 41:
“Když člověk vidí nebo slyší o nějaké situaci a rozjímá a spekuluje o ní, pohltí ho to natolik, že si přestává všímat svého současného těla. Podobně v noci přivádějí myšlenkové pochody člověka do stavu, kdy se mu zdá, jak žije v jiných podmínkách a jiných tělech, a na své skutečné postavení zapomíná. Stejným způsobem opouští živá bytost své současné tělo a přijímá další (tathā dehāntara-prāptiḥ).”
Text 42:
At the time of death, according to the thinking, feeling and willing of the mind, which is involved in fruitive activities, one receives a particular body. In other words, the body develops according to the activities of the mind. Changes of body are due to the flickering of the mind, for otherwise the soul could remain in its original, spiritual body.
Sloka 42:
“V době smrti dostane živá bytost určité tělo, které odpovídá myšlení, cítění a chtění mysli zapletené do plodonosných činností. Jinými slovy, tělo se vyvíjí podle toho, co se děje v mysli. Ke změnám těla dochází kvůli její přelétavosti; jinak by duše mohla setrvávat ve svém původním, duchovním těle.”
Text 43:
When the luminaries in the sky, such as the moon, the sun and the stars, are reflected in liquids like oil or water, they appear to be of different shapes — sometimes round, sometimes long, and so on — because of the movements of the wind. Similarly, when the living entity, the soul, is absorbed in materialistic thoughts, he accepts various manifestations as his own identity because of ignorance. In other words, one is bewildered by mental concoctions because of agitation from the material modes of nature.
Sloka 43:
“Když se svítící tělesa na nebi, jako je Měsíc, Slunce a hvězdy, odrážejí v tekutinách, jako je olej nebo voda, nabývají kvůli poryvům větru různých tvarů-někdy jsou kulatá, jindy protáhlá a tak podobně. Stejně tak živá bytost, duše, pohroužená v materialistických myšlenkách, pokládá vlivem nevědomosti různé projevy za svou totožnost. To znamená, že je zmatená různými výmysly, vyvolanými rušivým působením hmotných kvalit přírody.”
Text 44:
Therefore, since envious, impious activities cause a body in which one suffers in the next life, why should one act impiously? Considering one’s welfare, one should not envy anyone, for an envious person must always fear harm from his enemies, either in this life or in the next.
Sloka 44:
“Proč by tedy měl člověk jednat bezbožně, když zlovolné, bezbožné činnosti vytvářejí tělo, ve kterém bude v příštím životě trpět? V zájmu vlastního blaha by nikomu neměl přát zlo, neboť zlomyslná osoba žije v neustálém strachu, že jí v tomto či příštím životě nepřátelé ublíží.”
Text 45:
As your younger sister, this poor girl Devakī is like your own daughter and deserves to be affectionately maintained. You are merciful, and therefore you should not kill her. Indeed, she deserves your affection.
Sloka 45:
“Tato nebohá dívka, Devakī, je tvá mladší sestra, a proto by ses k ní měl chovat jako ke své vlastní dceři a s láskou o ni pečovat. Jsi milostivý, a proto ji nezabíjej. Zaslouží si tvojí náklonnost!”
Text 46:
Śukadeva Gosvāmī continued: O best of the Kuru dynasty, Kaṁsa was fiercely cruel and was actually a follower of the Rākṣasas. Therefore he could be neither pacified nor terrified by the good instructions given by Vasudeva. He did not care about the results of sinful activities, either in this life or in the next.
Sloka 46:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó nejlepší z Kuruovské dynastie, Kaṁsa byl nesmírně krutý a ve skutečnosti byl následovníkem Rākṣasů. Proto ho Vasudevovy dobré rady nemohly uklidnit ani zastrašit. Nedbal na výsledky hříšného jednání v tomto ani příštím životě.
Text 47:
When Vasudeva saw that Kaṁsa was determined to kill his sister Devakī, he thought to himself very deeply. Considering the imminent danger of death, he thought of another plan to stop Kaṁsa.
Sloka 47:
Když Vasudeva viděl, že Kaṁsa je odhodlaný svou sestru Devakī zabít, hluboce se zamyslel. Uvědomoval so hrozící smrtelné nebezpečí, a proto přemýšlel o jiném plánu, jak by mohl Kaṁsu zadržet.
Text 48:
As long as he has intelligence and bodily strength, an intelligent person must try to avoid death. This is the duty of every embodied person. But if death cannot be avoided in spite of one’s endeavors, a person facing death commits no offense.
Sloka 48:
Inteligentní osoba se musí snažit vyhnout smrti tak dlouho, dokud mu to inteligence a tělesná síla dovolují. To je povinností každé vtělené bytosti. Je-li však smrt přes veškeré úsilí nevyhnutelná, ten, komu hrozí, se nedopustil žádného přestupku.
Texts 49-50:
Vasudeva considered: By delivering all my sons to Kaṁsa, who is death personified, I shall save the life of Devakī. Perhaps Kaṁsa will die before my sons take birth, or, since he is already destined to die at the hands of my son, one of my sons may kill him. For the time being, let me promise to hand over my sons so that Kaṁsa will give up this immediate threat, and if in due course of time Kaṁsa dies, I shall have nothing to fear.
Sloka 49-50:
Vasudeva uvažoval: “Když Kaṁsovi, který je zosobněnou smrtí, dám všechny své syny, zachráním život Devakī. Možná Kaṁsa zemře ještě dříve, než se moji synové narodí, nebo ho jeden z nich zabije, neboť má předurčeno zemřít rukou mého syna. Prozatím tedy slíbím, že mu své syny odevzdám, aby upustil od této bezprostřední hrozby, a jestliže časem zemře, nemám se čeho bát.”
Text 51:
When a fire, for some unseen reason, leaps over one piece of wood and sets fire to the next, the reason is destiny. Similarly, when a living being accepts one kind of body and leaves aside another, there is no other reason than unseen destiny.
Sloka 51:
Když oheň z nějakého neznámého důvodu jeden kus dřeva přeskočí a zapálí až ten další, příčinou je osud. Když živá bytost přijme tělo jednoho druhu a jiné opustí, také to nemá jiný důvod než neviditelný osud.
Text 52:
After thus considering the matter as far as his knowledge would allow, Vasudeva submitted his proposal to the sinful Kaṁsa with great respect.
Sloka 52:
Poté, co takto Vasudeva zvážil situaci, jak jen mu jeho poznání dovolovalo, s velkou úctou předložil hříšnému Kaṁsovi svůj návrh.
Text 53:
Vasudeva’s mind was full of anxiety because his wife was facing danger, but in order to please the cruel, shameless and sinful Kaṁsa, he externally smiled and spoke to him as follows.
Sloka 53:
Mysl Vasudevy byla plná úzkosti, neboť jeho manželka hleděla smrti do tváře, ale aby potěšil krutého, nestoudného a hříšného Kaṁsu, navenek se usmíval a promluvil k němu následujícími slovy.
Text 54:
Vasudeva said: O best of the sober, you have nothing to fear from your sister Devakī because of what you have heard from the unseen omen. The cause of death will be her sons. Therefore I promise that when she gives birth to the sons from whom your fear has arisen, I shall deliver them all unto your hands.
Sloka 54:
Vasudeva pravil: “Ó nejlepší z rozvážných lidí, podle toho, co jsi slyšel od neviditelného prorockého hlasu, ti od tvé sestry Devakī nic nehrozí. Příčinou tvé smrti budou její synové. Proto ti slibuji, že až porodí syny, kteří v tobě vzbudili strach, předám je všechny do tvých rukou.”
Text 55:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī continued: Kaṁsa agreed to the logical arguments of Vasudeva, and, having full faith in Vasudeva’s words, he refrained from killing his sister. Vasudeva, being pleased with Kaṁsa, pacified him further and entered his own house.
Sloka 55:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Kaṁsa souhlasil s logickými argumenty, jež Vasudeva uvedl, a jelikož měl plnou důvěru v jeho slova, upustil od úmyslu svou sestru zabít. Vasudeva, který byl s Kaṁsou spokojen, ho ještě více uklidnil a poté vešel do svého domu.
Text 56:
Each year thereafter, in due course of time, Devakī, the mother of God and all the demigods, gave birth to a child. Thus she bore eight sons, one after another, and a daughter named Subhadrā.
Sloka 56:
Potom se každý rok v patřičnou dobu narodilo Devakī, matce Boha a všech polobohů, jedno dítě. Tak postupně porodila osm synů a dceru jménem Subhadrā.
Text 57:
Vasudeva was very much disturbed by fear of becoming a liar by breaking his promise. Thus with great pain he delivered his first-born son, named Kīrtimān, into the hands of Kaṁsa.
Sloka 57:
Vasudevu velice znepokojovaly obavy z porušení vlastního slibu, čímž by se stal lhářem. S bolestí v srdci proto předal svého prvorozeného syna, který se jmenoval Kīrtimān, do rukou Kaṁsy.
Text 58:
What is painful for saintly persons who strictly adhere to the truth? How could there not be independence for pure devotees who know the Supreme Lord as the substance? What deeds are forbidden for persons of the lowest character? And what cannot be given up for the sake of Lord Kṛṣṇa by those who have fully surrendered at His lotus feet?
Sloka 58:
Co je bolestné pro světce, kteří se přísně drží pravdy? Jak by čistí oddaní, kteří znají Nejvyššího Pána jako podstatu, mohli nebýt nezávislí? Jaké činy jsou zakázány osobám toho nejnižšího charakteru? A čeho by se ti, kdo se plně odevzdali u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, nedokázali v Jeho zájmu vzdát?
Text 59:
My dear King Parīkṣit, when Kaṁsa saw that Vasudeva, being situated in truthfulness, was completely equipoised in giving him the child, he was very happy. Therefore, with a smiling face, he spoke as follows.
Sloka 59:
Můj milý králi Parīkṣite, když Kaṁsa viděl, že Vasudeva, věrný svému slovu, mu zcela vyrovnaně dává své dítě, měl velkou radost. S úsměvem na tváři proto promluvil.
Text 60:
O Vasudeva, you may take back your child and go home. I have no fear of your first child. It is the eighth child of you and Devakī I am concerned with because that is the child by whom I am destined to be killed.
Sloka 60:
“Můžeš si vzít své dítě zpátky a jít domů, ó Vasudevo. Z tvého prvního dítěte nemám strach. Zajímá mě až osmé dítě, které s Devakī přivedeš na svět, neboť jemu bylo předurčeno, že mě zabije.”
Text 61:
Vasudeva agreed and took his child back home, but because Kaṁsa had no character and no self-control, Vasudeva knew that he could not rely on Kaṁsa’s word.
Sloka 61:
Vasudeva přikývl a vzal si dítě zpátky domů, ale jelikož Kaṁsa byl bezcharakterní a nedovedl se ovládat, Vasudeva věděl, že se na jeho slovo nemůže spolehnout.
Texts 62-63:
The inhabitants of Vṛndāvana, headed by Nanda Mahārāja and including his associate cowherd men and their wives, were none but denizens of the heavenly planets, O Mahārāja Parīkṣit, best of the descendants of Bharata, and so too were the descendants of the Vṛṣṇi dynasty, headed by Vasudeva and Devakī and the other women of the dynasty of Yadu. The friends, relatives and well-wishers of both Nanda Mahārāja and Vasudeva and even those who externally appeared to be followers of Kaṁsa were all demigods.
Sloka 62-63:
Obyvatelé Vṛndāvanu, v jejichž čele stál Nanda Mahārāja a k nimž patřili jeho společníci, pastevci krav, se svými manželkami, nebyli nikým jiným než obyvateli nebeských planet, ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z potomků Bharaty. Totéž platilo o potomcích rodu Vṛṣṇiho počínaje Vasudevou a Devakī a dalšími ženami Yaduovské dynastie. Všichni přátelé, příbuzní a dobrodinci Nandy Mahārāje i Vasudevy, a dokonce i ti, kdo navenek vypadali jako Kaṁsovi stoupenci, byli polobozi.
Text 64:
Once the great saint Nārada approached Kaṁsa and informed him of how the demoniac persons who were a great burden on the earth were going to be killed. Thus Kaṁsa was placed into great fear and doubt.
Sloka 64:
Velký světec Nārada jednou přišel za Kaṁsou a pověděl mu o tom, jak budou všichni démoni, kteří jsou pro Zemi břemenem, zabiti. To Kaṁsu naplnilo velkým strachem a pochybami.
Texts 65-66:
After the departure of the great saint Nārada, Kaṁsa thought that all the members of the Yadu dynasty were demigods and that any of the children born from the womb of Devakī might be Viṣṇu. Fearing his death, Kaṁsa arrested Vasudeva and Devakī and chained them with iron shackles. Suspecting each of the children to be Viṣṇu, Kaṁsa killed them one after another because of the prophecy that Viṣṇu would kill him.
Sloka 65-66:
Když velký světec Nārada odešel, Kaṁsa myslel na to, že všichni členové Yaduovské dynastie jsou polobozi a že kterékoliv dítě narozené z lůna Devakī může být Viṣṇu. Ve svém strachu ze smrti zajal Vasudevu a Devakī a spoutal je železnými okovy. Jelikož kvůli proroctví, že ho Viṣṇu zabije, podezíral každé z dětí, že je Viṣṇu, jedno po druhém je usmrcoval.
Text 67:
Kings greedy for sense gratification on this earth almost always kill their enemies indiscriminately. To satisfy their own whims, they may kill anyone, even their mothers, fathers, brothers or friends.
Sloka 67:
Králové prahnoucí po smyslovém požitku na této Zemi téměř vždy zabíjejí své nepřátele bez rozlišování. Pro uspokojení svých rozmarů jsou schopni zabít kohokoliv; dokonce i své matky, otce, bratry či přátele.
Text 68:
In his previous birth, Kaṁsa had been a great demon named Kālanemi and been killed by Viṣṇu. Upon learning this information from Nārada, Kaṁsa became envious of everyone connected with the Yadu dynasty.
Sloka 68:
Ve svém minulém životě byl Kaṁsa velkým démonem, který se jmenoval Kālanemi a jehož usmrtil Viṣṇu. Jakmile se to od Nārady dozvěděl, začal nenávidět každého, kdo byl spojen s Yaduovskou dynastií.
Text 69:
Kaṁsa, the most powerful son of Ugrasena, even imprisoned his own father, the King of the Yadu, Bhoja and Andhaka dynasties, and personally ruled the states known as Śūrasena.
Sloka 69:
Kaṁsa, mocný syn Ugraseny, dokonce uvěznil svého vlastního otce, krále dynastií Yaduovců, Bhojů a Andhaků, a sám vládl státům zvaným Śūrasena.